Rozpočet 2007: Přepočet
Nejnižšího deficitu od založení České republiky dosáhl rozpočet, který vznikl v politickém vákuu a době bezvládí minulého povolebního podzimu. :-)
Pro ekonomiku výborná zpráva: deficit státního rozpočtu je téměř o třetinu nižší než se obecně čekalo. A v poměru k HDP to zatím vypadá, že za rok 2007 dosáhneme nejnižšího schodku od roku 1993 (v mezinárodně uznávané metodologie ESA95, www odkaz viz níže). Za to vděčíme zejména nečekaně vysokému růstu HDP, tedy lepšímu výběru daní. Na celkové výsledky veřejných rozpočtů (kde státní rozpočet tvoří jez zhruba dvoutřetinovou část) si ještě budeme muset počkat, je ale velice pravděpodobné, že se i loni (opět nechtěně) podaří dostat deficit pod 3 procenta HDP. Zadá se, že dokonce výrazně. Tím se tedy i v roce 2007 zřejmě podaří splnit Maastrichtská kritéria, nutná k převzetí eura. Opět se tak stalo navzdory nedostatečnému tlaku a nedostatečné vůli vlády.
Výsledný deficit za rok 2007 je sice vynikající zpráva pro ekonomiku, ale není to moc dobrá zpráva pro politiky. Zcela nereformní rozpočet z roku 2007 totiž strčil do kapsy „první reformní“ rozpočet, který plánuje na rok 2008. Vzpomeňme si, že rozpočet na rok 2007 vznikal jaksi autopilotem v období vládního vakua a politického limba – bez jakýchkoli reforem a bití se v prsa. Pro ministra financí i vládu je tedy dobrý výsledek Pyrrhovým vítězstvím – reformní rozpočty na roky 2008, 2009 ale i 2010 totiž ve světle těchto výsledků ztrácí jakýkoli svůj lesk. Vláda se navíc zavázala deficity pravidelně snižovat a tak na rok 2008 bude vláda muset být mnohem ambicióznější, než jak si sama naordinovala. Ekonomika samotná tedy naší vládu pomyslně tlačí k větším reformám. A to je dobrá zpráva.
Zadruhé je evidentní, že vláda mohla být ve svém plánování deficitu jak na rok 2007 tak zejména na roky 2008-2010 mnohem ambicióznější – ekonomika opět předběhla vládu a deficit se snížil nikoli tlakem vlády, ale díky dynamice naší ekonomiky.
Zatřetí je dobře vidět, jak si ekonomika sama – v době růstu a přebytku – říká o nižší deficity a slušely by jí v těchto tučných letech spíše přebytky. Co se bude dít, když přestane vát vítr do plachet a naše ekonomika začne pokulhávat? Přitom každý rozumný hospodář ví, že se ekonomiky zákonitě pohybují v hospodářských cyklech a že bohatá období se střídají s obdobími chudšími.
Ekonom J. M. Keynes, který je často viněn z toho, že propagoval deficitní hospodaření by se zřejmě obracel v hrobě – deficitní rozpočty totiž ordinoval pouze v období krize. Naše republika (a koneckonců celá naše západní civilizace) však Keynese interpretovala velice liberálně a zadlužujeme se i v době růstu.
Začtvrté: stalo se již tradicí, od roku 2004, že deficit státního rozpočtu dopadá lépe, než vlády plánují. To je sice pochopitelný tah ministrů financí (příjmy se podceňují a tím se omezí zbytečné plýtvání), ale na druhé straně je po tolika letech evidentní, že by naše vláda mohla být mnohem tvrdší. Těmto predikcím by jistě i pomohlo, kdyby se vnesl pořádek i do samotné tvorby rozpočtů. V současnosti je náš rozpočet tak nepřehledný, že se v něm často ztrácejí i odborníci.
A poslední úvaha: opět se ukázalo, že naše ekonomika kritéria pro přijetí eura splňuje. Vláda by tedy měla přiznat barvu a říci: na euro naše ekonomika má, ale my jako vláda euro nechceme. Diskuse by se tím stala mnohem věcnější, pravdivější a zejména spravedlivější. Nesvádějme na ekonomiku, za co nemůže.
---------------------
Článek zároveň vyšel 4.1.2008 v denníku E15.
Stránky Eurostat a historii deficitů v metodice ESA95 najdete ZDE Historii (Public balance) najdete v sekci "Structural indicators", kapitole "General Economic Background"
Pro ekonomiku výborná zpráva: deficit státního rozpočtu je téměř o třetinu nižší než se obecně čekalo. A v poměru k HDP to zatím vypadá, že za rok 2007 dosáhneme nejnižšího schodku od roku 1993 (v mezinárodně uznávané metodologie ESA95, www odkaz viz níže). Za to vděčíme zejména nečekaně vysokému růstu HDP, tedy lepšímu výběru daní. Na celkové výsledky veřejných rozpočtů (kde státní rozpočet tvoří jez zhruba dvoutřetinovou část) si ještě budeme muset počkat, je ale velice pravděpodobné, že se i loni (opět nechtěně) podaří dostat deficit pod 3 procenta HDP. Zadá se, že dokonce výrazně. Tím se tedy i v roce 2007 zřejmě podaří splnit Maastrichtská kritéria, nutná k převzetí eura. Opět se tak stalo navzdory nedostatečnému tlaku a nedostatečné vůli vlády.
Výsledný deficit za rok 2007 je sice vynikající zpráva pro ekonomiku, ale není to moc dobrá zpráva pro politiky. Zcela nereformní rozpočet z roku 2007 totiž strčil do kapsy „první reformní“ rozpočet, který plánuje na rok 2008. Vzpomeňme si, že rozpočet na rok 2007 vznikal jaksi autopilotem v období vládního vakua a politického limba – bez jakýchkoli reforem a bití se v prsa. Pro ministra financí i vládu je tedy dobrý výsledek Pyrrhovým vítězstvím – reformní rozpočty na roky 2008, 2009 ale i 2010 totiž ve světle těchto výsledků ztrácí jakýkoli svůj lesk. Vláda se navíc zavázala deficity pravidelně snižovat a tak na rok 2008 bude vláda muset být mnohem ambicióznější, než jak si sama naordinovala. Ekonomika samotná tedy naší vládu pomyslně tlačí k větším reformám. A to je dobrá zpráva.
Zadruhé je evidentní, že vláda mohla být ve svém plánování deficitu jak na rok 2007 tak zejména na roky 2008-2010 mnohem ambicióznější – ekonomika opět předběhla vládu a deficit se snížil nikoli tlakem vlády, ale díky dynamice naší ekonomiky.
Zatřetí je dobře vidět, jak si ekonomika sama – v době růstu a přebytku – říká o nižší deficity a slušely by jí v těchto tučných letech spíše přebytky. Co se bude dít, když přestane vát vítr do plachet a naše ekonomika začne pokulhávat? Přitom každý rozumný hospodář ví, že se ekonomiky zákonitě pohybují v hospodářských cyklech a že bohatá období se střídají s obdobími chudšími.
Ekonom J. M. Keynes, který je často viněn z toho, že propagoval deficitní hospodaření by se zřejmě obracel v hrobě – deficitní rozpočty totiž ordinoval pouze v období krize. Naše republika (a koneckonců celá naše západní civilizace) však Keynese interpretovala velice liberálně a zadlužujeme se i v době růstu.
Začtvrté: stalo se již tradicí, od roku 2004, že deficit státního rozpočtu dopadá lépe, než vlády plánují. To je sice pochopitelný tah ministrů financí (příjmy se podceňují a tím se omezí zbytečné plýtvání), ale na druhé straně je po tolika letech evidentní, že by naše vláda mohla být mnohem tvrdší. Těmto predikcím by jistě i pomohlo, kdyby se vnesl pořádek i do samotné tvorby rozpočtů. V současnosti je náš rozpočet tak nepřehledný, že se v něm často ztrácejí i odborníci.
A poslední úvaha: opět se ukázalo, že naše ekonomika kritéria pro přijetí eura splňuje. Vláda by tedy měla přiznat barvu a říci: na euro naše ekonomika má, ale my jako vláda euro nechceme. Diskuse by se tím stala mnohem věcnější, pravdivější a zejména spravedlivější. Nesvádějme na ekonomiku, za co nemůže.
---------------------
Článek zároveň vyšel 4.1.2008 v denníku E15.
Stránky Eurostat a historii deficitů v metodice ESA95 najdete ZDE Historii (Public balance) najdete v sekci "Structural indicators", kapitole "General Economic Background"