Carsharing: víc buzzword než business
Studie poradenské společnosti McKinsey z roku 2016 uvádí, že jedním z hlavních trendů do roku 2025 budou sdílené automobily. S podobnou předpovědí přišli o rok později také analytici z PwC. Ve své studii tvrdí, že mezi hlavní trendy transformující svět automobilů bude patřit elektrifikace, autonomie, sdílení, konektivita a roční aktualizace.
Většina vrcholových manažerů čerpá ze zdrojů tohoto typu, a proto se ze sdílených automobilů stal hojně zmiňovaný trend. Údajně změní naše životy a způsob, jakým využíváme automobily. A já bych rád oponoval, že je to OMYL.
Sdílené automobily čeká asi taková budoucnost jako fast foody s fitness bagetami. Vždy byly a budou. Ano, asi jich bude i o něco více než v minulosti. Ale žádnou revoluci nelze čekat. Možná se právě ptáte PROČ? Rád se s vámi podělím o několik argumentů.
1. Sdílená ekonomika není nic nového
Když se před několika lety začalo mluvit o sdílení jako o ekonomice budoucnosti, nahrávaly průzkumy mezi mileniály optimistům do karet. Zjistilo se, že dvacetiletý mileniál nepotřebuje auto vlastnit, chce ho pouze používat. Mileniál netouží po věcech, ale po zážitcích. Ale tohle přece není nic nového.
Baby-boomers si v Alpách půjčují lyže a nikde se nepíše o ski-sharingu. Posilovně se taky neříká „weights-sharing“ a půjčovně svatebních šatů „wedding-dress sharing“. Stejně tak hotel není sdílení ložnic a taxi není sdílení aut a řidiče.
Carsharing není nic jiného než business model půjčovny. A ty tady vždy byly a budou. Některé věci se budou půjčovat méně (například VHS a DVD) a některé zase více (například koloběžky). Ale sdílení opravdu žádná novinka není.
2. Sdíleným autům se říká autopůjčovna
Jaký je rozdíl mezi carsharingem Car4way a autopůjčovnou Hertz? Rozdíl je maximálně v tom, kde auta parkují a že do jednoho vás pustí aplikace a do druhého klíč vyzvednutý na pobočce.
Řekl bych, že je dost málo důvodů domnívat se, že lidi začnou prodávat svá auta a ochotně budou každé ráno před cestou do práce hledat volné auto v okolí, ve kterém ještě najdou nedopitou láhev s vodou ve dveřích a v horším případě přilepený holub na volantu.
3. Carsharing většině lidí nevyhovuje
Nabízím slogan pro peer-to-peer carsharing. Mohl by znít: „Lidi, kteří nemají rádi auta, půjčují auta lidem, kteří nemají rádi auta.“ Ruku na srdce: Pokud máte své auto opravdu rádi, půjčíte ho na několik hodin nebo dnů stovkám cizích lidí?
A co druhá strana mince? Prodáte ho a místo svého miláčka ochotně přesednete do reklamou polepeného auta, které prošlo pod rukama více než tisícovce řidičů?
I kdyby ano, tak carsharing je pro lidi:
· žijící ve městech, protože infrastruktura pro venkov by rentabilitu výrazně snížila,
· bez dětí, protože množství a váha převážených věcí s dětmi geometricky roste,
· kteří chtějí jezdit jenom po městě, protože cesta z Prahy do Špindlu na lyže najednou výlet pořádně prodraží.
Ano, určitý trh existuje. Ale ten je tu i pro velká kovová dilda a já jsem zatím nečetl PwC studii, že bychom měli očekávat trend úbytku živých partnerů.
4. Uber a AirBnB nejsou vhodné příklady sdílené ekonomiky
Rád bych připomenul, že úspěch těchto společností nemá absolutně nic společného s rozvojem sdílené ekonomiky. Uber není spolujízda a AirBnB není sdílení nevyužitých postelí v hostinských pokojích. Uber je taxi s dobrou aplikací a AirBnB je provozování ubytovacích zařízení nezatížené státní regulací a s přívětivějším online uživatelským rozhraním. Tohle není sdílená ekonomika.
5. Carsharing neulevuje městům od aut
Existuje takzvaný Jevonsův paradox, který vysvětluje, proč LED svítidla neušetřila spotřebu elektřiny, proč vyšší efektivita parního stroje nesnížila spotřebu fosilních paliv a proč digitalizace nevedla ke snížení spotřeby papíru.
Je to ekonomický jev, kdy technologický pokrok přinášející větší efektivitu při využívání určitého zdroje paradoxně zvyšuje spotřebu tohoto zdroje kvůli vyšší poptávce. To znamená, že čím více bude Uberů a sdílených aut, tím více budou lidi využívat automobilní mobilitu (na úkor MHD, chůze a podobně). Nesníží to poptávku po autech, ale právě naopak. Bude se jezdit čím dál tím víc.
Toto se potvrdilo i v roce 2019, kde Uber i Lyft uznali, že jejich aktivita zvyšuje hustotu dopravy ve městech.
6. Tvrzení mileniálů nejsou směrodatná
Ano, je pravda, že v průzkumech mezi mileniály vychází, že jsou připraveni auta méně vlastnit a jsou ochotni využívat carsharing, pokud bude finančně výhodnější než vlastnění auta.
Vtipné ale je, že jejich tvrzení platí jenom do doby, než mají první dítě. Dětská sedačka a pár dalších neskladných věcí zasadí smrtící ránu každému carsharingu. Aplikace pro sdílení aut začíná být zbytečnou již při představě, že před každou cestou hledáte v aplikaci auto v okolních ulicích, pak do něho všechno odnesete a po vystoupení vykládáte.
Predikce budoucích trendů na základě současných preferencí mileniálů jsou stejně irelevantní jako plánování letní dovolené na základě počasí v lednu.
7. Roky běží a změna nikde
Carsharingový projekt Car2Go, který vznikl spojením sil BMW a Daimleru, to v prosinci 2019 zabalil v USA. DriveNow to zabalil ve Velké Británii, přičemž ve svém vyjádření uvádí: „Musíme čelit tvrdé realitě, že se nám nedaří přesvědčit dost lidí, aby nás používali.“ Oliver Zipse, CEO BMW řekl: „Existují potenciálně disruptivní byznys modely, ale spíše v rovině využívání aut než ve změně jejich vlastnictví.“
A co v Čechách? No, taky žádná sláva. SmileCar založený LeoExpressem se v roce 2018 sloučil s HoppyGo od Škodovky. Můžeme asi jenom usuzovat, že příčinou byly spíše neslavné výsledky obou firem než konsolidace trhu, kde by velký žralok sežral menšího.
V tiskové zprávě z února 2019 se HoppyGo pochlubilo, že uživatelům vyplatilo již 10 milionů korun. Pokud průměrná denní výpůjčka vynese tisícovku, tak za dva roky provozu je to 13,7 výpůjček denně. Určitě to je moc hezký podnikatelský počin, ale jelikož je jenom v Praze provozováno přes jeden milion vozidel, tak bych opravdu o carsharingu jako o trendu nemluvil.
Závěr? Sdílená ekonomika a konkrétně carsharing je buzzword, o kterém se hezky filozofuje, ale jeho dopad na naše životy je prozatím minimální. A zda se to brzo změní? Nevypadá to tak. Takže stavíte-li dům, garáž ještě určitě využijete. Kupujete-li si byt, berte stav parkovacích míst v potaz.
P.S. Pokud se vám toto téma líbí a chcete, abych ho uchopil ještě detailněji a více analyticky, tak neváhejte napsat. Teď je to takový opinion overview:)
Zdroje:
https://www.mckinsey.com/industries/automotive-and-assembly/our-insights/disruptive-trends-that-will-transform-the-auto-industry
https://www.pwc.com/gx/en/industries/automotive/publications/eascy.html
https://www.theverge.com/2019/8/6/20756945/uber-lyft-tnc-vmt-traffic-congestion-study-fehr-peers
https://www.reuters.com/article/us-autos-carsharing/daimler-bmw-exiting-north-american-car-sharing-market-cutting-in-europe-idUSKBN1YM2BI
http://www.praha.eu/jnp/cz/doprava/automobilova/statistiky_ridicu_a_vozidel/statistika_registru_silnicnich_vozidel/index.html
https://www2.deloitte.com/cz/cs/pages/deloitte-analytics/articles/sdilena-ekonomika-studie.html
Většina vrcholových manažerů čerpá ze zdrojů tohoto typu, a proto se ze sdílených automobilů stal hojně zmiňovaný trend. Údajně změní naše životy a způsob, jakým využíváme automobily. A já bych rád oponoval, že je to OMYL.
Sdílené automobily čeká asi taková budoucnost jako fast foody s fitness bagetami. Vždy byly a budou. Ano, asi jich bude i o něco více než v minulosti. Ale žádnou revoluci nelze čekat. Možná se právě ptáte PROČ? Rád se s vámi podělím o několik argumentů.
1. Sdílená ekonomika není nic nového
Když se před několika lety začalo mluvit o sdílení jako o ekonomice budoucnosti, nahrávaly průzkumy mezi mileniály optimistům do karet. Zjistilo se, že dvacetiletý mileniál nepotřebuje auto vlastnit, chce ho pouze používat. Mileniál netouží po věcech, ale po zážitcích. Ale tohle přece není nic nového.
Baby-boomers si v Alpách půjčují lyže a nikde se nepíše o ski-sharingu. Posilovně se taky neříká „weights-sharing“ a půjčovně svatebních šatů „wedding-dress sharing“. Stejně tak hotel není sdílení ložnic a taxi není sdílení aut a řidiče.
Carsharing není nic jiného než business model půjčovny. A ty tady vždy byly a budou. Některé věci se budou půjčovat méně (například VHS a DVD) a některé zase více (například koloběžky). Ale sdílení opravdu žádná novinka není.
2. Sdíleným autům se říká autopůjčovna
Jaký je rozdíl mezi carsharingem Car4way a autopůjčovnou Hertz? Rozdíl je maximálně v tom, kde auta parkují a že do jednoho vás pustí aplikace a do druhého klíč vyzvednutý na pobočce.
Řekl bych, že je dost málo důvodů domnívat se, že lidi začnou prodávat svá auta a ochotně budou každé ráno před cestou do práce hledat volné auto v okolí, ve kterém ještě najdou nedopitou láhev s vodou ve dveřích a v horším případě přilepený holub na volantu.
3. Carsharing většině lidí nevyhovuje
Nabízím slogan pro peer-to-peer carsharing. Mohl by znít: „Lidi, kteří nemají rádi auta, půjčují auta lidem, kteří nemají rádi auta.“ Ruku na srdce: Pokud máte své auto opravdu rádi, půjčíte ho na několik hodin nebo dnů stovkám cizích lidí?
A co druhá strana mince? Prodáte ho a místo svého miláčka ochotně přesednete do reklamou polepeného auta, které prošlo pod rukama více než tisícovce řidičů?
I kdyby ano, tak carsharing je pro lidi:
· žijící ve městech, protože infrastruktura pro venkov by rentabilitu výrazně snížila,
· bez dětí, protože množství a váha převážených věcí s dětmi geometricky roste,
· kteří chtějí jezdit jenom po městě, protože cesta z Prahy do Špindlu na lyže najednou výlet pořádně prodraží.
Ano, určitý trh existuje. Ale ten je tu i pro velká kovová dilda a já jsem zatím nečetl PwC studii, že bychom měli očekávat trend úbytku živých partnerů.
4. Uber a AirBnB nejsou vhodné příklady sdílené ekonomiky
Rád bych připomenul, že úspěch těchto společností nemá absolutně nic společného s rozvojem sdílené ekonomiky. Uber není spolujízda a AirBnB není sdílení nevyužitých postelí v hostinských pokojích. Uber je taxi s dobrou aplikací a AirBnB je provozování ubytovacích zařízení nezatížené státní regulací a s přívětivějším online uživatelským rozhraním. Tohle není sdílená ekonomika.
5. Carsharing neulevuje městům od aut
Existuje takzvaný Jevonsův paradox, který vysvětluje, proč LED svítidla neušetřila spotřebu elektřiny, proč vyšší efektivita parního stroje nesnížila spotřebu fosilních paliv a proč digitalizace nevedla ke snížení spotřeby papíru.
Je to ekonomický jev, kdy technologický pokrok přinášející větší efektivitu při využívání určitého zdroje paradoxně zvyšuje spotřebu tohoto zdroje kvůli vyšší poptávce. To znamená, že čím více bude Uberů a sdílených aut, tím více budou lidi využívat automobilní mobilitu (na úkor MHD, chůze a podobně). Nesníží to poptávku po autech, ale právě naopak. Bude se jezdit čím dál tím víc.
Toto se potvrdilo i v roce 2019, kde Uber i Lyft uznali, že jejich aktivita zvyšuje hustotu dopravy ve městech.
6. Tvrzení mileniálů nejsou směrodatná
Ano, je pravda, že v průzkumech mezi mileniály vychází, že jsou připraveni auta méně vlastnit a jsou ochotni využívat carsharing, pokud bude finančně výhodnější než vlastnění auta.
Vtipné ale je, že jejich tvrzení platí jenom do doby, než mají první dítě. Dětská sedačka a pár dalších neskladných věcí zasadí smrtící ránu každému carsharingu. Aplikace pro sdílení aut začíná být zbytečnou již při představě, že před každou cestou hledáte v aplikaci auto v okolních ulicích, pak do něho všechno odnesete a po vystoupení vykládáte.
Predikce budoucích trendů na základě současných preferencí mileniálů jsou stejně irelevantní jako plánování letní dovolené na základě počasí v lednu.
7. Roky běží a změna nikde
Carsharingový projekt Car2Go, který vznikl spojením sil BMW a Daimleru, to v prosinci 2019 zabalil v USA. DriveNow to zabalil ve Velké Británii, přičemž ve svém vyjádření uvádí: „Musíme čelit tvrdé realitě, že se nám nedaří přesvědčit dost lidí, aby nás používali.“ Oliver Zipse, CEO BMW řekl: „Existují potenciálně disruptivní byznys modely, ale spíše v rovině využívání aut než ve změně jejich vlastnictví.“
A co v Čechách? No, taky žádná sláva. SmileCar založený LeoExpressem se v roce 2018 sloučil s HoppyGo od Škodovky. Můžeme asi jenom usuzovat, že příčinou byly spíše neslavné výsledky obou firem než konsolidace trhu, kde by velký žralok sežral menšího.
V tiskové zprávě z února 2019 se HoppyGo pochlubilo, že uživatelům vyplatilo již 10 milionů korun. Pokud průměrná denní výpůjčka vynese tisícovku, tak za dva roky provozu je to 13,7 výpůjček denně. Určitě to je moc hezký podnikatelský počin, ale jelikož je jenom v Praze provozováno přes jeden milion vozidel, tak bych opravdu o carsharingu jako o trendu nemluvil.
Závěr? Sdílená ekonomika a konkrétně carsharing je buzzword, o kterém se hezky filozofuje, ale jeho dopad na naše životy je prozatím minimální. A zda se to brzo změní? Nevypadá to tak. Takže stavíte-li dům, garáž ještě určitě využijete. Kupujete-li si byt, berte stav parkovacích míst v potaz.
P.S. Pokud se vám toto téma líbí a chcete, abych ho uchopil ještě detailněji a více analyticky, tak neváhejte napsat. Teď je to takový opinion overview:)
Zdroje:
https://www.mckinsey.com/industries/automotive-and-assembly/our-insights/disruptive-trends-that-will-transform-the-auto-industry
https://www.pwc.com/gx/en/industries/automotive/publications/eascy.html
https://www.theverge.com/2019/8/6/20756945/uber-lyft-tnc-vmt-traffic-congestion-study-fehr-peers
https://www.reuters.com/article/us-autos-carsharing/daimler-bmw-exiting-north-american-car-sharing-market-cutting-in-europe-idUSKBN1YM2BI
http://www.praha.eu/jnp/cz/doprava/automobilova/statistiky_ridicu_a_vozidel/statistika_registru_silnicnich_vozidel/index.html
https://www2.deloitte.com/cz/cs/pages/deloitte-analytics/articles/sdilena-ekonomika-studie.html