Co v Klausově posledním projevu chybělo
Už dlouho se nestalo, že by český politik nebo politička řekli něco, na co člověk může být hrdý, že bylo řečeno (občas se to podaří Karlu Schwarzenbergovi), a že je to výrok, který nás posune - i v očích světa - dál a který je pamětihodný.
Starého psa novým kouskům nenaučíš, tak jen doufejme, že se ani ten nový nenaučí těm starým. Asi tak by se dalo shrnout počínání naší hlavy státu a vyhlídky na volbu prezidenta nového. Z posledního novoročního projevu jsme se nedozvěděli nic kromě obecných klišé, která tak nějak šíří blbou náladu, aniž by nabídla hlubší analýzu příčin či jakékoliv vyhlídky, jak věci dělat lépe. To je trošku málo na to, že se jednalo o projev závěrečný.
Ani slůvko o korupci, která asi nejvíc otravuje politiku. Ani slovo o tom, že se euro nerozpadlo (natož EU) a že jsme se opravdu, ale opravdu nerozpustili jako kostka cukru, a to přes veškerá moudra a škarohlídská proroctví našich nereprezentativních reprezentantů. Některé myšlenkové pochody není třeba vyvracet, stačí je citovat.
Jenže jak mluvit o korupci, když neexistují "špinavé peníze", tedy jistě ani ty korupční? A jak mluvit s nadějí o Evropě, když její hlavní poválečné integrační směřování je současnému prezidentovi tak proti gustu, že se po demokratickém referendu v roce 2004 několik dní sbíral z šoku, než celou věc vůbec okomentoval? Člověk by zkrátka čekal trošku více sebereflexe od odcházejícího prezidenta, a ne jen plivání síry na vše kolem.
Nesmyslný
Ale vraťme se ke klasickému: lépe si dávat pozor na to, co řečeno nebylo. Především zcela chybělo nejen bilancování, ale i hlubší zamyšlení nad uplynulým obdobím.
Slyšet byl spíš opak. Poznámky, které se současné osazenstvo Hradu nestydělo napsat a utrousit při připomínce roku od úmrtí Václava Havla, jsou nejen tupé, nedůstojné a lidsky trapné - a nevhodné by byly i ve čtvrté cenové po čtyřech pivech, ale jsou navíc vysloveně zlé. Nezbývá než doufat, že současný prezident se s podobnými výroky v budoucnu nesetká a že jeho nástupce a jeho suita budou aspoň v tomto rozumnější. Výroky a texty pana Hájka jsou tak mimo, že na ně nikdo soudný ani reagovat nemůže. Všichni jsou letadlo, Havel dokonce služebník Satana... Pane jo, co na to říct? Kde začít? Kdyby s něčím podobným na někoho seriózně vyrukoval kdokoli střízlivý v hospodě, člověk by hned tušil, jaké číslo volat. Provést něco takového můj nadřízený či kolega, natož podřízený, okamžitě se přinejmenším distancuji - a je jedno, zda by antikristem byl Klaus nebo Karel Gott. Že něco podobného neudělal současný prezident, je neomluvitelné.
Jinými slovy současný novoroční proslov nám předříkával kdosi, kdo v zásadě souhlasí s tím, že jeho předchůdce byl spřízněn s antikristem... nebo rovnou se Satanem. Pokuste se na chvíli vžít do takového způsobu uvažování, neudělá-li se vám rovnou zle, a velice rychle "pochopíte" další souvislosti a "logiku" uvažování takových lidí. Není divu, že z této perspektivy je EU též od Satana a ježdění na snowboardech taky... Už jen to, že někdo svého přímého nadřízeného bez skrupulí označuje za pravého nositele pravdy a lásky - a že se od toho dotyčný nedistancuje a naopak text pochválí -, je přinejmenším trapné. Ale ono to v tom marasmu zanikne.
(Ne)konzistentní
Všichni mluví o tom, jak je současný prezident konzistentní. To je kdekdo, jenže u nikoho jiného se z toho nestala modla. Navíc konzistentní není - nejprve podepíše přihlášku do EU, a pak je ze vstupu rozčarovaný tak, že osm let na Hradě nevyvěsí evropskou vlajku.
Nejprve nemůže neziskové občanské společnosti přijít na jméno, ale když se objeví D.O.S.T., promptně si získá jeho pochvalu a ochranu. Nebo mu strašně vadí -ismy... jenže kapitalismus je taky -ismus, takže některé -ismy jsou fajn, jiné ne, a tak dále. Ale i kdyby konzistentní byl a bylo to jediné, co můžeme vyzdvihnout jako jeho hlavní přednost, je to smutné.
Už dlouho se nestalo, že by český politik nebo politička řekli něco, na co člověk může být hrdý, že bylo řečeno (občas se to podaří Karlu Schwarzenbergovi), a že je to výrok, který nás posune - i v očích světa - dál a který je pamětihodný.
Prezidentova poslední novoroční řeč mezi tyto projevy nepatřila. Doufejme, že příští rok budeme mít prezidenta, který kolem sebe bude mít moudré a vážené odborníky, kteří nemají pocit, že všechno a všichni jsou úplně mimo, jen u nich (zato skálopevně) vědí, kdo je Mesiáš a kdo služebník Satana. Takový způsob myšlení, prosím, ať už pomine. Ať se vláda věcí našich zpět k nám navrátí.
Psáno pro HN
Starého psa novým kouskům nenaučíš, tak jen doufejme, že se ani ten nový nenaučí těm starým. Asi tak by se dalo shrnout počínání naší hlavy státu a vyhlídky na volbu prezidenta nového. Z posledního novoročního projevu jsme se nedozvěděli nic kromě obecných klišé, která tak nějak šíří blbou náladu, aniž by nabídla hlubší analýzu příčin či jakékoliv vyhlídky, jak věci dělat lépe. To je trošku málo na to, že se jednalo o projev závěrečný.
Ani slůvko o korupci, která asi nejvíc otravuje politiku. Ani slovo o tom, že se euro nerozpadlo (natož EU) a že jsme se opravdu, ale opravdu nerozpustili jako kostka cukru, a to přes veškerá moudra a škarohlídská proroctví našich nereprezentativních reprezentantů. Některé myšlenkové pochody není třeba vyvracet, stačí je citovat.
Jenže jak mluvit o korupci, když neexistují "špinavé peníze", tedy jistě ani ty korupční? A jak mluvit s nadějí o Evropě, když její hlavní poválečné integrační směřování je současnému prezidentovi tak proti gustu, že se po demokratickém referendu v roce 2004 několik dní sbíral z šoku, než celou věc vůbec okomentoval? Člověk by zkrátka čekal trošku více sebereflexe od odcházejícího prezidenta, a ne jen plivání síry na vše kolem.
Nesmyslný
Ale vraťme se ke klasickému: lépe si dávat pozor na to, co řečeno nebylo. Především zcela chybělo nejen bilancování, ale i hlubší zamyšlení nad uplynulým obdobím.
Slyšet byl spíš opak. Poznámky, které se současné osazenstvo Hradu nestydělo napsat a utrousit při připomínce roku od úmrtí Václava Havla, jsou nejen tupé, nedůstojné a lidsky trapné - a nevhodné by byly i ve čtvrté cenové po čtyřech pivech, ale jsou navíc vysloveně zlé. Nezbývá než doufat, že současný prezident se s podobnými výroky v budoucnu nesetká a že jeho nástupce a jeho suita budou aspoň v tomto rozumnější. Výroky a texty pana Hájka jsou tak mimo, že na ně nikdo soudný ani reagovat nemůže. Všichni jsou letadlo, Havel dokonce služebník Satana... Pane jo, co na to říct? Kde začít? Kdyby s něčím podobným na někoho seriózně vyrukoval kdokoli střízlivý v hospodě, člověk by hned tušil, jaké číslo volat. Provést něco takového můj nadřízený či kolega, natož podřízený, okamžitě se přinejmenším distancuji - a je jedno, zda by antikristem byl Klaus nebo Karel Gott. Že něco podobného neudělal současný prezident, je neomluvitelné.
Jinými slovy současný novoroční proslov nám předříkával kdosi, kdo v zásadě souhlasí s tím, že jeho předchůdce byl spřízněn s antikristem... nebo rovnou se Satanem. Pokuste se na chvíli vžít do takového způsobu uvažování, neudělá-li se vám rovnou zle, a velice rychle "pochopíte" další souvislosti a "logiku" uvažování takových lidí. Není divu, že z této perspektivy je EU též od Satana a ježdění na snowboardech taky... Už jen to, že někdo svého přímého nadřízeného bez skrupulí označuje za pravého nositele pravdy a lásky - a že se od toho dotyčný nedistancuje a naopak text pochválí -, je přinejmenším trapné. Ale ono to v tom marasmu zanikne.
(Ne)konzistentní
Všichni mluví o tom, jak je současný prezident konzistentní. To je kdekdo, jenže u nikoho jiného se z toho nestala modla. Navíc konzistentní není - nejprve podepíše přihlášku do EU, a pak je ze vstupu rozčarovaný tak, že osm let na Hradě nevyvěsí evropskou vlajku.
Nejprve nemůže neziskové občanské společnosti přijít na jméno, ale když se objeví D.O.S.T., promptně si získá jeho pochvalu a ochranu. Nebo mu strašně vadí -ismy... jenže kapitalismus je taky -ismus, takže některé -ismy jsou fajn, jiné ne, a tak dále. Ale i kdyby konzistentní byl a bylo to jediné, co můžeme vyzdvihnout jako jeho hlavní přednost, je to smutné.
Už dlouho se nestalo, že by český politik nebo politička řekli něco, na co člověk může být hrdý, že bylo řečeno (občas se to podaří Karlu Schwarzenbergovi), a že je to výrok, který nás posune - i v očích světa - dál a který je pamětihodný.
Prezidentova poslední novoroční řeč mezi tyto projevy nepatřila. Doufejme, že příští rok budeme mít prezidenta, který kolem sebe bude mít moudré a vážené odborníky, kteří nemají pocit, že všechno a všichni jsou úplně mimo, jen u nich (zato skálopevně) vědí, kdo je Mesiáš a kdo služebník Satana. Takový způsob myšlení, prosím, ať už pomine. Ať se vláda věcí našich zpět k nám navrátí.
Psáno pro HN