Ranní fejeton ČRo1 Radiožurnálu, vysíláno 10. 4. 2009

Je Velký pátek, a proto nebudu podávat nic masitého, podstatného, jen samé dietní věty ve znamení myšlenkového půstu. Nemusíte ani moc dávat pozor.

Ideální téma k takovému príhovoru, jak říkají Slováci, je téma, které mě tento týden přepadlo několikrát, a sice prestiž.

Poprvé, když jsem se dozvěděl, jak se v Egyptě dívají na třicáté výročí podepsání mírové smlouvy s Izraelem. Mnoho Egypťanů si myslí, že jejich země od té doby ztratila na prestiži.

Pak jsem žasl, jak se i hrdá Británie dme pýchou nad vydařeným summitem G-20 a skvělou návštěvou amerického prezidenta minulý týden.

A co teprve piráti. Přepadli další loď, zajali dalšího kapitána. Experti odhadují, že pirátům teď vzroste - uhodli jste: prestiž! Co všechno si nedovolí, a to proti nim v příslušných zálivech stojí armády a pluje válečné loďstvo mnoha států.

V neposlední řadě donutila mě k myšlenkám na prestiž moje desetiletá dcera. Navrhla totiž, že bych jí k narozeninám mohl věnovat cestu do školy v prodloužené limuzíně s kouřovými skly. Nevím jak vy, ale asi spíš vysvětlím Egypťanům, že to s jejich prestiží není zase tak zlé a Britům, že starou bačkoru stoupla jejich prestiž, než bych přesvědčil Isabelu, že pronajímat limuzínu do školy je opravdu, ale opravdu blbý nápad.

(O prestiž pirátů se stará Johnny Depp, Pirát z Karibiku, na poli P.R. je tedy nelze porazit. Budeme je muset nemilosrdně vyhladit.)

Hledám, jak Isabele vysvětlit, že prestiž je přeceněná komodita. A myslím, že to mám. Kdo se nejenže nestará o dobré jméno, ale je dokonce ochoten vynaložit úsilí, aby se raději zostudil, než aby byl nařčen, že si na mezinárodní scéně honí triko?

Přece my, Češi, jako národní kolektiv. Dokážeme to báječně v politice, viz sťatá hlava kabinetu uprostřed evropského předsednictví a dokážeme to skvěle okolo fotbalu, viz prohra se Slovenskem a jemná, elegantní, kultivovaná debata, jež po ní neustále zuří!

Milá Isabelko, žádná limuzína nebude, my budeme dál dělat ostudu po svém.

Veselé Velikonoce.