Budování odolnosti – všechno na dosah a v síti
Traduje se, že internet jako síť mnoha spolupracujících bodů vznikla proto, aby nebylo možné jedním úderem, například jaderné bomby, zničit generální štáb velké armády. V dostupných informačních zdrojích se to sice takto nepíše, jisté však je, že první reálné propojení několika bodů, které zpracovávají data, vzniklo na konci šedesátých let v agentuře amerického ministerstva obrany, zabývající se výzkumem nových technologií.
Česko21: Budování odolnosti
V posledních dnech často vzpomínám na Ivana Dejmala, před téměř třiceti lety ministra životního prostředí. Říkával, že naši cestu zmaru může zvrátit jen katastrofa „střední velikosti“ – taková, která nás opravdu zasáhne, ale zároveň úplně nezničí. Zdá se, že ta katastrofa střední velikosti přišla, v jinak pohodlné Evropě nás postihlo něco, co jsme si ještě před pár měsíci vůbec nedovedli představit.
V jednotě různosti je síla
Svět se mění a my s ním. Žena britského prince není úplně bílá a je starší než princ, na svatbě mluvil černý episkopální biskup, potomek otroků. Dnes byla svatodušní neděle, ale o tom, že je to svátek vzniku křesťanské církve, se mluvilo jen málokde. Evropská civilizace, která sama sebe považuje za křesťanskou, si tak jen na některých místech Evropy připomenula, že v jednotě různosti je síla.
Máme šanci na dalšího nobelistu?
Česká republika je mimořádně dobře vybavena pro špičkový výzkum. Díky prostředkům z evropských fondů byla vybudována kvalitní výzkumná infrastruktura, kterou hned tak každá země nemá. Tato výhoda však může zůstat nevyužita. Český vzdělávací a výzkumný systém vykazuje řadu nedokonalostí, díky kterým ti lidé z Česka, kteří jsou výborní, dosahují úspěchy spíše v cizině. Soukromé investice do výzkumu přitom rok od roku rostou, je tedy zřejmé, že zájem o nové poznatky a inovace se zvyšuje.
Za jakých okolností můžeme říci, že se kvalita výzkumu v ČR zvyšuje? Čím se bude měřit? Světovým uznáním a/nebo užitečností? Jak?
Nobelova cena je synonymem špičkové vědy, která často za zásadními inovacemi stojí. Znamená nejen obrovskou prestiž, ale přináší do dané oblasti další investice.
Jak by měl vypadat nový zákon o výzkumu, vývoji a inovacích pro Společnost 4.0
Řada evropských zemí s velkým výzkumným potenciálem a výbornými vědeckými výsledky nemá speciální zákon o podpoře výzkumu. My v Česku takový zákon máme, chystá se nový. Otázkou však je, jak by nový zákon měl vypadat, pokud má být užitečný v dalších několika (nejlépe více) letech, kdy bude docházet k významným technologickým změnám.
Stát má myslet na to, co bude aneb rychlý internet do každé rodiny
Nové technologie a nové technické možnosti přinášejí nové příležitosti. A tak dobrý život lidí všech generací na venkově může být v krátké době podmíněn rychlým internetem. Proto by bylo vhodné dělat na úrovni státu opatření pro budoucnost, nemyslet jen na přítomnost.
O kejklířích a nové době
Sledujeme média – nejen televizi, ale také internet a všechny možné sociální sítě, např. na mobilu, všude tam, kde se právě pobyhujeme - a z dodaných informací a zpráv si vytváříme příběh a svou verzi dějin.
Čtvrtá role univerzit
Univerzity jsou významnými centry vzdělávání a výzkumu. Stále více působí jako centra „transferu znalostí“ a mimořádný kulturní význam mají pro rozvoj regionů, ve kterých sídlí. Tato „čtvrtá role univerzit“ by měla být v jejich financování zohledněna a tam, kde existují významné regionální disparity, by měl být specificky podpořen také výzkum.
Proč také potřebujeme společenskovědní výzkum
Společenskovědní výzkum, včetně bádání v historii, není přednostně záležitostí zajímavou, ale společensky potřebnou a pro současnost i budoucnost užitečnou.
Primus inter pares
Primus inter pares – první mezi rovnými – vyjadřuje zcela něco jiného než princip monokratického hierarchického řízení, kde rozhoduje a odpovědnost nese jen jeden. Zároveň to neznamená, že první mezi rovnými není výrazná osobnost – to záleží na něm. Pro lídry i „nelídry“ svého prostředí máme v Česku v historii i v současnosti řadu příkladů.