Tomáš Sokol: Jak by mohla vypadat Česká republika v roce 2020

Možné je prakticky všechno. Podstatné je, co se jeví jako nejpravděpodobnější varianta vývoje, a to bez ohledu na osobní přání a preference. Ani to ale nelze odhadnout bez stanovení jisté premisy. Tedy, za předpokladu neexistence dnes nepředvídatelných událostí, zejména ekonomických, to tu za osm let bude vypadat přibližně stejně jako nyní. Rámcově demokracie, právní stát, zřejmě členství v EU a jako měna koruna. Rozdíl bude zhruba takový, jako je rozdíl mezi českou realitou roku 2004 a 2012. Prostě normální vývoj.

Celkovou společenskou atmosféru nelze zcela jistě odhadnout, což mimo jiné tvoří jednu z nepředvídatelných okolností. Zatím ale nic nesvědčí pro nějakou zásadní nestabilitu nebo společenské turbulence. Politický systém jako takový je většinově akceptován, výhrady jsou k chování části jeho „obsluhy“. V tomto směru lze očekávat zlepšení, tlak na politiky, aby se chovali „slušně“, je setrvalý. Namnoze to bude jen změna vnější formy. Rezervovaný přístup elit k politice jako veřejné službě společnosti to ale zřejmě nezmění. Oproti tomu budou narůstat občanské aktivity zaměřené na svůj vnitřní život, spolky, místní sdružení nejrůznějšího zaměření, ale s maximální snahou po nezávislosti na jakékoliv autoritě. Stát naproti tomu, obdobně jako v jiných zemích, prosadí respekt k právu i v prostředí internetu a v rámci internetové bezpečnosti upraví i některé postupy soukromých subjektů.


Úvaha je součástí seriálu o budoucnosti této země. Informace o projektu naleznete zde.

Nelze vyloučit, že současná občanská nespokojenost, lhostejno do jaké míry důvodná či nikoliv, se nebude ventilovat volbami, ale stále budou existovat skupiny deklarující zájem na zásadních řešeních typu „nový listopad 1989“ a podobně. Nedojde-li k vážným ekonomickým obtížím, bude faktický vliv těchto skupin stejně marginální jako nyní.

Politická situace zřejmě nebude o mnoho stabilnější, což je dáno volebním systémem, existencí komunistické strany, která má buď nulový, anebo velmi limitovaný koaliční potenciál (snad pouze ČSSD), a samozřejmě infantilitou nemalé části voličského elektorátu, který je ochoten řídit se při úvaze, koho volit, pouhými hesly typu „Vyměňme politiky“ nebo „Odstraníme dinosaury“.

Lze očekávat odklon od politické preference stran označovaných za levicové, pokud k němu nedojde již ve volbách v roce 2018.

Vývoj ekonomické situace nelze odhadnout, ačkoliv je či může být kritický faktor. Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by mělo dojít k závažným poruchám. Jiná věc je subjektivní pocit ekonomické nedostatečnosti, namnoze vyvolávaný zvenčí a účelově pro realizaci politických cílů. Ten bude přetrvávat. V Čechách je navíc poměrně rozšířeno nevraživé vnímání vyššího majetkového či sociálního statutu jiného. Obecně se tomu říká závist. Není důvod předpokládat, že by v podstatné míře vymizela.

Důsledkem celé řady systémových i ad hoc opatření a celospolečenského tlaku na transparentnost úředních postupů bude nižší míra korupce. Nicméně, existovat bude, byť v poněkud latentnější podobě. Součástí latence ale budou rafinovanější formy korupčního jednání, vycházející ze všech dosavadních zkušeností v této oblasti. Namísto toho vyvstane jiný problém, který bude opět interpretován jako fatální.

Po nekritické adoraci státní represe vůči „sprostým podezřelým“ pravděpodobně média přejdou ke stejně nekritické adoraci „obětí“ státní represe.

Celkově se budeme mít lépe než kdykoliv předtím, ale stejně jako dnes nebude většinově existovat ochota si to připustit. I to je součást místního folklóru. Pokud jde o mne, rád bych se toho všeho dožil.

Tomáš Sokol
Advokát a partner Advokátní kanceláře Brož & Sokol & Novák