Fašisté nám vzali vlajku
Docela mě to zarazilo. Ten večer jsem vyřešil tak, že jsem šel ven bez špendlíku. Začal jsem se ale pak na české vlajky dívat s tímto lehkým podezřením a musím dát zpětně své manželce bohužel za pravdu. Téměř kdykoliv dnes vidíte českou vlajku vlát jinde než na úřední budově nebo mezinárodním sportovním utkání, mává jí někdo ani ne tak z hrdosti k České republice, ale spíš aby se postavil proti někomu. Fašisté nám ve skutečnosti „neunesli“ jen vlajku, ale celé vlastenectví.
Tomio Okamura už není na billboardech přes českou vlajku ani pořádně vidět. Říká na nich, že zastaví inflaci a přinese do Evropy mír. Podezřívám ho, že se ale ve skutečnosti chystá podrývat suverenitu a nezávislost ČR. Taktika lidí, kteří to s námi myslí takhle „dobře“, je vlastně stále stejná. Komunistický režim nastavěl kolem hranic ostnaté dráty, aby nás chránil před americkými vojáky. Ve skutečnosti u nich střílel výhradně svoje vlastní občany. Pochody za rodinu jsou ve skutečnosti téměř vždycky pochody proti sexuálním menšinám. Putin „osvobozuje” východ Ukrajiny od fašistického režimu, při čemž ruští vojáci znásilňují ženy a zabíjí malé děti.
Konkrétně Vladimir Vladimirovič lže tak, až se mu z pusy práší. Nedávno řekl, že Rusko na Ukrajině neutrpělo žádné ztráty. Vojenskou agresi tam nezačalo, ale dokončí ji. To jsou vnitřně rozporuplné věty do té doby, než jejich význam otočíte o 180 stupňů. Já jsem ho vlastně slyšel říct, že na Ukrajině utrpěli velké ztráty, vojenskou agresi tam sice začali, ale nedokončí ji. Myslím, že mu to musí dělat problémy i jinde. Když třeba svému manželovi – asi jsme už všichni pochopili, že jeho nenávist k homosexuálům pramení z problémů, které má s nimi doma – večer řekne: „Dobré ráno, jdu už vstávat,“ tak z toho může být jeden zmatený.
Ale abych se vrátil zpátky do České republiky. Abychom osvobodili českou vlajku z fašistického sevření, navrhuju dvě věci. Za prvé bych povolil na veřejnosti mávat vlajkami s hákovými kříži. Jednak tím budou fašisté mávat určitě mnohem raději než ne zcela „čistou“ českou vlajkou. A pak budou už z dálky poznat a nebudou nás už tolik mást.
Za druhé pojďme zkusit definovat, co to pravé vlastenectví je. Domnívám se, že je to hrdost a ochota bojovat za hodnoty, které naše republika představuje. Jsem přesvědčený, že by T. G. Masaryk, Jan Kubiš i Václav Havel (mí tři největší hrdinové) souhlasili s tím, že největší hodnotou jak na úrovni státu, tak na úrovni jednotlivých občanů, musí být SVOBODA. A to nejen svoboda v tom dětském slova smyslu, kdy je chápána jen jako NEZÁVISLOST (nebo SUVERENITA), ale i jako svoboda, která se úzce dotýká takových hodnot, jako jsou TOLERANCE a především ODPOVĚDNOST.*
Možná pak na příští demonstraci na Václavském náměstí uvidíme záplavu českých vlajek a u nich nápisy: „Za práva menšin“, „Vítáme cizince“ a „Dodržujme mezinárodní dohody“.
* v této souvislosti doporučuju kratičkou knížku Joachima Guacka, Freiheit: Ein Plaedoyer