Alex Koenigsmark

30. 06.

Přece jen je politika zajímavé divadlo...

Alex Koenigsmark Přečteno 3483 krát

Porušuji tímhle záznamem svůj sobě samotnému daný závazek, že se konkrétní politikou zabývati nebudu, ale výjimky potvrzují pravidlo, přece.

Nic nevyjde podle plánu, píše Joseph Heller i Murphyho zákoník. Pokud není proslov Mirka Topolánka k Americké komoře falsum - (a to asi není, jelikož se žádné dementi nikdy neozvalo, navíc to potvrzuje i skutečnost, že ačkoliv šlo o informace mimořádně chutné a výživné, investigativní kojoti se zřejmě díky politickým direktivám po těchhle stopách vůbec nerozběhli) - byla TOP 09 součástí plánu a Zemanovci rovněž. Mohlo to vyjít výtečně.

Volič to zase zkazil. Topolánkem s nelibostí zmíněná VVéčka se do parlamentu nejen dostala, ale jsou v něm nejdůležitější stranou. Ale ovšem, jsou tou, která rozhoduje... A tak se také - a podle mne správně, taková jsou pravidla parlamentní hry - chovají. Chceme toto a toto a když to nedostaneme, bábovky s vámi nepopečeme.

Vždycky se mi líbí, když žurnalisté žádají idealismus po někom, kdo má stejně praktické cíle jako jejich miláčci, ale trochu jiné.

Jsem zvědavý, jak dlouho ta vláda vydrží.

24. 06.

Poezie, aneb něco, do čeho se obvykle nepletu :O)

Alex Koenigsmark Přečteno 3518 krát

Objevil jsem krásnou báseň americké poetky a zkusil ji přeložit, jelikož se má stát mottem mého připravovaného románu Černá krev. Poezie jsem se, kromě kdysi písňových textů pro Jiřinu Jiráskovou do férie Strašidla, od puberty pro jistotu nedotkl, takže prosím o shovívavost...

My candle burns at both ends,
It will not last the night;
But ah, my foes, and oh, my friends –
It gives a lovely light.
Edna St.Vincent Millay

Má svíčka hoří z obou stran
noc spálí její nit
leč, nepříteli, příteli,
rozkošný dává svit.

14. 06.

Politicky korektní statistik to nemá lehké...

Alex Koenigsmark Přečteno 4399 krát

Před asi třiceti nebo čtyřiceti léty v jedné hádce v srbském parlamentu vykřikl kosovský Albánec: „Kurcima vas dobijemo!“. Naše penisy vás utlučou, překládám pro neznalé. Neměl na mysli brachiální násilí těmito údy, ale rozmnožovací statistiku: kosovští Albánci se množili asi třikrát čtyřikrát rychleji, než jejich srbští krajané. Bylo jasné, že za třicet let budou mít jasnou majoritu a přehlasují Srby, kdykoliv budou chtít.

Přítel z Ameriky mi občas posílá mailem takové písemné skřípání zubů – vyučuje na vysoké škole, zabývá se statistikami a hněvá se, že nejsou zveřejňovány. Ukazuje se, že nejlepší výsledky ve studiu mají děti přistěhovalců čínských a japonských, o významný stupeň slabší je průměr „bílých“ Američanů, pak teprve dítka chicanos, přistěhovalců z Mexika a Latinské Ameriky a na posledním stupínku jsou děti Afroameričanů.

Nedávno mi poslal také statistiku, že které vyplývá, že porodnost Evropanů výrazně klesá, takže ve Francii přibývá na dvě francouzské děti osm až devět dítek imigrantských. V Británii je to podobné, v obou zemích bude v roce 2025 polovina populace muslimská, jestliže se tendence nezmění. Německá čísla vypadají jen maličko odlišně.

Vvysvětlil jsem mu, proč se nepublikují statistiky o tom, které barvy děti se nejlépe učí a jaké rasové a jaké náboženské složení bude mít ta která země za třicet let – podle zásad demokracie a politické korektnosti je to totiž jedno, všichni jsme si rovni a taková statistika má reakční výsledky, protože podporuje předsudky a stereotypy.

Usmál se a řekl: proč by tedy Česká republika, respektive její někdejší území, nemohla být za sto let obydlena ze 78 procent lidmi tmavé pleti a případně muslimského vyznání? Právě proto nelze publikovat statistiky, podle nichž mají ausgerechnet tyto dvě entity ve školách nejnižší prospěch. Ano, lidé jsou si rovni a nesmějí být posuzováni podle rasy a náboženství. Jenže…

Neodpověděl jsem. Když dva dělají totéž, není to totéž.

Archiv článků: červen 2010

Přece jen je politika zajímavé divadlo...

Poezie, aneb něco, do čeho se obvykle nepletu :O)

Politicky korektní statistik to nemá lehké...

Blogeři abecedně