Tomáš Sedláček

28. 01.

Ekonomie ctnostná i cynická

Tomáš Sedláček Přečteno 7208 krát

Minulý článek jsem věnoval parafrázi citátu Oscara Wilda "ekonom je člověk, který zná cenu všeho, ale hodnotu ničeho", což mi připadá celkem přesné a výstižné. Přesto paradoxně právě my ekonomové mluvíme o tom, zda je koruna, nebo cena akcie či komodity nadnebo podhodnocená. Jako bychom právě my tu pravou hodnotu znali, zatímco trh, který ve skutečnosti cenu určuje, se téměř neustále mýlí. V původním citátu je však místo slova ekonom slovo cynik. Je tedy opravdu ekonomie cynickým oborem neohlížejícím se na jiné hodnoty? Mnozí například tvrdí, že ekonomie sama o sobě žádné hodnoty nemá (nezná, nechce znát) a že se proto musí dodat odjinud - z filozofie, politiky či etiky.

Více »

20. 01.

Nad/pod hodno-cenná koruna aneb o Hodnotě a ceně

Tomáš Sedláček Přečteno 9151 krát

V poslední době se často setkávám s otázkami, které se točí kolem rozdílu mezi hodnotou a cenou. Ač se to nezdá, je to otázka zcela fundamentální a v mnoha případech i fatální, a tedy velice užitečná. Ekonom nedokáže odborně odpovědět na otázku po (objektivní) hodnotě věci. Zeptáte-li se ekonoma na hodnotu jízdního kola, pokrčí rameny. Zato o ceně toho kola vám dokáže říci mnoho. Podobné je to, když se zeptáte na "skutečnou" hodnotu koruny vůči euru nebo "hodnotu" jisté akcie či "hodnotu zlata". Dokážeme vám říci spoustu o jejich ceně, jaká byla a jaká je - méně už (nebo skoro nic) o tom, jaká bude.

Více »

13. 01.

Pravdoláskaři a profesionální cynici

Tomáš Sedláček Přečteno 17830 krát

Někdo si před časem konečně dal tu zbytečnou práci a vytvořil normalizační seznam pravdoláskařů: jsou tam herci, režiséři, sochaři, filozofové, ekonomové a finančníci, intelektuálové. Nikdo mi nemohl vyseknout hlubší poklonu, než mne zařadit, neb si osobně myslím, že ostatním lidem "na seznamu" sahám tak po kotníky... když si hodně stoupnu na špičky. Děkuji a slibuji, že se budu snažit více.

Více »

06. 01.

Co (z)může a nemůže NERV

Tomáš Sedláček Přečteno 9238 krát

Rezignací Pavla Kohouta se spustila vlna otázek na roli NERVu. Své mediální komentáře jsem si šetřil právě na tento článek. Odchodu Pavla Kohouta je mi líto, do boje proti korupci stejně jako do důchodové reformy vložil mnoho energie, zkušeností a času. Pavla Kohouta považuji za velice nadaného odborníka a publicistu, ač se v mnohém naše názory různí (euro), což je dobře. Není nic méně příjemného než být v místnosti plné lidí, kteří mají na vše stejný názor.

Chápu také Pavlovo zklamání: vláda, parlament, Senát a místní samosprávy skutečně mohly udělat mnohem víc v boji proti korupci.

Zároveň si to vysvětluji i tím, že Pavel nikdy dlouhodobě nepracoval ve státní správě, a tudíž jeho hladina trpělivosti je přirozeně nižší než většiny členů NERVu, kteří přece jen (ať již jakékoli) zkušenosti se státní správou mají. Státní správa, úřednictvo, je tu především od toho - ať se nám to líbí nebo ne -, aby udržovala status quo a udržovala (více či méně) funkční systém a řád. Role NERVu je ovšem zcela opačná. Měl by narušovat fungující (ne)řád, být myšlenkově odvážný, zkoušet nové věci, tlačit myšlenky, které se nemusí často líbit ani politikům, natož úředníkům. Není divu, že střetnutí těchto dvou světů je orná půda pro zklamání a deziluze. Je to ale také orná půda pro mnoho dobrého a mnoho nového.

Více »

03. 01.

Mezisváteční intermezzo o hře na něco, co není

Tomáš Sedláček Přečteno 8202 krát

Pojďme se zamyslet nad samotným jádrem krize - a co vše vyjevila. Kdyby si to člověk namíchal sám, zřejmě by nepřišel se zajímavější kombinací. Mám na mysli průběh světové krize až do dnešního dne: nyní zuří na úrovni státu v Evropě, ale začala v Americe na relativně nenápadném trhu. Trh s nekvalitními hypotékami, tzv. sup-prime, představoval pouhých šest procent celkového hypotečního trhu - takže vznikalo plno paperů na téma: krize na takto malém trhu bude jen bouří ve sklenici vody. Pak se krize rozrostla na celou ekonomiku USA, a to zas bylo spekulací a teorií o tom, že už dávno neplatí, že pokud si USA kýchnou, celý svět chytne rýmu. A ejhle, pravý opak se stal pravdou. Rýmou kýchá celý svět.

Padají státy bez eura (Island, Maďarsko) i s eurem (Řecko, Irsko), s "jižní" uvolněnou ekonomikou (Řecko) i s "pracovitou" a vyspělejší (Irsko). V problémech jsou ale i jednotlivé státy americké (například Kalifornie), aby to nevypadalo na evropský problém. Těžko soudit, těžko viníka honit, těžko se ukazuje prstem, všichni máme máslo na hlavě. Skoro by se chtělo říci, spolu s Bosákem a Táborským, jak zaznělo v neplánovaného odposlechu: "těžký, těžký".

Více »

Archiv článků: leden 2011

Ekonomie ctnostná i cynická

Nad/pod hodno-cenná koruna aneb o Hodnotě a ceně

Pravdoláskaři a profesionální cynici

Co (z)může a nemůže NERV

Mezisváteční intermezzo o hře na něco, co není

Blogeři abecedně