V porevolučním Egyptě armáda zahájila přechod rychlým harmonogramem řízených změn. Kontrolu si udržuje slibem demokratizace a opatrným přibíráním opozičních osobností, včetně islámských, do rozhodování.
Západní vlády stály a opět stojí před „těžkou volbou“: podpořit spolehlivé vojenské diktatury, či legitimní požadavky protestujících? Takto položená otázka v sobě už obsahuje realistickou odpověď: přes sympatie k těm, co se dovolávají svobody, k čemu je demokratizace, když uvrhne zemi do politického chaosu a vydá ji napospas extremistickým silám?
Egyptské Muslimské bratrstvo je velká neznámá nového Egypta. Jakou roli bude hrát, závisí na tom, jak důkladně se Egypt bude demokratizovat a jak se bude vyvíjet celá politická scéna. Je však velmi nepravděpodobné, že by Bratrstvo mohlo „islamizovat“ Egypt.
V Egyptě nehovoří ulice, ale náměstí. Revoluce je dílem mladého protestního hnutí, které ještě nedozrálo do politických struktur
Přední egyptská feministická spisovatelka, psychiatrička a disidentka Navál as-Sá‘adaví se zúčastnila protestů na náměstí Tahrír
Tuniská a egyptská revoluce jsou na rozdíl od všech dřívějších převratů masová občanská povstání bez revoluční ideologie. Úspěch povstání, které jako revoluce vypadá, je však stále nejistý: žádná ze zásadních potřebných změn ještě nebyla mocí ani veřejně zmíněna.