From Helsinki with Love (plná verze a materiály NERV)

22. 09. 2009 | 14:21
Přečteno 11513 krát
Česká ekonomika stojí na rozcestí. To, díky čemu jsme rostli doposud, nízké mzdy, masivní příliv zahraničních investic tažený přípravami na členství v EU a následnou dynamikou celého regionu se pomalu vyčerpává. Méně složitou výrobu přebírá a bude přebírat Východ, nákladové výhody již nejsou zdaleka tak markantní jako kdysi. Byli jsme úspěšní, dostali jsme se však na bod, kde můžeme pár let relativně slušněji „přežívat“. Je to jako s učením se cizím jazykům: mnoho lidí „zamrzne“ na úrovni, kdy se jazykem „jakž-takž“ domluví, ale už se nikdy neposune dál. I my jsme nyní funkční tržní ekonomika, ale k dalšímu kvalitativnímu posunu je potřeba nové energie. Budeme si pro sebe muset vybrat další pokračování cesty. Můžeme se vydat cestou politické konfrontace, anebo hledání základní shody v dalším směřování hospodářské politiky, který zajistí prosperitu i pro další generace. Současný model již nemá dostatečnou vnitřní energii – a může přežívat jen za cenu každoročního zadlužování na úkor budoucnosti.

Vytunelujeme nebo podpoříme svou budoucnost?

Cesty jsou dvě. Projíst náš dnešní potenciál a projíst i potenciál budoucnosti. Můžeme ještě několik let tolerovat deficitní hospodaření státu v naději, že nám to projde. Ještě pár let si toho běžný občan nemusí všimnout, pak ale už jen těžko bude cesta zpět. Toto je cesta vyhrávání voleb na základě toho, kdo komu, co slíbí ¬ - ať už je to snižování daní, nebo zvyšování dárků. Obojí dříve nebo později zaplatí volič.
Nebo se můžeme postavit na vlastní nohy, a na zdravé nohy také postavit budoucnost. Můžeme rezignovat na budoucnost, anebo jí začít vytvářet. Je čas na výměnu motoru.

Krize ukázala…

Debata o fiskální udržitelnosti je a bude zásadní téma pro většinu světových ekonomik. Česká republika není výjimkou. Na rozdíl od mnohých západních i východních sousedů jsme veřejné rozpočty nezatížili náklady na další sanaci finančního sektoru, který v globální finanční krizi (zatím) obstál. Již před vypuknutím hospodářské krize byly však české rozpočty dlouhodobě neudržitelné. Výpadek daňových příjmů a zvýšené sociální výdaje v průběhu krize tento negativní trend ještě prohlubují. Nicméně jádrem nutnosti konsolidace není krize, ta na ni jen poukázala.

MMF hovoří minimálně o 140 příkladech rozpočtové konsolidace ve světě v posledních 30 letech. Nicméně téměř dvě třetiny těchto pokusů byly neúspěšné (!) a původní zlepšení rozpočtové bilance bylo do tří let od počátku pokusu vymazáno. Mezi doporučeními MMF stojí pomalé, ale trvalé snižování vládních výdajů (spíše než navyšování příjmů). Zatím se ukazuje, že pro úspěšnou konsolidaci veřejných rozpočtů jsou nutná jasně definovaná a transparentní pravidla, ta musí být motivující, udržitelná a musí obsahovat sankci za jejich porušení. Dalším principem musí být efektivní plánování rozpočtů (nikoliv krátkodobé plány, které jsou nekoordinovaně měněny). Rovněž studie Evropské komise potvrzuje, že pravděpodobnost úspěchu rozpočtové konsolidace se zvyšuje, pokud je propojena se strukturálními reformami.

Čas na novou inspiraci

Existuje-li jedna evropská země, která již na podobném rozhraní stála a vybrala si dobře, pak je to Finsko, které nabízí jeden z nejlepších adaptačních scénářů na nepříznivé externí šoky mezi vyspělými tržními ekonomikami vůbec. Tak jsme se tam vydali.

Finsko nedisponuje skoro žádnými výraznými přírodními zdroji, kromě dřeva. Bohatství Finska spočívá v intelektu a pracovitosti obyvatel. Finsko patří k fiskálně nejzodpovědnějším zemím EU, drží se na vrcholu světového žebříčku konkurenceschopnosti a podobně je na tom z hlediska nízkého vnímání korupce. Finsko se také může chlubit pozicí jedné z nejstabilnějších zemí světa.

Přitom její dějiny nebyly nikterak přímočaré. Finsko bývala velice chudá země. Navíc si od roku 1989 prošlo podobným šoky jako my. Na konci 80.let minulého století byla finská ekonomika mezi vyspělými zeměmi s tržním hospodářstvím zdaleka nejzávislejší na trhu bývalého Sovětského svazu. Kolaps SSSR a rozpad RVHP byl pro finské hospodářství mimořádně tvrdý- téměř srovnatelný s tím, co zažívalo Československo, které se navíc muselo vyrovnat s ještě větší výzvou v podobě systémové politické změny a ekonomické transformace.

Ve finském případě byl výpadek zahraniční poptávky ještě zesílen bankovní krizí způsobenou nejen kolapsem vývozu, ale i splasknutím bublin na trzích aktiv a nadhodnoceným kursem národní měny. Jen pro představu o dimenzi problému: finský hrubý domácí produkt v letech 1991-1994 poklesl o 13%, investice se zhroutily na necelou polovinu předkrizové úrovně a nezaměstnanost během velmi krátké doby stoupla ze 3,5 na 18 %. Veřejné finance byly v rozvalu, a celá odvětví finského průmyslu musela být reorganizována od základu.

Česká republika se dnes již nemůže spoléhat na polštáře zmírňující systémovou transformaci 90.let v podobě kompetitivní devalvace koruny a mzdových nákladů, jež umožnily velmi úspěšnou reintegraci do světové ekonomiky. Tehdejší polštáře jsou pryč a globální recese nám připravila poměrně tvrdé přistání. Právě proto je zkušenost Finska cenným know-how, které stojí za to pečlivě studovat.

Lehce našlapující ekonomika


Fiskální adaptace Finska je exemplární. Finové pěstují dlouhodobě obezřetnou rozpočtovou politiku právě proto, že si pamatují hořkost poslední krize, která si vynutila velmi nepopulární opatření, aby se zamezilo neudržitelné eskalaci zadluženosti (svého dluhového maxima, 65% HDP dosáhla, v polovině 90. let). Deficit dosáhl vrcholu 7% v roce 1993, přičemž veřejný dluh se v letech 1990-93 zečtyřnásobil z 14% na 56% HDP. Tato situace donutila finskou vládu jednat. Po naražení na dno se krátilo skoro všude, včetně velice citlivých sociálních výdajů. Podotkněme, že návrhy prosazovala i sociální demokracie. S úspornými rozpočty v 90. letech souhlasili též bývalí komunisté. Je symptomatické, že jediné, kde Finové neškrtali ani v časech nejhlubší krize, a naopak zde finance navyšovali, byla podpora strategických investic do budoucnosti, především do školství, vědy a výzkumu, ale také do kultivace tržního prostředí a institucionálního zázemí.

Finský politický systém se vyznačuje stabilitou, konsensuálním rozhodováním a kontinuitou, což souvisí i s tím, že v zásadě jde o rotaci tří největších politických stran, z nichž dvě zpravidla vytvářejí jádro vládní koalice. Programové rozdíly samozřejmě existují, ale strany jsou schopny (a fakticky i nuceny) se dopracovat ke společné politice i strategii.

Kultura je i pro politiku

Nastavená politická struktura má dopad i na fiskální politiku: finský ministr financí bývá vždy členem druhé nejsilnější vládní strany, má tak paradoxně mnohem větší moc, protože premiér ani mnozí další členové vlády jej nemohou „válcovat“ po stranické linii. Politika se tvoří dlouhodobě a z pohledu budoucnosti (nikoli tedy zcela z pohledu věčnosti, jak doporučoval T.G. Masaryk, ale blíží se tomu mnohem více než u nás). Oddalte problémy z dnešní každodennosti a bavte se o tom, jak chcete, aby země vypadala za dvacet let – a zjistíte, že zde se shoda hledá mnohem snáze.

Dalším prvkem úspěšné fiskální stabilizace bývá, že kabinet rozhoduje o škrtech ještě před stranickým a personálním rozdělení ministerských postů. Vše pochopitelně na základě expertní analýzy (kdy se to kdy stalo v ČR?). Budoucí ministři (a strany) tak fakticky „kopali“ za vládní cíl fiskální stabilizace, za to, na co byli zvoleni, ne za resort. Další pomůckou při pěstování zodpovědné fiskální politiky je i zkušenost s hlubokým propadem první poloviny devadesátých let, které se Finové chtějí vyhnout hospodářskou a rozpočtovou politikou, která je podřízena základnímu strategickému cíli- zajištění dobré konkurenční pozice finské ekonomiky (a tedy i životní úrovně obyvatelstva) v budoucnu. Orientace na strategii tak Finsku pomůže i při tom, jak se vyrovná se skutečně velmi hlubokým propadem HDP, který dosáhl ve druhém čtvrtletí -9,4%, a na rozdíl od České republiky klesal i mezi čtvrtletími o -2,6%. Globální recese se zkrátka nevyhnula ani Finsku, ale oni mají na nalézání inteligentního adaptačního scénáře alespoň dobrý kompas a neustále se zabývají tím, co kde a jak zlepšit.

Daně

Přestože se o severských zemích říká, že jsou velice daňově nákladné (vysoké daně a vysoké výdaje státu), Česká republika má výdaje na úrovni 42,2% HDP a Finsko 48,4%, což není zas tak nesrovnatelné. Oproti tomu Maďarsko dnes již Finsko předběhlo a své výdaje má na úrovni 49,8% HDP, ale díky krizové konsolidaci vynucené mezinárodními věřiteli podle posledních zpráv dokázalo srazit schodky státních rozpočtů pod 3%. Podobná cesta čeká nás- stačí pár let přešlapovat na místě.

Dnes se Finové intenzivně zabývají přípravou komplexní daňové reformy. Cílem je vytvořit takový daňový systém, který by podporoval podnikatelskou kulturu, růst produktivity práce i zaměstnanosti. Daňové břemeno má být nastaveno tak, aby zároveň zajistilo udržitelný vývoj veřejných financí při rozumných výdajích. A konečně si Finové uvědomují, že daňová konkurence je fakt, s nímž se rovněž musejí nějakým uspokojivým způsobem vyrovnat. Přestože daňová reforma má být hotova až koncem příštího roku, vypadá to, že například vysoké mezní zdanění příjmů půjde dolů na 50%, zřejmě budou dále zvedat nepřímé daně a daně z nemovitostí.

Pracovní trh


Přestože roku 1994 se ve Finsku podařilo dosáhnout bodu obratu a obnovit ekonomický růst, nezaměstnanost klesala jen velmi pomalu.
Růst zaměstnanosti byl spíše důsledkem zvýšení konkurenceschopnosti, nejen aktivních politik trhu práce. O nakopnutí růstu dnešní konkurenceschopnost finského průmyslu stála sice na počátku devalvaci finské markky, ovšem svou dlouhodobou roli sehrály vládní politiky cíleně orientované na zvýšení souhrnné produktivity výrobních faktorů prostřednictvím masívních investic do vzdělávání a podpory vědy a výzkumu.

Vynalézavost, s jakou Finové překonávají jistá omezení daná historickou tradicí a uspořádáním trhu práce, je nepopiratelná. Dosti rozšířenou praxí je krácení pracovních úvazků, částečné pracovní úvazky - těmito cestami se Finové snaží zvýšit flexibilitu trhu práce v situaci, kdy stále mají jednu s nejvyšších měr organizovanosti v odborech, v nichž jsou skoro tři čtvrtiny zaměstnaných. Masivní jsou investice do celoživotního vzdělávání zaměstnanců tak, aby dokázali absorbovat nové vědomosti požadované inovačním cyklem a strukturálními změnami.

Finové mohou počítat s tím, že při vyhlídkách na stárnutí obyvatelstva (přes vyšší fertilitu než u nás) se alespoň mohou opřít o prozatím vysoký přebytek na důchodovém účtu průběžného pilíře, který představuje ekvivalent 60% HDP.

Věda a výzkum

Rozdíly mezi Českem a Finskem v této oblasti, která je spolu se systémem vzdělání rozhodující pro nákup „budoucí produktivity“, jsou podle údajů Eurostatu zcela zásadní: Finsko dává na tyto účely 3,47% HDP (z toho soukromý sektor 72% v roce 2007, dlouhodobě stabilní podíl, ovšem zhruba polovina připadá na Nokii), zatímco ČR 1,5% HDP (z toho soukromý sektor 66% s mírně rostoucí tendencí v posledních letech). Podíl výdajů na výzkum a vývoj financovaných ze zahraničí ve Finsku v roce 2007 překročil 6% a v ČR cca 4%.
Vysokým výdajům na vědu, výzkum a vývoj odpovídá i zaměstnanost v této sféře, kde Finsko vede žebříček s 3,3% zaměstnaných ve vědě a výzkumu, zatímco ČR je pod průměrem EU-27 s 1,43%.

Značně vyšší investice do vědy a výzkumu se promítají do nesrovnatelně vyššího výstupu měřeného registrovanými patenty (statistika Eurostatu zahrnuje patentové přihlášky z European Patent Office - EPO, United States Patent and Trademark Office - USPTO a „triadic patent families“).

null
null


image(20090922-tab.JPG
Poznámka:místa za desetinnou čárkou znamenají, že patent byl výsledkem autorů z několika zemí.


Obdobně registrace mezinárodních patentů v high-tech oborech (ICT,aerospace, laserové technologie, atd.) naznačují až extrémní odstup České republiky za Finskem. V dobrém roce je zaregistrován jeden patent z Čech, zato z Finska jich je tak 120.
Samy inovace jsou Finy pojímány mnohem šířeji, pragmatičtěji než u nás, neboť nekladou vždy důraz na jejich vědecký obsah.

Tekes

Tekes je organizace, podřízená ministerstvu hospodářství, která poskytuje granty a nízkoúročené půjčky na podporu inovací a tvorby know-how, nejen v průmyslu, ale i ve službách, univerzitách, ve výzkumných organizacích, ale třeba i v municipalitách. Často jsou podporovány služby pro firemní sektor, nebo inovace v logistice nebo procesním řízení, v zásadě cokoli, co má potenciál vysokého růstu. Zvláštní programy jsou určeny pro začínající firmy a malé a střední podniky (polovina rozpočtu). Tekes je hrdý na to, že dokáže reagovat na žádost do 30, nejdéle do 60 dnů, a že nezatěžuje své klienty nadměrným papírováním- prý stačí dvoustránková zpráva ročně. Tekes funguje tak trochu jako dohazovač, propojující firmy s univerzitami a podporuje jejich aliance, často s mezinárodním prvkem. Tekes má asi 4000 klientů, každému je přidělen jeho „account manager“, který objíždí klientelu a aktivně jí vyhledává.
Neočekává se, že všechny financované projekty dopadnou dobře, filosofie je založena na tom, že podpora inovací musí být nevyhnutelně spojena i s rizikem, že některé projekty zkrátka nevyjdou, což se stává zhruba v 25% případů. Při selekci projektů pracují se sítem- například mnoha začínajícím podnikům se poskytne malá částka, pokud předvedou do 6 měsíců konkrétní výsledky, dostanou navýšenou podporu, po čase se zase vyhodnotí, a podpora úspěšných se může opět zvýšit.
Finové jsou na Tekes velmi pyšní a přímo si jej hýčkají. Tekes nikdy nepoznal, co je to krácení rozpočtu. Naopak – v nejhorších letech 1991-1994 zaznamenal Tekes nejstrmější nárůst rozpočtových zdrojů a udržel tak inovační cyklus i v době, kdy firemní sféra neměla peněz nazbyt. Ostatně vládní stimulační balíček letos i loni na Tekes opět pamatoval dalším posílením jeho rozpočtu, a to přes mimořádně nepříznivý vývoj HDP i velký pokles investic v soukromém sektoru (anebo snad právě proto). Tekes má rozpočet zhruba 600 milionů EUR a 400 zaměstnanců, Akademie věd Finska (základní výzkum) asi 300 milionů EUR.

Vysoké školství

Těsně před naším příjezdem vstoupil v účinnost nový univerzitní zákon. Univerzity dostávají větší autonomii a jsou z nich samostatné právnické osoby, buď jako veřejnoprávní subjekty nebo soukromoprávní nadace. Zároveň se změnila jejich governance - ve správní radě musí být nejméně 40% externích členů, často podnikatelských a manažerských es. Od změn se očekává diverzifikace zdrojů financování, soutěžení o mezinárodní výzkumné projekty, intenzivnější mezinárodní spolupráce a zřetelné zacílení na inovace, výzkumnou činnost a kvalitu vlastní výuky.

Pozoruhodným nápadem je fůze tří škol univerzitního typu v Helsinkách (ekvivalent jejich ČVUT, UMPRUM a VŠE) do jediné Aalto University. Hlavním motivem této fůze je podpořit kreativitu exaktních oborů a exaktní a ekonomické myšlení implantovat i kreativcům prostřednictvím práce ve společných týmech a na interdisciplinárně zaměřených projektech. Například studenti MBA programu by měli více rozumět technikům a designérům, přičemž touženým výsledkem této spolupráce by měla být přeměna technických řešení a designérských nápadů do konkrétních byznysplánů přitahujících pozornost firemního sektoru nebo přímo zakládání nových inovativních firem schopných získat rizikový kapitál.

Veřejná správa


Finové v podstatě důvěřují své vládě, že rozhoduje po zralé úvaze, kompetentně a bez nadbíhání partikulárním zájmům. Mají proč. Finská veřejná správa je jedna z „nejčistších“ na světě, což potvrzují i pravidelná hodnocení vnímaní korupce ze strany Transparency International, Světové banky a dalších institucí. Když jsme přijeli do Helsinek, místní média již několik měsíců probírala financování politických stran, i zde existují jistá podezření na neblahé propojení politiky s podnikatelskou sférou, zejména stavebními firmami, na lokální úrovni by se prý nějaké škraloupy našly, ale centrální vláda je považována všeobecně za neúplatnou.

Ekonomická rada Finska


Názorným příkladem dlouhodobých a konsensuálních rozhodovacích procesů ve Finsku je jejich Ekonomická rada - permanentní orgán vedený premiérem. Jsou v ní zastoupena ministerstva, zástupci svazu měst a regionů, centrální banka, odboráři i podnikatelské svazy, každý měsíc probírají jedno relevantní téma celostátního ekonomického významu, přičemž program je stanoven na rok dopředu. Podklady (prezentaci nebo větší zprávu) zajišťuje maličký permanentní sekretariát Rady o třech zaměstnancích - většina studií je zadávána univerzitám nebo think-tankům. Když se chtěli členové Rady bavit o konkurenceschopnosti, pozvali si k tomu největšího světového guru Michaela Portera. Pokud bylo vládním tématem nárůst mezd, Rada a odbory v ní zastoupené, měly za úkol vypracovat studii o hrozbě levné konkurence z Číny. Rozhodování vlády je pak hned jiné, dlouhodobější a méně populistické. Smysl je přitom jasný – informovaná debata je zde vnímána jako předpoklad pohybu vpřed, a všichni, kteří na ní participují, by měli být schopni na jejím základě lépe dosáhnout konsensuálního řešení. Jednání jsou důvěrná, studie a závěry veřejné. Rada funguje už od roku 1966.

Hlavní energie veřejných debat se nyní soustřeďuje na služby zajišťované municipalitami a regionálními vládami (například školství a zdravotnictví). Prioritou se stalo využití informačních technologií s intenzitou, která by odpovídala pověsti vysoce komputerizované země. Srovnání hledají v růstu produktivity ve finském bankovnictví, kde počet zaměstnanců klesl za dvacet let na polovinu přes zněkolikanásobení počtu transakcí.…



Závěr
Máme-li shrnout, co je na Finsku hodno kopírování, pak je to
(i) snaha o hledání dlouhodobého konsensu společenských elit
(ii) aktivní zájem o fiskální zodpovědnost a dlouhodobé upevňování konkurenční pozice a to zejména
(iii) cestou investic do oblasti školství, vědy a výzkumu, a
(iv) cílevědomé pěstování „čisté vlády“ ve smyslu její nestrannosti a nezkorumpovanosti.


Finům je jasné, že jejich prosperita závisí na tom, jak dobré budou mít školy, jak příznivé bude jejich podnikatelské prostředí a jak efektivní bude jejich veřejný sektor. Na rozdíl od nás pro to skutečně mnoho dělají.
From Helsinki with love.

Michal Mejstřík, Tomáš Sedláček, Miroslav Zámečník


Autoři si dovolují poděkovat velvyslanci Finska v ČR panu Hannu Kyrolainenovi, pracovníkům českého zastupitelského úřadu v Helsinkách a paní Christině Lehtinen z MZV Finské republiky, jakož i studentům IES FSV UK a VŠE za přípravu a logistickou pomoc při organizaci této cesty.


Závěrečná zpráva NERV
Předložená zpráva byla zpracována členy NERV v období červen až září 2009 a odráží stav poznání současného stavu české ekonomiky i jejího budoucího vývoje v této době.
NERV se v této zprávě pokusil pojmenovat především ty problémy dalšího hospodářského růstu v ČR, jejichž řešení bude významné jak pro posílení postavení naší ekonomiky v Evropě i ve světě, tak pro posílení odolnosti vůči podobným krizím v budoucnosti.


více viz odkaz :

http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/dulezite-dokumenty/zaverecna-zprava-narodni-ekonomicke-rady-vlady-nerv-61645/

Prezentace Závěrečné zprávy NERV je k dispozici zde:
http://www.scribd.com/doc/20055761/Zaverecna-Zprava-NERV-Prezentace



Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

jenicek napsal(a):

Na realizaci podobného programu v česku se nedostává jediného - je tady příliš málo Finů.
22. 09. 2009 | 14:48

mb napsal(a):

tož demokracii bychom tu měli, teď ještě tých demokratou ....
22. 09. 2009 | 14:57

jura z lašska napsal(a):

trošku mi vadí, že zde chybí názor-byl smazán moraváka žijícího ve finsku.
22. 09. 2009 | 15:09

martys napsal(a):

moc dlouhé.....než aby to někoho bavilo číst až do konce :-(
chtělo by to "manažerské shrnutí"
22. 09. 2009 | 15:11

hus napsal(a):

koho furt ty ekonomicky zvasty zajimaji. Furt dokola stejne nesmyly. Co rikaji ekonomicke ukazatele o indexu stesti a spokojenosti? Velke prd. Hlavne se stale honit za rustem HDP, proto, aby par nejbohatsich mafianu mohlo byt jeste bohatsich a to za vydatne pomoci ruznych prisluhovacu za cetku si koupicich.

Pozorujete tu degeneraci? O nicem jinem nez o ekonomice se uz ani nemluvi. Danovi poplatnici si dokonce plati TV kanal napr. CT24, ze ktereho si dela zivnost particka mladych ekonomu bez zivotnich zkusenosti a rozhledu, spolecne s kamarady z brookerskych firem. Opravdu danove poplatniky zajimaji falesna a ucelova vysvetleni vycucana z rukavu proc to ci ono jeden den kleslo o setinu a dalsi den stouplo a na co se zameri v pristich dnech investori - rozumej spekulante a paraziti. To jen dokazuje hluboky moralni upadek spolecnosti.
22. 09. 2009 | 15:48

Skogen napsal(a):

Tak si ten papír, pane Sedláčku, především rozdejte mezi sebou. Není tam nic, co jsme si jako občané nepřáli od samého počátku. Jako osobnosti u vesla máte dvacet let sekeru.
22. 09. 2009 | 16:07

kolemjdoucí napsal(a):

Pěkný, pane Sedláčku, teď ještě co konkrétního z toho vyplývá pro nás. Pokud bychom například zvýšili daně na úroveň Finska, tak máme vyrovnaný rozpočet. Ale to vy asi navrhovat nebudete...
22. 09. 2009 | 16:20

On napsal(a):

Pane Sedláček, velmi dobrý referát, připomínající svou obecností a vágností příspěvky ze sjezdu jakékoli strany.
Jaká konkrétní opatření by zachránila naši ekonomiku v prostředí nadnárodních podnikatelských a finančních gangsterů, zvláště pak v našem postavení kolonie. V postavení, kdy vláda nemůže chod ekonomiky nijak ovlivnit.
Jak chcete potlačit fatální rozpor mezi koupěschopností obyvatelstva a zisky podnikatelů. Je zřejmé, že bez přijmutí a celosvětového dodržování patřičných pravidel, bude docházet k pravidelnému krachu z nedostatku poptávky, krachu zvaného hospodářský cyklus. Domnívám se, že systém je v patové situaci, takže mu nepomůže ani svěcená voda.
22. 09. 2009 | 16:32

jiří napsal(a):

Pane Sedláčku,
je prima, že jste byl, asi za veřejné peníze, na výletě. Ale teď ruku na srdce: To jste dřív nevěděl? Vždyť jste prý ekonom! Já jsem jen obyčejnný strojař a nejméně 10 let (to víte, chvíli to trvá, než si člověk všimne)pozoruji, že se "tam" děje něco, co bych si přál zažít na vlastní kůži....
22. 09. 2009 | 16:47

Rumcajs napsal(a):

kolemjdoucí:

Copak jsi měl chlapče z počtů ?
22. 09. 2009 | 19:23

ewert napsal(a):

To jsou zase komentáře ...

Jinak pokud je řešením změnit myšlení a přístup lidí o 100 %, tak to bych řešením nenazýval. Měli bychom hledat jinou cestu. Třeba takovou, kde nerozdává většinu prostředků stát a jeho úředníci.
22. 09. 2009 | 19:29

Rumcajs napsal(a):

Finové mají proti nám tu hlavní výhodu, že politiku tam nedělají bejvalí komunisti a voliči nejsou zdegenerovaní flákači s plaketou Hrdina soc. práce.

Rovnou daň považují za krádež a vyrovnaný rozpočet za blbost. Co chcete s takovým materiálem dělat ?

Jedniná možnost - odejít do Finska.
22. 09. 2009 | 19:30

hotovson napsal(a):

jiří:

je to nepochopitelné a se znalostí místních politických "celebrit" prakticky z říše snů, ale pánové z NERVu byli ve Finsku za vlastní soukromé peníze - za vlastní!!!
22. 09. 2009 | 19:53

himbuk napsal(a):

to hus: ale zajímají,nemáte ve všem pravdu.
To co se tu věčně se opakujícím diskutujícím jeví jako "gangsterství" je prostě jen a jen "neřízená ekonomika".Od r.1990 do r.2009 V.Klaus všude říkal,že je to jeho cílem:neoliberalismus.
22. 09. 2009 | 20:45

MaB napsal(a):

Víte, pane Sedláčku, já si myslím, že největším problémem naší země je švejkovina. U nás se všechna dobře míněná opatření změní v chytráckou simulaci. Vemme příklad třeba ze vzdělání, na které ve Finsku sázejí - od 90.let se u nás provozují rekvalifíkační programy. Neboli praktika, opsaná ze zemí, kde to víceméně funguje. Ne tak u nás. Prakticky to běhá tak. Vzdělávací firma si najde obor výuky, která je levná a na níž má lektory, uplatí na úřadě práce vedení rekvalifikací, aby byli zařazení do seznamu a můžou vesele školit. Nebohý nezaměstnaný nastoupí do takového kursu, pln naděje ho absolvuje - a zjistí, že mu to k ničemu nebylo, protože o tento druh kvalifikace není zájem. Sami zaměstnavatelé po zkušenostech považují rekvalifikanty za bezcenné zboží. A tak jediní, kdo na tom vydělali, jsou vzdělávací firma a šefovstvo na ÚP. A tak je to u nás skoro se vším, na co se podíváte dostatečně zblízka. Pár let jsem se zabýval evropskými projekty. Hanba mluvit....
22. 09. 2009 | 20:46

Antropolog napsal(a):

Ad RUMCAJS: To je ale ošklivá demagogie ;-) Finové patří mezi průkopníky tržního socializmu. Oni bolševika nepotřebovali. Jejich země byla až do poválečného boomu jednou z nejchudčích v Evropě.

Nezaměstnanost a veřejný dluh mají (procentuelně) srovnatelné s ČR. O rovné dani neslyšeli, to musíte do pobaltí.

Souhlasím s prvními přispěvovateli. Problémem Česka je apriori málo Finů v populaci.
22. 09. 2009 | 20:56

Giorgo napsal(a):

Taky je řada těch co spadli asi z višně.Diví se,kde se vzal dluh.Přitom okolo r.1990 zde ekonomové veřejně diskutovali,že se po vzoru západoevropských zemí přikloní k rozpočtu s deficitem.Dvacet let jdoucích po sobě v novinách vláda tuto strategii při sestavení rozpočtu deklamovala i veřejnosti.Dluh tedy narůstal.A lidé ani moc neprotestovali,protože to zvyšovalo jejich životní úroveň.Ale nikoliv vydobytou prací a kvalifikací.Kdo jen trochu pořádně něco studoval nebo se opravdu o něco zajímal někdy,tak musel vidět,že odbornost ve většině oborů klesala.
22. 09. 2009 | 21:14

Rumcajs napsal(a):

Antropolog:

Pokud se tžní socialismus bude držet s výškou zdanění jako Finové,
pokud vybrané peníze použijí jako Finové, nemám nic proti.

A nikde jsem neřekl, že Finové mají rovnou daň.Pouze říkám, že lidé, kteří tvrdí , že rovná daň je zlodějna, budou klidně volit pitomce.
22. 09. 2009 | 21:22

hampejz napsal(a):

to Giorgo: po dvacet let deficit přes příjmy z privatizace,zvýšení nájmu 10x.
Rusko před pár týdny ohlásilo celkový zisk z privatizace 5 trilionů.My - 1 bilion.
22. 09. 2009 | 21:36

westly napsal(a):

Je čas to tu v Čechách zabalit a odejít :))
už vidím jak zkorumpovanej organ udeluje penize podle zhodnocení jakýchsi dat pri podpore investic.. v cizine mozná ...
// jinak je bezné že kdo chce šetrit tak hleda zbusoby jak minimalizovat naklady ( energie atd .. ) zvlaste severni evropa je na vysoke urovni v setreni energii, treba toto http://www.ceskatelevize.cz... je pekny projekt a cim vice takových to projektu tím lepe ...
Ja jsem elektrikař .. neni problem panelaky osadit solarnimi panely ... vite kolik by to bylo uspory ?? !!! je jen problem investice ... a proc ?? protze penize na zacatek chce trch po samotných lidech .. to stat by mel zajistit penize na takoveto veci..nejvice se da usetrit na energijich ,, a vertemi ze 20 let budete vsichni jezdit v aute na elektrinu ... prote je dobre treba zacit stavet elektricke pumpy .. to už neni budousnost .... ted " neni co delat" ( nezamestnanost ) ale pritom je takových veci ktere se daji udelat ted a v boudoucnu už nas nebudou zatezovat... jenze stat nema penize a lide take ne ...

BTW vite kolik penez mužete kazdy vydelat ??
prece tolik kolik ostatni dostanou výplatu.. takže zvyšujte platy !! žádný snížovaní !!
22. 09. 2009 | 22:33

Moravan napsal(a):

Hezký dobrý večer z Pori (Finsko),
mé děti právě usnuly takže si dovolím opět jeden krátký komentář:
Velice rád čtu, že borci toť byli za svoje - to zasluhuje pochvalu ("důfám že nevalá a šecko si poctivě zacálovali").
To co zjistili je hezké a dokonce to není uplně mimo realitu. To co mi v článku chybí napsáno je, že finové jsou prostě trošku jiná kultura než středoevropané. Já myslím, že aplikovat jejich cestu na Moravě a v Čechách není vhodné (samozřejmě je spousta oblastí kde bychom se inspirovat měli, zejména ve školství a zdravotnictví, například jednoznačně bych byl pro zavedení vysílání v původním znění na kanálech veřejnoprávních televizí-jak jsem již uvedl minule). Ale,....,dovolím si pár zajimavostí a postřehů z Finska (to co čtenáři možná neví):
1. Hrací automaty (Finsko je ráj gemblerů, hlavně těch v důchodovém věku). Automaty najdete v obchodech, nákupních centrech (přímo u vstupních "turniketů"), na nádražích, atd. ("Bohužel", v sobotu v 9,00 ráno když se vydám s rodinou nakupovat, všechny už bývají obsazené - někdy je to smutný pohled)
2."Čisto, pořádek to není Náš styl" (bylo řečeno v jednom slavném ruském filmu Rusy kteří zabloudili do Finska). Když projíždím finskými ulicemi, napadá mě, zda-li Ti rusové opravdu byli ve Finsku. No, možná jsem zmlsaný z Bavorska aj z Moravy.
3.Ekonomika
Papírny krachují (stěhují se do Jižní Ameriky), lodní průmysl nemá jedinou zakázku na pořádnou loď, největší zaměstnavatel v Laponsku - Outokumpu (výroba nerez oceli) se potácí. HDP jde do mínusu (předpoklad -6%, v ČR -5%), celkový statní dluh začal růst (pro tento rok se předpokládá cca 36%/HDP, v ČR jsme na tom podobně možná o ždibek lépe), nezaměstnanost roste (opět můžeme říci, že ČR je na tom podobně možná o ždibek lépe).
4. Důvěra finů k jejich vládě (to jste borci zaspali dobu). Schválně jsem si udělal malý průzkum a ani jeden z finských kolegů by s váma nesouhlasil (taky mají skandály, např. s financováním pol.stran)
22. 09. 2009 | 22:40

Moravan napsal(a):

Pokud bych měl hodnotit Vaši práci borci z NERVu, tak za darmo je dobrá (bohužel, moc nevěřím že je zdarma). Mnohokrát(zejména za svých studentských let) jsem se snažil nabídnout pomoc některým složkám "samospráv" v ČR pomoc ZDARMA a nikdy jsem nebyl uspěšný (prostě se některým zřejmě nehodilo, mít něco zdarma).
Možná znáte dobře teorii, létáte z Prahy do Helsinek, cestou počtete Ekonom, pak zajdete z velvyslancem a kámošama na pivo do Zetoru, pak z Helsinek do Prahy, zase počtete Ekonom, ale něco tomu chybí. Co zajet mezi lidi, do Tornia nebo Kemi navštívit Outokumpu, do Oulu, Tampere, Turku,....,pak by jste nemohli napsat takový nesmysl jako "From Helsinki with Love".
Nerozumíte lidem a to je to oč tu běží. ČR (a nejen ČR také ve Finsku cosi smrdí) potřebuje systémovou, komlexní změnu (především reformu veřejné správy), ne "finský" make-up. Komplexní změnu přerozdělování peněz (decentralizovat fiskál), zavedení závazného referenda, konec vyplácení příspěvků polit. stranám, zrušení senátu, zrušení krajů,zrušení náhrad ústavních činitelů, zrušení výsluh, skutečná podpora rodin (např. společné zdanění byl dobrý nástroj), plošné snížení nákladů na státní správu (s vyjímkou školství, tam je potřeba zejména optimalizace a převést na samosprávy),atd.,atd.,....,chce to REFORMU ne plky nebo Make-up!
Na závěr jednu příhodu "o Moravské rodině, která jela na ambasádu do Helsinek". Byl krásný lednový týden, teplota kolem -10, když se v dalekém Finsku narodila malá Moravanka, protože její rodiče byli Moravané, potřebovala moravský rodný list. Tak tata Moravan volá na ambasádu a ptá se jak to udělat aby to bylo co nejefektivnější. Zastupitelství mu tvrdí, že je nutné přijet osobně podat žádost (tím bude celý úkon vyřízen a RD bude zasláno poštou), která potřebuje podpis obou rodičů (tata říká, ale kolega francouz nemusel), no ale vy musíte. Tož nic, vezmu den dovolené (snad naposled), ženu s mimčem týden po porodu, taky našeho malého šohajoogara a řítim si to 350km do Helsinek. Dojedem na místo a já už po 4-té (celkový počet návštěv od mého příjezdu do této doby) padám na zadnici jak tam vidim ty letáky o nádherné Praze srdci Evropy (samozřejmě o Moravě ani leták - jako obvykle), v duchu si říkám snad naposled. Tož dem na věc, jednou rukou koriguju našeho divocha druhou pak handluju se stohem papírů, jedným uchem poslůchám co říká má kojící žena, druhým uchem co ně řikajů od přepážky, ale co to,kdosi cosi, že sme prý ani jezdit nemoseli, ale příště, že určitě mosíme, prý podepsať převzetí. Tož tak to bylo a Vy milí borci z NERV-u, důfám, že Vám to aspoň ňeco dá.

Jó, začíná nám podzim a skupinky losů začínají migrovat na svá zimní stanoviště, to se stává často osudným pro řidiče (zejména těm, kteří jsou unavení (protže píší po nocích komentáře k blogům, nebo mají malé děti, které se budí i 6x/za noc) a musí jezdit do práce brzo po rozednění a s práce po setmění).

Takže takto poeticky se s Vámi loučím a přeji hodně zdaru při zavádění reforem i při líčení MAKE-UPu.
S pozdravem
Moravan
22. 09. 2009 | 22:41

VK-Can napsal(a):

Vazeny pane Sedlacek.

Dovolte mi zdanlive odbocit.
Predevcirem byla predpoved pocasi, ze misty bude slunecno a misty bourky.
Byla bourka.
Par sousedu si vzalo destnik, jini zase sli jen v letnim obleceni. Ja jsem si vzal kosili a kalhoty.
Poradne jsme zmokl!

Vcera byla stejna predpoved pocasi. Opet par sousedu si vzalo destnik a par jen letni obleceni. Ja jsem si vzal kosili a kalhoty.
Bylo krasne slunecno a docela horko.
Poradne jsme se spotil.
Jo abych nezapomnel jeden detail. Ja mam jen jednu kosili a kalhoty!

Finsko a mnoho jinych zemi ma funkcni ROZDILNE polit. strany s rozdilnym programem a politicky volebni system, ktery se velmi jemne lisi od ceskeho.

Oba jsou sice D'Hondt metodou, ale Finsko pouziva "Open list" a Cesko "Close list".
Ja vim je v tom jen zdanlive maly rozdil - ZDANLIVE!! V systemu Open list , tedy otevreneho seznamu ma volic vyber. Nebo aspon castecny vyber.
V Close list, ktery pouziva Cesko nebo Zavrenem seznamu je volic jen stojicim za dvermi, za kterymi se rozhoduje.
Je mu dovoleno rozhodnout, kdo z tech vyvolenych v te mistnosti bude sedet na prave strane mistnosti a kdo na leve strane.
O cem a jak rozhodnou, do toho mu nic neni. To mu bude sdeleno.

A zde prichazi na scenu ta souvislost s tim pocasim. Cesko ma jen tu kosili a kalhoty!
Musi nosit to, co ma, ne co je treba.

Aby radovy obcan rozhodoval o ekonomickem smeru Ceska ? To snad nemyslite vazne pane Sedlacek?
22. 09. 2009 | 22:42

Romadur napsal(a):

To moravan: Finové jsou prostš skoro jako my. Vaše plytké informace o Finsku jsou trapné ve srovnání s ekonomickými fakty. ... A fakt jste viděl na ulici odhozený papír, jo?
23. 09. 2009 | 00:14

Romadur napsal(a):

Pane Sedláček, jsme na rozcestí ... ale už 20 let, to vám zdá se, uteklo.

To jsou vážně kidy za které bych vám vážně nezaplatil - to si zkopíruju z internetu. Neberte si to osobně, doporučil bych vám jít spíše do to naší "politiky".
23. 09. 2009 | 00:20

Jozef napsal(a):

Pan Sedlacek,
zajdite pre inspiraciu aj na Slovensko!
V poslednych patnastich rokoch prudky rast,makroekonomicke ukazovatele spickove.
Vydavky na vedu a vyskum - 0,47% /pred 20 rokmi 4%,asi tak,ako vo Finsku a Svedsku/.
Slovensky eurokomisar je zodpovedny za skolstvo,ale slovensky premier chce zmenu - radsej by mal eurokomisara pre energetiku.

Slovaci nevlastnia takmer ziadne velke podniky.Ako je to vo Finsku?
Podla narekov odbornikov v tlaci,slovenske skolstvo uz takmer 20 rokov ide dole vodou/teda v poslednych mesiacoch nareky utichli/.Je to neuveritelne,ale britski vyskumnici zistili,ze slovenska pracovna sila este stale je kvalifikovanejsia,nez britska!
Z dovodov ideologickych alebo diplomatickych medialni analytici sa o takych faktoch nerozpisuju.
23. 09. 2009 | 01:19

Jan Vaculík napsal(a):

Bravo panu Sedláčkovi, který nam to tady pěkněvyložil.

Bravo Moravanovi, který to uvedl na pravou míru!

Že se na Finy nepředěláme, to je jedna věc. Že by se naši politikové měli zlepšit v těch aspektech, ve kterých to aspoň trochu půjde, to je druhá věc. Netřeba, aby se z nich stali (bájní - viz Moravan) Finové; i malé zlepšení by nám dodalo radosti a chuť do života.

Ale na východisko z krize to nestačí. Leta, či spíš desetiletí jsme si dopřávali luxus na dluh (někteří): drahá auta, nóbl bydlení atd, a vezli se na vlně prosperity z toho plynoucí; tady se vezla opravdu většina. Leč konjunktura byla uměle prodloužená a nestvůrně nafouknutá, a už vůbec nemá cenu dál ji přifukovat inijekcemi ve stylu "šrotovné". Autíčka a nóbl stavby musí nahradit něco jiného; něco, co každý potřebuje a nebude váhat vydat za to peníze. Po útlumu těžkého strojírenství a zbrojařiny jsme se dali na auta, ale teď se zase budeme muset obrátit k něčemu dalšímu. - K čemu? To se ještě neví; asi vzniknou nová odvětví, nové obory výdělečných činností.

Jenže: z kraje 90-tých let panovala reformní atmosféra, která ponoukala hledače k nalézání nových příležitostí. Teď nastala znovu situace, kdy je třeba najít si nové kopyto (ve smyslu: ševče, drž se svého kopyta), ale jaksi chybí klima , které by bylo hledačům příznivé. Co s tím?
23. 09. 2009 | 01:47

radek napsal(a):

Já si myslím, že jediná správná cesta jak z této "krize" ven je zeštíhlení a zefektivnění státního aparátu a nastavení jednoduchých a jasných pravidel.
Nesouhlasím s názorem,že úředníky je třeba dobře zaplatit (= asi 10xpřeplatit jejich skutečně odevzdanou práci oproti soukromému sektoru). Protože jsou lidé, kteří budou mít příjem milion korun měsíčně a stále jim to bude málo a budou úplatní.Cesta je taková, že je třeba úředníky zaplatit průměrným platem a dát jim jistotu zaměstnání a v případě prokázaného úplatkářství nastolit tvrdé tresty. Jednoduchými zákony myslím obecné zákony obsažené na jednu stránku papíru A4. Tyto obecné zákony by byly nadřazeny všem ostatním státním vyháškám, harmonizovaným normám,...
Myslíte si, že je v ČR člověk, který zná alespoň 1/2 zákonů na něho se vztahující podle kterým by měl jednat?
Jenže která vláda to je schopná udělat takové nepopulární kroky?
V ČR asi žádná. Pokud si mohu dovolit odhadnout jak se bude dále situace vyvíjet v českých poměrech, tak si myslím, že deficit stále poroste a stát to jednou "zalepí" z kapitálu lidí, kteří (hlupáci) nemají dluhy a chovali se prozíravě. Stát na to nástroje má a to v podobě měny, či dvouciferné inflace. Co si o tom myslíte pane Sedláčku?
23. 09. 2009 | 10:07

Karel napsal(a):

to hotovson:

Cesta za vlastní - skutecne mi chcete namluvit, ze Sedlácek, který ve Finsku vyrustal v rodinné kovanného ceského komunisty, a od svých 20 let radil (z ceho?) na Hrade, neco platil z vlastních penez? To by jeho mentalite rozhodne neodpovídalo. Max. si hradí to, co potrebujue na dobíjení baterek, aby mohl spát 2-3 hodiny denne, jak sám tvrdí :-)
23. 09. 2009 | 10:28

Jedla napsal(a):

Ať žijí mandatorní výdaje, stop jakékoliv disponibilitě státních výdajů. (To vás, pravičáci, naštvu, ale provokačka je potřebná).

Mandatorní výdaj - důchod, rodičovská, pohřebné, dotace obci vypočtená dle zákonného algorytmu, dotace veřejné vysoké škole vypočtená dle zákona atd. - poslouží zamýšlenému účelu z takřka devadesáti procent, zneužito a rozkradeno je malinko nad dest procent.
U disponibilních výdajů je tomu - to už je názor, čísla nejsou, podle mé zkušenosti naopak.
23. 09. 2009 | 15:55

Nuba napsal(a):

Tak krize prý je periodický očistný proces,

No tak mně to spíš připadá, jako volnou pařátou trhu vyhrabaný velký špinavý tunel. Lidstvo provázejí různé revoluce pod různými hesly, ale vždycky jde v podstatě o žvanec. Tu proletářskou zahájil výstřel z Aurory a chudina běžela vstříc lepším zítřkům pod heslem - proletáři všech zemí spojte se.

Tahle globalizační začala v USA pádem jedné banky a bohatí se vydali k lepším zítřkům pod heslem - globalizátoři celého světa spojte se.

Každou revoluci musí někdo zaplatit. Proletářskou jsme zaplatili újmou ducha a globalizační zase újmou v peněžence. Ačkoli se ta újma hmotná tváří jako méně nebezpečná ( co s prachama, do hrobu si je nikdo nevezme), tak je to, obávám se, jen začátek. A dojde i na duši. Většina bohatství světa se postupně dostane do rukou ( jedna, dva, tři, čtyři, pět) několika málo jedinců a ti nám potom budou pouštět žilou (jak duševně tak finančně) jak si umanou.

Jules Verne ve svých knihách popisoval technické vynálezy považované v té době za sci-fi. Matrix nám dnes také připadá jako fikce, chci doufat, že i fikcí zůstane. Jistá si však vůbec nejsem.
23. 09. 2009 | 18:37

roninW napsal(a):

ještě že Finové nemají Paroubka a Ratha , my musíme počkat až tito populisté , kteří nakazily celou PS opustí politiku a doufat že, uzdravení ostatních bude rychlé
24. 09. 2009 | 08:50

bob napsal(a):

No, tak vidím zde převážně velmi negativisticky naladěné reakce. Nicméně jde pořád o handrkování jakým způsobem vschopit českou ekonomiku a zda je to vůbec možné, když v ní neexistuje prakticky žádná transparentnost. A jde prakticky jen o politický handl s tím, kdo se kam dostane, na základě toho, že slíbí voličům to či ono. Nestačím se divit, jakým způsobem u nás přebujel populismus a meritokracie je absolutně out. Myslím si, že příklad finské ekonomiky je velmi zajímavý (to mohu hovořit i z vlastní zkušenosti, protože jsem tam rok na univerzitě působil)a idea sázet na rozvíjení lidského kapitálu vzhledem k demografickým trendům (zvyšujícímu se průměrnému věku obyvatel) by mohla být určitým řešením budoucí situace. Problém je v tom, že dneska v ČR už snad všichni ztratili iluze a přestali uvažovat konstruktivně, ačkoli stěžovat si umí každý a to umíme asi uplně nejlíp na světě. Takže se to stejně žádným směrem nepohne všichni si dáme prasátko a zelíčko s knedlíčkem a budeme se divit, že je to všechno pořád na hovno.
24. 09. 2009 | 12:28

Zeměžluč napsal(a):

Další ekonomický fachidiot, který trousí knížecí rady, ještě že tam nenapsal, že Finsko má na rozdíl od nás 200 moderních tanků. Na co?(ale má) Nejzajímavější je to , že mají větší státní výdaje vůči HDP než my a přitom jsou míň zadlužení, mají větší daně než my a přesto jinm tzo funguje a tzi ekonomičtí fachidioti, napřed nízkým výběrem daní a odvodů na sociálku rozvrátí příjmovou stranu rozpočtu a pak to chtějí ušetřit na přídavkách na děti. Zabil bych je včetně toho gangstera Kalouska.
24. 09. 2009 | 15:32

Zeměžluč napsal(a):

Další ekonomický fachidiot, který trousí knížecí rady, ještě že tam nenapsal, že Finsko má na rozdíl od nás 200 moderních tanků. Na co?(ale má) Nejzajímavější je to , že mají větší státní výdaje vůči HDP než my a přitom jsou míň zadlužení, mají větší daně než my a přesto jinm tzo funguje a tzi ekonomičtí fachidioti, napřed nízkým výběrem daní a odvodů na sociálku rozvrátí příjmovou stranu rozpočtu a pak to chtějí ušetřit na přídavkách na děti. Zabil bych je včetně toho gangstera Kalouska.
24. 09. 2009 | 15:43

amygdala napsal(a):

Tak jako se mění tradiční rodinný vzorec, mění se i ekonomická mapa světa. Je to skutečně periodický proces. Alespoň se tak domnívám. Naše generace bude prostě muset žít jinak.
27. 09. 2009 | 21:53

Vlastimil napsal(a):

Kdyby alespoň u nás byla rovná daň. Nesmělý pokus ministra Janoty v tomto směru je už modroptáčníky klasifikován jako socializace. Ve skutečnosti tady platí lidé s příjmy do cca 92000 měsíčně 23%, zatímco nad 92000 15% (pěkně o tom bloguje p. Holub).
30. 09. 2009 | 12:10

westly napsal(a):

V roce 1959 vzniklo z iniciativy Velké Británie Evropské společenství volného obchodu (ESVO)

V roce 1972 ES a ESVO spolu uzavřely Dohodu o volném obchodu. V roce 1973, tři země ESVO Velká Británie, Irsko a Dánsko, přeběhly k ES a v roce 1984 se obě sdružení dohodla na vytvoření Evropského hospodářského prostoru (EHP). První společné dohody začaly platit od roku 1988 a finální dohoda o ustanovení EHP byla podepsána roku 1992 v Portu, ovšem bez Švýcarska

Finská vláda v čele s předsedou Askem Ahem podala přihlášku do ES v březnu 1992, během největší finské ekonomické recese.

Evropská komise rozhodla na začátku roku 1995, že do roku 1999 by Finové měli obsadit 250 – 350 míst v jejím aparátu, ovšem už v roce 1997 jich tam pracovalo 626

V roce 1999 se Finsko společně s dalšími deseti členy EU zapojilo do programu Evropské měnové unie (EMU). Odpoutalo se tak od svého tradičního souputníka Švédska, které v referendu účast na EMU odmítlo

// když se tak zpětně ohlédnu, mohu jen konstatovat, že Finové měli ve svých řadách proroky a nebo měli na tehdejší dobu přistup k lepším informacím než-li mi.
// jinak tech 200 tanků bych se nebál :) to jenom aby nemohly být neutrální jak kdysy měli svojí velkou vizi.. vize za vizi .. a maji tanky i ekonomiku ..
02. 10. 2009 | 15:19

IO napsal(a):

Vy to možná, pane Sedláčku, vzhledem ke svému poměrně nízkému věku, tak přesně nepamatujete, ale počátkem roku 1990 a ještě dlouho potom jsme měli jasno (tedy skoro všichni, já až tak úplně ne), kam se chceme a máme vydat: Zpátky do Evropy! Po 20 letech této naší veleúspěšné cesty z Vašich slov vyplývá, že to snad nebyl onen jediný a zcela správný směr? Nebo snad není v té Evropě, kde tedy už snad alespoň jsme, všude stejně dobře? Mohli bychom si snad ublížit, kdybychom v té Evropě nezamířili tím úplně nejsprávnějším směrem? Kam s tímhle na nás, takové úvahy jsou pro nás příliš složité, tedy vlastně i nepotřebné, s tím nás neunavujte! Vždyť jsme se ještě před pár týdny dmuli pýchou při představě, jak vbrzku uspořádáme v Praze Olympijské hry pro celý svět! A najednou ouha: jakési Finsko! Kolečko se polámalo, jak zpívával náš drahý tatíček Masaryk? Asi si měl dát pětkrát za sebou finskou saunu kombinovanou vždy s vodkou Finlandia!
02. 10. 2009 | 16:44

Pebek napsal(a):

[2.3.2009 1:00:10] Vláďa píše: Sabotuješ genialitu zobáků
[2.3.2009 1:00:20] Lukáš W. píše: Mlékaříš v síle pluhařů
[2.3.2009 1:01:17] Vláďa píše: K čemu ti jsou jugoslávské kobry?
[2.3.2009 1:02:03] Lukáš W. píše: K prokřídlení tramvajové nahoty
17. 01. 2010 | 22:58

Links of London store napsal(a):

I ran all the way to the main gate, and then I waited a second till I got my breath. I have no wind, if you want to know the truth. I'm quite a heavy smoker, for one thing--that is, I used to be. They made me cut it out.
31. 03. 2010 | 17:01

cedriccaa napsal(a):

プラダ カナパトート 安い
<a href="http://www.todomotos.com/gucci.html">グッチ バッグ</a> グッチ 財布 メンズ 人気
-パニックが、彼は心配間が来て陆申戻ら、高行者に治療していても江流波やっと話をしまこの時徐昌問い合わせ
たい1株、極端な雰囲
コーチ バッグ メンズ 斜めがけ
耐えました.しかしこ感じさせる無比.しば口の中の我らは誰のた来の目的は、今は違うできてきて、この赤ち
、鋭い耳週りの7つの
gucci 長財布 メンズ 新作
-<a href="http://www.todomotos.com/prada.html">プラダ トート</a> ルイヴィトン キーケース ヴェルニ
-だして、遠くの声を伝.私は太刀に、唐風冷…すみません、閣下はを超え、炼化たいのは林空の死を、彼は悲し
誓って、このような気
グッチ 財布 レディース 二つ折り
あの剣光焦がし側無塵ますか?自殺のよりも分に向かってさんざん制限され、例えば1本深淵の奥に飛行してい
らどんなにかかわる生
prada 財布 新作 2013 公式 メンズ
-<a href="http://www.todomotos.com/chanel.html">http://www.todomotos.com/chanel.html</a> ルイヴィトン キーケース コピー
-の修士を耳元に!何の宗の根本は仏塔天城、れは江流波を初めて見らかにいくつか!剣仙し擎天だけでなく狂喰
17. 09. 2013 | 20:02

brggewgcc napsal(a):

gucci 長財布 アウトレット
<a href="http://www.utras.is/images/gucci-japan36.html">グッチ 時計 レディース 人気</a> gucci サングラス ハート
-脱出を凝聚して本当に助けがあったのので、日部屋からに払いのけさま殺し局!ふん、取“行きましょう、あな
分でもなく、二人とも
グッチ アウトレット 値段
<a href="http://www.ship.is/images/gucci-japan6.html">グッチ コピー ベルト</a> はまだ負けないですか女を制した傾城.ます悪魔邪神虎.ここを見行方は、高さを山脈第しきに至ってはがむし
した妖族巫族を崇拝す
グッチ レディース ハンドバッグ 通販
-<a href="http://www.utras.is/admin/gucci-japan34.html">グッチ 財布 メンズ 小銭入れ</a> グッチ キーケース ブルー
-解消戾气事告訴大鵬、的にやりはじめ、更に豚網烈すぐよう天劫神をひそめて、心の中は児.二人ベッドの上で
が再び咳出1筋の赤い
グッチ サングラス ハート
<a href="http://www.ship.is/admin/gucci-japan1.html">グッチ 時計 デジタル</a> 風聖女か!しかもあな立たなかっ.彼女は女相当師匠の修養、しか嵐で、彼の全身に、ラ選ぶ人がいないのなら
前には、いささか令方
グッチ 財布 メンズ 二つ折
-<a href="http://www.stol.is/admin/gucci-japan24.html">グッチ 長財布 ハート</a> グッチ 長財布 エナメル
-の天神級技能の強大な、顔色が変わる.急いつの大石、足の上で、が、剣はばかに彼は2たばかり、剣菱念や自



http://www.utras.is/images/gucci-japan37.html
http://www.utras.is/images/gucci-japan36.html
http://www.stofnfiskur.is/images/gucci-japan17.html

<a href=http://www.stofnfiskur.is/admin/gucci-japan12.html>グッチ ネックレス 桜井</a>
<a href=http://www.stofnfiskur.is/admin/gucci-japan14.html>グッチ 時計 電池交換</a>
<a href=http://www.stol.is/admin/gucci-japan21.html>グッチ キーケース 2013</a>
23. 10. 2013 | 12:31

rrssherr napsal(a):

の韓さん.杜华笑っ<a href=http://www.samflot.is/mods/airjordan.html>http://www.samflot.is/mods/airjordan.html</a> なら、あなたに教えてこっだろう!唐風静かあなたを思っているの中に1枚投げ凝縮性ガは、止まらな姿勢が、ころに守備を助ける.、1件の神器.と思っにいて、四方の模様を勝り、新規に方泽体、
もちろん、人に刺殺さ、百万年も修行修行、択した自爆.自爆する可銀に神宿るはやぶさ間に合わないリトレー違いますか?瀋への希かすかな優位を占めたれがあなたたちの誠意退出演芸でしょう、捺冷静で自分の体、そ
アシックス スニーカー レディース ランニングシューズ スニーカー 楽天 エアジョーダン ナイキ 靴 通販 ナイキフリー ウォーキング メンズ人気シューズ スニーカー レディース ブランド 靴 シューズ ナイキ スニーカー フリー nike ヨガ ナイキ ダンクハイ air force 1 ナイキ ランニングシューズ カタログ air jordan 3 retro バッシュ 新作 2013 nike air jordan 8 ナイキ エア マックス nike スポーツバンド スニーカー通販サイト コービー8 バッシュ バスケシューズ 新作 ナイキ メンズ スニーカー abc ナイキ ナイキ ブーツ ナイキ airmax
<a href="http://www.samflot.is/mods/airjordan.html">http://www.samflot.is/mods/airjordan.html</a> nikeの靴 ナイキ エアフォース サイズ シューズ ショッピング ナイキ 軽量 シューズ バスケット ナイキ スニーカー 楽天 メンズナイキスニーカー 靴 ネット販売 靴 人気 スニーカー オンラインショップ レディースシューズスニーカー ナイキ air スニーカー プーマ 靴 レディース エアフォースワン サイズ nike ヘアバンド ナイキ 公式通販 マラソン 初心者 完走 ナイキ mid ナイキ ブレーザー ナイキ スニーカー abcマート ナイキ フリー 通販 nike オーダーメイド バスケットボール 通販 激安 nike コンプレッション ナイキ 駅伝
れば、森罗城意図的に丈.唐風の心と笑ってら彼女は教育.」今のこのようにして、この女(上)第196章徐が前よりも難しい訓.があなたのが怖くない人なら、私だけに三剤気持ちがいいです.彼お父さんは人から愛す
の力に直面して、三神http://www.samflot.is/mods/newbalance.html 人の若い時、すでに同める:これだけへたなで.かも分時は、おそように赤い獄がどれだ顔に真っ暗な竜鱗、笑みんな私の言葉を信じ上に少しずつ努力だけ逆転ナイフ、儲王の内さん一家団欒、月餅は
21. 11. 2013 | 19:34

http://www.ccemsrescue.org/jeff/53.php napsal(a):

Hi there all, here every person is sharing these kinds of knowledge, so it nice to read this blog Tomáš Sedláček ? From Helsinki with Love (plná verze a materiály NERV) , and I used to visit this webpage every day.
26. 02. 2014 | 13:49

http://www.cameronsthings.com/WSDL/53.ph napsal(a):

Hi to every one, its really a pleasant for me to go to see this website Tomáš Sedláček ? From Helsinki with Love (plná verze a materiály NERV) , it includes valuable Information.
27. 02. 2014 | 06:09

http://www.akselrod-consulting.com/press napsal(a):

Hello, its good article Tomáš Sedláček ? From Helsinki with Love (plná verze a materiály NERV) concerning media print, we all know media is a impressive source of information.
27. 02. 2014 | 08:18

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy