Děkuji čtenářům za bohatou diskusi, která se rozvíjí pod těmito blogy, a taky za to, že to je diskuse slušná, podnětná a často mimořádně fundovaná. Je to pochopitelně i zásluha pana Stejskala (rozhodně to nemyslím jako nějakou hujeřinu) a dalších editorů na Aktuálně.cz, kterým se podařilo vybudovat opravdu kvalitní veřejnou tribunu s parametry něčeho jako „kolektivní inteligence“.

Debatu pochopitelně tvoří jedině napětí mezi názory. Když spolu lidé moc souhlasí, rozhovor brzy utichne. Někteří, jako pan jarpor se věnují konfrontaci levicových názorů obzvlášť intenzivně, proto si dovolím na jeden jeho diskusní vstup (26.9.2011 v 11:00) zareagovat podrobněji a věřím, že to bude zajímat i ostatní.
Odpovídám na to, k čemu jsem byl přímo vyzván – ale musím to trochu rozvinout. Je zřejmé, že jednoduchá tvrzení diskutéra, ponechaná sama sobě, říkají mnohem víc, než by se na první pohled zdálo. Nelze proti nim vyrukovat jen s opačným znaménkem, to k ničemu nevede. Berme to jako výzvu k uvádění fakt a souvislostí.

jarpor napsal:
Jeff
Naprosto rozumím tomu "co si o Kalouskovi a jeho ceně" myslí lidé... zvláště v situaci, kdy obdrželi složenku ( forma sdělení dluhu každého mi připadá nepřijatelná ), atd, atd, ... a jsou masírováni obavami z budoucnosti... Příklad ?
Místo aby zodpovědný politik Sobotka pravdivě řekl : jeden důchodový fond bude podle reformy nahrazen dvěma, člověk stále bude odvádět 28 % jako před změnou, ale o těch 3 % se může rozhodnout, zda "si je dá na spořící fond"... to se mi nelíbí, měl by zůstat pořád jen jeden pilíř...proto a proto.... napíše : prostředky budou vyvedeny... a lid získá značně posunutou informaci... a dovodí si : že budou platit stejně, ale vyvedením dostávat míň... Pak se nelze divit, co "si myslí"...

A moje odpověď:
jeden důchodový fond bude podle reformy nahrazen dvěma:
• nejde o dva fondy – něco jiného je státní důchodový účet „prvního pilíře“ důchodového systému, který průběžně vyplácí, co se vybere, a něco jiného je soukromý fond („druhý pilíř“), který vzniká vedle a kde budou peníze ležet desítky let, než vstoupí do důchodového věku první pojištěnci
• soukromý fond vznikne oslabením prvního pilíře - vznikne tím, že z důchodového účtu bude část prostředků průběžného pilíře přesměrována na fondový druhý pilíř, to je onen opt-out
• počet vyplácených důchodců se přitom nezmění, i když na ně bude méně peněz, takže se problém stárnoucí populace neřeší, ale naopak vyhrocuje
• aby nebylo podtržení zdrojů na financování průběžných důchodů tak vidět, byl Nečasovou koalicí – pod záminkou rozhodnutí Ústavního soudu - preventivně snížen důchod těm, kdo budou do důchodu vstupovat (malá důchodová reforma)
• aby se tato díra v důchodovém účtu vykryla, je zároveň je zvyšována dolní sazba DPH všem, včetně důchodců a nemluvňat, možná až na 19 nebo 20 procent (velká důchodová reforma)
• protože však Kalousek ve státním rozpočtu podcenil zničující dopad škrtů a chaotických reforem na ekonomiku, bude zvýšená DPH nahrazovat i výpadky jiných daňových příjmů, které tak budou soupeřit o peníze s oslabeným státním průběžným pilířem důchodového systému;
• přechod do opt-outu znamená ztrátu státních záruk:
o první průběžný pilíř je státní, je explicitně garantován (závazek existuje) vahou celých státních financí a je také nejefektivněji chráněn proti tunelování tím, že peníze se na účtu zdrží jen krátce, do nejbližší výplaty penzí
o soukromý druhý pilíř je formálně bez státních garancí a bude postupně soustřeďovat desítky a stovky miliard korun po desítky let, než začne jejich čerpání
• i kdyby se státnímu dozoru nad finančními trhy podařilo jakémukoliv tunelování soukromých penzijních fondů zabránit, nemůže zabránit výkyvům těchto trhů a ztrátám; ty byly v posledních třech letech ve světě přímo děsivé, s propady hodnoty penzijních fondů o desítky procent
• a protože civilizovaný stát nemůže nechat na holičkách důchodce, jehož penzijní fond zkrachoval, musíme uvažovat o implicitní garanci, to znamená o fondu, o kterém se zatím nemluví, ale který bude potřeba pro vyplácení takto postižených důchodců
• tento implicitní (nezmíněný, ale předpokládaný) fond může reálně vzniknout z rezerv penzijního systému jako celku nebo z příjmů případné bankovní daně či zdanění finančních operací, ale lze postupovat i tak, že žádný garanční fond nebude a vzniklý závazek se začne hradit prohlubováním státního dluhu (odkopneme ho příštím generacím)

člověk stále bude odvádět 28 % jako před změnou
• bohužel všichni budeme odvádět víc, přinejmenším o zvýšenou DPH, a 70 procent nových důchodců k tomu bude dostávat míň (malá důchodová reforma)
• lidé, kteří zvolí opt-out, musí ke 3 procentům vyvedeným z průběžného fondu, připlatit další 2 procenta z vlastní kapsy, zaplatí tedy 30 procent z hrubé mzdy
• systém se tak celkově posiluje jen o ona 2 procenta ze mzdy těch, kdo se do op-outu zapojí, ale oslabuje se vysokými režijními náklady fondového druhého pilíře (a o náklady doplňování prvního průběžného pilíře z různých daní a poplatků) a k tomu se ještě zatěžuje riziky kapitálového trhu, nemluvě o rizicích tunelování
• napětí ve veřejných financích, které opt-out (spolu s dalšími reformami) způsobí, bude zvyšovat tlak na spoluúčast pacientů ve zdravotnictví, zavádění školného, privatizaci a zdražování veřejných služeb, tedy na další výdaje pojištěnců

o těch 3 % se může rozhodnout, zda "si je dá na spořící fond"
• nikoliv o 3 %, ale o 3% + 2% ze mzdy, jak už jsme uvedli
• nedá jen „na spořící fond“, ale také jeho správcům a akcionářům
• když to dobře dopadne, správci a akcionáři spotřebují jen veškerý zisk, který fond vytvoří
• když to nepůjde dobře a fond vydělávat nebude, správci si přesto vezmou své poplatky přesahující jedno procento na úkor jistiny a objem úspor se začne ztenčovat
• když to dopadne špatně, ale nikdo nic neukradne, jen pocítíme důsledky poklesu trhu a tím i tržní hodnoty spravovaných aktiv, pojištěnec ponese na svých bedrech celou ztrátu plus náklady správy fondu
• když to dopadne hodně špatně a fond zkrachuje (případně i za pomoci tunelu), daňoví poplatníci pravděpodobně rozhodnou za pojištěnce, že „jde zpátky na státní fond“, to znamená, že místo penze se stane příjemcem nějaké chudinské dávky (otázka je kdy a v jakém rozsahu)
• pojištěnec sám se zachránit před krachem fondu nemůže, vstup do op-outu je dobrovolný, ale vystoupit nelze, takže po vstupu už je opt-out povinný

to se mi nelíbí
• ano, to se mi nelíbí
• když se vláda sociální demokracie dostane k moci, budeme usilovat především o zrušení povinného pobytu v opt-outu
• budeme také hledat řešení pro oslabený první pilíř
• vrátíme prvek solidarity, především formou progresívních daní pro nejvyšší příjmy a majetkových daní

měl by zůstat pořád jen jeden pilíř
• nikoliv, už teď máme dva, průběžný pilíř a penzijní připojištění se stání podporou
• penzijní připojištění je dobrovolné a je také nezávislé na prvním pilíři, to zvyšuje stabilitu systému
• fondy penzijního připojištění potřebují zreformovat a přizpůsobit se evropské směrnici o pojišťovacích společnostech, tedy víc, než nabízí současný vládní návrh
• úložky jsou malé, je třeba doladit motivaci a státní podporu, více zapojit zaměstnavatele
• větší úložky odrazuje hlavně to, že stávající penzijní fondy mají nízkou výkonnost, což má i systémové příčiny, ty je třeba odstranit
• chybí zaměstnavatelský pilíř, běžný z rozvinutých ekonomik, jeho náznakem u nás mají být formy připojištění, ze kterého budou financovány předčasné odchody do důchodu horníků, ocelářů a dalších osob z extrémně namáhavých profesí

A to je pro dnešek všechno. Zkušenosti Maďarska a Polska, které jsou čtenářům dostatečně známé, jsem pro tentokrát nechal stranou.