Velkým veřejným tématem posledních dvou let se stala korupce a potřeba ji řešit. Není už na čase obrátit list?

Měl bych předeslat, že nejsem profesionální politik, sociolog ani ekonom. Jsem běžný občan, podnikatel, který nešidí stát ani své klienty, intelektuál, který se zajímá o svět kolem i věci veřejné. Nikdy jsem nikoho neuplácel, ani jsem se osobně s korupcí nesetkal, byť o ní slýchám od svých klientů. Jako občan jsem znepokojen především tím, že se o korupci vůbec v současném rozsahu bavíme.

Poslední kapkou a přímým podnětem pro tento článek byl zvuk domovního zvonku. Byli tři, jako králové. Stáli v ranní mlze u branky a volali přes plot, že by si rádi promluvili o korupci a zároveň nabídli nový časopis na toto téma (dodnes nevím jaký). S díky jsem nabídku odmítnul, šel si znovu lehnout a přemítal, co ty lidi přimělo vyjít ráno do té zimy a budit dům od domu v rozlehlé beskydské obci…

Možná se to nezdá, ale téma korupce je historicky zcela bezvýznamné. Za sto let nebudou historici o naší současnosti hovořit jako o Korupční dekádě. Nebo snad věříte, že ano? Problém korupce je jistě lokálně, rozpočtově a systémově závažný. Ovšem to, že zcela ovládl veřejnou diskusi, svědčí o její akutní vyprázdněnosti.

Jinými slovy, mlátíme prázdnou slámu. Široký korupční diskurz vnímám jako důsledek toho, že česká společnost dočasně vyčerpala důležitější témata. Logicky se tak uchýlila k tématu, které zbylo a je věčné, tedy ke korupci a obecnému nepořádku věcí veřejných. To, že se do této hry pouští i korupcí prolezlé politické strany, pak nelze nazvat jinak než velkolepou fraškou.

Stejný argument lze nicméně postavit i jinak a říci, že zaujetí korupcí je nepřímou výpovědí o velmi dobrém stavu české společnosti. Nemáme hlad, nehrozí nám války ani nemoci, žijeme si lépe než kdy dříve. Možná bychom si i mohli toto korupční bezčasí vychutnat, než přijdou skutečné problémy.

Jsem přesvědčen, že pitvání korupce a různých aférek typu Rath k ničemu převratnému nepovede. Abychom vymýtili korupci, museli bychom buď výrazně omezit přerozdělování, anebo se v nemožně krátkém čase stát společností poctivců.

Problém je v tom, že o zeštíhlování státu nechce nikdo slyšet v Česku ani v EU, a morální reforma celé společnosti je nebezpečný kolektivistický konstrukt. Já bych tedy ve společnosti převychovávané shora rozhodně žít nechtěl! To už se raději smířím s tím, že přirozená evoluce morálky bude trvat přinejmenším desítky let.

Osobně se snažím tvořit a pracovat na tom, abych nová, a snad i přínosná témata do veřejné diskuse vnášel. Stejně tak mám obrovskou radost, když natrefím na intelektuály, kteří neomílají témata korupce, neutěšeného stavu (nejen) české společnosti a nutnosti přeměny. Chápu, proč se to tolik řeší, ale i tak: Až se příště nadechnete k výroku o korupci, zamyslete se, jestli nemáte větší a přínosnější téma.