Vládě, složené ze samých mužů, by jmenování ženy jako zmocněnkyně pro lidská práva slušelo.

„Spät aber doch“, říkává moje tchyně. Doufejme, že to s ní budu moci prohlásit i tentokrát a že se v nejbližších dnech dozvíme jméno nového zmocněnce či zmocněnkyně pro lidská práva. Přiznám se, že na tom mám i osobní zájem. Před necelým měsícem jsem totiž spolupodepsala dopis premiérovi s výzvou k obsazení této pozice do konce ledna. Pokud by se tak nestalo, autoři výzvy měli rezignovat na členství v poradních orgánech vlády. Ze slov ministra Johna v televizní debatě Otázky Václava Moravce se zdá, že signatáři výzvy ve své práci budou pokračovat. (Dodávám, že veškerá práce ve vládních výborech je neplacená).

Současná česká vláda si libuje v extrémech, jako by nám chtěla dát najevo, že hodnoty lidských práv a svobod nebere v potaz. Pozoruhodným unikátem je složení kabinetu ze samých mužů, ačkoliv parlamentní volby, ze kterých vzešla, počet žen ve sněmovně navýšily. A nebyla to zásluha politiků, neboť počet žen na volitelných místech kandidátek dokonce klesl. Občané totiž dávali ženám preferenční hlasy, které je vynesly do sněmovny. Koaliční strany, které vyjednávaly novou vládu, nebraly ohled na vůli voličů vidět ve vedení země ženy. Jako bychom ani nebyli v Evropě, kde účast žen v exekutivě je samozřejmým znakem civilizovanosti a respektu k rovným příležitostem žen a mužů.

Dalším extremním gestem vlády bylo zrušení samotné pozice ministra pro lidská práva a menšiny. Vládě ani taková demonstrace bezvýznamnosti lidských práv nestačila. Po odvolání z funkce tehdejšího zmocněnce pro lidská práva a národnostní menšiny Michaela Kocába v září loňského roku zůstává toto křeslo již pátý měsíc prázdné. Děje se tak navzdory tomu, že premiér Nečas již v září slíbil do dvou týdnů jmenovat nového zmocněnce. Až teď svitla naděje.

Proč zmocněnce tolik potřebujeme? Protože bez něj už několik měsíců ve státním aparátu nebylo dostatečné zajištěno plnění mezinárodních závazků ČR plynoucích z mezinárodních smluv v oblasti lidských práv. Několik měsíců u nás zůstávaly záležitosti lidských práv bez vedení, což jistě neujde pozornosti kontrolních orgánů při hodnocení České republiky na úrovni OSN, Rady Evropy a EU. Citelnější dopad to však mělo na vnitřní záležitosti České republiky. Rada vlády pro lidská práva prakticky nemohla fungovat a plnit své povinnosti. Potřebu jednotného a koncepčního řízení v oblasti lidských práv může ilustrovat roztříštěnost celého systému ochrany zájmů dětí, kdy nejsou vyjasněny kompetence jednotlivých článků systému péče o děti a jednotlivá ministerstva nejsou schopna vzájemně spolupracovat a účinně chránit zájmy dítěte. Podobných neřešených problémů v lidskoprávní oblasti se pochopitelně nastřádalo více. Věřím, že jmenování nového zmocněnce pro lidská práva povede k jejich řešení. A společně s ministrem Johnem doufám, že to bude žena. Vládě, složené ze samých mužů, by takový krok slušel.