O rohlíku v párku
Obdobně jako reklamy na "párky z masa" se dají vykládat politické slogany. Třeba "budu vám naslouchat" v překladu znamená - uvědomujeme si, že máte pocit, že vám politici nenaslouchají, a máte pravdu, a já s tím něco udělám. Proto je, zdá se mi, užitečné sledovat reklamy a slogany i z té negativní stránky.
Včera jsem šel kolem stánku, kde reklama vábící na "párek v rohlíku" lákala kolemjdoucí tím, že se jedná o "párky z masa". Jistě chápu, co tím chtěl básník říci, už dávno mne zaráželo, že všude na světě se prodávají párky v rohlíku, jen u nás se prodávají "rohlíky v párku", ale smysl této věty je hlubší. Co by si asi pomyslel cizinec, kdyby mu nadpis někdo přeložil?
Že je tady třeba udělat reklamu na to, že párek je opravdu párek, a nikoli něco jiného. Co to asi vypovídá o jiných stáncích a jiných párcích? Že jsou dělané ze všeho jiného jen ne z masa? Že se jedná o "vše jiné než maso" (ani nechci vědět co), ale s "masovou příchutí"? Copak jsem v zemi, řekne si člověk odjinud, kde se normálně jedí párky bez masa?
Podobně smutné jsou i volební slogany: třeba "Jde to i bez korupce". Copak na to je třeba dělat politickou kampaň? Co to jinak znamená? Že je zvláštní a ojedinělé a vzácné, že by to mohlo jít i bez korupce? To už jsme na korupci tak zvyklí, že PR agentury zvolily právě toto heslo jako něco neobvyklého? Když si to přiložíme do srozumitelnějšího jazyka, znamená to, že dotyčný kandidát nám slibuje, že nebude krást. A že se vynasnaží prosadit, že nebudou krást lidé kolem něj. Hezké a chvályhodné, ale nějak žalostně málo. Opět, copak by si řekl někdo odjinud, je v této zemi normální, že to "bez korupce nejde"?
Výhoda je zároveň nedostatkem
A ještě další příklad. Třeba věta typu "budu vám naslouchat" v překladu znamená - uvědomujeme si, že máte pocit, že vám politici nenaslouchají, a máte pravdu, a já s tím něco udělám. Proto je, zdá se mi, užitečné sledovat reklamy a slogany i z té negativní stránky. Dozvíme se z nich nejen to, co si výrobci o nás vlastně myslí, ale také to, jací jsme.
Například reklama na mučicí nástroje, které si doma sami instalujeme a říkáme jim posilovací stroje, předpokládá, že všichni chceme (nebo musíme?) být hubení a mít na břiše pekáč neboli six pack. Reklamy na jogurty v nás pak vyvolávají dojem, ze klidná a mírumilovná pondělní rána jsou možná, ovšem za předpokladu, když to hospodyňka zařídí. A pokud dotyčný jogurt nekoupí, nesmíme se divit, že se první minuty nového dne zrovna moc nepovedly.
Krémy na pleť nám pak říkají, že jsme (pokud krém nepoužijeme) oškliví, staří a že vrásky jsou pro nás velkým estetickým problém. Nebo reklama na šampon: nikdo už asi dnes neskočí na to, že by se po zhlédnutí takové reklamy rozběhl do drogerie pro danou značku, ale: všichni beztak najednou věříme, že by vlasy měly být lesklé a že by se neměly třepit. Sedli jsme tak reklamě na lep, volky nevolky.
Svíčková ze svíčkové
S politikou je to ale trochu jinak. Dnešní kampaně jsou mnohdy založené na kritice politiky jako takové, snad nejvíce, co pamatuji. Přiznáváme si, že za 23 let po revoluci nám politika nebyla schopna dodat právní stát (jeden z předvolebních plakátu poukazuje na to, že se zasadí o právní stát), pocit bazální bezkorupčnosti a civilizovanou politickou diskusi.
Nevím, podle předvolební kampaně mnohé poznáte - nikoli o kandidátech, ale spíše o stavu národa. Dokážete si představit, že by Obama sliboval, že nebude krást? Nebo americký stánek, kde se tvrdí, že párek je párek, že steak je steak? Koneckonců máme v tom trénink: český "rum" dlouho nebyl rumem a kolikrát jste viděli upozornění, že místní svíčková je z "pravé" svíčkové? Tedy ze steaku. Protože běžná svíčková je přece z úplně jiného masa. A rohlík je v párku.
V politice by se tak moc jednou pro změnu hodila svíčková ze svíčkové, abychom aspoň věděli, jak chutná. Stejně tak bychom se neměli opíjet rohlíkem v párku. Chtěli jsme politiku bez korupce a dostali jsme pomalu korupci bez politiky.
Psáno pro HN
Včera jsem šel kolem stánku, kde reklama vábící na "párek v rohlíku" lákala kolemjdoucí tím, že se jedná o "párky z masa". Jistě chápu, co tím chtěl básník říci, už dávno mne zaráželo, že všude na světě se prodávají párky v rohlíku, jen u nás se prodávají "rohlíky v párku", ale smysl této věty je hlubší. Co by si asi pomyslel cizinec, kdyby mu nadpis někdo přeložil?
Že je tady třeba udělat reklamu na to, že párek je opravdu párek, a nikoli něco jiného. Co to asi vypovídá o jiných stáncích a jiných párcích? Že jsou dělané ze všeho jiného jen ne z masa? Že se jedná o "vše jiné než maso" (ani nechci vědět co), ale s "masovou příchutí"? Copak jsem v zemi, řekne si člověk odjinud, kde se normálně jedí párky bez masa?
Podobně smutné jsou i volební slogany: třeba "Jde to i bez korupce". Copak na to je třeba dělat politickou kampaň? Co to jinak znamená? Že je zvláštní a ojedinělé a vzácné, že by to mohlo jít i bez korupce? To už jsme na korupci tak zvyklí, že PR agentury zvolily právě toto heslo jako něco neobvyklého? Když si to přiložíme do srozumitelnějšího jazyka, znamená to, že dotyčný kandidát nám slibuje, že nebude krást. A že se vynasnaží prosadit, že nebudou krást lidé kolem něj. Hezké a chvályhodné, ale nějak žalostně málo. Opět, copak by si řekl někdo odjinud, je v této zemi normální, že to "bez korupce nejde"?
Výhoda je zároveň nedostatkem
A ještě další příklad. Třeba věta typu "budu vám naslouchat" v překladu znamená - uvědomujeme si, že máte pocit, že vám politici nenaslouchají, a máte pravdu, a já s tím něco udělám. Proto je, zdá se mi, užitečné sledovat reklamy a slogany i z té negativní stránky. Dozvíme se z nich nejen to, co si výrobci o nás vlastně myslí, ale také to, jací jsme.
Například reklama na mučicí nástroje, které si doma sami instalujeme a říkáme jim posilovací stroje, předpokládá, že všichni chceme (nebo musíme?) být hubení a mít na břiše pekáč neboli six pack. Reklamy na jogurty v nás pak vyvolávají dojem, ze klidná a mírumilovná pondělní rána jsou možná, ovšem za předpokladu, když to hospodyňka zařídí. A pokud dotyčný jogurt nekoupí, nesmíme se divit, že se první minuty nového dne zrovna moc nepovedly.
Krémy na pleť nám pak říkají, že jsme (pokud krém nepoužijeme) oškliví, staří a že vrásky jsou pro nás velkým estetickým problém. Nebo reklama na šampon: nikdo už asi dnes neskočí na to, že by se po zhlédnutí takové reklamy rozběhl do drogerie pro danou značku, ale: všichni beztak najednou věříme, že by vlasy měly být lesklé a že by se neměly třepit. Sedli jsme tak reklamě na lep, volky nevolky.
Svíčková ze svíčkové
S politikou je to ale trochu jinak. Dnešní kampaně jsou mnohdy založené na kritice politiky jako takové, snad nejvíce, co pamatuji. Přiznáváme si, že za 23 let po revoluci nám politika nebyla schopna dodat právní stát (jeden z předvolebních plakátu poukazuje na to, že se zasadí o právní stát), pocit bazální bezkorupčnosti a civilizovanou politickou diskusi.
Nevím, podle předvolební kampaně mnohé poznáte - nikoli o kandidátech, ale spíše o stavu národa. Dokážete si představit, že by Obama sliboval, že nebude krást? Nebo americký stánek, kde se tvrdí, že párek je párek, že steak je steak? Koneckonců máme v tom trénink: český "rum" dlouho nebyl rumem a kolikrát jste viděli upozornění, že místní svíčková je z "pravé" svíčkové? Tedy ze steaku. Protože běžná svíčková je přece z úplně jiného masa. A rohlík je v párku.
V politice by se tak moc jednou pro změnu hodila svíčková ze svíčkové, abychom aspoň věděli, jak chutná. Stejně tak bychom se neměli opíjet rohlíkem v párku. Chtěli jsme politiku bez korupce a dostali jsme pomalu korupci bez politiky.
Psáno pro HN