Je vůbec možné, aby na politické scéně existovala strana, která nemá žádný problém? Tuto otázku si klade nejeden volič a odpověď na ni je stejně upřímná, jako nepříjemná. Ne, nejde to.

Hnutí STAN, které momentálně čelí své největší politické aféře, vybudovalo kariéru na politické scéně jako spolek poctivých, prověřených a úspěšných komunálních politiků. I když na rozdíl od jiných nikdy nekřičeli jak jsou „čistí“, byl právě tento dojem jedním z klíčových důvodů jejich úspěchu. Nyní jejich špičky čelí nepříjemné aféře.
Nejsou první. Podobným aférám čelily prakticky všechny politické strany v českém spektru, které se tak či onak dostaly k moci. Vždy se našel někdo, kdo byl podezřelý, obviněný, v horším případě usvědčený z nekalých praktik, typicky ze zneužívání státních zakázek, dotací, nebo jiných peněz se kterými operuje stát a veřejná sféra jako celek. Někdy to byli přímo politici stran, jindy osoby jím blízké, poradci, asistenti, případně lidé tak zvaně v pozadí, mediálním slovníkem „kontroverzní podnikatelé“. Snaha každé strany vymyslet a realizovat způsob, kterým zajistí, že „my jsme jiní“ vždy havarovala. Veřejnost se tedy oprávněně ptá. Je zde vůbec někdo, kdo nemá máslo na hlavě?

Odpověď na tuto otázku z pozice sociologa je nepříjemná a upřímná; ne. V každé společnosti, bohužel, existují lidé, kteří nechtějí hrát fér, protože jako užitečnější pro sebe vidí porušovat pravidla. V každé společnosti jsou lidé, kteří se domnívají, že jich se pravidla netýkají. A v každé jsou také lidé, kteří se snaží dostat k moci, nebo být v jejím těsném stínu jen proto, aby se mohli obohatit na úkor ostatních.

Že se tito lidé pokoušejí dostat co nejblíže k politickým subjektům je přirozené. Je to fakt, který neumíme odstranit. Přestože některé strany se velmi intenzivně snažily vymyslet způsoby, jak tyto lidi eliminovat (velkou aktivitu v této oblasti vyvinulo třeba Pirátské hnutí, nebo Němečtí Zelení), nikdo neuspěl. Osobně jsem skeptický a přesvědčen, že ani neuspěje. Podvodníci a korupčníci budou všude tam, kde je moc, takže jakmile se moci přiblížíte, objeví se ve vašem stínu. Otázku je tedy potřeba si položit jinak: Jak se s nimi vyrovnat.
Z vlastní české zkušenosti velmi dobře víme, jak ne. Snaha se vytáčet, zbavovat odpovědnosti, utíkat před ni, problémy ignorovat, a nebo rovnou kriminalizovat ty, kteří na ně upozorňují, je cestou do pekel. Co funguje je transparentnost. Problém připustit, zajistit jeho interní vyšetření, výměnu lidí, kteří jsou součástí problému, nebo se díky svým kontaktům stali toxickými. Do svého čela postavit průkazně čistou a silnou autoritu a současně se v krizi neutopit, tedy i když jsme ji vystaveni, řešit ji, a současně se ji nenechat pohltit, pokračovat v konstruktivní agendě. Toto je kredibilní řešení a doufejme, že ho zvládne jak STAN, tak kdokoli další z české scény, kdo bude dalším postiženým. Máslo na hlavě má totiž každý, kdo má moc. A jde o to, jak se s ním vypořádá.

Hezký den.