Předvolební průzkumy zatemňují scénu
Třiadvacátého srpna publikovala agentura Median průzkum, podle kterého nedosáhne strana ANO 2011 Andreje Babiše ve volbách ani dvou procent. Dnes, tedy tři týdny poté oznámila agentura Médea, že Babiš získá 13,1 procenta.
Srovnání dvou průzkumů, které od sebe nedělí ani měsíc, dokazuje jednouchou pravdu. Volební průzkumy publikované v posledních týdnech nepopisují ani v nejmenším předvolební náladu občanů.
Není přece možné, aby se během tří týdnů změnila tak, že se jedné straně zvětší popularita na sedmi- či osminásobek.
Vhodně vybrané průzkumy ovšem mohou sloužit jako podklady pro marketingové manažery některých stran a přes jejich agresivní kampaň výsledky voleb skutečně ovlivnit.
S desetiprocentní chybou
Dosud nikdy se před volbami nevěnovalo výzkumu politických sympatií tolik agentur jako letos. Od poloviny srpna už vyšly průzkumy společností PPM Factum, Median, Sanep, TSN Aisa a Médea. Přitom dvě nejuznávanější agentury, které v oboru působí nejdéle, tedy CVVM a STEM, ještě své výzkumy nepublikovaly a chystají se k tomu až koncem září.
Pozoruhodný je důvod, proč tyto agentury s publikací průzkumů otálejí, i když je po nich ve sdělovacích prostředcích poptávka. Bude chvíli trvat, než se lidé po návratu z dovolených v politice dokážou orientovat. Kdo se jich zeptá koncem srpna nebo třeba první týden v září, ten sice dostane nějakou odpověď, není však jisté, jestli by za týden nedostal nějakou úplně jinou.
Proto je velmi snadno možné, že Babišova strana ANO dostane s Okamurovým Úsvitem v jednom průzkumu dohromady čtvrtinu všech hlasů, v jiném ze stejného týdne pouze sedm procent.
Jeden průzkum slibuje čtyřem stranám a hnutím (Hlavu vzhůru, Dělníci, LEV-21, Svobodní) celkem deset procent, další šetření publikované ve stejném týdnu předpovídá těmto stranám dohromady o něco méně než jedno procento.
Nevěrohodné jsou i předpovědi velkých stran z posledních týdnů. ČSSD půjde volit cca 25-32 procent voličů, Schwarzenbergovu TOP 09 10-15 procent lidí a ODS něco mezi osmi a čtrnácti procenty. Už není víc třeba pro to, aby člověk přestal chápat, co se před volbami děje.
Pořádek jako v Německu
Průzkumy přesto dokážou volby věrohodně předpovídat, jak ukazují třeba německé zkušenosti. Výzkumem voličských nálad se tam zabývá pět agentur. Deset dnů před volbami do Bundestagu to všechny vidí velmi podobně, přinejmenším pokud jde o procenta. Nejsilnější CDU podle nich dostane 39-41 procent hlasů, hlavnímu konkurentovi SPD dá přednost 25-27 procent Němců, Zelení se budou muset spokojit s 9-12, postkomunističtí „Linke“ s 8-10 a liberální FDP s 5-6 procenty.
Němcům průzkumy často vycházejí. Například předpověď ústavu Allensbach publikovaná pět dnů před volbami v září 2009 se u pěti hlavních stran lišila od konečných výsledků celkem o čtyři procenta. U jedné strany se tedy Allensbach v průměru netrefil o 0,8 procenta.
Dva týdny před volbami se předpověď Allensbachu pro pět stran lišila od konečné reality o 6 procent, šest týdnů před volbami o osm procent.
Bezpečné kritérium
Při tuzemské inflaci výzkumníků je na první pohled těžké odhalit, které průzkumy se například koncem září reálnému stavu přiblíží. Ověřovat v jednotlivých agenturách, jak vybírají respondenty a podle jakých filtrů jejich hlasy přepočítávají, je dokonce nad síly expertů.
Ovšem i pro běžné spotřebitele existuje jedno bezpečné kritérium. Všechny německé agentury zveřejňují společně se svými průzkumy dlouholeté časové řady předpovědí a tím umožňují kontrolu své věrohodnosti také úplným laikům.
V Česku dávají k dispozici dlouholeté časové řady CVVM a STEM, Median má řady od jara 2012, Sanep publikuje výsledky za posledních pět měsíců. Factum měla k dispozici čtyřletou řadu, minulý měsíc však změnila metodiku a začala úplně novou kapitolu. Zbývající agentury řady nemají.
Pro zavedené agentury s dlouhodobou strategií by bylo velmi bolestné, kdyby se prokázalo, že jejich předpovědi úplně selhaly. Pro ostatní, které předpovědi vlastně jen zkouší, se při neúspěchu nabízí snadná výmluva. Jejich experti se teprve „zastřelují“. Pokud to zkusí i příště, tak to bude určitě lepší.
Srovnání dvou průzkumů, které od sebe nedělí ani měsíc, dokazuje jednouchou pravdu. Volební průzkumy publikované v posledních týdnech nepopisují ani v nejmenším předvolební náladu občanů.
Není přece možné, aby se během tří týdnů změnila tak, že se jedné straně zvětší popularita na sedmi- či osminásobek.
Vhodně vybrané průzkumy ovšem mohou sloužit jako podklady pro marketingové manažery některých stran a přes jejich agresivní kampaň výsledky voleb skutečně ovlivnit.
S desetiprocentní chybou
Dosud nikdy se před volbami nevěnovalo výzkumu politických sympatií tolik agentur jako letos. Od poloviny srpna už vyšly průzkumy společností PPM Factum, Median, Sanep, TSN Aisa a Médea. Přitom dvě nejuznávanější agentury, které v oboru působí nejdéle, tedy CVVM a STEM, ještě své výzkumy nepublikovaly a chystají se k tomu až koncem září.
Pozoruhodný je důvod, proč tyto agentury s publikací průzkumů otálejí, i když je po nich ve sdělovacích prostředcích poptávka. Bude chvíli trvat, než se lidé po návratu z dovolených v politice dokážou orientovat. Kdo se jich zeptá koncem srpna nebo třeba první týden v září, ten sice dostane nějakou odpověď, není však jisté, jestli by za týden nedostal nějakou úplně jinou.
Proto je velmi snadno možné, že Babišova strana ANO dostane s Okamurovým Úsvitem v jednom průzkumu dohromady čtvrtinu všech hlasů, v jiném ze stejného týdne pouze sedm procent.
Jeden průzkum slibuje čtyřem stranám a hnutím (Hlavu vzhůru, Dělníci, LEV-21, Svobodní) celkem deset procent, další šetření publikované ve stejném týdnu předpovídá těmto stranám dohromady o něco méně než jedno procento.
Nevěrohodné jsou i předpovědi velkých stran z posledních týdnů. ČSSD půjde volit cca 25-32 procent voličů, Schwarzenbergovu TOP 09 10-15 procent lidí a ODS něco mezi osmi a čtrnácti procenty. Už není víc třeba pro to, aby člověk přestal chápat, co se před volbami děje.
Pořádek jako v Německu
Průzkumy přesto dokážou volby věrohodně předpovídat, jak ukazují třeba německé zkušenosti. Výzkumem voličských nálad se tam zabývá pět agentur. Deset dnů před volbami do Bundestagu to všechny vidí velmi podobně, přinejmenším pokud jde o procenta. Nejsilnější CDU podle nich dostane 39-41 procent hlasů, hlavnímu konkurentovi SPD dá přednost 25-27 procent Němců, Zelení se budou muset spokojit s 9-12, postkomunističtí „Linke“ s 8-10 a liberální FDP s 5-6 procenty.
Němcům průzkumy často vycházejí. Například předpověď ústavu Allensbach publikovaná pět dnů před volbami v září 2009 se u pěti hlavních stran lišila od konečných výsledků celkem o čtyři procenta. U jedné strany se tedy Allensbach v průměru netrefil o 0,8 procenta.
Dva týdny před volbami se předpověď Allensbachu pro pět stran lišila od konečné reality o 6 procent, šest týdnů před volbami o osm procent.
Bezpečné kritérium
Při tuzemské inflaci výzkumníků je na první pohled těžké odhalit, které průzkumy se například koncem září reálnému stavu přiblíží. Ověřovat v jednotlivých agenturách, jak vybírají respondenty a podle jakých filtrů jejich hlasy přepočítávají, je dokonce nad síly expertů.
Ovšem i pro běžné spotřebitele existuje jedno bezpečné kritérium. Všechny německé agentury zveřejňují společně se svými průzkumy dlouholeté časové řady předpovědí a tím umožňují kontrolu své věrohodnosti také úplným laikům.
V Česku dávají k dispozici dlouholeté časové řady CVVM a STEM, Median má řady od jara 2012, Sanep publikuje výsledky za posledních pět měsíců. Factum měla k dispozici čtyřletou řadu, minulý měsíc však změnila metodiku a začala úplně novou kapitolu. Zbývající agentury řady nemají.
Pro zavedené agentury s dlouhodobou strategií by bylo velmi bolestné, kdyby se prokázalo, že jejich předpovědi úplně selhaly. Pro ostatní, které předpovědi vlastně jen zkouší, se při neúspěchu nabízí snadná výmluva. Jejich experti se teprve „zastřelují“. Pokud to zkusí i příště, tak to bude určitě lepší.