Píseň vyjadřuje kritiku současné doby, kdy se naším heslem stal imperativ: musíš si užívat. Jak říká Jacques Lacan, tento imperativ je z nejkrutějších. Je to imperativ ekonomický, respektive ekonomie toto učení prosazuje bez uzardění a reflexe.

Tato z dálky nenápadná píseň jménem Hotel California se dodnes umísťuje na předních příčkách nejlepších písní naší doby a některé z nich dokonce vyhrává. Také v sobě dle názoru mnoha komisí, anket a expertů skrývá jedno z nejúžasnějších kytarových sól v dějinách. Člověk ji často slýchá v hitparádě různých rádií a v některých barech se stala tato píseň mezi štamgasty hymnou. A to jsme ještě nedošli k tomu nejzázračnějšímu, čím píseň disponuje: slova.

Epika písně je kafkovská: znavený cestující noční pouští narazí na oázu prýštící životem, místo, které se jmenuje hotel California. Zde je přivítán krásnou ženou, která jej uvede a ukáže mu smutně-veselé taneční radovánky. Lyrika, která dohání epiku, ještě popíše několik podobných výjevů, ze kterých čpí směska extatických pocitů, které jsou celkem viditelně kompenzovány strašidelnými a odvrácenými obrazy. Například ten, ve kterém se radovánkoví hosté snaží uprostřed radosti ubodat noži samotnou podstatu radovánek, personifikovanou do podivné bytosti, jakéhosi "Pána radovánek". Jenže právě to nejde, jako nelze vyléčit pití pitím.

Nesmíš si ani na chvíli neužívat!

Problém orgiasticity, tak krásně popsané v této písni, není v její ošklivosti, ale v její kráse. Problém je v tom, jak a kam dál, když už člověk v samotné orgiasticitě obřích rozměrů je. Problém není, že by orgiasticita měla skončit, ale právě naopak v tom, že nemá konce, že z tohoto místa nelze odejít (protože i když stokrát odjedete na druhou stranu světa nebo v kapsuli na Mars, hotel California bude dál ve vás). Že se tance budou donekonečna opakovat a z tance nebude možno vystoupit. Že se člověk ubaví k smrti.

I oáza všech radostí, fantazií, splněných představ a přání se stává peklem v momentě, kdy je toto místo finální a nelze jej opustit. Zavřete oči a vybavte si svůj ráj. A teď si představte, že bude ten stav trvat týden. Peklo. Nejsou to ani tak hrozné věci, kterých se bojíme, ale excesu věcí dobrých, které se stanou rekurzivními, a tím hororovými.

Nebo ještě jinak, že věci krásně se jevící - dotažené do konce - se nakonec ukážou být hroznými, zábava nudou. Hudební skupina Eagles se tak stává pokračovateli Komenského, jehož poutník také vidí skrz brýle šalby skutečnost takovou, jakou je - bez ideologického sladidla.

Nicméně strach, že nás zničí přesně to, po čem toužíme, je prastarý. Že nás zboří to, co nás původně postavilo, třeba egoismus, racionalita, kalkul, naděje. V jednom dokumentu BBC o Rusku se ke konci praví, že jeho slávu zničilo to, co ji postavilo: velikášství. Rusko paradoxně nezničil Hitler, byť se o to pokusil, ale Stalin. Stejně tak Římskou říši nezničili barbaři zvenčí, ale zničila se sama svou rozpínavostí. Jinými slovy: kdyby Římská říše byla skromnější (není to oxymóron?), a nikoli tak rozpínavá, kdyby znala své omezení, mohli přežít ve slávě dál. Řím nezničila slabost, ale síla.

Musíš si užívat!

Píseň vyjadřuje kritiku současné doby, kdy se naším heslem stal imperativ: musíš si užívat. Jak říká Jacques Lacan, tento imperativ je z nejkrutějších. Je to imperativ ekonomický, respektive ekonomie toto učení prosazuje bez uzardění a reflexe. Studenty učíme od prváku, že smyslem života je maximalizace egoistické sebedefiniční utility. Ekonomické učení je veskrze utilitaristické. Ekonomie není ani tak společenská věda, jako spíš ideologie.

Jenže co když mají Eagles i Komenský pravdu a cílem, za nimž se pachtíme, je hotel California (Komenského hrad Fortuna)? Protože všechny cesty vedou do stejného Říma, a i kdyby člověk hotel stokrát opustil, hned by se do něj jinou cestou vrátil, protože každé jiné místo bude méně zábavné? Místo slasti, po níž toužíme, které ovšem lze opustit jen s dávkou sebeomezování a sebekázně. Stejně tak jako se ubytovaným pařanům v hotelu California pařením nedaří zbavit nutkání pařit, se zvyšováním konzumu nevyřeší problém přemrštěného konzumu. Welcome to the hotel California!

Psáno pro HN