Jezero hořkosti
Svým nezaměnitelným stylem komentovaných archivních záběrů vypráví ve 2 hodinách příběh soudobého Afghánistánu. Líčí, jak snahy o jeho modernizaci otrávily ducha Američanů, Sovětů i Britů, kteří postupně ve svých pokusech selhali.
Ukazuje, jak americká podpora Saudů vedla k nástupu radikálního islámu, Usámovu 11. září, válce s Al-Káidou a Islámskému státu, který možná vůbec není tím, zač jej dnes na Západě máme. Curtisovi se podařilo už několikrát zcela zdiskreditovat příběhy o střetu Dobra a Zla, které s oblibou vyprávějí západní politici svým voličům. Místo sebeklamu nabízí pohár hořkosti, který musíme vypít až do dna, chceme-li dojít poznání o světě. Tedy že mnohé z problémů, které externalizujeme, způsobujeme my sami, resp. naše vyspělá civilizace.
Ale pozor, Curtis rozhodně není jedním z intelektuálů, kteří sebemrskačsky hlásají zkaženost Západu. Jeho záběry spíše dokazují, že pro takřka středověký Afghánistán je konfrontace s vyspělým Západem asi jako pro nás střet s mimozemšťany. Dokonale to ilustruje úryvky z přednášky o moderním umění pro nechápající afghánské ženy, prokládané šokujícími a barbarskými scénami z reálných bojů.
Curtis nenabízí řešení, ale jasně ukazuje, že černobílá politika Dobra a Zla v případě Středního Východu nefungovala, nefunguje a ze všeho nejvíc škodí nám samým.
Celý dokument je k vidění zde.