"Informace z kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) č.11/16 Peněžní prostředky určené na výstavbu silničního okruhu kolem hlavního města Prahy" správně vytýká státnímu investorovi - Ředitelství silnic a dálnic - celou řadu nedostatků, v jednom bodě se však i kontroloři NKÚ nechali ŘSD uchlácholit. Na str. 7 pouze jemně namítají, že ŘSD řešilo požadavky evropské legislativy na bezpečnost tunelů až v průběhu stavební realizace, což vedlo k prodražení stavby o 529 mil. Kč. Skutečnost je ale taková, že o bezpečnost v tomto případě nešlo a prodražení stavby mohlo být spíše cílem než nechtěným důsledkem.

I když "Informace" bližší identifikaci citovaného případu neuvádí, evidentně se jedná o zhruba dvoukilometrový tunel sloužící k překonání úseku Točná - Komořany na pravém břehu Vltavy. Ten je dvoupruhový a pro případ poruchy vozidla v něm je vybaven nouzovými zálivy, přičemž je předpoklad, že při zvoleném čtyřprocentním podélném sklonu tunelu vozidlo s poruchou samospádem do zálivu dojede a zde bude odstaveno. V rozporu s tím byl však již v projekční fázi navržen zároveň i nouzový pruh o šířce 0,75 metru, což je v praxi totéž, jako jistit kalhoty proti spadnutí zároveň kšandami i páskem. Během přípravy realizace pak nedošlo k vypuštění tohoto nadbytečného prvku, ale naopak k jeho rozšíření na 1,5 metru. Pokud platí zjednodušený předpoklad, že vyražením tunelu užšího o 75 centimetrů se dala ušetřit stejná částka, na jakou přišlo rozšíření původního návrhu o dalších 75 centimetrů na celkový metr a půl šířky nouzového pruhu, pak tahle zbytečnost stála navíc více než miliardu.

NKÚ v tiskové zprávě k "Informaci" píše, že podal Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 4 oznámení, že při přípravě a realizaci pražského okruhu mohlo dojít k naplnění skutkové podstaty několika trestných činů. Možná by nebylo od věci, kdyby se navíc orgány činné v trestním řízení soustředily i na otázku, co vedlo k nesmyslnému rozšíření jednoho tunelu o nepotřebný pruh za miliardu.