Vlastní nebo půjčené? Aneb hra o budoucnost automobilismu
Jak to bylo v tom legendárním filmu o básnících? „Svatba - první dítě – auto - první dovolená v Jugoslávii – druhé dítě…“ Vtipně zobrazené plánování společného života od svatby až do konce nutně obnášelo vlastnictví vozu. Pro mnohé je vlastní auto i dnes známkou životní úrovně a společenského statusu. Zároveň ale roste řada těch, kteří přestože auto ke svému životu potřebují, nemusí ho nutně vlastnit.
Jedním z trendů současné ekonomiky je využívat různé věci jako službu. Hlavní důraz už není kladen na vlastnictví, ale přístup. Což se samozřejmě dotýká už i automobilů. A opravdu – pro některé je (nejen) ekonomicky mnohem výhodnější si auto nepořizovat, ale prostřednictvím carsharingu platit pouze za čas, ve kterém jej využijí. Možná i pro vás. Schválně se zkuste někdy zamyslet, kolik hodin denně své auto skutečně používáte a kolik času „leží ladem“. Možná budete překvapení.
V Čechách již řada carsharingů existuje a mají své zákazníky, ale rozhodně nelze mluvit o masovém využívání. Souvisí to i relativně nízkými náklady na provoz auta u nás, ve srovnání například s Velkou Británií si můžeme skutečně lebedit. Ovšem vozy ucpaná centra měst nutí už i naše radnice k omezování provozu, ať už úplným zákazem vjezdu nebo nechvalně proslulými systémy rezidentního parkování. Rostoucí cena ropy bude z automobilů činit čím dál větší luxus. Tyto a další faktory mohou a budou čím dál více lidí přivádět k myšlence, zda skutečně potřebují vlastní auto.
Co to znamená pro výrobce a prodejce vozů? Černou budoucnost? Okamžitý krach? Ale kdeže. Ještě dlouhou dobu budou existovat oblasti, kde vlastní vůz bude nenahraditelný. Ještě dlouhou dobu budou chtít lidé jezdi ve vlastním. Ale už teď je na místě uvažovat nad tím, kam se automobilový průmysl bude posouvat.
Nejpravděpodobnější vizí je, že masový carsharing promění prodejce automobilů v „poskytovatele mobility“. Zákazník nebude mít potřebu vůz vlastnit, bude jezdit tak, jak bude potřebovat a nebude se starat o servis, pojištění nebo palivo. A navíc zaplatí jen to, co projezdí. Výsledek? Extrémní zefektivnění celého systému při nezměněné dostupnosti dopravy a pohodlí.
Bude trvat desítky let, než automobilový průmysl dospěje do této fáze. Ještě dlouho se nebudou chtít lidé vzdát vlastnictví svých čtyřkolových miláčků. Zvláště v zemích, které jsou na ekonomickém vzestupu a auta jsou stále symbolem úspěchu. Čeká nás však doba, kdy bude největším úspěchem naopak vlastní auto nemít.
Jedním z trendů současné ekonomiky je využívat různé věci jako službu. Hlavní důraz už není kladen na vlastnictví, ale přístup. Což se samozřejmě dotýká už i automobilů. A opravdu – pro některé je (nejen) ekonomicky mnohem výhodnější si auto nepořizovat, ale prostřednictvím carsharingu platit pouze za čas, ve kterém jej využijí. Možná i pro vás. Schválně se zkuste někdy zamyslet, kolik hodin denně své auto skutečně používáte a kolik času „leží ladem“. Možná budete překvapení.
Především mladší generace už nemusí auto nutně vlastnit.
V Čechách již řada carsharingů existuje a mají své zákazníky, ale rozhodně nelze mluvit o masovém využívání. Souvisí to i relativně nízkými náklady na provoz auta u nás, ve srovnání například s Velkou Británií si můžeme skutečně lebedit. Ovšem vozy ucpaná centra měst nutí už i naše radnice k omezování provozu, ať už úplným zákazem vjezdu nebo nechvalně proslulými systémy rezidentního parkování. Rostoucí cena ropy bude z automobilů činit čím dál větší luxus. Tyto a další faktory mohou a budou čím dál více lidí přivádět k myšlence, zda skutečně potřebují vlastní auto.
Co to znamená pro výrobce a prodejce vozů? Černou budoucnost? Okamžitý krach? Ale kdeže. Ještě dlouhou dobu budou existovat oblasti, kde vlastní vůz bude nenahraditelný. Ještě dlouhou dobu budou chtít lidé jezdi ve vlastním. Ale už teď je na místě uvažovat nad tím, kam se automobilový průmysl bude posouvat.
Nejpravděpodobnější vizí je, že masový carsharing promění prodejce automobilů v „poskytovatele mobility“. Zákazník nebude mít potřebu vůz vlastnit, bude jezdit tak, jak bude potřebovat a nebude se starat o servis, pojištění nebo palivo. A navíc zaplatí jen to, co projezdí. Výsledek? Extrémní zefektivnění celého systému při nezměněné dostupnosti dopravy a pohodlí.
Bude trvat desítky let, než automobilový průmysl dospěje do této fáze. Ještě dlouho se nebudou chtít lidé vzdát vlastnictví svých čtyřkolových miláčků. Zvláště v zemích, které jsou na ekonomickém vzestupu a auta jsou stále symbolem úspěchu. Čeká nás však doba, kdy bude největším úspěchem naopak vlastní auto nemít.