Nadcházející návštěva Andreje Babiše v Bílém domě by mohla být mimo jiné i výbornou příležitostí, aby si Američané, včetně jejich prezidenta, ujasnili, jak se naše země vlastně jmenuje. Donald Trump je poměrně ledabylý v prověřování zdrojů, na které se odkazuje. Například ve svém nedávném tweetu upozornil na reportáž, v níž americký farmář na jižní hranici s Mexikem tvrdí, že mezi nebezpečnými imigranty, pronikajícími do USA, jsou také „Čechoslováci“.
Vysoce postavení úředníci nesou podobnou zodpovědnost jako vrcholní manažeři. Požadavek, aby byli také odpovídajícím způsobem placeni, tak má určitou logiku. Jsou ale ve skutečnosti platy nejvýše postavených úředníků na úrovni šéfů v soukromých firmách? Možná ano, možná ne – s přesností to nevíme. Zatímco třeba ministerstvo obrany či spravedlnosti platy nejmocnějších byrokratů ochotně zveřejňuje, platy nejbližších mužů prezidenta republiky stále neznáme. A to navzdory tomu, že jsou obě tyto skupiny zaměstnanců placeny z veřejných peněz.
Probíhající českou diskusi o hybridních hrozbách znovu oživil článek „Jak se Česko začalo bát hybridní války a proč na slovech záleží“ zveřejněný v Mezinárodní politice 1. 2., na který navázala veřejná diskuse na půdě Ústavu mezinárodních vztahů. Badatelé ústavu se pustili do kritického studia českého diskursu o hybridní válce. Podle nich jsme se „v Česku začali bát hybridních hrozeb“, což způsobili nebo alespoň silně ovlivnili „hybridní válečníci“, kteří „dokázali zformulovat určité pojetí hrozeb a prosadit svou vizi na bezpečnostní agendu státu“. Pod termínem „hybridní válečníci“ se však neskrývají pisatelé do konspiračních a proruských webů, protizápadní a antisystémoví aktivisté nebo pachatelé zpravodajských operací proti českým zájmům, ale naopak osoby, které se snaží proti „hybridním hrozbám“ vystupovat. Badatelé ÚMV zpochybňují pojem hybridní válka i jeho používání. Z jejich práce je znát kriticky povznesený postoj nad termínem, českou diskusí o něm, nad aktéry této debaty a vlastně i nad podstatou diskutovaného bezpečnostního problému.
Článek ukrajinského ministra zahraničních věcí Pavlo Klimkina pro Aktuálně.cz.
V České republice se opakovaně objevuje mýtus, že se významné části populace nechce pracovat, protože dostává příliš štědré dávky. Pomáhají ho udržovat, ať již z nevědomosti či vypočítavosti, i politici různých stran a slibují, že si došlápnou na ty, co údajně zneužívají dávky.