Republika potřebuje vizi
Vláda, a celá politické scéna v širším slova smyslu by se měly dohodnout na jednotné, smysluplné, účelné a jasné vizi, kterou Česká republika velmi potřebuje.
Jsme za polovinou roku 2023. To znamená, že pokud budeme za počátek Covidové pandemie považovat začátek roku 2020, již tři a půl roku čelíme řetězci na sebe navazujících krizí. Jejich podstata je různá – pandemický virus, prudký nárůst inflace, nedostatek energií, válečný konflikt téměř za našimi hranicemi – různé jsou také projevy, ale jedno je společné. Lidé jsou již tři a půl roku vytrvale stresováni vnějším vlivem, respektive jeho dopady na jejich životy a hlavně nejistotou.
Protože povaha a délka tohoto stavu už dávno překročily rámce krizového řízení, a negativní dopady budeme pociťovat zcela jistě příští jednotky a možná desítky let, je potřeba, aby zodpovědní lidé, zejména politická sféra a zejména ta část, která vládne, přišli s jasnou, srozumitelnou a naplnitelnou vizí pro Českou republiku a s náročným cílem, ke kterému můžeme směřovat. Proč?
Protože společná vize a cíl fungují jako sjednocující prvek a ten teď společnost velmi potřebuje. Dále slouží k individuální motivaci jednotlivců, stimulují jejich koncentraci a pomáhají odvádět pozornost od důsledků stresů. Práce na náročném společném cíli má množství kolaterálních pozitiv, posiluje výkon jednotlivců i ekonomiky, stimuluje kreativitu, pomáhá překonávat nesnáze a redukovat nežádoucí stres. Společná sdílená vize a cíl, ne nutně, ale ideálně v podobě „velkého vyprávění“ posiluje vnitřní homogenitu skupiny lidí, od malé po desetimilionovou, snižuje potenciál vnitřních hádek a konfliktů a sjednocuje lidi s různými, často i protichůdnými postoji a názory.
Jak by měla společná vize a společný cíl vypadat? Může to být „velký projekt“ s cílem dosáhnout nějakého zásadního úspěchu. Může to být směřování s cílem posílení konkrétní vlastnosti nebo dovednosti – třeba odolnosti, může to být stanovení náročné mety. Co konkrétně by mělo být vizí a cílem ponechám k diskusi zodpovědným. Jsem však přesvědčen o tom, že je nezbytně nutně potřeba jako vzpruha pro jednotlivce i pro celou společnost.
Vidíte to podobně? Sledujte můj Twitter.
Jsme za polovinou roku 2023. To znamená, že pokud budeme za počátek Covidové pandemie považovat začátek roku 2020, již tři a půl roku čelíme řetězci na sebe navazujících krizí. Jejich podstata je různá – pandemický virus, prudký nárůst inflace, nedostatek energií, válečný konflikt téměř za našimi hranicemi – různé jsou také projevy, ale jedno je společné. Lidé jsou již tři a půl roku vytrvale stresováni vnějším vlivem, respektive jeho dopady na jejich životy a hlavně nejistotou.
Protože povaha a délka tohoto stavu už dávno překročily rámce krizového řízení, a negativní dopady budeme pociťovat zcela jistě příští jednotky a možná desítky let, je potřeba, aby zodpovědní lidé, zejména politická sféra a zejména ta část, která vládne, přišli s jasnou, srozumitelnou a naplnitelnou vizí pro Českou republiku a s náročným cílem, ke kterému můžeme směřovat. Proč?
Protože společná vize a cíl fungují jako sjednocující prvek a ten teď společnost velmi potřebuje. Dále slouží k individuální motivaci jednotlivců, stimulují jejich koncentraci a pomáhají odvádět pozornost od důsledků stresů. Práce na náročném společném cíli má množství kolaterálních pozitiv, posiluje výkon jednotlivců i ekonomiky, stimuluje kreativitu, pomáhá překonávat nesnáze a redukovat nežádoucí stres. Společná sdílená vize a cíl, ne nutně, ale ideálně v podobě „velkého vyprávění“ posiluje vnitřní homogenitu skupiny lidí, od malé po desetimilionovou, snižuje potenciál vnitřních hádek a konfliktů a sjednocuje lidi s různými, často i protichůdnými postoji a názory.
Jak by měla společná vize a společný cíl vypadat? Může to být „velký projekt“ s cílem dosáhnout nějakého zásadního úspěchu. Může to být směřování s cílem posílení konkrétní vlastnosti nebo dovednosti – třeba odolnosti, může to být stanovení náročné mety. Co konkrétně by mělo být vizí a cílem ponechám k diskusi zodpovědným. Jsem však přesvědčen o tom, že je nezbytně nutně potřeba jako vzpruha pro jednotlivce i pro celou společnost.
Vidíte to podobně? Sledujte můj Twitter.