O Milionu chvilek a Marii Benešové

Když byla Marie Benešová jmenována ministryní spravedlnosti, zvedla se proti tomu bouře odporu. Na statisícových demonstracích byla obviňována, že zamete s trestním stíháním premiéra Babiše a je hrozbou pro právní stát.

Přestože veřejnost byla informována o tom, že právě Marie Benešová položila základy pro fungování profesionálního a kompetentního státního zastupitelství.

Nepomohlo jí ani, že byla z funkce nejvyšší státní zástupkyně odvolána poté, co se pustila do křížku s tehdejším ministrem spravedlnosti, či spíš nespravedlnosti Pavlem Němcem kvůli kauze zneužívání mladistvých katarským princem. Ani svědectví ústavního soudce Jaroslava Fenyka, který po paralýze státního zastupitelství v devadesátých letech spolu s Marii Benešovou stavěl státní zastupitelství na nohy, na věci nic nezměnilo.

Ani fakt, že to byla Marie Benešová, která vybrala Pavla Zemana jako zástupce České republiky v Eurojustu. Tato zkušenost mu posléze pomohla k tomu, že se stal nejvyšším státním zástupcem.

Marie Benešová tlak ustála. Jak praví bible, „po ovoci poznáte je“. Ačkoliv prezident republiky dával veřejně najevo, že by si jako předsedu Vrchního soudu v Praze přál mít soudce Sváčka, Benešová navrhla Luboše Dörfl a. V tomto případě je prezident návrhem ministra spravedlnosti vázán, takže se předsedou VS v Praze stal soudce, kterého odborná veřejnost považovala za nejlepšího kandidáta.

S předpokládaným odchodem Pavla Šámala k Ústavnímu soudu se uvolní místo předsedy Nejvyššího soudu. V tomto případě není prezident návrhy ministra spravedlnosti vázán, ale Marie Benešová ve své roli prezidentovy poradkyně mu doporučuje jednoho z nejuznávanějších českých trestních právníků Roberta Fremra, dnes místopředsedu Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu. Jestli se jí to podaří a prezident ho předsedou Nejvyššího soudu jmenuje, mohli by organizátoři Chvilek pro demokracii významně přispět k české politické kultuře tím, že se Marii Benešové omluví.