Představte si, že máte dům, který si vaši předci v minulosti postavili za 150 tisíc korun. Zdědili jste je spolu s dalšími příbuznými, zvelebovali jste jej, zvyšovala se jeho tržní hodnota. Pak začne nějaký realitní šmejd obcházet vaše spoluvlastníky s výhodnou nabídkou desetinásobku původní hodnoty. Co na tom, že reálná hodnota je daleko vyšší. Co na tom, že v tom domě bydlíte. Prostě je přesvědčí, že svůj podíl prodají. A v podobné situaci jsou tisíce vlastníků zemědělských podniků, které obcházejí podobní šmejdi, a za desetinásobek jejich podílu na základním majetku si je kupují.
Po téměř dvaceti letech od vstupu do EU dosáhlo zemědělství jako celek důstojného hospodářského výsledku. Sice to bylo za cenu odložených nákladů, protože vysoké ceny energií, hnojiv, krmiv a dalších nezbytných ingrediencí pro zemědělské podnikání se projeví až v účetnictví tohoto roku, ale čísla jsou to krásná. Na základě těchto čísel se zdá, že zemědělství konečně přestává být otloukánkem, na kterém kořistí navazující obchodní partneři.