Víceletá gymnázia: přiškrtit či zadusit?

04. 12. 2012 | 22:35
Přečteno 5175 krát
Školství nabízí záplavu zajímavých témat. Jen k některým se vždy zaručeně rozhoří plamenná diskuse. Jedním z takových je otázka další existence víceletých gymnázií. Mají se více otevřít, přiškrtit nebo rovnou zadusit?

Ne náhodou toto téma minulý týden zvolily Lidové noviny jako otevírák (přepis viz. níže). Argumentů pro a proti se vždy sejde přehršel. V plamenných diskusích se však často úplně zapomíná, že víceletá gymnázia nestojí na počátku příčinného řetězce problémů. Až moc často jsou totiž únikovou cestou z nekvalitního druhého stupně základní školy v naději, že to na gymplu bude lepší. A to už překvapivě nikdo moc řešit nechce.

Tato možnost se však nabízí jen malému procentu dětí a navíc zpravidla jen těch, které se štěstím osudu narodily do dobré rodiny a dobrého bydliště. To co formovalo vlastní úsilí a píli žáka bylo opět nejbližší okolí, tedy rodiče, příbuzní a místní komunita.

Místo nikam nevedoucích sporů o to zda dveře víceletých gymnázií zavřít nebo alespoň přivřít by bylo smysluplnější přemýšlet o tom jak zařídit, aby základní školy na druhém stupni fungovaly natolik dobře, aby z něj tolik rodičů jako dnes nemělo potřebu vytrhávat děti na víceleté gymnázium. Nejde o nic jiného než o dosažení výrazně lepší kvality vzdělávání na druhém stupni základních škol. Zde je příznačné, že o kvalitu vzdělávání se zákon, stát a zřizovatelé škol donedávna systematicky nezajímali vůbec a v souhrnu toho vlastně ani moc nevíme. Tedy kromě bezpočtu konkrétních osobních zkušeností jednotlivých rodičů a dětí a propadajících se výsledků našich žáků v mezinárodních šetřeních jako jsou PISA a TIMSS.

A kvalita školy na druhém stupni je především o kvalitě učitelů (a úrovni jejich platů), o obsahu a přístupu k výuce, o způsobu řízení škol a například i o monitorování výsledků. Je to také o vhodném uspořádání ve škole, které by v jedné základní škole dobře vyhovělo potřebám a schopnostem dětí více i méně nadaných, dětí které doma mají a nemají silné zázemí.

Zavírání víceletých gymnázií by bylo gestem ignorantské neschopnosti problém řešit tam kde se má, tedy na základních školách.


------
Stres a dřina pro děti a rodiče, Lidové noviny 26. 11. 2012
PRAHA Řeší to téměř každý žák páté třídy: zůstat na základní škole, nebo přejít na osmileté gymnázium? Každé desáté dítě v unikátním průzkumu pak přiznává, že na gymnázium nechtělo, že šlo o přání rodičů. Dostat se na něj nebyla navíc žádná samozřejmost. Většina školáků se musela na přijímačky doučovat, 45 procent dětí uvedlo, že se přípravě věnovaly téměř každý den.

„Překvapilo mě, jak moc se žáci na přijímací zkoušky připravují a jak velkou úlohu v přípravě hraje rodina,“ řekla LN Jana Straková, která se na výzkumu podílela v týmu Pedagogické fakulty UK. Ukázalo se, že rodiče vlastně vůbec nepočítají s tím, že by dítě mohlo složit přijímací zkoušku pouze se znalostmi ze základní školy.

Unikátní výzkum mezi 4438 dětmi pátých tříd ze 163 škol, jehož první výsledek mají LN k dispozici, se zaměřuje na situaci, v níž děti odcházejí na osmiletá gymnázia. Ta mají nadaným dětem nabídnout efektivnější vzdělání. V celé republice studuje na víceletých gymnáziích 11 procent populačního ročníku. Ale třeba v Praze je to celá čtvrtina žáků.

Základním školám vadí, že jim berou jedničkáře, kteří jsou hnacím motorem pro slabší spolužáky. Někdy až vyhrocené debaty na toto téma dosud nešlo podložit ucelenou analýzou. To se nyní změní. V Česku letos odstartoval výzkum CLoSe.

Výzkumníci z Národohospodářského ústavu AV, Pedagogické fakulty UK a Národního vzdělávacího fondu se na jaře zaměřili na žáky 5. ročníků. Zajímalo je, proč se hlásili na gymnázium, jak se připravovali na přijímačky a jak reagovali, když neuspěli.

Ukázalo se, že přijímací řízení na víceleté gymnázium je přelomovou událostí v životě rodiny. A také to, že jeho výsledek má velký vliv na způsob, jakým dítě vnímá samo sebe. „Nejsem na to dostatečně chytrá, abych se tam dostala, nemám schopnosti se učit,“ odpověděla jedna žákyně v dotazníku. To samé si myslí 15 % dětí, které u přijímaček neuspěly.

Z dotazníků také vyplynulo, že děti věří, že se na gymnáziu víc naučí (92 %) a snáze se dostanou na vysokou školu (91 %). Třetina dětí pak uvedla, že důvodem podání přihlášky na gymnázium je i přesvědčení, že se jim tam nebudou ostatní děti posmívat.

Většina dětí také přiznává, že na tom, aby se na gymnázium dostaly, záleželo jejich rodičům. „Uvažovali o tom rodiče, chtěla jsem mít lepší budoucnost a chtěla bych ukázat taky trochu, že je ve mně něco dobrýho,“ zněla odpověď další žákyně.

Tím ale výzkum nekončí. V následujících letech se experti zaměří na to, jak se daří dětem, které se na gymnázium nedostaly, i těm, které na ně šly.

Přestup na novou školu bývá většinou náročný. „Je to ostrý předěl mezi dětstvím a odpovědností, srovnáváním, testováním a podáváním výkonů,“ upozorňuje dětský psychiatr Peter Pöthe.

Jsou přísní, musí se učit „Náš syn na gymnázium chtěl. Samozřejmě jsme řešili, jestli mu to nezkracuje dětství. Dobře se ale učil a učitelka na základní škole nám řekla, že kdyby tam zůstal, tak na tom bude tratit,“ popisuje Jiří, otec patnáctiletého syna, který chodí na pražské Gymnázium Nad Alejí.

„Přesto to bylo náročné. Jsou na ně přísní a musí se víc učit. Navíc teď na vyšším stupni ještě přitvrdili. Syn také hrál fotbal, ale dvě věci naplno dělat nešlo, tak teď sportuje jen rekreačně,“ dodává Jiří.

Základní školy zase těžce nesou, že přichází o dobré žáky. „Když ze třídy odejde třeba až pět jedničkářů, má to fatální dopad. Dvojkaři jejich roli nepřeberou,“ upozorňuje ředitel děčínské Základní školy Na Stráni Vít Průša.

Podle něj by osmiletých gymnázií mělo být mnohem méně a dostávali by se na ně jen ti nejlepší z nejlepších. Třeba na jihlavském gymnáziu ještě před několika lety otvírali jednu třídu, kam se hlásilo 200 žáků, pak měli dvě třídy a 150 zájemců. Nyní mají opět jednu třídu a 70 uchazečů. „Děti se dostanou do prostředí, kde je dobré vzdělávání. Proč jim to neumožnit?“ ptá se ředitel Gymnázia Jihlava Miroslav Paulus.

Výzkum potrvá 7 let Děti, které se výzkumu účastní, mají jedno společné: ve čtvrté třídě psaly testy ve dvou mezinárodních šetřeních (TIMSS a PIRLS), a to z matematiky a čtenářské gramotnosti. Výzkumníci mají totiž v plánu během sedmiletého projektu sledovat i to, jak jsou na tom se znalostmi, a to i po přechodu na střední školu.

„Uvidíme, jak probíhá rozhodování o vzdělávací dráze u žáků s různým rodinným zázemím. Také budeme mít lepší představu o studijním pokroku žáků v různých typech škol,“ vysvětlila Straková.

Projekt ale necílí jen na problematiku osmiletých gymnázií. „Zahrnuje sběr dat nejen u žáků základních a středních škol, ale také u předškoláků a jejich rodičů a také u dospělé populace 16–65 let,“ doplnil David Greger, vedoucí týmu Pedagogické fakulty UK.

Výzkumníci zároveň doufají, že se výsledky jejich šetření stanou vodítkem pro ministerstvo školství či další resorty.

„Vzdělávací politika se v Česku dělá spíše na základě osobních přesvědčení než na základě faktických údajů. Často také proto, že faktické údaje nejsou k dispozici. Chceme přispět k tomu, aby se tento stav změnil,“ dodala Straková.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

mb napsal(a):

25% populačního ročníku v Praze na víceletých gymnáziích je (myslím) perverzní ...

... njn, stane se ...

/ zachovat víceletá gymnázia pro špičky ... do 3 - max 5 % /

... tak byla ostatně původně zamýšlena ...
04. 12. 2012 | 22:54

jozka napsal(a):

Pustime zakladkam prostrednictvim prebujelych viceletych gymnaziich zilou a pak se divime, ze jsou nekvalitni? Divne...
05. 12. 2012 | 05:54

Bezradný čecháček napsal(a):

Spíš by se mělo zrušit to gymnázium v ČB! Rostou tam noví ODSáci a TOPenáři.
05. 12. 2012 | 06:09

Sladký napsal(a):

Až se do tříd běžných základních škol nahrnou v rámci inkluze děti ze sociálně a kulturně znevýhodněných rodin, bez základních společenských a leckdy i hygienických návyků, bez sebemenší motivace k učení s výrazně nižšími schopnostmi- pak bude víceleté gymnazium jedinou záchranou pro relativně dobře vychované a přiměřeně nadané děti a jejich rodiče.
05. 12. 2012 | 07:57

jjanecek napsal(a):

"A kvalita školy na druhém stupni je především o kvalitě učitelů (a úrovni jejich platů), o obsahu a přístupu k výuce, o způsobu řízení škol a například i o monitorování výsledků."
Pominu ne zrovna peknou vazbu "kvalita je o"...
Kolik produkuji VS absolventu ucitelstvi? (cca 12000 rocne, v roce 2003 cca 5000... Na obnovu "stavu" staci 120000 ks/ 40 let = 3000 ks rocne). Neni vyroba s dvoj- ci vicenasobnou nadprodukci jaksi automaticky predurcena k vysoke zmetkovitosti? Jak v modelu (3 roky zkusebni doba + definitiva) vybrat z toho nadbytku ty "kvalitni ucitele"? Je optimalni stav, kdy prumerna mzda v ZS skolstvi je 1.5-nasobkem prumerneho tarifu?
A i kdyby byli vsichni ucitele dokonale pripraveni - Jake ma ucitel (ci skola) paky k zajisteni efektivity vyukoveho procesu? Je napr. vyse danoveho odpoctu na dite v nejakem vztahu k jeho chovani ci praci ve skole? Jsou znamky z chovani udelovany adekvatne (cca 10 % devataku jsou pravidelni kuraci - odpovida to "velmi dobremu" chovani?)
Pomaha situaci nejak kolovratek o "zbytecnosti biflovani", zavadeni noveho jednodussiho pisma "bez zbytecnych kudrlinek, ktere mozna jednou vytlaci 'krasopis'(!!!)"?
Kapku reherbartizace a zdraveho rozumu by asi to chtelo...
05. 12. 2012 | 08:01

Anna napsal(a):

Navrhuji převzít celý finský školský systém. Cituji:

Finští žáci se v mezinárodních srovnáních umisťují na špičkách žebříčků, přesto podle časopisu TIME tráví ve škole ještě méně času než žáci v USA a doma se učí nanejvýš hodinu denně. Úspěch tamního školství lze vysvětlit především kvalitní výukou a snahou, aby všichni žáci dosahovali co nejlepších výsledků.
.
.
Zatímco ještě v 60. letech běžely ve Finsku na druhém stupni základní školy dva paralelní vzdělávací systémy, pro nadanější a pro pomalejší žáky, po reformách zahájených v roce 1968 byl zaveden jeden národní systém a v 80. letech přestali být žáci rozdělováni podle schopností do výběrových matematických nebo jazykových tříd. Základní ideou jsou od té doby rovné příležitosti ve vzdělávání a důraz je kladen na zlepšování výsledků všech žáků.
.
.
Kvalitní výuka ve škole je základ. Povolání učitele je ve Finsku prestižní, učitelé jsou respektováni a velmi dobře finančně ohodnoceni. Stejně tak laťka při přijímání uchazečů o studium učitelství je nastavena vysoko. Například v roce 2008 se ke studiu učitelství pro základní školy hlásilo 1 258 uchazečů, a přijato bylo jen 123 z nich, tedy necelých 10 %.
.
.

Výsledky šetření PISA napovídají, že je finský vzdělávací systém nastaven správným směrem. V roce 2009 dosáhli finští žáci v přírodovědné gramotnosti nejlepších výsledků ze všech zúčastněných zemí OECD, ve čtenářské a matematické gramotnosti byli druzí nejlepší za vedoucí Koreou. V roce 2006 byli v přírodních vědách nejhorší finští žáci o 80 % lepší než celkový průměr nejhorších žáků v OECD.

http://www.nuov.cz/finske-skolstvi-nabizi-rovne-prilezitosti

Finové jsou také velmi vzdělaní, počet vysokoškoláků v populaci patří mezi nejvyšší v Evropě. Zahraniční investoři mohou tedy počítat s kvalifikovanými a inovativními zaměstnanci.

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/podnikani-a-dane-ve-finsku-22888.html


Navrhuji CELÝ NÁŠ opakovaně reformovaný, opakuji NÁŠ systém, vedoucí k nevalným výsledkům českých žáků, nahradit CELÝM finským systémem školství. A tam víceletá gymnázia nemají.

My máme a opakovaně reformujeme školu pro naše děti - s výsledkem:
Výsledky ukázaly, že čtenářské dovednosti českých žáků jsou podprůměrné, v matematice a přírodních vědách jsou děti průměrné. "České republika klesá nejrychleji ze všech zemí OECD," konstatoval ministr školství Josef Dobeš (VV), který zveřejněné výsledky označil za hořkou pilulku.
05. 12. 2012 | 09:00

Čochtan napsal(a):

"....„Překvapilo mě, jak moc se žáci na přijímací zkoušky připravují a jak velkou úlohu v přípravě hraje rodina,“ řekla LN Jana Straková, která se na výzkumu podílela v týmu Pedagogické fakulty UK. .."
Tak ono to dámu překvapilo ? Tak co ta nána hloupá dělá ve výzkumu Pedagogické fakulty UK, když ji taková samozřejmost překvapi ? Kde žije ?
05. 12. 2012 | 09:02

Jana Pechová napsal(a):

"Zavírání víceletých gymnázií by bylo gestem ignorantské neschopnosti problém řešit tam kde se má, tedy na základních školách."

Podle mě nejen. To řešení musí být i na oněch víceletých gymnáziích - totiž nějak se vyvarovat toho, abych tu gymnaziální primu nacpal za každou cenu a tím obhájil právo na otevření ročníku.
05. 12. 2012 | 09:03

Plácal napsal(a):

Autore, nic proti Vašemu zaujetí pro zkvalitňování úrovně českého školství, počínaje snad mateřskými školkami. Radím však "začít u sebe". Nechápu totiž, jak jste mohl úspěšně absolvovat základní školu, když jste prakticky neschopen uplatňovat zásady používat interpunkce v českém písemném projevu. Kdybyste čárky k oddělování segmentů toho, co píšete, nepoužíval vůbec, řeknu si, že máte pro to nějaký závažný důvod. Ale Vy čárky nepoužíváte systémově, resp. nepoužíváte je nesystémově, ale nesystémově je i používáte. Příklad z Vašeho textu: "Místo nikam nevedoucích sporů o to zda dveře víceletých gymnázií zavřít nebo alespoň přivřít by bylo smysluplnější přemýšlet o tom jak zařídit, aby základní školy fungovaly natolik dobře, aby z něj tolik rodičů jako dnes nemělo potřebu vytrhávat děti na víceletá gymnázia".
05. 12. 2012 | 09:07

Čochtan napsal(a):

"...Osmiletých gymnázií mělo být mnohem méně a dostávali by se na ně jen ti nejlepší z nejlepších..."
To tvrdím už dávno. Maturitu by měla mít pouze elita. Na vysokou školu by měla přijít pouze elita a ne každý ...ec
05. 12. 2012 | 09:11

Čochtan napsal(a):

„Když ze třídy odejde třeba až pět jedničkářů, má to fatální dopad. Dvojkaři jejich roli nepřeberou,“ upozorňuje ředitel děčínské Základní školy Na Stráni Vít Průša.

Nevadí ! Nahradí je v rámci incluse a pozitivní diskriminace cikáňata ze zvláštních škol. :-((((((
05. 12. 2012 | 09:14

Petr z Tábora napsal(a):

Můj syn se kdysi do osmiletého gymnázia hlásil sám - my jsme byli spokojeni s matematickou třídou na ZŠ kousek od našeho paneláku. Do gymplu musel jezdit městskou dopravou. To píši proto, že se o tom mluví jen jako o ambicích rodičů. Nechtěli jsme mu to rozmlouvat a udělal dobře. Táborský gympl měl dobrou úroveň a vysokou školu následně zvládl bez problémů.
Já jsem tedy pro rozvoj těchto gymnázií - mimo jiné z důvodu úpadku úrovně našeho školství jak často píší sami učitelé. Obdobně by mělo být cílem snížit počet vysokých škol a zvýšit jejich úroveň. Je třeba najít způsob jak motivovat studenty k výběru těch škol, jejichž profese naše společnost potřebuje - nyní chybí technici, doba nedostatku ekonomů a humanitních směrů už dávno zmizela.
05. 12. 2012 | 09:15

Stařeček napsal(a):

poraďte, jak dosáhnout lepší úrovně pedagogů, když absolvent(ka) gymnázia po nepřijetí na některou z vysokých škol, kam se hlásí, si řekne, tak jdu na pajdák a tam uspěje.
05. 12. 2012 | 09:23

Čochtan napsal(a):

Někteří staří lidi dosáhnou moudrosti. Stařeček to potvrdil.
05. 12. 2012 | 09:37

Čochtan napsal(a):

".. jak dosáhnout lepší úrovně pedagogů ?..."
1. Znásobit příjem kvalitních pedagogů.
2. Zpřísnit výběr uchazečů.

P.S. nová otázka: jak poznat kvalitního pedagoga ?
05. 12. 2012 | 09:40

gaia napsal(a):

ale z mizerného a kazového materiálu nevytvoří kvalitní výrobek ani ten nejschopnější a nejtalentovanější řemeslník , Čochtane a Stařečku
05. 12. 2012 | 09:41

modrý edvard napsal(a):

autor má pravdu. Problém je celé školství.
Nevidím problém v nedostatku učitelů, volná učitelská místa se téměř nevyskytují.
mb a další: no bodejť, že v Praze je víc žáků v gymnasiích. Gymnasium vyžaduje na provoz větší obec, takže těch žáků je tam potom víc, i z okolí /u nás ve lhotě žádné gymnasium nemáme/
čochtan: paní Strakovou znám, nesuďte ji podle novinového článku.
05. 12. 2012 | 09:50

gaia napsal(a):

edvarde

že by ale čtvrtina Pražáků měla na víceletý gympl, tomu tedy nevěřím.
Také je mezi školstvím v Praze a v regionech rozdíl několik světelných let vedle.
pokud se bude výzkum dělat jen v Praze, nic to nenapoví ani nevyzkoumá.
Praha je stát ve státě a nejlepší by bylo ji oplotit.
05. 12. 2012 | 09:58

neo napsal(a):

Víceleté gymnázium je záchrana. Proč ztrácet čas na ZŠ mezi agresivníma hlupákama, kteří šikanují celou třídu, brzdí výuku, ničí svým chováním celý systém? Buď se bude podporovat vznik a rozvoj víceletých gymnázií a nebo se budou na straně druhé rozšiřovat školy pro tato individua tak, aby do druhého stupně ZŠ neprošla a nelikvidovala tak normální vzdělávací systém pro slušné děti.

Chápu učitele, že jim jedničkáři citelně chybí, ale chápu jedničkáře, že nechtějí zapadnout do průměru a chtějí jít dál.

Jelikož vyhazování likvidátorů ( a rozhodně nemám na mysli romy!! Když jsem chodil na základku, bylo jich tam tak 5 na celé škole)do zvláštních škol asi neprojde, tak jsem jednoznačně pro podporu víceletých gymnázií.
05. 12. 2012 | 10:05

Stařeček napsal(a):

občas se u nás staví kantor či kantorka a s manželkou, kantorkou Stařenkou si povídají o škole. Nejvíc kritizují tzv. projekty v rámci nějakého ŠVP (snad jsem to nepopletl). Tyto projekty jsou od kantorů vynucovány řediteli a okrádají kantory o čas pro vlastní vyučování. Výsledek jejich snažení je ale jenom to papírování v tom projektu. Ředitelé splnění těchto projektů potřebují jenom pro své hodnocení. Prostě formálnost. Jinak dle kantorů si ředitelé pro vlastní platy nafasují třídnictví a obyčejně angličtinu. Obyčejně povinnosti s výukou angličtiny a třídnictví pro zaneprázdnění neplní. Nevím, jestli to je někde lepší, než ve školách v našem okolí.
05. 12. 2012 | 10:16

šašek z Jihlavy napsal(a):

A co ti chudáci učitelé, kteří po odchodu dobrých žáků musí pracovat s těmi, co zbyli? Neměli by dostat rizikový příplatek?

BTW
Pana Pauluse trochu znám, začínal se soukromým gymplem sportovního zaměření s minimem zájemců. Pak odjel s manželkou tuším do Finska, po návratu vyhrál konkurs na ředitele jihlavského gymnázia. Nechci mu křivdit, ale myslím že se štěstím, jeho předchůdkyně předčasně zemřela. Nebýt těchto okolkností, skončil by možná jako řadový kantor, dokonce i na základce.
Ale čo bolo, to bolo. Teď mu není co závidět, těch 70 zájemců na Jihlavu a přilehlé kotáry mi nepřipadá dost. Že by rodiče dostali rozum a uznali, že řemeslo má pořád zlaté dno?
05. 12. 2012 | 10:32

scientist napsal(a):

D. Munich
pane kolego, jak funguje mechanismus moderního vzdělávání je víceméně známo. Je chválihodné, že výzkumníci chtějí dodat konkrétní data, ale z hlediska nového poznání na nic převratného nepříjdou (ale, opakuji, konkrétní čísla mají taky svůj smysl, přinejmenším ony známé argumenty budou opřeny o místní data a těžko se bude proti nim něco namítat).

To, co si musíme ujasnit, je věcí sociální filosofie. Ve střetu tu jsou hodnoty, které samostatně mají svojí legitimitu, ale stojí-li proti sobě, těžko hledáme dobré východisko. Ve střetu tu jsou hodnoty:
- rovných šancí a meritokracie (založené na dispozicích sociálních i vrozených); tj. má škola sloužit nebo bránit reprodukci (ne)spravedlivých sociálních nerovností?
- individuálního růstu (štěstí) a společenské solidarity; tj. mají jedni doplácet na menši schopnosti druhých a naopak?
- škola hrou vs škola bičující k maximálnímu výkonu; tj. chceme školu která drezíruje nebo školu, která bude bavit větší díl dětí?
- vzdělání jako nástroj k prosazení na trhu práce vs. vzdělání jako nástroj osobního růstu; tj. máme rozvíjet děti jako komplexní lidské bytosti mající různé potřeby a cíle, nebo je máme hlavně vychovat jako dobře vysoustružené součástky zapadající dobře do soukolí ekonomické reprodukce?
atd. atd. atd.

V jedné instituci se střetávají protichůdné požadavky a výsledkem je permanentní "krize", která není nic jiného než hledáním balancu mezi mlýnskými kameny protichůdných hodnot, z nichž každá je v jistém ohledu(!) dobrá.

Vzdělávací politiky se pak musí odvíjet od stavu debaty v dané epoše. Kde je u nás komunita odborníků, která tuto debatu vede a seznamuje jí s veřejností?
05. 12. 2012 | 11:21

Zdeněk Brom napsal(a):

neo:

Víceleté gymnásium není automaticky záchrana. Některá taková gymnásia pro svoji záchranu dělají náborové akce, nedělají přijímací zkoušky a klidně přijmou trojkaře s dvojkou z chování. Výsledky takového gymnásia jsou pak horší než výsledky sousední základní školy.

Pravdu má Čochtan - víceletých gymnásií by mělo být méně a měla by na nich být skutečná elita. Proč ne. V této chvíli by to bylo schůdné řešení.

Budoucnost má ale také to, na co poukazuje Anna. Neselektovat žáky do různých škol, ale přejít na inklusivní výuku (v původním slova smyslu a ne toho, co tu provozují někteří aktivisté), kdy talentovaní žáci mají svůj individuální vzdělávací program a zároveň jsou v kontaktu s dalšími spolužáky.
05. 12. 2012 | 11:22

JardaV napsal(a):

Rozhodně rozvíjet víceletá gymnázia ! Sejdou se v nich vybrané děti,které potom nikdo
ve studiu nebrzdí,především ne spolužáci ,kteří na tuto úroveň nemají prostě předpoklady.A dítě může kontinuálně studovat to,co si vybere jako svůj zájem,svého vzdělávacího koníčka.Navíc ho nečeká vzdělávací pauza - na konci každé 9.třídy už se "nevzdělává",protože žák končí,a na začátku střední školy se (s hrůzou v očích) učitelé snaží nejméně 3 měsíce srovnat rozdíly ve vzdělání ZŠ.To je půl roku vzdělání v háji,tedy jedno pololetí nejméně.Ovšem v našem státě,kde je školství už dvacet let cíleně devastováno,abychom klesli na úroveň západní Evropy,zvítězí samozřejmě destruktivní názor.
05. 12. 2012 | 11:22

Josef K. napsal(a):

České školství je celkem nudné téma, neboť rok co rok samá revoluční reorganizace, za můj život už asi padesátá, komentáře svědčí o zmatenosti tématu. Pokud své dítě dáte na zahraniční, západní školu, samozřejmě , aspoň mírně nadprůměrnou, pak nemusíte nic řešit a na revoluce ve školství zapomenete.
Být pedagoický teoretik, pak bych si v Česko připadal velmi směšný. Ostatně, pokud vím, Česko se ve vzdělanosti propadá na úroveň rozvojových zemí.

Vzdělání není kasání rukávů, ale je to schopnost dialogu. To je ten klíč, který česká teorie nemůže pochopit. Pokud neovládáte umění dialogu, pak si opravdu jen vyhrňte rukávy, je jedno co budete dělat...výsledku nedosáhnete.
05. 12. 2012 | 11:29

neo napsal(a):

Zdeněk Brom napsal(a):
neo:

To už je na tom studentovi, kam chce patřit. Jestli na kvalitní gympl a nebo na ten, kde berou bez přijímaček.

Čochtan má pravdu jde jen o upřesnění výrazu elita.

Já šel na dvojjazyčný gympl v 90 letech. Do ročníku brali 21 žáků z 600 přihlášených. To mi připadá rozumné i když na dnešní dobu asi extrémní. Pokud má škola pak více tříd, může nabrat do každé 20 žáků s přehledem.
proti inkluzi nejsem ve své podstatě, ale individuální plány u žáků ZŠ si nedovedu v našich podmínkách představit ještě hodně dlouho. A právě ten kontakt s těmi hloupými, nevychovanými, agresivními jedinci neprospěje ani při sebelepším individuálním programu.
05. 12. 2012 | 11:44

Stařeček napsal(a):

naše vnučka šla na víceleté gymnázium z nutnosti. Ve škole se nudila, o přestávkách a po škole byla traumatizovaná, až šikanovaná hlupáky. Na vlak do gymlu vzdáleného asi 30 km, musela už před šestou s dlouhou cestou na vlak pěšky. Ve vlaku byla na začátku prvního ročníku šikanovaná staršími žáky, dokud jsem jí nenaučil jak proti nim tvrdě zasáhnout, až si získala respekt. Bylo to ale za cenu třídní důtky. Chlapečci žalovali. Škola nerespektovala, proč se tak musela bránit. Měla si prý stěžovat. Cha-cha. V některých případech jsem pro velmi tvrdé řešení. Pak měla do konce gymplu pokoj. Pokud by se to nenaučila, bylo by to pro ni velmi špatné. Maturovala s jednou dvojkou. I toto je naše školství.
05. 12. 2012 | 12:40

gaia napsal(a):

neo

takže podle vás reforma školství, jak říkala má babička, kdyždý kdo díru do p... má, tak bude chodit na gympl a ten zbytek, co by měl být ve zvláštní škole, která kvůli romům nesmí být, tak ten zbyde na zákaldce?
Navíc děti mají žít se svými rodiči, takže to vaše

To už je na tom studentovi, kam chce patřit. Jestli na kvalitní gympl a nebo na ten, kde berou bez přijímaček.

je trochu mimo, chápejte, bavíme se o dětech, rodiny se nemohou stěhovat do blízkosti těch kvalitních škol

kvalitní školy by měly běhat za žáky a ne naopak.
05. 12. 2012 | 12:51

gaia napsal(a):

Stařečkůc příspěvek přede mnou ukazuje, že by se měly zkvalitňovat základky, blízko bydliště dětí a pro širokou vrstvu dětí různých zájmů a ne cpát do gymplů, kterých je v současné době tak akorát či spíše přebytek.A ze kterých když děcko vyjde, tak vlastně nemá v ruce nic, nemá žádnou kvalifikaci a jen ho rodiče musí někde zas držet a živit , aby získalo kvalifikaci třeba na právech v Plzni.
05. 12. 2012 | 12:55

neo napsal(a):

gaia:

to jste špatně pochopila.

řešení jsou v zásadě 3 a všechna 3 jsou již výše zmíněná

Buď se separují hloupí agresivní jedinci aby nebrzdili a neničili vzdělání na normálních ZŠ a pak se můžou i ti elitní v klidu vzdělávat společně s průměrnými

Nebo se separují ti elitní a průměrní zůstanou s hloupými na ZŠ a budou zaostávat také

Nebo se zavede individuální přístup jak zmínil pan Brom na jednom místě, tedy ZŠ.

Čtvrtá možnost je bonus, nic neřeší a jedná se o mišmaš hlupáků, průměrných a elitních bez individuálního přístupu a následnému sklouznutí do podprůměru.

vyberte si, já dávam přednost druhé možnosti.

dále píšete, že děti mají žít se svými rodiči. To neberu. Proč?

u středních škol máte intry, na gymply se dá dojíždět a puberťák uvítá odloučení od rodičů na co možná nejdelší dobu.

Já dojížděl přes 70km a taky jsem to zvládal. Takže o nutnosti stěhování za školou nemůže být řeč.
05. 12. 2012 | 13:01

Zdeněk Brom napsal(a):

neo:

Nemám rád slovo hloupý, protože je velmi nejasné. Slabý žám v M a ČJ, ale zručný řemeslník jistě není hloupý. Má jiné dispozice. V potkávání těchto žáků bych problém neviděl.

Problém je u agresivních žáků. Současná benevolence a nepromyšlená integrace vzniku takových jedinců přímo prospívá. Stačí ale málo: měřit všem stejně a je hned všechno jinak. Stejně tak ale musí být možnost agresivního žáka umístit do speciálního zařízení, kde by odborníci určili další postup.
05. 12. 2012 | 13:13

neo napsal(a):

Zdeněk Brom:
když jsem psal později hloupý, měl jsem na mysli pořád stejné jedince z prvního příspěvku.(hloupost nevidím jen ve schopnosti se něco naučit)

Tj agresivní, šikanující, narušující výuku, vysmívající se ostatním, neučící se z principu, chvástající se pětkama, ubližující učitelům, žákům atd...

Kdo je slušný, snaží se, ale nemá na to buňky patří mezi podprůměr, ale určitě není důvod takového separovat. Tomu pomohou ti průměrní i nadprůměrní .

Problém opravdu vidím pouze v těch nejhorších exemplářích a že jich není málo. I jeden pak stačí na to, aby zničil celou třídu.
05. 12. 2012 | 13:27

gaia napsal(a):

neo

řeknu vám, že nejhorší jsou chytří a agresivní jedinci. Stěmi ale vaše návrhy vůbec nepočítají.
Hloupých žáků se učitelé nebojí, naopak je to jejich posláním udělat z nich chytré a něco je naučit, na nich je to úsilí učitele pak nejvíce vidět a učitel může mít radost z dobře odvedené práce.
Když zlobí hloupé děti, tak je učitel také většinou zkrotí, právě proto, že je chytřejší a vzdělanější, tak si s nimi poradí.

Inteligentní asociál to je ta nejhorší varianta, s tou vaše návrhy pro školství vůbec nepočítají.

Vy se zde považujete za inteligentního, diskutující vám však mnohy píší, že vaše příspěvky jsou hloupé a vy pak reagujete agresivně. Takže ta nejhorší možná kombinace, pro kterou vaše návrhy vzdělávání nemají příslušnou krabičku.

Navíc neberete v potaz ty děti, vždy odpovíte jen já já já

na víceletá gymnázia odcházejí děti v 10 letech. to byste chtěl, aby byly na intru nebo jezdili 70km?

Člověče vzpamatujte se.
05. 12. 2012 | 13:39

gaia napsal(a):

neo
Tj agresivní, šikanující, narušující výuku, vysmívající se ostatním, neučící se z principu, chvástající se pětkama, ubližující učitelům, žákům atd...

mohou mít ve třídě IQ nejvyšší, věřte mi.
05. 12. 2012 | 13:41

Čochtan napsal(a):

Kdysi existovalo na školách krásné zařízení. Jmenovalo se to karcer, kobka jak vystřižená z hraběte Monte Christa, a hlavně funovalo to !
Dnes by asi jedna kobka nestačila. Chtělo by to celý trakt, novou budovu. :-(((

Já bych se přimlouval pro exemplární tresty. Pro ty pacholky, o kterých píše neo: agresivní, šikanující, narušující výuku, vysmívající se ostatním, neučící se z principu, chvástající se pětkama, ubližující učitelům, žákům atd...
05. 12. 2012 | 13:47

neo napsal(a):

gaia 13:41

nejde o IQ.

ten příspěvek předtím je vykonstruovaný obsesivní blábol učitelky, které dal někdo na židli houbu.
Nereaguji agresivně. Jen výjimečně a to vždy jen v případech, kdy jsem agresivně napaden já. To ale nemá nic společného s celkovým chováním jedince paní učitelko. Neznám a nikdy jsem nepoznal inteligentního člověka, který by narušoval výuku agresivními útoky na spolužáky a učitele. Není to totiž o IQ. Může mít IQ jak chce vysoké, ale pokud se chová takto, tak patří mezi ty hlupáky a mé návrhy s ním počítají.

ANO i desetileté dítě může dojíždět. Nejsem jediný, kdo jako dítě dojížděl. U nás na venkově je to běžné. Všechny děti tam dojíždí do škol a dojíždět budou. Od 13ti klidně mohou bydlet i na intru.

Vaše představa, že dětičky nemohou být samostatné nebo nezávislé (ne absolutně) je v dnešní době zcestná. Trocha svobody a vlastní zodpovědnosti jim neuškodí a čím dříve, tím lépe.
05. 12. 2012 | 13:49

gaia napsal(a):

s celkovým chováním jedince mají jeho výstřelky společného úplně všechno.
A jedinec se může cítit agresivně napaden i když ho učitel jen pozve k tabuli nebo mu řekne, a't si po sobě uklidí.

I pan učitel Brom vám oponentuje, že hloupé dítě je velmi vágní pojem.

Také mi přijde divné, proč by děti měly zvyšovat svoji ekologickou stopu na planetě denním dojížděním od útlého věku , když by mohly chodit do školy vedle baráku, síť škol je zde hustá dost.
Kvalitní by měly být všechny školy a ne jen některé.

v kapitalismu platí o to víc heslo, že čas jsou peníze.

máme právo užírat nenahraditelný čas dětství dětem pobytem v dopravních prostředcích? děti, které by se mohly rozvíjet v hudebce nebo zájmovém kroužku budou ten čas ubíjet v přeplněných autobusech?

Kvalitní vzdělání by mělo být dětem dostupné v místě jejich bydliště .
A školy by měly mít nástroje, aby si tam mohly s těmi kázeńskými výstřelky poradit.

Píši podmiňovací způsob, neb víme, že učitel nemá dnes žádné páky, vyplývá to i z toho, jak si zde na mne neo dovoluje.
05. 12. 2012 | 14:01

Čochtan napsal(a):

Gymnasia by problémy s chováním žáků mít neměla. Neumíš se chovat ? Tak ahoj, a pozdravuj v základní. Je ti jasný, že bez maturity nemáš moc šancí ?
Padl tu kdysi návrh, že by všichni maturanti měli mít i výuční list. Vzhledem k problémům v pubertě, by nebylo špatné dát roční pauzu ve které by dělali praktické vyučení. 3 roky nepotřebují, stačil by intensivní praktický rok. Pak by jim učení na gymplu chutnalo jinak. A výuční list truhláře nebo zedníka, na chatě se dá upotřebit.
05. 12. 2012 | 14:14

neo napsal(a):

gaia:

jasně jsem hloupé dítě charakterizoval. Co na tom nechápete?

A nejsou jen autobusy ale i vlaky a čas se dá velmi efektivně využít ke studiu nebo četbě

vy za každou cenu hledáte cestu proč to nejde. ÁÁÁ chudinka děťátko, maminka mu neudělala svačinu, a musí vstávat před půl osmou a musí se kodrcat vlakem nebo busem a blá blá blá...

Jestli takhle vychováváte své děti nebo již jste vychovala, zajímalo by mě, co teď dělají. Umí si aspoň vyprat a vyžehlit? Mamahotel je zkáza mladé generace paní učitelko.

A dojíždění není nic tak strašného, jak se to snažíte prezentovat. A kvalitní školy nemůžou být všude. Nedovedu si představit kvalitní gymnázium v každé obci a ve větších městech na každém sídlišti aby se nemusel studentík tísnit v přeplněném autobuse.
05. 12. 2012 | 14:17

Zdeněk Brom napsal(a):

neo:

Gaia má pravdu. Agrese a šikana ve spojení s vysokým IQ je velmi nebezpečná.
05. 12. 2012 | 14:18

neo napsal(a):

zdeněk b

to nikdo nerozporuje.

"Není to totiž o IQ. Může mít IQ jak chce vysoké, ale pokud se chová takto, tak patří mezi ty hlupáky "
05. 12. 2012 | 14:33

Zdeněk Brom napsal(a):

Čochtan:

K naplnění Vaší možnosti studenta vyhodit je ale skutečně nutná silná redukce počtu gymnasií. zatím totiž platí: Tady vyhodíme, jinde rádi vemou.
05. 12. 2012 | 14:33

fafnir napsal(a):

Gaia
ekologická stopa,dítě stále u rodiny,škola by měla pochodovat za žákem.Všechno by měl někdo zařídit.Ne vážená.Každý se má učit samostatnosti,a tím ,že si někdo vybere dobrou školu,i za cenu trochy nepohodlí,lépe se připraví na život.No a těch nepřipravených budou odboráři.
05. 12. 2012 | 14:44

Anna napsal(a):

Ve Finsku – na rozdíl od České republiky - socioekonomické zázemí rodin žáků (tedy bohatství rodiny) nemělo výrazný vliv na jejich výsledky v testech. Lze to ilustrovat např. pomocí indexu ISEI, zkonstruovaného a používaného v OECD: lepší majetkové a společenské postavení finských rodičů se ve statistice jen maličko odráží v lepších výsledcích tamních žáků - dokonce nejméně ze všech zkoumaných zemí - prostě na bohatství rodiny vzdělanost děcka nezávisí.

Oproti tomu Česká republika patří mezi pět zemí, kde školní výsledky žáků vzrůstají se zlepšením socioekonomického postavení rodičů nejvíce.

Analýzy výsledků výzkumu PISA skutečně potvrzují, že nejlepší výsledky v testech mají většinou ty země, kde jsou vzdělávací příležitosti sociálně spravedlivé (např. právě ve Finsku nebo na Islandu). Finské děti jsou tedy ve výzkumech PISA úspěšné nepochybně také díky tomu, že školství podporuje inkluzivní přístup, že je zcela neselektivní a bez ohledu na rodinné zázemí zajišťuje všem dětem rovný přístup ke vzdělávání.

Velmi se dbá na to, že učitelé ovládají interaktivní metody výuky, zapojují děti do skutečné, ne jenom skupinové spolupráce, a ve škole vládne partnerství. Školy také nejsou seřazovány do žádných žebříčků, nejsou povinně proháněny primitivním ani složitým testováním (státní testy existují, ale jsou dobrovolné). Po učiteli se žádá, aby byl "kurikulárně flexibilní", totiž aby dokázal přizpůsobovat výuku dětem tak, že s nimi ani nezaostává, ani je neničí. Učitelé vyvíjejí na maximální úsilí k individuální podpoře žáků se zvláštními vzdělávacími potřebami. Běžná a častá jsou setkání učitelů s dětmi na půdě školy mimo výuku, stejně jako setkání učitelů a dětí různých škol. Děti ve finských školách mají zároveň prostor k tomu, aby se podílely na plánování výuky v daném předmětu; učitel má tak možnost zjistit, které formy učení jsou žákům nejbližší, které je (jako teenagery) nenudí, ale baví, a podle toho nakonec rozhodnout, jak bude výuka vypadat. Finští žáci zakoušejí při výuce ve srovnání s českými žáky mnohem více svobody, nezávislosti a možností rozhodovat. Už od mateřské školy jsou žáci vedeni k pravidelnému sebehodnocení a ve škole navíc mají příležitost i k hodnocení učitelů. Spojující filosofií ve finských školách je pak dát každému žákovi příležitost pocítit respekt a úspěch. Je dobře si připomenout, že tento školský systém dovedl finské děti na nejvyšší příčky vzdělanosti, a nikoli k divokosti, neposlušnosti nebo povrchnosti...

Tyto faktory společně s kvalitní přípravou učitelů na univerzitách jsou zárukou toho, že v úrovni jednotlivých škol nejsou výrazné rozdíly a rodiče si tak školu pro své děti vybírají téměř výhradně na základě místa bydliště. To je samozřejmě situace zcela odlišná od české reality: rozdíly ve výsledcích žáků jednotlivých škol v rámci výzkumu PISA se v České republice ukázaly jako jedny z nejvyšších.

http://www.kritickemysleni.cz/aktuality_show.php?co=259
05. 12. 2012 | 15:19

mb napsal(a):

petr z tábora napsal: Já jsem tedy pro rozvoj těchto gymnázií - mimo jiné z důvodu úpadku úrovně našeho školství jak často píší sami učitelé.

... to je ale začarovaný kruh ...
05. 12. 2012 | 15:24

mb napsal(a):

děkuju za scientistův příspěvek 11:21
05. 12. 2012 | 15:28

mb napsal(a):

Já bych se přimlouval pro exemplární tresty. Pro ty pacholky, o kterých píše neo: agresivní, šikanující, narušující výuku, vysmívající se ostatním, neučící se z principu, chvástající se pětkama, ubližující učitelům, žákům atd...

... jj ... v karceru se zocelí a udělaj třeba politickou kariéru ... koba ... stalin ... seminář ...
05. 12. 2012 | 15:34

mb napsal(a):

neo napsal: Neznám a nikdy jsem nepoznal inteligentního člověka, který by narušoval výuku agresivními útoky na spolužáky a učitele. Není to totiž o IQ. Může mít IQ jak chce vysoké, ale pokud se chová takto, tak patří mezi ty hlupáky a mé návrhy s ním počítají.

... pusťte si třeba film gympl ... a zkuste si nelhat do kapsy ...
05. 12. 2012 | 15:36

Anna napsal(a):

mb

Řekla bych, že uměle začarovaný kruh. Přitom řešení se nabízí - opakuji:

CÍL

Zajistit českým dětem co nejlepší vzdělání. Nejen jejich, ale i naše budoucnost bude v jejich rukách.
Vzdělání je velmi důležité - zahraniční investoři mohou pak počítat s kvalifikovanými a inovativními zaměstnanci.

Nejlepších výsledků ve vzdělávání dosahuje Finsko. Proto převzít jeho systém ve školství, dát učitelům důvěru, slušné platy a společenské ocenění.

POSTUP

Masivní mediální kampaň. Seznámit občany se současným stavem, upozornit na česko-finské rozdíly ve vzdělávání, s finským systémem školství a jeho úspěchy a proto zvoleným cílem vydat se jeho cestou.

Zrušit školní inspekci, povinné testování žáků, "papírování" učitelů, vytváření žebříčků úspěšnosti škol..., tedy věci nevedoucí ke zkvalitnění výuky.

Vytvořit podmínky, aby se učitelé mohli seznámit se způsobem výuky na finských školách. Zavést v tomto směru výuku na pedagogických fakultách.

Zvýšit učitelům platy a dát jim důvěru, jaké se těší jejich finští kolegové.

Co nejrychleji zavést finský školský systém u nás.

http://www.kritickemysleni.cz/aktuality_show.php?co=259
---------------
13. 9. 2011 17:24, autor: ČT24aktualizováno 13. 9. 2011 17:41

Praha - Česká republika dává na vzdělávání 4,5 procenta HDP, průměr vyspělých zemí je přitom o 1,6 procenta vyšší. Vyplývá to ze srovnávací zprávy zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou dnes zveřejnilo ministerstvo školství. Česko se tím v žebříčku 34 členských států umístilo na předposledním místě, nižší podíl peněz už dává do školství pouze Slovensko. Zpráva přitom pracuje se statistikami z roku 2008.
.
Zatímco v zemích OECD pobírají učitelé na základních školách o 77 procent vyšší platy než průměrní vysokoškoláci dané země v produktivním věku, v České republice berou pedagogové po 15 letech jen polovinu toho, co ostatní čeští vysokoškoláci.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/136143-na-vzdelani-jde-v-cr-jen-4-5-procenta-hdp/

Jdeme údajně cestou inkluzivního vzdělávání, avšak SE STÁTNÍMI DOTACEMI NA SEPARACI BOHATŠÍCH !!!
Na asistenty však peníze pro školy nejsou. A nejen na ně. Nedávno bylo v televizi o nedostatku financí škol na pracovní sešity žáků. Přestože by je měla žákům zdarma dát škola, musí si je nechat proplatit rodiči, protože školy mají nedostatek peněz.

Čím pokrýt zvýšené výdaje, inspirace:
http://www.denikreferendum.cz/clanek/14013-sedm-cest-k-prekonani-rozpoctoveho-deficitu
05. 12. 2012 | 15:36

mb napsal(a):

gaia napsala: A školy by měly mít nástroje, aby si tam mohly s těmi kázeńskými výstřelky poradit.

... rozepište se o těch konkrétních nástrojích prosím ...

Zdeněk Brom napsal(a):
neo:

Gaia má pravdu. Agrese a šikana ve spojení s vysokým IQ je velmi nebezpečná.

+ relativně běžná, dodal bych ...
05. 12. 2012 | 15:39

mb napsal(a):

Anno já s vámi souhlasím ... nejsem specialista na finské školství ... ale ano, to je ten model / a nejen ve školství patrně / ... oni udělají kvalitní výběr na učitelské povolání, a poskytnou jim kvalitní školení ... neexistuje inspekce ... a děti se vzdělávají spolu ... / nepoškozuje tedy všechny předčasná selekce / ... obecně souhlasím ano ... anno ...
05. 12. 2012 | 15:42

mb napsal(a):

... co se platů týče ... ono stačí se mrknout na sousední rakousko ... kde učitel pobírá cca 2násobek průměrného platu v zemi ... u nás učitel s desetiletou praxí bere 17 000, což je myslím, poněkud tristní ... a patrně to do škol žádnou / velkou / kvalitu nepřiláká ... zůstávám s pozdravem ...
05. 12. 2012 | 15:44

neo napsal(a):

mb:

kde ve filmu gympl byl takový případ? Viděl jsem to sice už dávno, ale nevzpomínám si.
05. 12. 2012 | 15:46

mb napsal(a):

ten malej ´haj zl´ mádl ( korektně se tomu řekne dítě frustrované vytížeností rodičů - podnikatelů ) ... pusťte si to ještě jednou ... a pořádně ...

... zdravím ...
05. 12. 2012 | 15:50

Anna napsal(a):

mb

Mě vysloveně štve přístup našich VŠECH vlád ke školství (přestože jsem v něm nikdy nepracovala). Platy učitelů považuji za hanebně nízké a veškeré výzkumy a reformy našeho školství za zbytečné a téměř trestuhodné. Proč nevyužijeme výzkumů PISA???

Ve Finsku – na rozdíl od České republiky - socioekonomické zázemí rodin žáků (tedy bohatství rodiny) nemělo výrazný vliv na jejich výsledky v testech. Lze to ilustrovat např. pomocí indexu ISEI, zkonstruovaného a používaného v OECD: lepší majetkové a společenské postavení finských rodičů se ve statistice jen maličko odráží v lepších výsledcích tamních žáků - dokonce nejméně ze všech zkoumaných zemí - prostě na bohatství rodiny vzdělanost děcka nezávisí.
Oproti tomu Česká republika patří mezi pět zemí, kde školní výsledky žáků vzrůstají se zlepšením socioekonomického postavení rodičů nejvíce.
Analýzy výsledků výzkumu PISA skutečně potvrzují, že nejlepší výsledky v testech mají většinou ty země, kde jsou vzdělávací příležitosti sociálně spravedlivé (např. právě ve Finsku nebo na Islandu). Finské děti jsou tedy ve výzkumech PISA úspěšné nepochybně také díky tomu, že školství podporuje inkluzivní přístup, že je zcela neselektivní a bez ohledu na rodinné zázemí zajišťuje všem dětem rovný přístup ke vzdělávání. Tento faktor naopak u nás nijak uspokojivý není a může posouvat celkové výkony našich žáků spíše pod mezinárodní průměr.

Tyto faktory společně s kvalitní přípravou učitelů na univerzitách jsou zárukou toho, že v úrovni jednotlivých škol nejsou výrazné rozdíly a rodiče si tak školu pro své děti vybírají téměř výhradně na základě místa bydliště. To je samozřejmě situace zcela odlišná od české reality: rozdíly ve výsledcích žáků jednotlivých škol v rámci výzkumu PISA se v České republice ukázaly jako jedny z nejvyšších.

Finové především poskytují všem dětem rovnou příležitost k vzdělávání. Nemají tedy takovou propast mezi nejlepšími a nejslabšími žáky jako my. Celé školství se snaží začlenit všechny děti do běžného vzdělávacího proudu bez ohledu na jejich věk, bydliště, ekonomickou situaci v rodině nebo rodný jazyk. (Ve Finsku zhruba 5 % dětí navštěvuje školy s výukou ve švédštině, dále je organizována i výuka v jazyce některých oblastí Laponska, výuka pro Romy nebo pro osoby hovořící znakovou řečí.) Finové si na spravedlivém přístupu ke vzdělávacím příležitostem obecně velmi zakládají, zavedli proto bezplatné vzdělávání až do úrovně středních škol, a nejrůznější služby, školní obědy, učebnice či organizovanou dopravu do škol minimálně na úrovni povinného vzdělávání taktéž zdarma. (Finové ovšem platí téměř 50 % daň z příjmu, protože se rozhodli právě pro investice do vzdělanosti dětí...)
http://www.kritickemysleni.cz/aktuality_show.php?co=259

A výsledky:
Finské děti už po léta vedou v mezinárodním srovnání: umějí nejlépe číst s porozuměním, počítat, i se vyznají v přírodě.

Finové jsou také velmi vzdělaní, počet vysokoškoláků v populaci patří mezi nejvyšší v Evropě. Zahraniční investoři mohou tedy počítat s kvalifikovanými a inovativními zaměstnanci.

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/podnikani-a-dane-ve-finsku-22888.html

My máme a opakovaně reformujeme školu pro naše děti po našem - s výsledkem:
Výsledky ukázaly, že čtenářské dovednosti českých žáků jsou podprůměrné, v matematice a přírodních vědách jsou děti průměrné. "České republika klesá nejrychleji ze všech zemí OECD," konstatoval ministr školství Josef Dobeš (VV), který zveřejněné výsledky označil za hořkou pilulku.
05. 12. 2012 | 16:02

neo napsal(a):

mb:

ten nijak zvlášť chytrej nebyl...
tam pramenilo jeho chování z chování a osoby otce.
05. 12. 2012 | 16:06

mb napsal(a):

Anno, ale s tím nic neuděláte ( myslím ), ani my učitelé s tím nic neuděláme, myslím ...
05. 12. 2012 | 16:08

mb napsal(a):

neo ... byl chytrej jako liška a pálilo mu to ... viz. Michal by také uměl ... kdyby chtěl ... to je jedno ... prostě obecně musíte uznat, že existují inteligentní ( a přitom zlí ) lidé ( děti(?) a adolescenti ) ...

zdravím ...
05. 12. 2012 | 16:13

mb napsal(a):

je to vpodstatě i problém našeho současného státu a stavu ...

inteligentní ( a přitom zlí a bezkrupulozní) lidé ...

... nemyslíte ?

... zdravím ...
05. 12. 2012 | 16:21

Anna napsal(a):

mb

Máte pravdu, my s tím nic neuděláme. Jediní, kdo to můžou změnit jsou námi zvolení mocipáni. A protože považuji školství za prioritu, dala bych hlas té straně, která by chtěla zavést u nás finský školský systém. Třeba časem nějaká taková bude. Naděje umírá poslední. Hezký den
05. 12. 2012 | 16:21

Karel napsal(a):

Je až s podivem, jak autor článku zaměnil příčinu za důsledek. Dnes mnohde učitelé prolínají na prvém a druhém stupni. Zvláštní: Ti samí dosáhnou až 50% úspěšnost u svých žáků při přijímacích řízeních, a následně u druhé poloviny jdou s výsledky prudce dolu. Říkám to už dlouho, ale naučit děti vyjmenovaná slova a násobilku je ve své podstatě sabotáž II. stupně.
Autor, na to že je velmi vzdělaný, také poněkud opomenul, že jádro pudla leží ve veřejném mínění. Navrhuji, aby vytvořil smysluplný model hodnocení školy podle jasných kriterií s odpovídající vahou klesajících kompetencí žáků II. stupně. Přesvědčíte rodiče, že škola s prokazatelně lepšími výsledky než leckteré gymnázium, je lepší než jakékoli gymnázium? Ani náhodou. Snobismus, bezpečně usazené dítko na gymplu v tomto pohledu hraje rozhodující roli.
Tudíž musím bohužel konstatovat, že text tohoto blogu jsou zas a zas jen líbivé kecy.
Jinak samozřejmě z obecného hlediska s autorem souhlasím. Gymnázia jsou nepochybně efektivní vzdělávací institucí pro odpovídající část populace. Rozvíjejme je pro ty, kteří tam opravdu patří, nikoli pro ty, kteří se tam prostě "dostanou".
05. 12. 2012 | 17:24

gaia napsal(a):

fafnir a neo zřejmě nepostřehli, že článek je o víceletých gymnáziích. Že jde o malé děti, které by se měly rozhodnout v 10 letech o svém profesním zaměření.
V 10 letech, chápete hoši?
Za desetileté děckpo je navíc rodič zodpovědný, není možné po takových malých děckách chtít, aby denně jezdila třeba i do cizího vedlejšího města, kde nikoho neznají a nikdy nebyli. Kdyby se jim něco stalo, jsou zodpovědní rodiče.
Desetileté děcko není ještě na mentální úrovni, aby mohlo být celý den bez dozoru a někde jezdit po okrese.

čtvrtina Pražáků na víceletých gymplech je také blbost.
V 10 je tam natlačí skutečně rodiče, ta děcka, když je to nebaví, tak mohou zlobit úplně stejně jako na základce ale jsou na pseudogymplu.
Akorát že tam nejsou cikáni.
05. 12. 2012 | 19:58

Eva R. napsal(a):

Kdyby se nějakým zázrakem podařilo, aby se u nás zvedla úroveň a efektivita základních škol, jimiž projde 80 % populace, úplně by stačilo mít gymnázia šestiletá místo osmiletých. Děti by pracovaly spolu až do sedmičky - velmi by to ozdravělo klima v hlavním vzdělávacím proudu a žák by na gympl odcházel už mnohem vyzrálejší a zodpovědnější.
05. 12. 2012 | 20:11

gaia napsal(a):

Eva R.

a proč ne jen čtyřletá?
05. 12. 2012 | 20:20

neo napsal(a):

gaia:

pani učitelko, kolik máte ve škole nedojíždějících dětí?

Ne každý může žít ve městě, kde má i základku za barákem, chápete? Na venkově je běžné, že je jedna škola ve větší obci či městě a z okolních vesnic děti od první třídy dojíždění. Nemusí jim být ani těch deset!

A pokud vaše desetileté dítě není schopno dojet někam autobudem samo, nebo vlakem, tak to taky o něčem vypovídá.

Nehledě na to, že ne všechna gymnázia jsou osmiletá a ne všichni studenti jsou v primě.

A u gymnázia se nerozhodujete o zaměření! Gymnázia jsou přípravou na vysokou školu, takže o zaměření se rozhoduje kolem 18 roku.
05. 12. 2012 | 20:30

gaia napsal(a):

neo

v 10 se rozhodnete, že chcete jít na vysokou.
To jste teda úžasný.

A budete se trmácet 70 km na nějaký gympl, kam chodí čtvrtina národa.
Gympl do každé rodiny, že , ať si ČSAD vydělá.
05. 12. 2012 | 20:36

Alfa napsal(a):

Paní Straková dlouhá léta otevřeně brojí proti víceletým gymnáziím. O výsledcích jejího "výzkumu" tedy netřeba mít pochyby. Opět vyhozené peníze, ale řešení podstaty problému, tedy bídnou úroveň našeho školství, to opět dál neposune.
Školství by pomohla jedna docela levná věc. Odklonit z něj řadu teoretiků, kteří ho dvacet let mrší. Jmenovat jistě nemusím.
05. 12. 2012 | 20:37

Alfa napsal(a):

Vysvětlovat Gaie, že odchod na gympl (ať víceletý nebo čzyřletý) je naopak odložením profesní specializace do období pozdnějšího - tedy zodpovědnějšího - asi nemá cenu.
05. 12. 2012 | 20:40

nepříliš naštvaný pedagog napsal(a):

Pane Danieli, prosím konkrétní odpovědi na pár postřehů?
Kdypak jste byl naposledy na víceletém gymnáziu? Kdy na základce? Čím se od sebe liší? Není to mnohdy jen ta cedulka na baráku? Pročpak mají gymnázia při stejných žácích (věková kategorie) vyšší rozpočty a vyšší počty hodin? Vždyť jsou to stejní občané? Že by rovné příležitosti ve vzdělávání? Ale, kdepak co vás nemá?
Mohu váš názor chápat tak, že by se měl gymnáziím snížit rozpočet na normativ základní školy? Pokud ne, jaká kritéria byste použil a z jakých postulátů vycházíte ve vašem tvrzení?
Jakým způsobem byste poměřoval kvalitu vzdělávání? Znáte takové nástroje? Sumativní či formativní hodnocení? Co bude podstatnější pro budoucnost? Co tak ze všech škol udělat gymnázia a zrušit základní školy? Já bych souhlasil. Jakpak je to s úvazky na gymnáziích? Jakpak na základních školách? Jakpak je to s dělením?
Moc prosím o váš postoj k těmto otázkám. Vaše úvaha je hodná prvotřídního sloupkaře, který aniž zná realitu, vytváří bajky či science fiction. Přijďte se smysluplným řešením a budou vám opravdu všichni velmi vděční.
05. 12. 2012 | 20:48

Lexxa napsal(a):

To Anna
Nevím, proč jste tak fascinována finským školským systémem? Přece si musíme přiznat, že ve vzdělávání hraje roli i mentalita a ta severská je jistě jiná.
Také nikde nepíšete, kolik dětí ve finské třídě připadá na jednoho vyučujícího. Když se to veme velmi jednoduchými počty, tak pokud je dvacet žáků ve třídě (a ke každému by měl učitel vést individuální přístup), tak má v jedné vyučovací hodině 135 sekund na realizaci tohoto teoreticky vybájeného individuálního přístupu.
Trochu nereálné, nemyslíte?
05. 12. 2012 | 20:48

gaia napsal(a):

Alfo

no ony by ta děcka ráda studovala třeba až do 50, odkládala svá rozhodnutí a specializace, ale jejich babičky přeci kvůli tomu nebudou dělat do 90

Já jsem dala otázku, zda skutečně čtvrtina populace chce a má na to, aby chodila na gympl.
05. 12. 2012 | 20:55

gaia napsal(a):

Alfo
nepříliš naštvaný pedagog to napsal lépe.

čtvrtina Pražáků nna gymplu, to je už skutečně hodně děcek.
Proč by nemohli chodit na gympl všichni.

Myslíte, že neovi v něčem prospělo, že byl mezi těmi 21 vybranými z 600 uchazečů?
Podívejte, jak nyní každého považuje za blba a v jiných blozích jak by rád převychovával nezaměstnané v pracovních táborech prací zdarma pro vlast.

K čemu vede takový elitářský gympl je jasně vidět na jeho ubohých příspěvcích.
Chceme takové elity?

To je pak skutečně lepší, aby na ty gymply chodilo i zbylých 75% děcek.
05. 12. 2012 | 21:03

Alfa napsal(a):

ad Gaia:
"Já jsem dala otázku, zda skutečně čtvrtina populace chce a má na to, aby chodila na gympl"

Pak se Vás zeptám, zda skutečně víc než polovina populace chce a má na to, aby chodila na vysokou školu. To je totiž dnešní realita.
05. 12. 2012 | 21:09

neo napsal(a):

paní učitelko, vy jste frustrovaná ženská, která to asi nedotáhla tam kam chtěla.
Nikoho za blba nepovažuji, ani taková slova nepoužívám. Nezaměstnané v žádných pracovních táborech také převychovávat nechci, to jste si také vymyslela.

a mohu vás ujistit, že mi gympl dal mnohem víc, než by mi dala obyčejná základka a střední škola.
Také bych vás rád informoval, že i v deseti letech mají děti už touhy studovat a poznávat a je to jen dobře. Opakuji, nevím jak vychováváte své děti nebo jak jste je vychovávala, ale mamánky nesamostatný byste z nich asi mít nechtěla, nebo ano?
05. 12. 2012 | 21:54

mb napsal(a):

Neo napsal: Nikoho za blba nepovažuji, ani taková slova nepoužívám.

... používáte slovní spojení: agresivní hlupák ...

jaký je rozdíl mezi blbem a agresivním hlupákem ...??

zdravím ...

Neo dále napsal: mohu vás ujistit, že mi gympl dal mnohem víc, než by mi dala obyčejná základka a střední škola.

... jak to můžete posoudit, když jste na obyčejnou základku a střední školu nechodil ???

tomu nerozumím ... třeba by vás potkalo něco ( mnohem ) lepšího ... každopádně nemůžete vědět, co by vám dala obyčejná základka a střední škola ... když se vaše cesta vyvíjela jinudy ...

můžete říci , že jste (byl) se svým gymplem spokojenej a že vám zajistil dobrou práci, ano ...

ale už to neporovnáte s jinou cestou, kudy jste se nevydal ...

... zatím ...
05. 12. 2012 | 23:14

xxx3 napsal(a):

neo:
Vy strašně soudíte podle sebe. Viděl jste někdy desetileté děti? Nejsou zdaleka všechny stejné, každé se vyvíjí jinak (s výraznými odchylkami). Zkuste si přečíst vývojovou psychologii.
Jinak osobně působím jak na gymplu tak na základce (na obou stupních). Netvrdil bych, jako to dělá autor blogu, že na základce jsou snad horší učitelé. Mají hlavně jiný materiál. Sám se s tím denně setkávám - to jsou často neuvěřitelné rozdíly. Gymnázií je zvláště v Praze prostě moc. V každém případě jsem přesvědčen, že jejich rušení je politicky neprůchodné. Vláda, která to první zkusí provést ve větší míře, skončí do půl roku.
05. 12. 2012 | 23:22

tereza napsal(a):

Naprostý souhlas s xxx3.
Učit na gymplu, nebo na 2. stupni, to je nebetyčný rozdíl. Musela jsem ze ZŠ odejít, zaplatila jsem zdravím. A řada kolegů zvažuje odchod taky, nebo aspoň předčasný důchod, jsou to galeje.
Dovedu si představit ty obrovské tlaky na zachování gymnázií. Vždyť učitelé odtud kdyby měli odejít na 2. stupně, tak většina by jich to vzdala po prvním pololetí, a oni to vědí.
06. 12. 2012 | 00:03

Anna napsal(a):

Lexxa napsal(a):

To Anna
Nevím, proč jste tak fascinována finským školským systémem?
----------------------------------

- Protože má prokazatelně vynikající výsledky.
- Protože Finové především poskytují všem dětem rovnou příležitost k vzdělávání. Nemají tedy takovou propast mezi nejlepšími a nejslabšími žáky jako my.
- Protože celé školství se snaží začlenit všechny děti do běžného vzdělávacího proudu bez ohledu na jejich věk, bydliště, ekonomickou situaci v rodině nebo rodný jazyk.
- Protože finské děti jsou tedy ve výzkumech PISA úspěšné nepochybně také díky tomu, že školství podporuje inkluzivní přístup, že je zcela neselektivní a bez ohledu na rodinné zázemí zajišťuje všem dětem rovný přístup ke vzdělávání. Tento faktor naopak u nás nijak uspokojivý není a může posouvat celkové výkony našich žáků spíše pod mezinárodní průměr.
- Protože velmi se dbá na to, že učitelé ovládají interaktivní metody výuky, zapojují děti do skutečné, ne jenom skupinové spolupráce, a ve škole vládne partnerství.
- Protože školy také nejsou seřazovány do žádných žebříčků, nejsou povinně proháněny primitivním ani složitým testováním (státní testy existují, ale jsou dobrovolné).
- Protože po učiteli se žádá, aby byl "kurikulárně flexibilní", totiž aby dokázal přizpůsobovat výuku dětem tak, že s nimi ani nezaostává, ani je neničí. Učitelé vyvíjejí na maximální úsilí k individuální podpoře žáků se zvláštními vzdělávacími potřebami. Běžná a častá jsou setkání učitelů s dětmi na půdě školy mimo výuku, stejně jako setkání učitelů a dětí různých škol. Děti ve finských školách mají zároveň prostor k tomu, aby se podílely na plánování výuky v daném předmětu; učitel má tak možnost zjistit, které formy učení jsou žákům nejbližší, které je (jako teenagery) nenudí, ale baví, a podle toho nakonec rozhodnout, jak bude výuka vypadat. Finští žáci zakoušejí při výuce ve srovnání s českými žáky mnohem více svobody, nezávislosti a možností rozhodovat.
- Protože už od mateřské školy jsou žáci vedeni k pravidelnému sebehodnocení a ve škole navíc mají příležitost i k hodnocení učitelů. Spojující filosofií ve finských školách je pak dát každému žákovi příležitost pocítit respekt a úspěch. Je dobře si připomenout, že tento školský systém dovedl finské děti na nejvyšší příčky vzdělanosti, a nikoli k divokosti, neposlušnosti nebo povrchnosti...
- Protože učitel zde dávno není považován za pouhého specialistu, ale za autoritu, vůdčího nositele názoru a aktivního spolutvůrce společnosti. Stejně jako byla ve Finsku dána značná autonomie školám, také učitelé jsou relativně velmi svobodní ve výběru vyučovacích metod a uspořádání svých hodin. Nestraší je žádná inspekce a ke kultuře finského vzdělávání patří samozřejmá důvěra, že učitel naplní cíle dané národním kurikulem dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Být dobrým učitelem je ve Finsku otázkou osobní prestiže. K ní patří ovšem i slušný plat.
- Protože v úrovni jednotlivých škol nejsou výrazné rozdíly a rodiče si tak školu pro své děti vybírají téměř výhradně na základě místa bydliště. To je samozřejmě situace zcela odlišná od české reality: rozdíly ve výsledcích žáků jednotlivých škol v rámci výzkumu PISA se v České republice ukázaly jako jedny z nejvyšších.
- Protože školy ve Finsku požívají podstatně větší autonomie než školy české a o jejím rozsahu rozhodují místní úřady. Základní školy - je jich ve Finsku 4300 - mají velkou svobodu tvořit si svůj vlastní program vzdělávání v kontextu místních podmínek, který není nikým kontrolován, neboť inspekce byla ve Finsku v roce 1991 zrušena a s jejím znovuzaložením se nepočítá.

Více na http://www.kritickemysleni.cz/aktuality_show.php?co=259
Doporučuji:
is.muni.cz/th/152659/pedf_b/BPCZ__Fin.edu.syst.doc
06. 12. 2012 | 07:22

neo napsal(a):

xxx3:

Nesoudím úplně podle sebe. Ačkoli jisté věci jistě ano.
Proč se to smrsklo na extrém desetiletých? Ne všem je deset a ne všichni jsou jen v primě. Je tam mnohem více dětí starších.

Jistě vývoj se liší, nicméně to záleží také na přístupu rodičů a neomlouvá to mamánkovství, kdy musí mít děcko školu za rohem.

U nás dojíždějí do okolních měst do škol 6., 7.,8.,9. leté děti. Normálka zcela běžná.
jinak souhlas s tím materiálem.
část učitelů, bude podporovat gymply, aby nemuseli učit na základkách a část zase bude chtít gymply rušit, aby jim neodcházeli ti lepší žáci.
06. 12. 2012 | 08:40

gaia napsal(a):

neo

jste mimo, učitelé nic nepodporují , je to otázka politická.
23.22 to vidí reálně.

Víceletá gymnázia se u nás zavedla po roce 90, kdy se k moci dostali revanšisti, kteří chtěli svět vrátit do doby, která jim vyhovovala, do první republiky. Na víceletá gymnázia chidala děcka boháčů, občas pár výrazně inteligentních chudých dětí, která si však od útlého věku musela na tento luxus tvrdě dřít, třeba i doučováním těch rozmazlených ale bohatých spolužáků.
Příklad film Lásky mezi kapkami deště.

V 90. letech byl svět již úplně někde jinde, leč tady víceletá gymnázia založena, nacpáno do nich spoustu peněz, dnes víceméně nějak ustáleně běží, rušit je si nikdo netroufne z výše uvedených důvodů, rozšiřovat je ale také již prostor ani vůle není, výuka na nich je totiž mnohem dražší, než na základkách.

Nějaké výzkumy Pedagogických fakult jsou politikům šumafuk, stejně si dělají co chtějí, prosazují své zájmy, zájmy dětí jsou pro ně až na posledním místě.
Ale zas na těch fakultách musí něco zkoumat, psát nějaké diplomky, využívat granty a tak. co by tam jinak celé dny dělali a jakou činnost vykazovali?
06. 12. 2012 | 10:27

modrý edvard napsal(a):

gaio, může sem dát nějaký odkaz na to, jak jsou financovány různé typy škol?
"chidala děcka " chodila?
06. 12. 2012 | 11:42

neo napsal(a):

gaia:

mám v rodině 4 učitele a 2 z nich podporují víceletá gymnázia a 2 jsou proti přesně z těch důvodů, které jsem výše uvedl.

nejsem dítě boháčů, to platilo možná za té první republiky ne dnes.

opomněla jste se vyjádřit ! kde jsem koho nazval blbem a kde jsem prosazoval převýchovu nezaměstnaných v táborech?
06. 12. 2012 | 13:05

gaia napsal(a):

učitel na gymplu je v o stupeň vyšším platovém stupni, má o 2 hodiny týdně nižší úvazek, normativ na žáka na gymplu je vyšší než na ZŠ a na gymplu také není problém žáky dělit na semináře nebo volitelné přednměty.Na jazyky je dělení samozřejmé.
Na základce jen slyšíme, že nemohou mít praktika, že se nemůže dělit skupina atd.
Dokonce znám již 2 případy, že se vzalo skutečně hodně postižené nebo nemocné dítě s tím, že bude ve třídě pro něj asistent, a pak 1. září sice dítě přišlo, ale na asistenta nebylo a učitelka jen slyšela, však ty si nějak poradíš. A hotovo. poradit si musela, ale za jako cenu a vlastní oběti.
06. 12. 2012 | 19:55

šašek z Jihlavy napsal(a):

Až i v ostatních krajích převezmou rozhodovací funkce lidé nominovaní KSČM, jistě současnou neutěšenou situaci vyřeší ke spokojenosti žáků(studentů) i rodičů.
My, kteří jsme byli žáky a studenty v padesátých a šedesátých letech víme své. Smutné je, že v posledním dvacetiletí se pro zlepšení poměrů udělalo tak málo, ačkoliv všechny vládní garnitury deklarovali školství jako prioritu.
Učitelé si za to ovšem mohou trochu sami. Pokud bych měl hodnotit situaci podle Jihlavy, ze strachu z narušení zaběhaných zvyklostí a rutiny nechali jak na školském úřadu, tak i na ředitelských postech a školní ispekci zabetonovat osvědčené kádry a mladým vzali naději i chuť. Teď jsou viníci v penzi a tehdejší mladí kantoři si to pěkně vypapají. Jak se k poměrům staví ti dnešní mladí, netuším. Asi raději mlčí, pořád jsou na tom lépe než kolegové na Slovensku. Ledy se pohnou, až se pohnou i rodiče, a to podle mého pozorování hned tak nenastane.
06. 12. 2012 | 21:12

modrý edvard napsal(a):

gaia: ne, jestli je to pro mě, tak já jsem chtěl nějaká objektivní čísla.
06. 12. 2012 | 23:45

Marek Kobera napsal(a):

To Čochtan:
"Nevadí ! Nahradí je v rámci incluse a pozitivní diskriminace cikáňata ze zvláštních škol. :-(((((( "

Tak správně. Nejlepší je seznamovat se s okolní realitou hned od mala, ne?
07. 12. 2012 | 01:01

Marek Kobera napsal(a):

To neo:

"Proč ztrácet čas na ZŠ mezi agresivníma hlupákama, kteří šikanují celou třídu, brzdí výuku, ničí svým chováním celý systém?"

Že by příprava na pracovní proces, kde jeden z těchto může být Váš nadřízený?
07. 12. 2012 | 01:10

Marek Kobera napsal(a):

To scientist:

Já tedy chci maximálně drezírující, maximálně zábavnou školu. Tedy drezurou k zábavě! Stačí přece socializovat děti tak, aby to tak chápaly. Aspoň to mi říká moje příručka sociologie...
07. 12. 2012 | 01:14

gaia napsal(a):

šašek z Jihlavy

koncept jednotné školy zcela jistě vzal za své, já osobně si myslím, že ta 60. léta byla to nejlepší, co jsme ve školství kdy měli.
A ta vaše první věta je naprostá demagogie, je jasné, že pár komunistických radních nevyřeší nic, jen bude komu nadávat za věci, které by jiní provedli možná ještě horším způsobem.
Vždyť podívejte na tu Třeboň, 8 tisícové město a potřebuje k naplnění osmiletého gymnázia 270 žáků ročně. A to mají ještě čtyřleté, jak vidět na stránkách školy.
Myslíte, že tak malé město, kde se jistě nejméně třetina nebo polovina lidí zcela jistě již nerozmnožuje, že tu poptávku po gymnazistech může dodat?

modrý edvard

čísla si vygooglujte nebo zjistěte, proč bych to dělala za vás.

Mne naopak zaujala čísla v i dnes, v článku z ropných vrtů do školy majitelka školy v Jesenici vysvětluje, jak vloni utržila 36 milionů.
Školu postavila na pozemcích zdarma od obce, jen musí 15 let přijímat děti z jejich obce do školky.
Hrozně se kroutí, jak na tom prodělá, že ty pozemky vlastně přeplatí, v závěru se však přiznává, že tyto obecní děti jsou pochopitelně v jiné třídě a od ostatních striktně odděleny, také samozřejmě nemohou participovat na programech těch, za které rodiče platí 200 000 ročně.

Takto se na školství musí, ropných vrtů na zbohatnutí na světě moc není, všechny již někomu patří, ale děcek je pořád dost a je to neobnovitelný zdroj, který nikdy nevyschne, já přesto věřím, že ty jesenické socky vzdělávající se striktně oddělené od těch zbohatlíků jsou naší jedinou nadějí, že se v budoucnu něco změní,že ony budou od mala odkojeni poznáním, že vzdělání nesmí být jen pro ty, co mají bohaté tatínky nebo jen jim příroda nadělila větší paměť.
07. 12. 2012 | 07:33

Anna napsal(a):

Nejdem cestou ve školství velmi úspěšných Finů. U nás je poměrně dost zakořeněná představa, že bez soukromých škol kvalitní vzdělání téměř není. A že je normální a žádoucí státem podporovat ve školství separaci dětí podle naditosti peněženek rodičů.

Cituji:

MŠMT soukromníky podporuje

Ministerstvo školství vydalo prohlášení, v němž nesouhlasí se záměrem ministerstva financí dotace snížit, či úplné zrušit. Důvod je prakticky identický s tím, který razí soukromníci.

„Realizace návrhu by nejen ohrozila samotnou existenci řady těchto škol, ale rovněž by značně zkomplikovala život téměř 80 tisícům žáků, kteří na nich studují. Podobným způsobem by záměr poškodil i soukromé mateřské školy.“

I ministerstvo školství upozorňuje na to, že stávající podpora soukromým školám je stanovena přímo zákonem o poskytování dotací soukromým školám a že má fakticky mandatorní charakter, což znamená, že ji nelze snížit bez úpravy této zákonné normy a případně i školského zákona.

Ministryně školství Miroslava Kopicová je připravena o celé věci jednat s ministrem financí Eduardem Janotou a upozornit ho na obrovská rizika, která jsou s případnou realizací zatím pouze načrtnutého záměru spojena.
http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=1865

Většina lidí si dnes nemůže dovolit dát své děti na soukromou školu. VŠEM dětem by se však mělo dostat KVALITNÍHO vzdělání.

Analýzy výsledků výzkumu PISA skutečně potvrzují, že nejlepší výsledky v testech mají většinou ty země, kde jsou vzdělávací příležitosti sociálně spravedlivé (např. právě ve Finsku nebo na Islandu).
Česká republika patří mezi pět zemí, kde školní výsledky žáků vzrůstají se zlepšením socioekonomického postavení rodičů nejvíce.

PORG získal v červnu 2007 dar ve výši sto milionů korun. Deset milionů obdržel přímo PORG v Libni a za zbývajících devadesát milionů se postavila nová pobočka na Praze 4 – dvojjazyčné gymnázium a základní škola Nový PORG.
Dárcem byl generální ředitel energetické firmy ČEZ Martin Roman. Nesystémové přidělení vysokého daru od ředitele polostátní firmy, jejímž příjemcem byla firma syna prezidenta, byla kritizována řadou osobností i sdružení (mj. Transparency International). Bratr ředitele školy Jan Klaus je v ČEZu zaměstnán na vyšší manažerské pozici.

"Společnost PORG – gymnázium a základní škola, o.p.s., hospodařila v kalendářním roce 2011 s obratem 123.778 tisíc Kč

a dosáhla zisku po zdanění 32.587 tisíc Kč. To je skoro 39% nárůst obratu a přes 94% nárůst zisku oproti roku 2010."
(citace z Wikipedie)

Žáci, kteří za dva týdny půjdou poprvé do škoy, nedostanou od ministerstva školství příspěvek na školní potřeby, tzv. pastelkovné. Příspěvek byl dosud 800 korun na jednoho žáka a dostávaly ho školy.

Na pastelkovné šlo loni 85 milionů korun, jeho zrušení avizoval už exministr školství Josef Dobeš (VV).
http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=754458

Ve stejnou dobu má soukromá škola zisku po zdanění 32,587 milionů Kč.
Holt žijeme v ČR.


Výsledky ukázaly, že čtenářské dovednosti českých žáků jsou podprůměrné, v matematice a přírodních vědách jsou děti průměrné. "České republika klesá nejrychleji ze všech zemí OECD," konstatoval ministr školství Josef Dobeš (VV), který zveřejněné výsledky označil za hořkou pilulku.
http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-48491970-smutna-zprava-ze-skolnich-lavic-cesti-zaci-se-zhorsili-nejvic-ze-vsech
07. 12. 2012 | 08:01

scientist napsal(a):

to Marek Kobera:
cituji: "Já tedy chci maximálně drezírující, maximálně zábavnou školu. Tedy drezurou k zábavě! Stačí přece socializovat děti tak, aby to tak chápaly. Aspoň to mi říká moje příručka sociologie..."

Tak tu příručku zahoďte :) Daniel Bell napsal téměř před 40ti lety dobrou knížku (je i v ČJ). Jmenuje se Kulturní rozpory kapitalismu (jestli jste z oboru, tak to určitě víte). Tam, myslím, lze najít odpověď, proč už škola nemůže drezírovat k zábavě. Třeba to bude za dalších 30 let z nějakého důvodu opět možné. Ale dneska nemůžeme po této instituci chtít, aby dělala něco, co z principu nezvládne. Pokud socializace v ostatních životních sférách probíhá jinak, nemůže jít škola osamoceně proti proudu.

Máte pravdu - sebe-disciplína může být taky formou slasti, ale my už nežijeme ve společnosti silných otců a represivní veřejné morálky produkující autoritářské osobnosti.
07. 12. 2012 | 11:35

Marek Kobera napsal(a):

To scientist:

Ne, nejsem z oboru (to bych bral skoro jako urážku), a tak ani onu knihu pana Daniela Bella neznám. Je tedy zajímavé, že uvádíte před 40 lety a za 30 let, takže se mohu ptát, nakolik je ona kniha ještě aktuální, a kdy ji budou také z regálů vyhazovat či prodávat ve veřejných knihovnách za 5 Kč.

Je zřejmé, že nesocializuje jenom škola, ale také hlavně rodina (rodiče), vrstevníci, další sociální skupiny, prostředí. Takže s Vámi souhlasím, ale jen se divím, kam až lze zajít. Opravdu se nedomnívám, že represivní veřejná morálka by vyprodukovala autoritářské osobnosti bez ohledu na temperament vychovávaných.

Souhlasím také, že je těžké ve společnosti něco řídit, ovšem, povězte mi pěkně, jak je možné proklamovat "znalostní společnost", když přitom znalostí atd. ve společnosti pravděpodobně spíš ubývá. Proto bych třeba navrhl, když už máme veřejnou podporu různých antidiskriminačních hnutí (za práva žen, homosexuálů apod.) i formou kampaní, udělat kampaň na podporu vzdělanosti. Představoval bych si to např. tak, že nějaké veřejně známé osobnosti (politici, moderátoři, herci, sportovci apod.) vystoupí v klipu s tím, že sice mají miliony a uznání lidí, ale v noci se budí s tím, že neznají a nevědí, oč jde v Mohsově stupnici či v pořadí orbitalů. Herci by to mohli ztvárnit ještě tak, že nebudou jenom vzlykat, ale mohli by lézt po kolenou a sypat si popel na hlavu.
07. 12. 2012 | 12:42

Marek Kobera napsal(a):

To Zdeněk Brom:

"Stejně tak ale musí být možnost agresivního žáka umístit do speciálního zařízení, kde by odborníci určili další postup. "

Nechtěl bych Vám brát nějaké Vaše iluze, ale na tohle reální odborníci moc nejsou. Nominální ano, reální ne.
07. 12. 2012 | 12:56

Marek Kobera napsal(a):

To neo:

Chápu, že si v tom chcete udělat pořádek, kdo je agresivní hlupák a kdo ne, kdo si zaslouží a kdo ne. Přesto byste možná měl ještě uvážit, že někdo se po nějaký čas chová (či dokonce jednou zachová) hloupě a agresivně a pak už ne a že někteří se hloupě chovají z opozice vůči učiteli a dalším (rošťácká subkultura). Má se nad nimi zlomit hůl hned nebo jak dlouho se má čekat, případně co dělat?
07. 12. 2012 | 15:58

Helmut Harzer napsal(a):

Opět někdo, kdo naprosto účelově zaměňuje příčinu a následek. Jsem ředitelem základní školy už nějaký čas a mohu srovnávat doby, kdy víceletá gymnázia byla v plenkách a ze základních škol na ně odcházelo studovat 2-5% žáků. Na kvalitu druhého stupně to nemělo prakticky žádný vliv. Píše se rok 2012 a na víceleté gymnázium odešlo z 5. ročníku 17 dětí, což je v našem případě více než 30% a kvalitativně lze říci, že odešel i tzv. lepší průměr. Myslíte si snad, že zbývající žáci budou mít stejnou kvalitu výsledků? Důvodem není nekvalitní práce našich pedagogů, ale honba za normativem na střední škole a potřeba zachovat pracovní místa, ber kde ber. Kvantita zaměněná za kvalitu.
11. 12. 2012 | 07:58

mauky napsal(a):

Mluvíte mi z duše - pokud bude slušná úroveň základní školy, pak nebude důvod brát odtamtud děti na víceleté gymnázium. Sama jsem dala dceru na víceleté gymnázium proto, že na základní škole byla situace z mého pohledu poněkud úděsná a je k zamyšlení, že dcera je nejen mnohem spokojenější, ale že má i lepší prospěch než na ZŠ, protože ji baví se učit. A co se týče absolventů učitelství a jejich kvality - prostě to je o penězích, ač nám stále sugerují, že ne. Zkuste si zaplatit několik tisíc za odborný kurz k vašemu předmětu včetně pobytu a ještě přijít o výdělek či dovolenou - a škola vám to opravdu nezaplatí...Od peněz se odvíjí pak další vzdělávání včetně cestování a zcela jistě v naší době i společenská prestiž. V našem povědomí je totiž učitel pořád veden jako týpek v oblýskaných kalhotách nebo špatně padnoucím obleku, který se věnuje své práci s nadšením hlavně pro své uspokojení, jenže i učitelé mají rodinu, také chtějí, aby jejich děti studovaly na vysokých školách, aby si mohli dopřát slušné bydlení a jezdit na dovolenou jako jiní se stejnou úrovní vzdělání - a mám-li si vybrat to lepší pro svou rodinu, tak učitelství to bude až v poslední řadě. A vo tom to je...
11. 12. 2012 | 09:43

Danielrila napsal(a):

Hello. And Bye.

http://somepaydaylounz.com - mr fitz
26. 02. 2014 | 19:11

Danielrila napsal(a):

Hello. And Bye.

http://somepaydaylounz.com - mr fitz
27. 02. 2014 | 13:14

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy