Může bývalý premiér vyhrát volby a stát se prezidentem České republiky? Za jakých okolností se tak může stát pohledem sociologa.

Bývalý premiér Andrej Babiš ohlásil svou očekávanou kandidaturu na prezidenta. I když nešlo o nic překvapivého, vzbudil tím vlnu nadšeného nesouhlasu a odsudků prakticky ze všech stran politického spektra. Ne náhodou. I když je Babiš kandidátem s největší odhadovanou podporou voličů, u svých soků vzbuzuje silné emoce, stejně tak u médií, která mu nemohou přijít na jméno. Důvodem je jeho konfrontační styl, politické kauzy, trestní stíhání. Důvodem je i doposud přetrvávající zátěž průmyslového mogula a zásadního hráče na poli nejen zemědělských, dotací.
Může zvítězit? Podívejme se na to pohledem sociální mechaniky.

Zdá se, že Andrej Babiš má velmi vysoké šance postoupit do druhého kola prezidentské volby. On, ale i jeho spolustraníci, vykazují vysokou míru úspěšnosti v multipolární volbě. Přesně to se ukázalo v senátních, a nakonec i komunálních volbách. Pokud byl kandidát „jedním z více“, jeho šance byly vysoké. Pokud však byl „jeden ze dvou“, prudce klesaly; proto byla také úspěšnost ve druhém kole volby malá. Můžeme předpokládat, že totéž, co platilo pro Babišovy spolupracovníky, bude platit i pro něj osobně.

Dostane-li se do druhého kola volby, bude jeho úspěch odviset od dvou faktorů. Prvním bude sociální přesah protikandidáta, tedy, do jaké míry bude protikandidát schopen oslovovat širší veřejnost než jen své vlastní skalní podporovatele. Druhým faktorem bude, jak se zachovají neúspěšní kandidáti a také média.

Bude-li Babiš ve druhém kole postaven proti spíše slabému kandidátovi s nízkým přesahem (jako model uvádím Danuši Nerudovou), okolo kterého se ostatní kandidáti a nepochybně i média „semknou“ a budou se ho snažit v Česku obvyklým silovým způsobem „protlačit“, pak vyhraje. Voliči se rádi dávají na stranu výrazných osobností a nepodporují zástupné persony, jak se o tom v senátních volbách ostatně přesvědčil Babiš sám. Nemají také rádi onu tolik oblíbenou „tlačenku“, což byla mimo jiné příčina krachu profesora Drahoše v minulých volbách prezidenta.

Bude-li Babiš stát proti silnému kandidátovi s velkým přesahem (typově uvádím generála Pavla), vyhraje za předpokladu, že neúspěšní kandidáti tohoto finalistu nepodpoří, a budou na něm hledat chyby, tzv. okopávat kotníky. Pokud mu však vyjádří podporu (a nenastane již popsaná mediální rally), pak silný protikandidát vyhraje proto, že na rozdíl od Babiše dovede spojovat širokou škálu voličů napříč politickým spektrem.

Sečteno a podtrženo, ve prospěch Andreje Babiše jako prezidentského kandidáta hraje roztříštěnost protikandidátů, pravděpodobnost postupu „slabé“ osobnosti s nízkým přesahem a pravděpodobnost snahy médií vynutit si Babišovu porážku. V jeho neprospěch hraje možnost postupu silného a charismatického kandidáta s přesahem a tichou podporou ostatních. Samozřejmě je zde i možnost, že by nepostoupil do druhého kola volby, tu však vidím jako málo pravděpodobnou.

Autor je Firemní sociolog.