Až utřeme slzičku nad romantickým vyústěním příběhu vězněného Kájínka, vzpamatujeme se z obsahu podivně vedené (a navíc odposlouchávané) komunikace pana Babiše s jedním jím „zaměstnávaným“ iniciativním novinářem, vyrovnáme se z následného přívalu morálního rozhořčení ve Sněmovně vyvolávající asociace „kázati vodu a pít víno“ (někdy i v množství více než malém), až pochopíme, že politické strategie se mohou měnit z hodiny na hodinu (podám, nepodám) a nakonec se i uklidníme, protože pan prezident je uvážlivý a proto se chce, dříve než rozhodne, nejdříve zeptat Ústavního soudu, zda slovo „odvolá“ skutečně znamená „odvolá“, tak po tom všem a mnohém jiném (zapomněla jsem na sportovní dotace) bychom možná mohli naši pozornost věnovat rozhodování, které je svým způsobem pro budoucnost České republiky podstatnější.