Ta myšlenka vás asi napadla taky: Když vezmeme na vědomí, že hmota je utkána z částic, které v ní nemají ani svoje pevné místo, a že pevnost a tvarová stálost oněch takzvaných pevných látek je dána jenom rovnováhou sil, kterými na sebe částice vzájemně působí, tak už je jen krůček k představě, že v mezerách mezi částicemi našeho světa existují částice jiného světa: světa, ve kterém třeba platí jiné přírodní zákony.
Všechny záležitosti jsem vyřídil a zbylý čas do odjezdu jsem se rozhodl strávit ve stálé expozici Národní galerie „Baroko v Čechách“, ve Schwarzenberském paláci na Hradčanském náměstí. Byl jsem tu sice od otevření v říjnu 2008 již několikrát, poprvé ale mimo hlavní turistickou sezónu a v podvečer.
Jan Černý zde (viz jeho blog Krmítko, násypka a žrádlo) otevřel zásadní téma institucionálního tlaku na umístění sociokulturně odlišných žáků do škol vzdělávajících podle vzdělávacího programu pro lehce mentálně postižené (RVP ZV LMP). Jan Černý ve zkratce identifikoval tři „pilíře“, které charakterizují současný neuspokojivý stav. „Krmítko“ (systém bývalých zvláštních škol), „násypka“ (systém školských poradenských zařízení) a „žrádlo“ (adaptace na nové systémy obstarávání krmiva, rozuměj především způsoby financování celého systému).
Vážený pane Baťo, přesvědčil jste mě (v textu uveřejněném v tomto blogu pod titulkem ČT 4 Sport, "Nejlepší sportovní kanál na světě", pozn. stk), jak je snadné bez jakékoliv znalosti problematiky a souvislostí, a to už vůbec nemluvím o snaze si potřebné údaje zjistit nebo ověřit, veřejně kritizovat kohokoliv a cokoliv. Kritizujete ztvárnění Jizerské padesátky a v souvislosti s ní mého šéfa - Otakara Černého.
Bývaly doby, kdy jsme neměli možnost sledovat tolik TV programů, jako dnes. Nutno podotknout, že mezi těmi všemi, které lze dnes „naladit“ nebo „chytit“ by měly hrát prim veřejnoprávní televize ČT1 a ČT2. Bohužel tomu tak není a to ještě, aby ČT posílila svou image, rozšířila své vysílání o dvě sesterské stanice ČT4 a ČT24.
Mortonova semena
V dávných dobách (1799 - 1851) žil v Americe muž jménem Samuel George Morton. Věřil v biologicky podmíněnou hloupost indiánů a černochů, sbíral a měřil lidské lebky a myslel si o sobě, že je vědec. I jiní si o něm mysleli, že je vědec, protože psal články a knihy plné anatomických nákresů, čísel, tabulek a grafů. A mnozí ho považovali dokonce za vědce velice váženého, neboť ze svých dat vyvozoval závěry, které se dobře poslouchaly jak jiným vědcům, tak i celé řadě politiků, ale zejména široké veřejnosti.