Je prezenční výuka nezbytnou součástí vzdělávacího procesu při nastalých okolnostech? Ne, nenechme se zlákat jednoduchostí otázky k přesvědčení o správnosti jednoho či druhého závěru. Jestliže chceme nalézt smysluplnou a komplexní odpověď na zmíněný problém, musíme se odpoutat od všeobjímajícího zobecnění a důkladně se zamyslet.

Prezenční vzdělávání je jistě klíčové pro žáky prvních a druhých ročníků základních škol, kteří mnohdy neumí číst ani psát a bez přímé pomoci učitele se neobejdou. Je zásadní pro realizaci praktické výuky, taktéž pro studenty znevýhodněné, jimž činí distanční výuka nemalé obtíže. V rámci většiny zbývajících případů příslušné tvrzení obhájit nelze.

Kvalita distanční výuky

Jeden z hlavních argumentů pro nenahraditelnost prezenčního vzdělávání spočívá v neuspokojivé úrovni distanční výuky některých škol. Než jej však přijmeme za svůj, uvědomme si, že pokud učitel neodvádí dobrou práci v běžných časech, těžko to zvládne v dobách krize. Významné úskalí při výuce na dálku představuje buď zahlcení studentů, či rezignace na výkon pedagogické profese. Daný problém je ale způsoben chybou jedince a nikoliv vzdělávací formou, navíc je vcelku snadné jej vyřešit. Distanční vzdělávání disponuje značným potenciálem, klást mu za vinu individuální selhání je čirý nesmysl. Důkazem možnosti realizace plnohodnotného studia při uvedeném typu výuky budiž nám příklady škol, jež svědomitě vykročily vstříc současným zkouškám a kvalitně vyučují i přes pandemické překážky.

Problém demotivace

Demotivace a všeobecné psychické vyčerpání se díky celostátní karanténě dostaly na pořad dne. Někteří přičítají zmíněné problémy části našich dětí právě výuce na dálku. Skutečností ale je, že ona sama nemusí v žádném případě vést ke ztrátě motivace. To, jestli studenta baví se učit, závisí především na přístupu učitele ke vzdělávacímu procesu. I distanční výuka může být zajímavou, zábavnou a rovněž podnětnou. Argumentace, že tomu tak být nemůže, je zcela lichá. Je třeba, aby jistí pedagogové přestali soustavně kontrolovat přítomnost svých žáků na hodinách a začali řešit to, co je opravdu podstatné – kvalitu vlastní odvedené práce.

Studenti preferující distanční výuku

Boj za celoplošné otevření škol je mnohdy doprovázen tvrzeními, že takřka všichni žáci si přejí návrat k prezenční výuce. Pravda nadále zůstává jiná. Mnoho studentů upřednostňuje výuku na dálku před docházkou do školy. Ať už proto, že nyní disponují výrazně větší časovou flexibilitou, již mohou využít k rozvoji své osobnosti, či možností se více zaměřit na předmět svého zájmu – distanční vzdělávání představuje pro dané jedince preferovanou alternativu. Podíl na tom jistě má také fakt, že na rozdíl od výuky klasické se přitom žáci mohou snáze vyhnout nákaze nemocí covid-19. Nebýt času, kterým jsem byl obdarován zavřením škol, dnes bych se s největší pravděpodobností namísto publicistické činnosti věnoval nekonečnému memorování často zbytných informací.

Přestaňme si namlouvat celoplošnou nenahraditelnost prezenční výuky. Ukončeme boj za masivní okamžité otevření škol. Nevedlo by k ničemu jinému nežli k vyššímu počtu úmrtí a déle trvajícím restrikcím. Usilujme o maximální zkvalitnění distančního vzdělávání, protože nás po nějaký čas ještě nepochybně bude provázet.