Osmdesátková budoucnost automobilismu: Plní se konečně naše dětské představy?
Pontiac Firebird Trans Am alias KITT ze seriálu Knight Rider zhmotnil v osmdesátých letech představy o budoucnosti automobilismu. Auto vybavené umělou inteligencí mluvilo, řídilo se samo, přijelo na zavolání nebo dokonce přeskakovalo překážky. A přesto, že do Česka a Slovenska se dostal až v devadesátkách, pořád jsme na něj koukali jako na sci-fi. O dekádu dříve byla futuristickým ideálem Československa Lada Niva ze seriálu Návštěvníci. Cestovala totiž v čase, dokázala se zarýt do země jako krtek a měnila barvy. Tak si představovali budoucnost autoři dvou legendárních seriálů před téměř čtyřiceti lety. A nás jako diváky taková představa docela bavila. Jak dobře se trefili? Žijeme už konečně v budoucnosti?
Jak vzdálená byla seriálová auta od dnešní reality?
Až na autonomní řízení se většina představ zatím nenaplnila. Jen několik let nás dělí od nasazení samořiditelných vozidel do běžného provozu. Například elektromobil Tesla Elona Muska dokáže stejně jako KITT, ovšem bez pomoci filmových triků, sám projet předvolenou trasu, reagovat na okolní provoz, dopravní značky, najít si volné místo na zaparkování nebo přijet na zavolání. Ani ostatní automobilky nezůstávají pozadu, protože již řadu let masivně investují do vývoje v oblasti autonomního řízení a novinky dnes postupně nacházejí uplatnění v praxi. Největší výzvou následujících let bude vytvoření potřebné legislativy a také vybudování důvěry v autonomní automobily u samotných uživatelů.
Soustředěné řízení vystřídá zábava
S příchodem autonomních vozidel se změní i celá řada našich návyků. Dnes se na řízení soustředíme (tedy v ideálním případě), za pár let se budeme při jízdě bavit, relaxovat, pracovat nebo dokonce spát. Všichni budeme cestujícími a řízení převezme umělá inteligence. Novým potřebám pasažérů se přizpůsobí také interiéry a vybavení automobilů. Třeba sedadla nebudou v řadě, jak je tomu dnes, ale otočná a různě polohovatelná, aby osádka vozidla měla maximální pohodlí a mohla například sedět proti sobě a povídat si. Poroste také úloha palubních technologií pro infotainment. Samozřejmostí bude připojení k internetu a řada multimediálních systémů.
Na významu získá i sdílení vozidel. Zejména lidé žijící ve městech nebudou chtít dopravní prostředek vlastnit, ale pouze ho krátkodobě využít, aby se pohodlně dopravili z jednoho místa na druhé. Podmínkou masového využití bude ovšem maximální dostupnost služby a její jednoduché a rychlé objednání. Vzniknou aplikace, kam zadáme čas, počet cestujících, místo nástupu a cílovou adresu. Lidem odpadnou starosti s údržbou vozidla, parkováním, hledáním nejvýhodnější trasy a případné čekání v dopravní zácpě mohou efektivně vyplnit třeba prací (nebo něčím zábavnějším).
Bezemisní doprava
Budoucností je bezemisní mobilita. Automobilový průmysl nyní mohutně sází na elektriku jako „palivo“ budoucnosti. S řadou výhod jako maximální výkon kdykoliv šlápnete na plynový pedál, vysokou spolehlivost či nízkými provozními náklady, však přichází i nevýhody. Ty největší jsou hojně diskutované a pro většinu běžných uživatelů zatím elektromobily diskvalifikují: nízký dojezd, pomalé nabíjení a hlavně vysoká pořizovací cena elektromobilu. Automobilky však investují do vývoje takové částky, že tyto nedostatky budou brzy minulostí.
Dnešní auta zatím nemají elektrického kopilota, se kterým se dá vést konverzace na úrovni a bohužel ani cool faktor černého pontiacu s červenými blikačkami na přední masce. Osmdesátkové nároky na auta budoucnosti ta dnešní sice nesplňují, ale pomalu se blížíme.
A jen tak mimochodem – víte o někom, kdo představil auto, co umí přeskakovat náklaďák? Nebo i tady jsme oproti plánované budoucnosti pozadu?
Jak vzdálená byla seriálová auta od dnešní reality?
Až na autonomní řízení se většina představ zatím nenaplnila. Jen několik let nás dělí od nasazení samořiditelných vozidel do běžného provozu. Například elektromobil Tesla Elona Muska dokáže stejně jako KITT, ovšem bez pomoci filmových triků, sám projet předvolenou trasu, reagovat na okolní provoz, dopravní značky, najít si volné místo na zaparkování nebo přijet na zavolání. Ani ostatní automobilky nezůstávají pozadu, protože již řadu let masivně investují do vývoje v oblasti autonomního řízení a novinky dnes postupně nacházejí uplatnění v praxi. Největší výzvou následujících let bude vytvoření potřebné legislativy a také vybudování důvěry v autonomní automobily u samotných uživatelů.
Soustředěné řízení vystřídá zábava
S příchodem autonomních vozidel se změní i celá řada našich návyků. Dnes se na řízení soustředíme (tedy v ideálním případě), za pár let se budeme při jízdě bavit, relaxovat, pracovat nebo dokonce spát. Všichni budeme cestujícími a řízení převezme umělá inteligence. Novým potřebám pasažérů se přizpůsobí také interiéry a vybavení automobilů. Třeba sedadla nebudou v řadě, jak je tomu dnes, ale otočná a různě polohovatelná, aby osádka vozidla měla maximální pohodlí a mohla například sedět proti sobě a povídat si. Poroste také úloha palubních technologií pro infotainment. Samozřejmostí bude připojení k internetu a řada multimediálních systémů.
Na významu získá i sdílení vozidel. Zejména lidé žijící ve městech nebudou chtít dopravní prostředek vlastnit, ale pouze ho krátkodobě využít, aby se pohodlně dopravili z jednoho místa na druhé. Podmínkou masového využití bude ovšem maximální dostupnost služby a její jednoduché a rychlé objednání. Vzniknou aplikace, kam zadáme čas, počet cestujících, místo nástupu a cílovou adresu. Lidem odpadnou starosti s údržbou vozidla, parkováním, hledáním nejvýhodnější trasy a případné čekání v dopravní zácpě mohou efektivně vyplnit třeba prací (nebo něčím zábavnějším).
Bezemisní doprava
Budoucností je bezemisní mobilita. Automobilový průmysl nyní mohutně sází na elektriku jako „palivo“ budoucnosti. S řadou výhod jako maximální výkon kdykoliv šlápnete na plynový pedál, vysokou spolehlivost či nízkými provozními náklady, však přichází i nevýhody. Ty největší jsou hojně diskutované a pro většinu běžných uživatelů zatím elektromobily diskvalifikují: nízký dojezd, pomalé nabíjení a hlavně vysoká pořizovací cena elektromobilu. Automobilky však investují do vývoje takové částky, že tyto nedostatky budou brzy minulostí.
Dnešní auta zatím nemají elektrického kopilota, se kterým se dá vést konverzace na úrovni a bohužel ani cool faktor černého pontiacu s červenými blikačkami na přední masce. Osmdesátkové nároky na auta budoucnosti ta dnešní sice nesplňují, ale pomalu se blížíme.
A jen tak mimochodem – víte o někom, kdo představil auto, co umí přeskakovat náklaďák? Nebo i tady jsme oproti plánované budoucnosti pozadu?