Ať chceme, nebo ne, elektromobilita hýbe automobilovým průmyslem. Snad každá automobilka už představila svou verzi elektrického vozítka, z Tesly se s rozbíhající výrobou modelu 3 stává regulérní konkurence zavedených automobilek a i zákazníci pomalu přicházejí na chuť elektrickému bzučení namísto klasického výfukového rachotu. To však neznamená, že se elektromobily v budoucnu už nebudou muset potýkat s překážkami, právě naopak. Pojďme se tedy spolu podívat na ty hlavní, které sice jistojistě nebudou v roce 2019 kompletně překonány, ale automobilky se jim budou muset intenzivně věnovat, pokud opravdu chtějí jít tímto směrem.

Cena

Hádky stranou, elektromobily JSOU drahé. To je fakt. Pořád nemůžeme očekávat, že běžný člověk v sobě najde tolik ekologického cítění a uvědomělosti, aby svůj benzínový hatchback vyměnil za elektrický, když stojí téměř dvakrát tolik. Což si automobilky samozřejmě uvědomují. Dá se ale očekávat, že jejich pokračující investice a rozšiřující se výroba budou ceny tlačit dolů – Volkswagen například oznámil, že do roku 2040 přestane vyrábět spalovací motory.

Také Škodovka v příštím roce představí svůj elektromobil, i když to zatím bude jen trpasličí Citigo. A pokud s ním bude chtít nalákat i někoho jiného než jen novináře, bude muset s cenou dolů. Je otázkou, zda se nepřidá s nějakou tou dotací též stát. S nižší cenou se pak třeba i Češi osmělí.

Infrastruktura

Pokud zůstaneme u příkladu Škodovky, je chybějící infrastruktura v Česku jedním z argumentů, proč s čistě elektrickým vozidlem přichází tuzemská automobilka relativně pozdě. A je také jedním z klíčových faktorů, zda se u nás elektromobilita bude dál rozvíjet.

V současnosti mají čeští motoristé k dispozici téměř 400 dobíjecích stanic (klasických čerpacích stanic je kolem 4000), ty jsou však z valné většiny rozmístěné v okolí velkých měst a drtivá většina našeho území tak zůstává nepokryta. To při průměrném dojezdu elektromobilů kolem 250 kilometrů stále nahrává pouze městskému pojíždění, které však nikdy masový rozvoj elektromobility nezpůsobí. Pro cestování je důležitá zejména dostupnost rychlonabíječek, které nabijí baterii na 80 % během zhruba 20 minut, což umožní podobnou plynulost cestování jako u běžného vozu. Těch je však zatím v Česku zoufale málo.



Ekologický zásah

Elektrická vozidla sice přímo neprodukují žádné škodliviny, nicméně při jejich výrobě stále dochází k procesům, které životní prostředí zatěžují. To se týká i nakládání se součástkami, jejichž životnost již vypršela – tedy hlavně baterií, které představují obrovskou ekologickou zátěž. Samozřejmě, že se nedá očekávat, že by toto téma automobilky v roce 2019 vyřešily, ale s rostoucí výrobou budou muset brát na ekologické faktory stále větší ohled.

Vnímání

Veškeré předchozí argumenty dohromady přispívají k poslední překážce, již musejí automobilky překonat, a to je celkové vnímání elektromobility. To je sice podle průzkumů veskrze pozitivní, 80 % Čechů technologii považuje za sympatickou, ale co je to platné, když elektromobil zůstává pro většinu drahý a nedostupný. Pokud se elektromobil nepřiblíží výkony, praktičností a cenou alespoň o kousek spalovacímu standardu, těžko bude hledat u českých zákazníků zastání.

Pobízet k nákupu je možné i jinak. V době, kdy řada Evropských metropolí ze svých center auta vyhání rezidenčními systémy parkování nebo úplným zákazem vjezdu, mají elektromobily vjezd povolen nebo parkují zdarma. V Praze takový systém radnice už částečně zavedla, ovšem pořád jen do dvou zón. Ale je to začátek a nezbývá než sledovat, jaký bude mít úleva efekt a zda se přidají další města.