Jak Orbán gratuloval Tokajevovi ke střílení do lidí…
Vážení čtenáři,
po čase Vám opět sdílím jeden text. Týká se informací některých našich médií, posléze reprodukovaných předsedkyní sněmovny Pekarovou Adamovou, že maďarský premiér Orbán podpořil kazašského prezidenta, jenž nechal střílet do lidí. Autorkou je Lucie Sulovská, která narozdíl od drtivé většiny z nás pronikla do tajů maďarštiny a tímto jazykem vládne. Byť třeba s jejím hodnocením nemusíme ve všem plně souhlasit, tak je vhodné si jej přečíst. A dát si to do kontextu toho, co prezidentovi Kazachstánu řekl třeba takový předseda Evropské rady Charles Michel.
Tak nám zase novinky.cz lžou, jak když Rudé právo tiskne…
Vážení čtenáři,
po čase Vám opět sdílím jeden kratší text z konzervativního prostředí od Matyáše Zrna, jenž v něm supluje práci našich "agentur pro uvádění informací na pravou míru". Text se týká některých zpráv dopisovatele Práva Pavla Minárika o dění v Polsku. Ten zde už pro týž deník, honosící se tehdy přízviskem "Rudý" a známý "objektivním zpravodajstvím", působil už v 80. letech.
Jak se teď bude volit...?
Více jak tři roky poté, co podali senátoři STAN stížnost, rozhodl Ústavní soud o tom, že současná technika rozdělení mandátů dle d’Hondtova dělitele a násobící volební klauzule pro koalice ve volebním zákoně pro sněmovní volby jsou v nesouladu s Ústavou ČR, dle které se má volit do dolní komory parlamentu v rámci poměrného volebního systému.
Mají se Piráti bát kroužkování?
Za posledních dvacet let poté, co ČSSD a ODS účelově inkorporovaly do volebního zákona pro koalice násobící pětiprocentní klauzuli, kandidovala u nás ve sněmovních volbách jen jedna volební koalice. Konkrétně, jak čtenář jistě ví, se jednalo v roce 2002 o společnou kandidaturu KDU-ČSL a US-DEU. Tato těsná spolupráce po dlouhodobých rozporech skončila záhy po těchto volbách, když poslední ránu jí vedle slabého volebního zisku zasadili voliči, kteří nerespektovali předem stanovené pořadí kandidátů a v doposud nejmasivnější míře v polistopadovém období udělovali preferenční hlasy. A to převážně lidoveckým kandidátům, kteří získali 21 z 31 společných mandátů. V tisku z té doby lze najít velmi naivní požadavek třeba (vykroužkovaného) místopředsedy US-DEU Ivana Pilipa, aby v rámci vyrovnání poměrů se někteří ze zvolených lidovců vzdali mandátu. Za rok po příštích sněmovních volbách, ve kterých pravděpodobně budou kandidovat dokonce dvě volební koalice, budou možná kvůli preferenčním hlasům někteří straničtí předáci zažívat obdobné pocity. Možné dopady kroužkování na kandidátních listinách rezonovaly nyní zvlášť u části Pirátů, v jejichž analýze výhod a nevýhod možné koalice se STAN byla otázka preferenčních hlasů zmiňována a téma také patřilo k diskutovaným na pirátském fóru. Otázkou tedy je, zda mají mít z udělování preferenčních hlasů Piráti obavu?
Proč už lidi nevěří médiím…?
Vážení čtenáři,
po čase Vám opět sdílím jeden text z konzervativního prostředí od Matyáše Zrna. Jak už titulek "naznačuje", bere si na paškál na konkrétních příkladech nekonzistentnost vlajkových západních médií (a také ideologický fanatismus jejich některých novinářů, jež stál některé jejich kolegy místo) při referování o událostech, jež se Amerikou a západní Evropou prohnaly po smrti George Floyda. Aneb když dva dělají totéž, není to totéž, protože jednou se tak děje ve jménu "pokroku"...
Istanbulská úmluva aneb práva žen až na druhém místě
Vážení čtenáři,
v rámci svého „občasníku“ zajímavých textů z konzervativního prostředí Vám sdílím text Jana Gregora z Aliance pro rodinu, jenž se týká Istanbulské úmluvy. Ponoukla mě k tomu úterní zpráva ČTK o odmítavém usnesení maďarského parlamentu (ano ten parlament, který dle některých českých komentátorů by od konce března teď měl být do konce roku fakticky rozpuštěn, vyřazen ze hry anebo alespoň zatím neměl zasedat – zasedá nepřerušeně) k Istanbulské úmluvě, která jako obvykle končí frází, že údajně „Istanbulská úmluva je zaměřena proti domácímu a sexuálnímu násilí a má zajistit pomoc obětem i práci s pachateli. Dokument budí emoce i v Česku.“ Tato zavádějící interpretace, jež se objevuje ve všech mainstreamových médiích, naprosto ignoruje námitky protistrany a tedy důvody, proč dokument tolik emocí vzbuzuje. Níže si tedy můžete přečíst, jaké výhrady od jeho odpůrců k němu jsou.
Kdo hlídá hlídače?
Vážení čtenáři,
jelikož jsem v posledních letech nějak ztratil motivaci psát cokoliv k současnému dění, tak Vám budu čas od času alespoň sdílet některé zajímavé texty z konzervativního prostředí. Takové, které si jen tak zde nepřečtete. Začínám tímto od Matyáše Zrna, jenž dopodrobna rozebírá a vyvrací tvrzení v článku o jakési "ultrakonzervativní internacionále v Evropě", jenž vyšel ve "vlajkové lodi naší nezávislé žurnalistiky" - Hlídacím psu. Pro případná obvinění, tak opravdu nefandím Putinovi či Medvídkovi Pú. Rovněž si také oproti Amnesty International nemyslím, že pojmenovat virus po zemi, kde vznikl, je rasimus.
Nálepkou proti Babišovi
Zatímco Milion chvilek pro demokracii pořádá proti Andreji Babišovi demonstrace, někteří bojkotují produkci Agrofertu, v našem maloměstě na jihu Hané, tedy v Kroměříži, nějaký jedinec, říkejme mu třeba "Neznámý", protestuje proti premiérovi vpravdě donkichotským ale i vtipným způsobem: nálepkou.
Lidostarci a rizika volebního zákona
V celostátních denících se po druhém kole senátních voleb a nyní opět objevily zprávy o možném spojení lidovců a starostů pro příští volby do poslanecké sněmovny. Toto případné spojení zmíněných dvou uskupení, jež kouzelně pojmenoval ve svém komentáři komentátor Lidových novin Martin Zvěřina coby „Lidostarce“, má vedle některých dalších důležitých ideových minimálně dva potenciálně závažné problémy, které vyplývají ze současné podoby volebního zákona a jako problém se objevily již před lety v době existence Čtyřkoliace, resp. jejího rezidua Koalice KDU-ČSL a US-DEU.
Neřešme, kdo bude na Hradě, čekají nás mnohem důležitější volby
Snad již ode dne zvolení Miloše Zemana prezidentem, resp. nejpozději od jeho inaugurace, řeší jistá část české společnosti - ona mýtická „pražská kavárna“ – otázku, kde vzít dostatečně silného kandidáta pro příští volbu, aby v ní v roce 2018 již nemohl Zeman zvítězit. Nedávno jedna iniciativa jménem Kroměřížská výzva, která si vzala pro svůj název coby „rukojmí“ jméno města, v němž bydlím, zveřejnila dokonce 25jmenný seznam svých potenciálních kandidátů.
Co od nás odešlo s Karlem Schwarzenbergem
Svět před Trumpem skončil. Evropa musí překonat "posttrumpatický" syndrom a dospět
Jestli Hřib nepůjde do sněmovny, dopustí se hrubé chyby. U Pirátů bude ještě živo
O myších a lidech. Ale jinak než Steinbeck
Připravme se na možnost, že čeští vojáci budou hlídat nárazníkovou zónu na Ukrajině
