Ideální manžel na vlastní nebezpečí

13. 04. 2011 | 07:45
Přečteno 3866 krát
Pravda prý nikdy nesmí stát v cestě dobrému příběhu, soudí klasik. O dobré příběhy ovšem bývá nouze, proto se kradou, ba loupí, neřkuli zcizují, všemožně inovují, obměňují, recyklují. Podobného postupu se neštítili ani velikáni jako Giovanni Boccaccio, William Shakespeare nebo třeba Alexandre Dumas otec, činili tak ovšem s elegancí, citem a nesouměřitelným mistrovstvím.

V poslední době jsem několikráte bezmocně přihlížela určitému vývojového posunu, kdy se příběh stal rukojmím nezřízené umělecké ctižádosti – a pěkně to chudák odnesl. Patrně nejtruchlivěji na mě zapůsobila inscenace Ideálního manžela, oblíbeného to kousku z pera neméně oblíbeného Oscara Wildea, nedávno přetrpěná v brněnském Mahenově divadle. Na činoherní scéně, kterou mám ráda, fandím jí, čas od času ji navštěvuji a s velkou nelibostí se na ní dopouštím kritiky. Tentokrát jsem v hledišti usedla po delší prodlevě, i těšila jsem se převelice v naději, že na břitké konverzační komedii nelze nic zkazit.

Ó, jak ošklivě jsem se zmýlila! Pánové realizátoři naznali, že Wilde, který se již nemůže bránit, potřebuje načechrat lehce zašlá secesní pírka. Usoudili, že text ve střední části „působí jako tekuté písky pohlcující výpovědní hodnotu celého díla“ (citováno z Poznámky k inscenační úpravě), rozhodli se proto původní drama směle vylepšit, dodat mu na závažnosti a sžíravé politické výpovědi. Postupovali přitom natolik důsledně, že by brněnskému nastudování slušel jiný název, snad vybavený podtitulkem „na motivy známé hry…“

To vše by se dalo s notnou dávkou dobré vůle odpustit, nemám ve zvyku nasazovat klasikům sádrové hlavy, pokud by necitlivé, mnohdy téměř kruté zásahy sloužily příběhu, nikoliv naopak. Ideální manžel však zůstává jiskřivě zábavný pouze tam, kde se drží Wildeova textu, inovace vyznívají násilně a křečovitě, humor pitvorně, názorné erotické vsuvky vzbuzují rozpaky a – i když v soukromí jde jistě o aktivity příjemné – místy dokonce odpor. Ono sžíravě závažné sdělení o prohnilosti politických struktur se divákům polopaticky vnucuje, kdyby přesto nepochopili, zaskví se na jevišti na prosvětlené otočné stěně nápadný nápis THE SHIT (jsou to tedy ostří hoši, tihle mistři úpravci!). Příběh, rozcupován na kusy, přitom rozplizle mizí v londýnských mlhách, zůstávají jen rozpaky a vztek. Situaci nezachránily ani kostýmy pojaté v roztomile steam-punkovém duchu.

Ideální manžel se v tomto nastudování hraje od prosince 2008 a očividně stále vábí zástupy diváků, kteří netuší, jaká to neviktoriánská, nebritská, newildeovská a nezábavná taškařice je vlastně čeká. Pachatelům nelze než přát, aby jim po zbytek života pod okny výhružně chřestilo řetezy strašidlo cantervillské. Kdyby je napadlo týž svévolný kousek zopakovat na jiné Wildeově hře, snad by se o nápravu postaralo pár týdnů žaláře v Readingu. Pro sebe si mohu z celé záležitosti vyvodit zásadní ponaučení – než zase vstoupím do hlediště, pečlivě prostuduji program, zdaliž v něm náhodou nečíhá varovná poznámka o inscenační úpravě.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

MMM napsal(a):

Ládik!!!, hoven, Čochtan, Rumcajs, Sup... vy patříte na server Česká posice. Nechte zdejší socany napokoji!
13. 04. 2011 | 07:58

Ládik!!! napsal(a):

MMM -
neplaš.
13. 04. 2011 | 08:00

Michal Macek napsal(a):

takze neco jako vec makropulos v narodnim,a voni za to jeste dostali thalii ci co....
13. 04. 2011 | 08:27

Občan napsal(a):

A nebo taková ta Rusalka, jak pobíhali po jevišti v džínách. Ale tu alespoň diváci vypískali.
Také se mi vybavuje Romeo a Julie, kde se jezdí v kabroších z 50. let, střílí se samopalů a kouří marjánka. Nebo Hamlet přenesený do carského Ruska z konce 19. století. I když - tohle jsou americké filmy, tam těžko lze očekávat nějakou kulturu a vztah k historii.
Achjo, a autoři se ani nemohou bránit...
13. 04. 2011 | 08:47

Michal Macek napsal(a):

Obcan

ten romeo nebyl spatnej,bylo to ve versich a jen misto koni a kordu tam byly kary a bouchacky a misto 2 rodu 2 znepratelene gangy....
13. 04. 2011 | 09:11

Aleš napsal(a):

Dobrý den, paní Mičanová. Vámi popsanou inscenaci jsem neviděl, viděl jsem však mnoho jiných podobných představení. A předem podotýkám, že ne každá aktualizace musí být umělecká katastrofa. Za ty vydařené uvádím - a proč nesáhnout hned do nejvyšších pater - inscenaci Wagnerova Prstene Nibelungů v Národním ve spolupráci s Deutsche Oper am Rhein Duisburg - Düsseldorf v roce 2005. Celý Prsten posunutý ze starogermánských mýtů do salonů 19. století a účinek: emocionální masakr (jak se dnes říká:-)
Ale proč jsou i nejlacinější, nejblbější a nejvulgárnější aktualizace důležité? Pro pocit sdíleného lidství. Nevím jak vy, ale já se pokaždé kroutím na sedadle studem, nejraději bych se zmenšil až zneviditelnil a přitom k tomu není na první pohled žádný důvod. Nejsem autorem ani režisérem ani žádný z protagonistů. Mám za to, že tenhle nezasloužený pocit studu, který každý znás zažívá, když je svědkem nějakého trapného pořínání svých bližních, je nejsilnějším důkazem lidské sounáležitosti. Toho, jsme geneticky vskutku skupinovými živočichy. Jen bych rád věděl, co si o nás pomyslí - dejme tomu - třeba ti malí noví sloni z Ostravy
13. 04. 2011 | 09:39

Občan napsal(a):

Úplně špatnej nebyl, to je fakt. Ale ten Hamlet byl příšernej. Přitom amíci produkovali skvělého Othella (asi před 15ti lety), víceméně produkovali skvělého Hamleta s mladým Melem Gibbsonem 90. roce, v 80. letech ještě asi dvě výtečné "šejkspíroviny" - takže uměli udělat dobrý film (teď už si nejsem jist, možná nějaká nezávislá parta).
13. 04. 2011 | 09:45

Baba napsal(a):

Ze mně intelektuálka nikdy nebude. A takový vlk už taky nejsem.
13. 04. 2011 | 10:19

voroshilov napsal(a):

Kam se hrabe nejaky Oskar Wilde na Havla s jeho nesmrtelnym Odchazenim!
13. 04. 2011 | 11:00

Baba napsal(a):

Pěkně nám to kristalizuje, jen aby se to nezačalo rozpouštět.
13. 04. 2011 | 11:12

Čochtan napsal(a):

Paní Mičanová,
a vypískala jste to představení ? Ne ? Proč ? To je vaše právo, právo nespokojeného diváka.
13. 04. 2011 | 13:14

Kryštof napsal(a):

Čochtan:
Cožpak dáma v divadle píská? Kde jste byl vychováván, pane?
13. 04. 2011 | 13:44

DF napsal(a):

Dáma píská někde jinde.
13. 04. 2011 | 17:23

Kryštof napsal(a):

DF:
A kde, prosím? Jsem zvědav.
13. 04. 2011 | 17:28

honolulu napsal(a):

Pani Micanova,
napiste divadelni hru z dejin s vaznym nametem, pri ktere by pul divadla nebo kina neusnulo nudou.

V Hollywoodu je zamestnano 350 lidi, kteri maji za ukol psat namety pro filmy a divadla. Vysledek jejich prace je ten, ze nikdo nechodi ani do divadel a ani do kin. (Krome deti.)

Lide, kteri se pres nepotismus dostali na tyto pozice NEznaji dejiny niceho a nikdy nebyli znalci zivota take. Proto cely ten Entertainment Prumysl je na pokraji bankrotu a je nesnesitelny i pro lidi s malym intelektem. (Strasna nuda.)

Zadna skola NEEXISTUJE, ktera by dokazala z nekoho udelat
W. Shakespeara. Na to je potreba znalost psychologie nabyta zivotnimi zkusenostmi, nebo znalost dejin s inspiraci neco rict, vysvetlit, ukazat obraz doby.

Ja vim na 100 %, ze inklinaci k dejinam mate v krvi. Ze by jste to HRAVE DOKAZALA. (Znate Egypt a myslite na Cleopatru.) Protoze vsak zijete v Cesku, tak mate pochybnosti sama o sobe a jste tlacena dolu (artificially) a jste hlidana, aby jste nahodou neprevyssila okolni trpasliky.

Tam vzdy kazdy namysleny hlupak pristrihoval kridla nadanemu sousedu.

Dam Vam inspiraci a dam Vam napad. Mohu si to dovolit kvuli me zvedave povaze. Nesnasim totiz zahady. V dejinach stredni Evropy jsou 4, kolem kterych "uceni" profesori chodi po spickach, anebo je obchazi abstraktnim "obloukem". (Jak vidite, nemam vysoke mineni o autoritach. Casto nevi nic, ale vanity jim zakazuje si to priznat.)

Napisi Vam o tech zahadach a mozna z nich udelate namet divadelni hru, ktera bude prinosem a inspiraci k premysleni a ne nudou. Ozvu se Vam vecer, nebo zitra. Povinosti volaji.

Vy jste me inspirovala analyzovat Vasim blogem o Cleopatre bitvu u Actium (2.9.31 B.C.) a celou jeji vladu i povahu. (Moc dobre me to pabavilo.) Tak mi dovolte se Vam revanzovat pobavenim na oplatku, snad z toho bude ta divadelni hra.
To potom bude JEKOTU v Brne a v Praze....Ozvu se pozdej.
13. 04. 2011 | 17:50

Kryštof napsal(a):

Vivat Honolulu!
13. 04. 2011 | 17:57

Baba napsal(a):

Daleká cesta od povinného respektu padesátých let minulého století přes euforii let devadesátých k dnešku, jemuž atributy přidělí až epochy následující.
13. 04. 2011 | 18:42

camponotus napsal(a):

Prozatím jsem nezarostl kulturním plevelem uplynulého dvacetiletí, ale velice se těším na inscenaci Klausových spisů
a konspirací politického plebsu. Na Rusalce jsem naštěstí byl ještě, když nenosila džíny a v inscenacích se nemluvilo ve Zlaté kapličce neuvěřitelně sprostě a vulgárně, je to odraz mravního úpadku současnosti a podle toho vypadá i politická i občanská kulturnost. Amen.
13. 04. 2011 | 22:36

honolulu napsal(a):

Jak jsem slibil, predkladam prvni zahadu k posouzeni.

V roce 1700 B.C. prislo v celem tehdy znamem svete k obrovske EXPLOZI blahobytu. Po dlouhem strastiplnem klopytani pozdnim neolitem, nastal prudky obrat k daleko snadnejsimu zivotu bez hrozby hladu. Tri centralni strediska tehdejsiho sveta na tom byly nejlepe. Kreta, Egypt (a lide nebijte me) - Prvni KELTOVE V DNESNICH CECHACH.

KRETA v te dobe byla na zenitu sve moci a slavy. Tato namorni velmoc ovladala cele Stredozemni more a obchod ve vsech castech tehdejsi osidlene Evropy.

EGYPT zil v te dobe v t.zv. Middle Kingdom a stavel kolosalni chramy a sochy. Ovladal Nubii. Mel centralni vladni system s omezenou moci byrokracie a slechty. Byl velmi bohaty s prisunem zlata z jihu.

V tom roce 1700 B.C. byl take ukoncen prichod Reku do RECKA.
A ve stejne dobe vzniklo mocne kralovstvi HITTITES, (dnesni Turecko), kteremu Evropa vdeci za vstup do doby zelezne.

To vse je vsak pouze na okraj. Daleko zajimavejsi je, jak to vypadalo v dnesnich Cechach v tom roce.

Ten rok byl mocnym nastupem prvnich KELTU a doby bronzove. Zacaly se stavet oppida. (Hrazene pevnosti). Zeme se zacala zalidnovat, bohatnout a ruzne vetve Keltu prestaly byt zahledene do sebe. Zacaly obchodovat se Steredozemim. Jejich moc neustale rostla.
V roce 1300 B.C. presli Keltove z doby bronzove do zelezne. Mezi lety 800 B.C. a 450 B.C. ovladli 1/2 Evropy. V roce 200 B.C. byli neobavanejsi evropska velmoc s centrem v dnesnich Cechach. V roce 100 B.C. se porvali s Rimem.

ZAHADA je v tom, ze nikdo nevi ODKUD prisli a nikdo nevi, proc v roce 50 B.C. se tak dokonale "vyparili" z Cech, centra jejich moci a slavy, ze germansky kral Marabud privandroval s Markomany a Quady na uzemi opustenych Cech v roce 9 B.C. (z uzemi kolem dnesniho Wurzburgu.) Nasel Cechy uplne prazdne, opustene a zanedbane uz 40 let.

V Cechach po Keltech nezbylo nic, jen ta oppida a nazvy rek. (Napr. Jizera.) Pritom u nas zili DELE nez my Cesi zijime v Cesku. CO SE STALO ? Jak muze zmizet tak slavny a obavany narod ? On se urcite nevejde cely do dnesni casti Francie ci Irska, kdyz ovladal i cast vychodni Evropy. Tak, jak se objevil znenadani, tak i zmizel.

Az me prestanete nadavat, tak vam reknu, kdo ten narod byl a odkud jsem se to dozvedel....Tak to byla prvni zahada.
14. 04. 2011 | 02:41

honolulu napsal(a):

Pani Micanova,
posledni veta prispevku 02:41 NEbyla urcena Vam, ale tem co mi budou nadavat...(Bez toho s v Cesku nikdy nic neobejde.)

A ted budeme mit trochu legrace s nasimi sousedy - Germanskymi kmeny a ukoncime to zahadou cis. 2, ale priste.

V 30 B.C. se narodil velmi nezbednemu kralovi germanskeho kmene Markomanu syn Marobud. Protoze tatinek byl vyhlaseny gauner po cele Germania Magna, tak unaveni a v pravidelnych intervalech "fackovani" rimsti legionari na Pax Romana LIMES prisli k zaveru, ze kdyz maleho prince odvezou do Rima, tak udrzi krale v poslusnosti. V pripade, ze ne, tak malemu prckovi useknou hlavu a poslou ji tatinkovi (kralovi) k oslavam Slunovratu.
Takze Marobud vyrustal v Rime.

Cela ta Germania Magna v te dobe byla misto nekonecnych valek. Kmen proti kmeni a vsichni - VETSINOU, proti Rimu.
Snad nejbojovnejsi ze vsech tech germanskych hrdlorezu byl kmen CHERUSCI, kde se narodil 18 B.C. ARMINUS. Po odvleceni do Rima, take jako rukojmi, se tomuto princi na rozdil od Marobuda v Rime "libilo" a po dovrseni veku vztoupil dobrovolne do jedne z rimskych severnich legii.

V roce 7 A.D. ve veku 25 let preplaval Ryn a utekl z legie. Do dvou let sjednotil 6 germanskych kmenu.

V roce 9 A.D. VYLAKAL 3 rimske legie do Teutoburskeho lesa a s 6 germanskymi kmeny znicil - povrazdil behem 3 dnu pres 24 000 rimskych legionaru z XIX, XXV, XXVI legie i s Varusem. (Publius Quincitilius Varus - Governor of Germany), osobni kamarad Augusta. Byl tez sefem nejkrasnejsiho mesta severu - Colonia Claudia Ara Agrippinensium. (Kolin nad Rynem).

Augustus v Rime se nervove zhroutil. Pobyhal v noci po svem palaci a kricel : "Varus, Varus, vrat mi moje legie" !

V te dobe Marobud zil uz 18 let (od roku 9 B.C.) ve svych palacich na uzemi Prahy (ktera jeste neexistovala) v mistech dnesni Stromovky a Troye.
Kdyz dostal prikaz od Armina, (o 12 let mladsiho), aby se prisel sklonit pred jeho majestatem a titulem knizete vsech Germanu, tak kral Markomanu a Qvadu - Marobud, mu vzkazal, ze ocekava jeho skloneni.... A uz tu mame prvni valku.

Dopadla velmi spatne pro obe strany.
Marobud verny Rimu s pomoci rimskych agentu dokazal v roce 17 A.D. Armina zabit, ale sam ztratil trun a musem uteci pod ochranu Rima, byl zrazen knizetem KATVALDEM, ktery se jako druhy kral germansky ujal moci nad Markomany 18 A.D. v tehdejsich Cechach. (Ktere se tak nejmenovaly.) Vladl pouze jeden rok. Od roku 19 A.D. VANNIUS kral Quadsky, (kmen ktery se usadil na Morave) zacal vladnout v uklidnenych pomerech kmenu Markomanu i Qvadu.
V te dobe Marobud zil uz v Ravene. Jezdil na navstevu ke staremu nepriteli, cisari Tiberiovi a mel sexualni vztah s vdovou po Arminovi, daleko mladsi, krasnou THUSNELDOU, ktera byla zavlecena do Raveny po smrti Arminove 17 A.D..

Marobud zemrel rok po smrti cisare Tiberia
38 A.D. ve veku 68 let, za panovani cisare Caliguli s kterym se markomansky kral nikdy nesetkal.

Takhle zacalo panovani Germanu na uzemi Cech & Moravy, ktere vyvrchlilo ve valkach proti cisari jmenem Marcus Aurelius. Po jeho smrti 180 A.D. mame zahadnou diru v dejinach nasi zeme o ktere Vam napisi priste...Vydrzite-li to.

Takove veci pisi pouze dejiny. To nikdy nedokaze napsat pisalek z Hollywoodu... Udelejte si z toho namet pro divadlo v pripade, ze Vas to zaujalo. Ujistuji Vas, ze to neni z me makuvky, ale ze zbirky antickych knih. (Ja totiz hledam Atlantis uz 30 let a nekdy zabloudim do jine doby.)
14. 04. 2011 | 05:56

honolulu napsal(a):

To je zajimave, ze mi nikdo nenadava. Tak mi dovolte vas unavovat dale, treba si z toho nekdo neco vybere na zamysleni a budouci divadelni hru.

Zadna zeme v Evrope neni do hloubky tak prosakla KRVI, jako jizni Morava. Sta tisice zabitych v jednech z nejkrvavejsich valkach v historii Rima, valkach MARKOMANSKYCH, jsou toho dukazem. Tyto valky zacaly ve vlnach od roku 162 A.D., rok po nastupu na trun jednoho z nejschopnejsich rimskych cisaru
Marka Aurelia a skoncily vycerpanim obou dvou stran.

Od roku 180 A.D. mel Rim sestupnou tendenci a uz nikdy nebyl tak mocny a slavny jako pred zminenymi Markomanskymi valkami.

Na druhe strane, spojene germanske kmeny byly tak zdecimovane - vyvrazdene, ze behem pristich let odchazely dobrovolne do podruci Rima, do take vylidnene provincie PANNONIE SUPERIOR, NORICUM a RAETEA za slib protekce a klidneho mirove zivota, i kdyz kralovstvi Markomanu a Quadu stale jeste existovalo. Pozvolne odchazeni a vymirani germanskych kmenu z uzemi Moravy a Cech vytvorilo prostor (vakum) pro prichod Moravanu a Cechu. Tak jako kdysi Marobud nasel zdevastovane nynejsi uzemi Ceska po Keltech, tak SLOVANSKE kmeny Cechu a Moravanu nasly POUZE zbytky germanskych kmenu na zminenem uzemi. Prvni z techto slovanskych kmenu prisly 50 let pred koncem Rima (476 A.D.) na zacatku pateho stoleti...

VELKA zahada je v tom, ze nevyslovne utrpeni obyvatel dokaze uplne znicit psycologii tak nebezpecnych lidi, jako byli Germanske kmeny.

Dodatek : Markus Aurelius zemrel ve Vindobone 17.3.180 A.D. ve veku 59 let.
(Ve Vidni, tam kde je dnes namesti Am Hof, staval tam rimsky tabor, X legie. ANO !!! Je to ta stejna legie, ktera v roce 29 A.D. ukrizovalo Krista v Judei.)
CARNUNTUM, hlavni mesto provincie PANNONIA Superior, ktere stavalo blizko soutoku Moravy a Dunaje (kousek proti proudu Dunaje od nynejsi Bratislavy, zmizelo v dejinach.)
Za zminku jeste stoji, ze z duvodu valek Markomanskych hlavni mesto provincie NORICUM - Lauriacum a provincie RAETEA - Augusta Vindelicum, zaznamenalo velky priliv uprchliku a stoji dodnes pod jinym jmenem stejne jako Vindebona.
Za zminku stoji, ze prestoze se valkam rika Markomanske, tak byla v pohybu cela Germania.

Tak to vidite pani Micanova, mame dve zahady za sebou, Keltskou a Germanskou. Chtela by jste slyset o Avarske a Velkomoravske ? Napiste dalsi blog, a ja Vam ty zahady slibuji.
Vite, ze kdyz Caesar zapalil OMYLEM knihovnu v Alexandrii, (48 B.C.) tak zhorelo 170 000 scrols. Vite, ze 1 200 jich psalo o Atlantis.
(Musim se zaptat hasicu, jak se hasi knihovny. Egyptane byli spatni hasici...)
14. 04. 2011 | 17:04

Fialenka napsal(a):

Hru Ideálního manžela jsem neviděla a ani nevím o čem to je. Proto bych nepoznala případnou inovaci. Ale na vašem místě by mně to vadilo taky a hodně.
Byla jsem před měsícem na Rusalce – moooc hezký. Až na maličkost, že Princ a Ježibaba měli hlásek jak konipásek. Už jsem na Rusalce byla potřetí a šla bych zas. Džíny neměla, zato tam na Zámku běhala bosa jen ve velké pánské košili. Což ale v kontrastu s dobovými róbami ostatních dvořanů vystihovalo jaká je a v jaké je situaci. Novinka pro mě byla, že promítali text v ČJ a AJ, takže šlo přečíst co zpívají.
14. 04. 2011 | 17:43

Baba napsal(a):

Jsem konzervativní divák. Mám ráda psaný text v programu a obraznost na jevišti. Budu muset hledat představení bez titulků. Divadelní a filmové představení je nahraditelné, nikoli zaměnitelné.
15. 04. 2011 | 09:23

danielamicanova napsal(a):

Děkuji, dámy a pánové, za podnětné komentáře a inspirativní postřehy, panu Honolulu pak za velkorysé nastínění látky vhodné k dramatickému zpracování - cítím se přemožena do té míry, že postrádám slov. Snad tedy nezbývá, než popřát všem nádherné prožití nadcházejících Velikonočních svátků.
16. 04. 2011 | 14:15

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy