Ať vládnou ženy či muži, výsledek je podobný.



Na konci srpna Fórum 50 % představilo novou kampaň s názvem Čas na změnu?! S její pomocí chce opětovně dotlačit veřejnost k tomu, aby donutila politické strany k zavedení paritního zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách, a zvýšil se tak podíl zvolených žen. Psychologickou podporu jim teď dodal i návrh Evropské komise na zavedení povinného zastoupení žen ve vedeních podniků. Obdobně se snažil zmocněnec pro lidská práva zahrnout v připomínkovém řízení kvóty do volebního zákoníku. V jednom z něho podnětů se dokonce objevila i kouzelná formulka, ve které stálo, aby na volebním lístku musel být za jménem kandidáta uveden i údaj o jeho pohlaví. „Argumenty", či spíše lépe řečeno tvrzení, jsou tradiční: mezi počtem žen v politice a mírou korupce existuje silná negativní vazba a ženy jsou při jednání věcnější než muži. Jakmile bude ve volených orgánech samospráv a v parlamentu paritní zastoupení mužů a žen, nastane dle propagátorů kvót takřka ráj na zemi. Odvolávají se přitom na údajné příznivé zkušenosti ze zahraničí. Zkušenost je opravdu výborná věc, především pak ta vlastní. Přesně takovou mám z jednoho jihomoravského okresního města, v jehož zastupitelstvu jsou rovnoměrně zastoupeny ženy i muži.

Město, kde to jde tak nějak samo

Od prvních polistopadových parlamentních voleb se v Kroměříži do vyšších pater politiky propracovávaly spíše ženy: Eva Nováková (HSD-SMS, KDU-ČSL) prošla během osmi let Federálním shromážděním, ČNR, Poslaneckou sněmovnou i Senátem, její dcera Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) byla 14 let poslankyní, Olga Sehnalová st. (ČSSD) deset let, její dcera Olga Sehnalová ml. (ČSSD) je třetím rokem europoslankyní, Michaela Hanačíková (US) byla ve sněmovně přítomna jedno čtyřleté období. Kroměřížští muži oproti nim ve vysoké politice spíše jen paběrkují: Jiří Stránský (ODS) byl poslancem Federálního shromáždění poslední půlrok existence Československa, Tomáš Květák (ODS) ve druhé polovině 90. let dva roky a v roce 2010 byl senátorem zvolen tehdejší starosta Miloš Malý (ČSSD).

V zastupitelstvu města zpočátku převyšovali muži ženy výrazně, leč každé volební období se počet žen zvyšoval o dvě, až v roce 2010 obsadily 13 z 27 zastupitelských míst, krom lidovců byla za každou stranu zvolena alespoň jedna. V radě města zaujímají ženy dokonce šest z devíti míst, tedy dvě třetiny, a Daniela Hebnarová (ODS) se stala první starostkou v historii města. O tom, jak se komunální dění a rozhodování zastupitelů v Kroměříži zvěcnilo a pročistilo, svědčí nejlépe dění ve městě od roku 2010.

Nerušit, vládneme

Poté, co neformální hlasovací koalice ODS a KSČM i přes rozprodej několikasetmilionového městského a od armády gratis získaného majetku ve volebním období 2002-2006 město razantně zadlužila, je každá, i několikamilionová investice radnice pečlivě sledována. Takovou byla i rekonstrukce kina, jejíž (ne)uskutečnění bylo první věcí, o kterou se při koaličních jednáních zajímaly (spolu s ODS, TOP 09 a neformálně i KSČM) vládnoucí ČSSD a Volba pro Kroměříž. Když se na zastupitelstvu na konci ledna 2011 tento bod projednával, padaly kuriózní výroky, jako třeba ten vedoucí Kroměřížské rozvojové agentury (KROK) Pavlíny Cvekové, že digitalizace netřeba, jelikož lidi do kina nalákají nové parkety, lina a sedačky. Vedoucí odboru rozvoje Josef Koplík zase sliboval, že cena půjde nakonec o několik milionů dolů, jelikož ceny stavebních prací se v poslední době snížily o pětinu. Výsledek byl takový, že zakázku vyhrála firma, která patřila mezi největší sponzory ČSSD v kraji a na dodávkách interiéru se „zahojil" hlavní hybatel Volby pro Kroměříž a chartista v jedné osobě Martin Hassa. Cena se nesnížila, ale naopak zvedla - o další vícepráce a neproplacenou část evropské dotace, jelikož to, co mělo být přednáškovým sálem, se až velmi nápadně podobá baru (a radní pro kulturu Jarmila Číhalová z Volby pro Kroměříž upíchla v kulturáku svého manžela, podobně jako umístila svého muže na jiném pracovišti i starostka).

Poslední měsíce děním ve městě hýbe otázka zrušení příspěvkové organizace Správa majetku města Kroměříže (SMMK). Do jejího čela byl před volbami v roce 2006 na poslední schůzi městské rady jmenován bez výběrového řízení tehdy končící starosta Petr Dvořáček (ODS). Po více jak pěti letech jeho tureckého hospodaření, kdy se ho jeho nástupci na radnici neodvážili odvolat, vážně onemocněl a nejmenoval za sebe ani žádnou náhradu. SMMK tak byla několik měsíců bez jakéhokoliv statutáře, než zastupitelé pozměnili její zřizovací listinu. Město se spolu s hospodářskou ztrátou této příspěvkovky rozhodlo situaci SMMK systémově vyřešit. Problém dostala na starost uvolněná zastupitelka Blanka Šimůnková (ODS), jež zastupitelům slíbila, že jim na jednom z příštích zasedání předloží různé varianty řešení a až na dalším se po jejich pečlivém prostudování rozhodnou. Výsledek byl takový, že v červnu dostali na stůl jedinou variantu (vyčlenit ztrátová sportoviště do nové příspěvkové organizace a většinou ziskový zbytek převést do technických služeb, jež jsou jako obchodní společnost také ztrátové), kterou měli hned schválit, bez jakékoliv číselné predikce budoucího vývoje s tím, že pro radu Šimůnková nějaké modely vývoje vyhotovila (a ta dle nich rozhodla), ale zastupitelům je i přes opakovanou žádost lidoveckého zastupitele Pavla Motyčky neposkytla. Následně je měli dostat od mediálně známé advokátky Jany Zwyrtek-Hamplové z Mohelnice, která městu v transformaci SMMK radila, ale její nicneříkající elaborát neobsahoval žádná data, za to jedna citace v něm měla pocházet z webové online poradny. Nástin vývoje finančních dopadů transformace SMMK nakonec zastupitelé dostali až po třech měsících.

V oblasti transparentnosti udělaly kroměřížské konšelky a konšelé velký krok kupředu, když pořídili software, aby mohli elektronicky zadávat veřejné zakázky. V tutéž dobu (kdy blog Kroměřížan.cz začal psát o největších aférách, které v minulosti „otřásly" hanáckými Aténami) ale z webu města zmizela usnesení zastupitelů z minulých volebních období. Dle sdělení tajemníka proto, aby byla opravena v souladu s požadavky zákona o ochraně osobních údajů. Soudě dle nejnovějších usnesení uveřejněných na webu, jakoby inspirovaných slovy místopředsedy ODS Pavla Blažka na nedávném kongresu strany, nemá člověk bez návštěvy úřadu či podání žádosti dle zákona 106/1999 Sb. v mnoha usneseních šanci rozklíčovat, která fyzická osoba měla zájem na získání jakéhokoli z majetků města. Což je postup, který je občanským sdružením Oživení považován za nepříliš transparentní a představuje příklady špatné praxe.

Je to o lidech, ne o pohlaví

Dalo by se pokračovat dále, ale myslím, že pro ilustraci, jaký vliv mělo zvýšené zastoupení žen v zastupitelstvu na zlepšení situace, to postačuje. Ať bylo v posledních letech genderové složení kroměřížského zastupitelstva a rady jakékoliv, za pyšnou fasádou UNESCO nadále bujely a bují partikulární zájmy, mezi nimiž nepředstavuje dělící linii pohlaví, ale příslušnost ke konkrétním stranám a jejich (ne)příslušnost k vládnoucí koalici, a pokračuje permanentní rvačka o stále ohlodanější kost. Zkrátka a dobře: v kroměřížském zastupitelstvu jsou bez ohledu na pohlaví odvážní lidé, kterých si vážím, pak šíbři, dále lidé alibističtí, mnohdy korumpovaní členstvími v představenstvech a dozorčích radách, ti, které na jednání uvidíte jednou za uherský rok, či naprosto naivní, kteří se hodí na kandidátku jako okrasa, ale na zastupitelstvu nikdy nepromluví a vše odhlasují, jak jim místní sociální demokracie přikáže. Pro zlepšení místního dění je pro obyvatele Kroměříže důležitější (než nějaké genderové báchorky) to, kde vzít v třicetitisícovém městě minimálně čtrnáct neúplatných, když se jich v milionovém Chicagu pod vedením Eliota Nesse svého času našlo jen deset. A to opravdu, alespoň v Kroměříži, není o tom, jaké má kdo pohlaví.

Vyšlo v Revue Politika