Uběhlo již několik měsíců od zveřejnění mého článku zabývajícího se letošní podobou přijímacích a maturitních zkoušek. Zajímavé, jak se za onen krátký čas situace dramaticky změnila – pádný důvod k sepsání dnešního textu.

Z doby, kdy se takřka jakákoliv redukce náplně maturit nacházela ve fázi počátečních diskusí, jsme se dnes ocitli ve stavu věcí takovém, že zvažujeme přiřknutí jejich úřední podoby na základě průměru prospěchu studia všem žákům závěrečných ročníků středních škol.

Otázkou zůstává, je-li obdobný postup na místě? Pokud se vskutku zamyslíme nad průběhem nynějšího školního roku a neuspokojivou kvalitou distanční výuky určitých škol, která mnohdy neumožnila plnohodnotnou přípravu, nemůžeme samotný koncept zavrhnout. Pravdou je, že příslušný nápad není systémový a veřejnosti byl představen jako blesk z čistého nebe, rovněž vyvolal u některých vlnu nevole.

Ačkoliv někdo může považovat maturitní zkoušku za nedílnou součást středoškolského vzdělání, pouvažujme nad jejím pravým významem. Čistě z teoretického hlediska má prokázat, že absolvent disponuje požadovaným penzem vědomostí. Často se ale opomíjí fakt, že student většinu z onoho obsahu, k němuž nemá specifický vztah či jej nutně nepotřebuje, následně po složení zkoušek zapomene. Samotné úlohy navíc neověřují výhradně potřebné učivo, spíše nekonečné memorování informací – o kompetencích typu kritického myšlení a kreativity ani nemluvě. Zjednodušeně řečeno – maturity ve své současné podobě slouží primárně k tomu, aby si žák zopakoval získané vědomosti z předchozího studia. Přihlédneme-li k procentuálnímu podílu úspěšnosti a závažné epidemiologické situaci, je třeba začít uvažovat nad tím, jestli klasické maturitní zkoušky nejsou v letošním roce zbytečnými.

Věřím, že u studentů, kteří bez větších problémů postupovali skrze ročníky, tomu opravdu tak je. Je na místě, aby v rámci dnešní situace byla uvedeným jedincům, pokud o to stojí, přiřknuta úřední maturita. V případě slabě prospívajících žáků by se ovšem zkoušky ve své zredukované formě konat měly.

Neřešme, kdo se zmíněným nápadem přišel, snažme se pomoci studentům a jít v rámci našeho školství progresivní cestou 21. století.