Reformy počesku… A počínsku

22. 11. 2008 | 08:01
Přečteno 11264 krát
Velký třesk proti opatrnému našlapování. Střety ideologií proti pragmatismu. To jsou asi základní rozdílnosti v přístupu. Odlišné byly také počáteční podmínky - značně extrémnější v Číně, včetně téměř všeobecné chudoby a trpkých zkušeností z kulturní revoluce.

Posvěcení touhy po rychlém zbohatnutí a obtížné vytváření právního státu jsou asi základními podobnostmi. Pokud odhlédneme od ideologických rozdílů, podobný je taky rozsah celkového dopadu transformace na společenské hodnoty. Ctnost chudoby a rovnosti se stala minulostí a změny v žebříčcích hodnot u některých skupin způsobují extrémní přístupy nebo určitou vnitřní rozpolcenost.

V roce 2009 Čína oslaví 30 a Česko 20 let transformace. Podle průzkumů veřejného mínění jsou spokojenost a optimismus větší v Číně, i když všeobecný blahobyt a životní úroveň je zatím stále mnohem vyšší v Česku.

Skutečnost je samozřejmě mnohem komplexnější. Zkusím tady krátce vyzdvihnout některé zajímavé rysy české a čínské transformační zkušenosti.


Odlišný přístup

Hned!
České reformy po listopadu 1989 vycházely z jistot principů. Trh funguje nejlépe. Soukromé vlastnictví vede k dobrému hospodaření a konkurenceschopnosti. Vstup zahraničního kapitálu povede k rychlé modernizaci ekonomiky. Demokracie. Svoboda. Teď.

Hlavně neudělat chybu! Čínské reformy zahájené Xiaopingem Dengem v roce 1979 se vyznačovaly opatrným testováním. Byly v počátcích tak malé, že se projevily jako opravdová transformace až s odstupem 10-15 let. Nejprve rolníci dostali k pronájmu kousek půdy a právo ponechat si malou část úrody na prodej mimo státní výkupny. Začalo se tolerovat podnikatelství v malém rozsahu. Zahraniční investice získaly přístup do čtyř malých regionů. Pomalu se rozšiřovalo udělování povolení k dovozu. Změny na úrovni politické postupují z pohledu zahraničních pozorovatelů tempem hlemýždím.

Co se podařilo

Sociální jistoty v Česku. Česko si udrželo kontinuitu celkem dobře fungujícího sociálního systému. Zdravotnictví, systém sociálního zabezpečení i školství pokračovaly ve své tradici celkem dobrého standardu. Některé dobré aspekty, jako třeba určitá adekvátnost starobního důchodu a dostupnost předškolní výchovy nebo sportu, se vytratily. V jiných směrech došlo ke zlepšení, včetně modernizace zdravotní péče a učebnic. Reformy pokračují a mají možnost dál stavět na dobrých základech.

Hospodářská evoluce v Číně. Číně se podařilo udržet určitou kontinuitu ve výrobě. Dovozní přirážky klesly na průměrných 20% až po 20 letech postupného otevírání se zahraničnímu trhu. Státní podniky měly nejméně 15 let na to, aby se přizpůsobily tlaku zahraniční konkurence. Státní podniky byly postupně privatizovány a převáděny na komerční základy, někdy společně se zahraničními partnery. Propouštění desítek milionů jejich zaměstnanců nebylo velkým problémem v době, kdy pracovních míst v soukromém sektoru vznikalo mnohem více. Nabídka a kvalita výrobků i služeb se úspěšně přizpůsobovaly domácí a zahraniční poptávce.

Makroekonomická stabilita. Obě země uspěly v makroekonomické politice. Zhodnocování koruny i renminbi je toho symbolem. Inflace i státní dluh byly v průběhu transformace pod kontrolou. Obchodní i kapitálový účet bez velkých schodků nebo dokonce v přebytku. To vše vypovídá o dobré disciplíně v souladu se základními makroekonomickými zákonitostmi. Ve většině jiných zemí není taková disciplína vůbec samozřejmostí.

Co se tak úplně nepodařilo

Přežití z vlastní kapsy v Číně. V Číně se zatím nepodařilo vytvořit funkční sociální systém. Původní rudimentární systém zdravotnictví a sociálního zabezpečení se v počátcích transformace z nedostatku státní pozornosti a financí zhroutil. Až v posledních letech dochází k rychlému zlepšování. Povinná základní devítiletá školní docházka a malá finanční podpora pro chudé na venkově se teprve teď stává skutečností. O způsobech zajištění základní zdravotní péče, starobního důchodu a středního školství jako možnost pro všechny se diskutuje s cílem dosáhnout základní standardy kvality a všeobecné dostupnosti v roce 2020.

Hospodářské ztráty v Česku. Transformace byla asi bolestnější než být musela pro českou ekonomiku. Mnoho podniků nemělo čas se přizpůsobit konkurenčnímu prostředí nebo byly poškozeny tunelováním. Rostou sice podniky nové a konkurenceschopné. A zahraniční účast i domácí talent přinášejí nové technologie a úspěch na mezinárodních trzích. Promyšlenější a strategičtější přístup během reforem, včetně vytvoření vhodného institucionálního rámce pro kupónovou privatizaci, však mohl českou ekonomiku uchránit mnoha velkých zbytečných ztrát v oblasti výroby a zaměstnanosti. Také mohl omezit hořké ztráty v důvěře společnosti.

Právní stát? Obě země se zatím marně snaží vytvořit právní stát. Zákony a regulace se ve skutečnosti jen těžko naplňují. Soudům a kontrolním orgánům na místní úrovni často chybí kapacita nebo zájem.

Korupce a nepříznivé propojení státu s byznysem oslabuje hospodářské výsledky a narušuje společenské klima. V Číně je problém korupce oficiálně uznán a korupce je trestána desítkami poprav a tisíci uvěznění každý rok. V Česku je korupce vděčným tématem pro svobodný tisk.

Česko je popředu v demokracii a politických svobodách. Hrubé nedostatky v politické praxi však hodnotu tohoto náskoku snižují.

Cesta do budoucna

V čem bude hlavní rozdíl do budoucna? Čína se stává světovou velmocí a bude stále více schopna prosazovat na mezinárodním poli svoje hospodářské i geopolitické zájmy. Pro Českou republiku je uplatňování vlastních zájmů do značné míry podmíněno členstvím a konstruktivním působením v Evropské unii a do určité míry také vztahy s USA … a s Čínou.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

juvel napsal(a):

Zdá se, že Čína bourá základní dogma antikomunistů, že komunismus je nereformovatelný.
22. 11. 2008 | 08:31

Sab. napsal(a):

22. 11. 2008 | 09:20

Sab. napsal(a):

Čína: za nárůstem vrozených vad u dětí je zřejmě melamin

Podle zprávy, vydané Yangcheng Evening News, uvedl pan Lin He, odborník na genetiku a člen Čínské akademie věd, ve svém proslovu na Sjezdu lékařské akademie, že neustálý nárůst melaminem kontaminovaných potravin je pravděpodobně nejdůležitějším faktorem, který přímo ovlivňuje počet vrozených vad u čínských novorozenců.

... míra vrozených vad v Číně dosáhla 4% a je pravděpodobné, že bude stále stoupat. Během posledního roku bylo až u 15% novorozenců ve městě Guangzhou diagnostikováno více prstů na nohou, otoky, vrozené srdeční vady, rozštěpy rtu a jazyka. Vrozené vady zapříčiňuje mnoho faktorů, včetně znečistěného životního prostředí, barviv s obsahem olova používaných v domech, na nábytku apod., špatná životospráva a podvýživa.
22. 11. 2008 | 09:31

Sab. napsal(a):

Expert na potraviny: K dalšímu skandálu v Číně určitě dojde

*Kdo nese podle Vašeho názoru odpovědnost za skandál s kontaminovaným mlékem firmy Sanlu?

Po vypuknutí skandálu byla vznesena otázka, kdo a v jaké fázi výroby sušeného mléka melamin do mléka přimíchal. Firma Sanlu okamžitě obvinila producenty mléka a sběrny mléka. Úřady nelenily a v nejkratší době obvinily a nechaly zatknout 19 rolníků. Ale jsou rolníci skutečně těmi hlavními viníky?

*V Číně produkují mléko většinou malé rodinné farmy, které chovají jen několik dojnic. Sběrny mléka od nich vykupují čerstvé mléko a dál ho dodávají výrobcům sušeného mléka.

Všeobecně se předpokládá, že rolníci přidávají do mléka vodu a aby neklesl obsah proteinu, zároveň do mléka přidají melamin, který zvýší obsah bílkovin ve směsi. Otázkou však je, jestli všichni rolníci přidávají do mléka stejné množství vody i melaminu? To je velmi nepravděpodobné. Když se v konečné fázi smíchají dohromady různé dodávky mléka, vyvstanou problémy. Rizikové hodnoty se však dají snadno zjistit ve sběrně mléka. Rolníci totiž většinou nemají žádné znalosti z chemie, a ani nemají technické vybaveni k tomu, aby mohli stanovit vhodný poměr mezi vodou a melaminem. Pro rolnickou rodinu, která chová jen pár dojnic, je to finančně nákladné a vůbec by se to nevyplatilo. Proto nesou největší vinu velkovýrobci sušeného mléka.

*Přidávala firma Sanlu do sušeného mléka melamin opravdu vědomě? To by znamenalo, že zástupci firmy tuto skutečnost zatajili svým novozélandským partnerům.

Naprosto vědomě to dělají všichni, celý sektor a nejen Sanlu. Firma Sanlu přidávala melamin do mléka, aby snížila náklady na výrobu sušeného mléka. A tak nejenže podváděla své zákazníky, ale nebyla poctivá ani vůči svému partnerovi. Na jedné straně se podniky snaží snižovat výrobní náklady, ale na druhé straně musejí produkty odpovídat kvalitativním normám, takže pro vyrovnání kvality se použijí levné chemikálie.

*Výrobci jsou vynalézaví a neustále vyvíjejí různé techniky, jak obejít kontrolní metody. Kdybychom přirovnali vztah mezi podvodnými firmami a kontrolními úřady se vztahem kočky s myší, měly by kontrolní úřady představovat kočku, která myši pilně chytá. Ale díky korupčnímu systému jsou úřady spíš línou a bojácnou kočkou, zatímco myši jsou čím dál odvážnější a bezohlednější.

*Jak pokračuje skandál kolem melaminu?

Pekingský režim se snaží každý skandál co nejrychleji ututlat a vzdálit ze zorného pole veřejnosti. Ani tento není výjimkou. Média jsou v tomto ohledu velmi snaživá a ihned po vypuknutí skandálu ho postrkovala tímto směrem. Důsledek takového způsobu jednání však je, že další pohroma se objeví ještě rychleji a bude mnohem horší. Lidé často říkají: Oheň nemůžeš zabalit do papíru. Když to uděláš, neshoří jen papír, spálíš si taky ruku.

*Jakou roli v tom hraje čínské ministerstvo propagandy?

Po skandálu „Zhi Baozi“ (pařené buchty s papírovou nádivkou místo s masovou), vymyslelo ministerstvo propagandy výraz „Du Shiping“ (kontaminovaná potravina) a zařadilo ho mezi „Min Gai Ci“ (citlivá slova). Od té doby se ve zprávách zmínky o kontaminovaných potravinách téměř neobjevují. Já už jsem řekl, na základě tohoto rozhodnutí se ale problém s bezpečností potravin bude pouze stupňovat. Mě osobně skandál s kontaminovaným mlékem vůbec nepřekvapil.

*Ministerstvo propagandy nejenže k tomuto skandálu přispělo, ještě nadále podává pomocnou ruku zlým praktikám.

Cítil jsem se úplně bezmocně, když jsem v televizi sledoval ty takzvané experty přes medicínu. Říkali totiž divákům, a asi i z přesvědčení, že ledvinové kameny nejsou téměř žádný problém a ani moc nebolí. Člověk musí jen hodně pít vodu a kameny může vyloučit také tím, že bude poskakovat. Kdyby ty děti vypily jed, byly by ihned zemřely. Ale jak je vidět, nenapily se jedu, ale kontaminovaného mléka. Ony sice nezemřou, ale mají ledvinové kameny. Nikdo neví, co tato chemikálie může v dětském těle způsobit. Když se něco stane za dva či tři roky, kdo potom ponese zodpovědnost? Koho bude zajímat, jak se vede dětem, které měly před třemi lety oteklou hlavu z kontaminovaného mléka? Už se o nich nikdo nezmíní.
22. 11. 2008 | 09:39

Sab. napsal(a):

*Melamin byl objeven v produktech z Číny i v mnoha jiných zemích. Zboží se stáhlo z prodeje. Co mohou podle vašeho názoru západní země ještě udělat?

Pokud se opatření západních zemí omezí jen na to, že budou mléčné výrobky z Číny testovat na melamin, připadá mi to příliš povrchní. Je to krátkozraké a vůči spotřebitelům silně nekorektní jednání. V moderním potravinářském průmyslu se všeobecně uznává, že bezpečnostní problém nespočívá v potravinách, ale v chemických přísadách, které jsou nevyhnutelnou součástí našeho dnešního života.
*Výroba většiny chemických přísad také způsobuje těžké znečištění životního prostředí a v západních zemích by nepřinesla žádný velký zisk, takže 80 procent celosvětové produkce chemických potravinářských přísad se vyrábí v Číně. Tyto přísady někteří západní importéři dokonce polepují západními etiketami. Západní země sice téměř žádné potraviny z Číny nedovážejí, ale používají v Číně vyrobené pochybné potravinové přísady, které činí i z takzvaných „bezpečných západních potravin“ relativně rizikové zboží.

Již před čtyřmi lety jsem se ve své knize zmínil o tomto skrytém, ale vážném nebezpečí a apeloval na západní vlády, aby mu věnovaly svou pozornost. Pořád říkám, že obrovské investice západního kapitálu do Číny, tedy do země s totálně chaotickou a korupční vládou a bez jakéhokoliv kontrolního mechanismu, mohou způsobit škody po celém světě. Ve svém vlastním zájmu by měly západní vlády vyzvat čínský režim k tomu, aby byla zavedena mediální svoboda alespoň v potravinářské oblasti.

*Existuje v Číně ohledně potravin tzv. dvoutřídní společnost? Tedy lepší potraviny na vývoz a horší pro Číňany?

Nejsou to jen dvě třídy, je jich pět. Nejlepší potraviny se exportují do Severní Ameriky a do Evropy, druhé nejlepší do Japonska, Koreje a ostatních asijských zemí, třetí nejlepší putují do Šanghaje a do Pekingu a dalších čínských velkoměst, čtvrté nejlepší potraviny míří do středních a malých měst a ty nejhorší končí na čínském venkově.

*Žijí nyní Číňané lépe a zdravěji než dříve?

...V dětství jsem téměř neslyšel o tom, že by někdo onemocněl na rakovinu, ale teď to slyšíte všude kolem. Znečištěné potraviny jsou tou největší příčinou rakovinových nádorů.

*Je v Číně ještě nějaké jídlo, které může člověk jíst bez jakýchkoliv obav?

Číňané říkají: „Jídlo je nebe obyčejných lidí“. Právě obyčejní lidé ale ztratili poslední zbytek pocitu jistoty - je to situace, kdy není přehnané říci, že se jedná o „paniku z potravin“: Do rýže se přidává minerální olej, aby se blýskala, do mouky se přidává chemie, na ovoce se používají chemické postřiky, aby se nekazilo a rychleji dozrálo, i na zeleninu se používají postřiky - jak může člověk, který uvažuje nad bezpečností potravin, ještě vůbec něco jíst?
22. 11. 2008 | 09:40

vlk napsal(a):

Paní Brixi

jako vždycky- paráda. díky.

Mohu pármalých poznámek?
Pokud jde o to,zda Hned nebo Opatrně. Ani jedna ze zemí neměla na výběr.Musel a jít přesně tou cestou, kterou si zvolila. ve střední evropě není čas na evoluci na pomalé krůčky. Velká země si nemůže dovolit velký třesk, aniž by nepřišel totální rozvrat. Viz Velký skok, Kulturní revoluce nebo Jelcinův kapitalismus.

Hospodářská evoluce VČíně.

byla možná ez dvou důvodů. Jednak tím, že si Čína podržela cetnrální mocenský monopol a i státní dirigismus.Dále pak tím, že Čína je sama o sobě obrovský trh a dokáže tedy s e svými výrobními kapacitami přežít, i pokud by se znovu uzavřela sama do sebe.

Cesta do budoucna.
Vidím ještě jeden zásadní rozdíl . Zatímco y jsme z pochopitelných důvodů, v podstatě existenčně závislí na libovůli zahraničních vlastníků, Čína dosáhla toho, že je většinou už teď nebo bude,v blízké budoucnosti sama , prostřednictvím svých národních investorů, rozhodujícím vlastníkem.

Další rozdíl je v tom, že my jsme ,mimo jiné, i nešťatsnou privatizací ztratili značnou část sofistikovaného průmyslu -míním tím výrobce investičních celků typu ČKD, kteří už neexistují, a nahradili tyto kapacity montovnami nebo výrobci komponent, pak Čína s e ubírá přesně opačným směrem. Od jednoduchých montoven k nejsofistikovanější výrobě ve lastní režii.
Zatím co mi směřujeme do role takového nějakého MAcaa. Čína směřuje do role první hospodářské velmoci světa. A možná i technologické a inovativní velmoci světa....
Nukazuji přes tohle nanikoho a neříká -v Číně to udělali lépe. Protože my jsme neměli v podstatě na výběr. Ve volbě naší cesty. Nejsme miliardová země.
Ale ještě jednou - díky zaparádní blog.
22. 11. 2008 | 09:51

Sab. napsal(a):

Paní Brixi, pracujete ve Světové bance a jako poradkyně pro Světovou zdravotnickou organizaci a Dětský fond OSN, je vyvíjen nějaký tlak na Čínu,
zemi s totálně chaotickou a korupční vládou a bez jakéhokoliv kontrolního mechanismu zdravotní nezávadnosti potravin?

Jelikož je Čína velký vývozce potravin a potrav. aditiv ohrožuje tím zdraví nejen svých občanů.
22. 11. 2008 | 09:56

Sab. napsal(a):

oprava, to měla být nová věta:

Je vyvíjen nějaký tlak na Čínu,
zemi s totálně chaotickou a korupční vládou a bez jakéhokoliv kontrolního mechanismu zdravotní nezávadnosti potravin? ...
22. 11. 2008 | 09:58

zdenekmihalco napsal(a):

Dobrý den,

smazal jsem několik spamů pana Adamce,

děkuji za pochopení,
Zdeněk Mihalco,
správce blogů a diskusí
22. 11. 2008 | 12:03

Charlie napsal(a):

paní Brixi,

jako vždy perfekt blog.

Jen si dovolím přidat - u nás byla velká a pochopitelná snaha nalákat sem co nejvíce zahraničních investorů. Nebyl čas ani peníze na výzkum,inovaci a modernizaci.

V této souvislosti mě připadá směšné, že stát s takto otevřenou ekonomikou má být uprostřed Evropy jakýmsi "samostatným" národním ostrovem.

Pikantní na tom je, že ten, kdo tuto internacionalizaci hospodářství prosazoval - tedy V.K. (Velký Klimatolog) a jeho fanklub - nám nyní ordinují opak.
Média - většinou ovládaná tímto fanklubem - nad touto anachronickou směšností švejkovského izolacionalizmu jen cudně mlčí.

Hloupější část občanů to bez přemýšlení baští.
22. 11. 2008 | 14:29

třebaKarel napsal(a):

Paní Brixi ,
taky děkuju za skvělý blog . Jen jsem čekal aby to nesplynulo s vlkem . Napadlo mne taky ,jak by asi vypadaly současné reformy , kdybyste je prováděla Vy . Škoda .
tK
22. 11. 2008 | 14:31

vodník Kebule napsal(a):

Vážená paní, váš rozbor rozdílů ve vývoji dvou zemí je zajímavý, korektní a určitě velmi pracný. Za problém však, promiňte mi, považuji to, že srovnáváte opravdu nesrovnatelné. Vám skutečně nepřijde divné porovnávat něco tak různého, jako je Česko a Čína? Nezlobte se na mě, ale mylsím si, že to opravdu nejde. Ale jako porovnání dvou přístupů k podobnému problému a zejména pak jako kritiku našeho postupu váš příspěvek rozhodně beru a moc se mi líbí. Systém "stejně to nevymyslíme dopředu, tak to zatím uděláme třeba takhle(hlavně rychle, než nás někdo začne kritizovat) a pak to nějak opravíme", který je u nás hojně praktikován, mi totiž silně připomíná pracovní postupy úderné skupiny Pat a Mat, ovšem s tím rozdílem, že ti dva vořeši narozdíl od našich fušerů, kterým jde jen o rychlý "úspěch" skutečně netuší, že by to šlo připravit a udělat lépe. Naopak naprostá podobnost je zde v tom, že obě úderky jsou se svými šílenými výsledky obvykle naprosto spokojeny. Když se neví, kudy dál, obvykle se začíná hledat v minulosti, kde se stala chyba a co se mělo udělat jinak. Nemám tyhle situace moc rád. Myslím, že bychom se naopak měli zabývat velmi konkrétně svojí vlastní blízkou i vzdálenější budoucností a s chladnou hlavou, naprosto pragmaticky a na základě tvrdých dat začít okamžitě řešit problémy, o nichž přece všichni vědí, že existují. Ano, jejich řešení bude možná bolestivé a hlavně u veřejnosti velmi nepopulární, je to však jediný poctivý a připustíme-li eventualitu další smysluplné existence tohoto státu také jediný možný postup. Doporučuji tedy opatrný optimismus, důsledné využití podpory odborných institucí při tvorbě důležitých politických rozhodnutí a okamžité vydání se na svoji vlastní cestu (stát se přece musí chovat jako samostatná entita, jinak nemá smysl a je skutečně jen něčí gubernií). Na cestu ke slušné a poctivé budoucnosti, o kterou se slušně a poctivě všichni společně a hlavně sami zasloužíme. A to prosím klidně v rámci jakýchkoli světových souvislostí, vojenských paktů nebo mezinárodních uskupení, to není s touto výzvou v rozporu. Za 19 let jsme podle mě stále nepřijali odpovědnost za vlastní existenci a budoucnost a to je prostě velká chyba. Těším se na to, že se tak snad brzy stane. Přeji Vám hezký den, pevné zdraví, radost ze života a stálou duševní pohodu i v téhle překvapivé a složité době.
22. 11. 2008 | 14:32

prirodovedec napsal(a):

autorka: Zajimave postrehy. Srovnani dvou tak odlisnych zemi (velikost, lokalita, mentalita) prestoze zacinaly v "taboru miru a socialismu" je trosicku "nasilne", ale chapu, ze umoznuje vypichnout ty postrehy.

Zajimal by mne ale Vas podrobnejsi pohled na tu tzv. roli montoven a investicnich pobidek (pro a proti). Inspiraci Vam mohou byt postrehy kolegy a diskuse:

http://blog.aktualne.centru...

Koneckoncu se toho dotkl i vlk. Na tom padu tvurcu velkych celku je mozna plus to, ze padly sice celky, ale ne Ti klicovi tvurci lide. Ti se rozutekli, zacali znova a jsou mnohdy uspesni a mali subdodavatele. Je to sice podle nekoho klasicke promrhani sanci a pro jineho obrodny krach. :) Ale tak to v historii byva, ze se promrha prace predchudcu, a pak se znovuobjevuji kola. Rezim po 48 toho byl zarnym prikladem, tak proc by se to nemohlo opakovat po 89, ze? :) Skoda jen tech talentu a moznosti a sanci. Zkratka "trosku vetsi rezie" vsech tech transformaci. :)

Sab: Nadherna ilustrace, jak je nutna kontrola a regulace, zejmena v oblasti kvality potraviny. I kdyz to zvysuje naklady. Jsou zkratka lide (a staty), ktere jsou ochotny vydelat na cemkoliv, a to i na smrti a poskozeni deti.
22. 11. 2008 | 14:38

Zacheus napsal(a):

Podle mého názoru se Teng a další otcové ekonomických reforem v Číně správně řídili známým čínským příslovím: " Není důležité, zda je kočka bílá nebo černá, ale jestli chytá myši".

A druhým důvodem úspěšných reforem v Číně ( samozřejmě provázených i negativními jevy) podle mne je,že - na rozdíl od našeho útěku před právníky - si v Číně nikdo nemohl dovolit rozložit a případně rozkrást podstatnou část ekomomických statků.
22. 11. 2008 | 15:14

hanabrixi napsal(a):

- juvel - díky za pěknou poznámku. Komunisté mívali dogma o nereformovatelnosti kapitalismu, ne? Že by právě docházelo nejen k pádu dogmat ale také určité konvergenci systémů?

- Sab. - neoznačila bych čínskou vládu chaotickou. Tlak na vytvoření kontrolního mechanismu nezávadnosti potravin sílí zevnitř i zvenčí. Centrální vláda dobře spolupracuje na mezinárodní i bilaterální úrovni. Např. americký vládní kontrolní úřad FDA právě otevřel kanceláře v Pekingu a zahajuje vlastní inspekce exportu potravin do USA. Obtížné zůstává splňení podmínek nezávadnosti potravin či životního prostředí na úrovni místní. Pracuje se na tom. Ještě to asi pár let potrvá.

- vlk - souhlasím, že ty cesty byly částečně předurčeny počátečními podmínkami. Ale hlubší institucionální reformy (ve smyslu třeba ochrany proti tunelování v přípravě privatizace) v ČR byly možné, nemyslíte? Stejně tak bylo možné udržet třeba jednoduchý systém "bosých doktorů" pro zdravotní prevenci a nejzákladnější péči než se podaří vytvořit něco lepšího v Číně. Důsledky ale samozřejmě nebylo v žádném případě jednoduché domýšlet předem (zdržuji se tedy kritiky).
22. 11. 2008 | 16:22

hanabrixi napsal(a):

- Charlie - souhlasím, že fancluby, zvláště pak ty ideologické, škodí analýze a nepomáhají v posunu vpřed.

- tK - možná bychom měli vymyslet nějakou komputerovou simulaci a každý si ty reformy vyzkoušet po svém :-)

- vodník Kebule - souhlasím s Vaším opatrným optimismem (tak už mě nepodezřívejte z mávání mávátky nebo co to bylo minule;-)

- přírodovědec - děkuji za inspiraci. Někdy se k Vaší výzvě zkusím vrátit. Budu o tom muset trochu popřemýšlet... S tou "trošku větší režií" jste to vystihl dobře. Chtělo by to ale asi taky trošku prodloužit lidský život, aby se z těch "ztrát" lidé stihli vzpamatovat a ještě to všechno dohnat a užít si...

- Zacheus - ano, tou kočkou a myší se Deng proslavil, když nařídil nezasáhnout proti těm několika prvním smělým, kteří začali s malým podnikáním. Příkaz byl vyčkat a pozorovat, co z toho bude. S tou disciplínou v ochraně státního majetku máte také zajímavý bod.

Pánové, velmi děkuji za Vaše ohlasy a náměty.
22. 11. 2008 | 16:54

vodník Kebule napsal(a):

Paní Brixi, nepodezírám a nechtěl jsem vás urazit. Slibuji, že se budu příště vyjadřovat jen s úctou. Já se těch mávátek jen bojím, protože kdykoli slyším ten krepák šustit, současně registruji planoucí oči části davu, na kterou tato rekvizita působí jako muleta na býčka. Pohříchu je to ta mentálně slabší část, která však (respektive ten, kdo získá její podporu) ve finále vždy vyhrává osudové historické střety. Proto jsem na to tolik citlivý. Ostatně obecně si myslím, že výrazná polarita politické scény nemá moc společného s rozumem. Pokud jako společnost (snad) někam směřujeme, není normální, když existují zpravidla dvě základní skupiny, které tvrdí, že ta druhá jde úplně na druhou stranu. Myslím, že základní cíle by měly mít shodné a hlasování 99:101 proto považuji za patologické chování lidí, kteří tam nemají co dělat. V diskuzi zde již zaznělo, že pan Obama podporuje jiný styl a že se bude snažit o konsensus napříč politickou scénou. Přeji si dvě věci. Aby se mu to podařilo zrealizovat a aby se tento způsob spolupráce(ne neustálého vzájemného napadání)stal "módním trendem", který se budou snažit ve vlastním zájmu napodobit i naši politici.
22. 11. 2008 | 17:27

Zacheus napsal(a):

To Hana Brixi. Děkuji za odpověď a přeji Vám hezký večer. Zacheus
22. 11. 2008 | 17:37

ivanT napsal(a):

Paní Brixi ,

Velmi zajimavy blog, jako vzdy.
Par poznamek:

- Neni dalsi podstatny faktor rozdilu v rozdilne historii a filosofii? Napriklad nekolik tisic let stary oficialni vliv konfucianismu, ktery jeste stale nabada k opatrnosti?
- Kdyz uz mluvim o tradici a historii: Nebyla zakladem uspechu v Cechach historie vzdelanosti a technicke vyspelosti? A nevyplatilo by se v teto tradici pokracovat a podporovat vice vedu, vyzkum a skolstvi, s mensim durazem na ty montovny a podobne?
- Zajimalo by mne srovnani vyvoje SSSR a Ciny. Vice srovnatelne, napadne odlisne, i kdyz mene relevantni pro nas.
22. 11. 2008 | 18:09

zajíček8 napsal(a):

Paní Brixi, porovnáváte neporovnatelné. Asi jako řízení vesnice s 20 chalupami a Prahu.
22. 11. 2008 | 18:23

Aleš napsal(a):

pěkné , skoro jako vždy. Velmi by mne zajímal váš názor na tojakou hraje zejména v poslední době vliv národní hrdosti- zde je obrovský rozdíl mezi Českem a Čínou a vliv pragmatismu vycházející z učení Konfucia, které je stále v Číně živé.
22. 11. 2008 | 19:01

vlk napsal(a):

Milá paní Brixi

neznám situaci čínského zdravotnictví a netuším, co šlo udělat lépe. Resp. - věřím Vám v tomto směru do písmene.
Ovšem institucionální rámec a jeho neexistence při začátku reforem u nás je pro mne natolik tragická a fatální chyba, že jiprostě nejsem shcopen nikdy Klausovi odpustit! Protože on kladl základy tohohle státu a založil je nikoliv jako pevný fundament, ale jako kdyby tvořil nějakou banánovou diktaturu. Je to pro mne natolik fatální, že jsme o tom prostě nepsal. Takže - naprosto s e shodujeme.
Tohle nebylo od squadrry Pat aMat , jak píše kolega Kebule. Tohle bylo Neronovo zápálení Říma! S tím rozdílem, že ten Řím měl jen kontury.

Díky za reakcia vše dobré. S e soukromým přáním - abyste se opět brzo s něčím ozvala. Váš fan klub Váš čte rád.
22. 11. 2008 | 19:35

maria napsal(a):

Kriticky pohled zpet je uzitecny. Jeste neni pozde poucit se z vlastnich a jinych zkusenosti. Taky jeste neni pozde prozkoumat, jestli to s tim tunelovanim a nestastnou kuponovou privatizaci bylo pouhe opomenuti nebo zamer ... a vyvodit dusledky.

Toto srovnani dvou ruznych transformacnich pristupu je navic velmi zajimave a relevantni. Melo by byt takovych clanku a diskuzi vic. Malokdo to ale dokaze.
23. 11. 2008 | 01:48

Bohemia napsal(a):

Petice: Na komunisty si zvykat nechceme!

http://czech-bohemia.blogsp...
23. 11. 2008 | 05:51

VK-Can napsal(a):

Zdravim pani Brixi.

Hned na zacatku bych se rad pripojil k panu vlkovi a jeho prani, aby jste zase brzo neco napsala.
Je to nejen zajimave, ale i se to vyborne cte!

Nyni trochu k nametu. Mel jsem trochu blizsi moznost se seznamit s psychologii a pristupem Cinanu k reseni problemu a take jejich problemum.
Samozrejmne jen velmi povrchne, ale i to me otevrelo oci.

Rozsah cinskych problemu a jejich reseni, je ve sve vetsine vzdy nekolikanasobne zvetsen v porovnani s problemy americkeho ci evropskeho kontinentu.
Kdyz se to potom jeste dal rozdeli na porovnani treba s Ceskem, tak to dosahne parametry, ktere se vymykaji normalni predstave!

Protoze pri nasich jednani s Cinany jsme byli partneři s kolegy s USA, tak jsem mel moznost videt i pohled Ameriky.
Je to uz mnoho let zpatky, ale dnes vidim, ze v USA (Bush st. a Clintonova administrativa) to videli dobre.

Bylo jasne, ze Cina bude potencialni velke nebezpeci! Otazka byla jak tomu celit.
Byly dve moznosti:

1. Pripravit se na vojenskou konfrontaci
2. Dat moznost Cine ziskat rychle vyssi zivotni uroven a Cina ztrati duvod a tim i zajem bojovat.

Musim dodat, ze soucasne zadluzeni USA Cine NEBYLO v planu! To je "zasluha" Bushe ml.
Pokud vim, tak se braly v uvahu obe varianty.
Proti druhe variante bylo dost odpurcu. Myslim, ze soucasny vyvoj ukazuje, ze nemeli pravdu.

Budoucnost Ciny ?
Skutecne velky otaznik pro Cinany samotne. Kazdy den celi novym problemum, z nich vetsina nema ve svete obdoby.

Osobne verim, ze z Ciny muze vzejit novy spolecensky system, ktery bude vychazet jak z marxismu tak i kapitalismu.
Oba systemy uz v soucasne dobe nejsou schopny uspokojit potreby roustouci populace a technologicky vyvoj.

Potencialni střet jak ruznych nabozentsvi a kultur, tak i rozdilne zivotni urovne mezi kontinenty budou vyzadovat nove reseni a systemy!

Cina a Indie mohou byt zdrojem techto systemu a reseni.
Demokracie ve sve soucasne forme asi nebude schopna resit vsechny problemy vznikajici s rostouci populaci.
23. 11. 2008 | 16:46

majolenka napsal(a):

díky paní Brixi, začnu kvůli vám i mít ráda ekonomii ..škoda jen, že mnohokrát vítězí politikaření nad politikou a politikář (hrozný slovo) nad odborníkem ..vtírá se mi otázka, kdy nás Čína předběhne se svojí levnou pracovní silou a vývojem technologií, dýchá nám na záda, nebo už jsme to my v ČR, kdo se už zadejchal???
23. 11. 2008 | 19:05

vlk napsal(a):

majolenka

pokud jste zaregistrovala, že Čína předminulý týden realizovala další vesmírnou misi, s tím, že její člověk vystoupil do kosmu, máte jednoduchou otázku na svoji odpověď.
23. 11. 2008 | 20:26

vlk napsal(a):

majolenka

... no jo no. máte jednoduchou odpověď na vaši otázku... romiňte.
23. 11. 2008 | 21:03

DB-Kalifornie napsal(a):

zdravim a diky za clanek!

k tomu urcitemu zklamani Cechu a spokojenosti Cinanu:
Cesi meli od pocatku kapitalismus prilis zidealizovany, proto mozna to urcite zklamani. U Cinanu jsem nikdy tuhle idealizaci nepozoroval-oni jsou az neuveritelne pragmaticti a myslim, ze si nestaveji nejake vzdusne zamky, ze kterych pak prameni potencionalni zklamani.
Taky se prilis nezabyvaji svym okolim, jsou plne soustredeni na svuj VLASTNI zajem.Myslim, ze s touto osobni zkusenosti mne i dnesni statni ekonomicka politika CLR dava mnohem vetsi smysl nez kdyz jsem to pozoroval kdysi z Ceska.

Souhlasim s tim co tady napsal VK-Can-Cinane budou drzet takovy rezim, jaky pro ne bude EKONOMICKY v ten dany moment nejvyhodmnejsi, pokud bude potreba pritahnout, tak pritahnou, pokud povolit, tak povoli. S marxem ale ani s demokracii to uz nema nic spolecneho.Na Zapade si prilis myslime, ze mame moznost nebo nejake paky vyvoj v Cine nejak ovlivnovat. Rekl bych ze nemame. Oni nam vzdycky neco odkyvou, ale nakonec si stejne budou delat co budou chtit.

sab-treba dodrzovani ochrannych lhut u ruznych postriku je problemem i na Zapade. Kdyz jsem jako student pracoval na nekolika farmach v zapadni Evrope, tak se zcela bezne ovoce postrikalo proti plisni a druhy den se to sebralo a posilalo do obchodu-i kdyz tam byla 10 denni ochranna lhuta.To je pomerne bezna praxe. Pri predstave, jak se vyrabeji potraviny v Cine mne trosku nabiha husi kuze. Ono to je tezke, treba jenom v evropske unii je povoleno a regulovano tisice chemickych pripravku pro zemedelstvi. Nicmene co naplat, rozhodujici je ten posledni clanek v retezci tj. Franta, ktery je potom "spritzuje" na poli. A ten si casto prilis velkou hlavu nedela.
Mozna chceme po Cinanech neco, co sami nemame uplne zvladnute.
A to se netyka jenom zemedelstvi-u nas v laboratori jsou napr. taky urcita pravidla, jak se pracuje s radioaktivitou, biologickym hazardem ci ruznymi chemikaliemi-presto si nekteri lide delaji co chteji. A to na universite a v zemi, kde se pravidla jeste jakztakz dodrzuji....Takova je proste realita. Problem vidim v tom, ze zijeme v cim dal komplexnejsim svete, nicmene schopnosti lidi zustavaji pomerne nezmenene.A osobni zodpovednost lidi ma spise klesajici tendenci. Je opravdu otazka, zda je clovek "konstruovan" na zivot v komplexnim systemu?

uz tady zaznelo par navrhu na clanek od pani Brixi. taky bych si dovolil vyslovit jedno prani: Jakym zpusobem Cinane vychovavaji sve deti a jaky hodnotovy system jim vstepuje skola, rodice? Tady nekteri cinsti americane se nevyjadruji prilis optimisticky o hodnotove orientaci vyrustajici generace Cinanu(egoismus, prilis materialni orientace). Docela bych uvital komentar na toto tema. Ono je to totiz mozna pro budouci souziti mnohem dulezitejsi nez vyse HDP ci pocet vitezu v matematicke olympiade. Myslim, ze by to mohlo byt zajimave i pro ceskeho ctenare.
24. 11. 2008 | 05:59

Sab. napsal(a):

Rozhovor z časopisu Týden s podnikatelem Daliborem Dědkem z Jablonce nad Nisou:

*Do Číny jezdíte již dvanáct let. Co si myslíte o tamní společnosti?

Číňany považuji za velké nebezpečí pro celý zbytek světa, a to nejen v obchodu. Kdyby se pohnuli jakýmkoli směrem, nevím, kdo by je zastavil. Navíc jsou velmi xenofobní. Málokdo v Evropě si uvědomuje, co se tam děje.

Jedna věc je neuvěřitelně rychlý ekonomický růst, ovšem důležitější je, že tamnímu komunismu rozhodně nedochází dech. Nepředstavujte si dnešní Čínu jako Československo osmdesátých let. Když tady něco komunisti prohlásili, nikdo jim nevěřil ani slovo. Jenomže Číňané svým vůdcům naprosto důvěřují. Jsou naprogramovaní na uctívání autority a mají pocit, že jejich země je vrchol světa. Když Čína v roce 2001 zabavila Američanům výzvědné letadlo, měl jsem tam strach vyjít na ulici. Každý běloch je pro ně automaticky Američan, lidé jsou schopni vás napadnout.

*Jak vypadá pracovní den v čínské továrně?

Jednou jsem byl u montáže našeho systému v manufaktuře na šití kabelek. Připomínalo to koncentrák. Lidé tam pracují sedmnáct hodin denně sedm dní v týdnu. Za měsíc mají dva dny volna. Kvůli špatně ušité tašce seřezali před našima očima Číňanku bambusovou holí. Funguje tam přísná hierarchie. Výrobním provozům většinou šéfují Tchajwanci, mohou si dovolit vše, a Číňané je nenávidí. Pod nimi jsou místní lidé, kteří měli to štěstí, že se narodili v příslušné průmyslové oblasti. Ti dělají strážce dělníkům z chudých venkovských regionů, kteří takto pracují dva tři roky a pak se vrátí domů. Výdělek jim obvykle stačí jen na několik kusů dobytka nebo třeba na svatbu.
24. 11. 2008 | 08:15

Míval napsal(a):

Dobrý den, paní Brixi,
docela by mne zajímal Váš názor na možnost zvládnutí obrovského a pro nás téměř nepředstavitelného rozdílu v životní úrovni mezi čínským městem a venkovem. Venkované už nejsou nuceni žít uzavřeně ve svých komunitách, jezdí za prací do měst, kde poznávájí věci pro ně nedostupné. A pak se vracejí do bídy svých domovů. Myslíte, že čínská mentalita ustojí i tohle? Protože u nás (v Evropě) by za podobných podmínek zanedlouho asi začala probublávat nějaká ta revoluce.
24. 11. 2008 | 08:24

Hana Brixi napsal(a):

- VK-Can - Souhlasím. K Vašemu pohledu do nedávné historie bychom asi měli dodat, že z pohledu amerického byznysu byla Čína velkou příležitostí, která se vyplatila. Ohledně zadlužení USA - tedy jak Čína naloží s tím téměř bilionem (v USA zvaným trilionem) dolarů amerických vládních dluhopisů, které drží - na pořad dne se dostává otázka, kdo koho potřebuje víc, Čína Ameriku nebo naopak?

- majolenka - že díky mně začnete mít ráda ekonomii? beru to jako jednu z nejmilejších lichotek, které se mi tady na blogu zatím dostalo.

- DB-Kalifornie - bylo by zajímavé sledovat, odkud se ten pragmatismus bere. V 50.-70.letech byl přístup jiný. Možná vystřízlivění, pochopení křehkosti ekonomického a sociálního systému, a opravdu snaha neselhat.

- Sab. - můj komentář na ten rozhovor? Víte, ne každý kdo do Číny jezdí se namáhá Čínu pochopit. A ne každý se snaží o objektivitu. Zváště když určitý ideologický tvist se na Západě dobře prodává.

- Míval - máte pravdu, rozdíly mezi venkovem a městem jsou velké a zatím stále rostou. Současný poměr průměrného příjmu ve městě a na venkově je 3.3:1. I na venkově se však ekonomická situace stále zlepšuje. V posledních letech rychle rostou státní investice na budování "nového socialistického venkova".
Celkově jsou příjmové rozdíly "neplánovaně" velké (větší i než v USA a samozřejmě mnohem větší než v Evropě) a mohou být zdrojem problémů v budoucnosti.

Těší mě zájem o další články a dokonce články na objednávku;-)
Jsou to všechno zajímavá témata a zajímavá diskuze.

- zrnkaj - vzpomněla jsem si na Vaši žádost o pět ekonomických pravidel pro život obyčejné rodiny a dnes Vám odpověděla u příslušného článku http://blog.aktualne.centru...
(V čínském prostředí je pravidlo číslo 2 - investovat do dítěte tím nejzákladnějším.)
24. 11. 2008 | 15:55

Sab. napsal(a):

Paní Brixi, tak ještě další pohled:

"Tuhý společenský řád panuje v Číně už nejméně dva tisíce let a individuum v ní nikdy neznamenalo více než více či méně přínosnou složku kolektivu, přirozeně integrovanou do příslušné hierarchie: ani ve výhledu do budoucnosti se nezdá, že by Číňané změnili na uspořádání společnosti názor, komunismus změnil jen rétoriku a vnějškovou podobu režimu, ale zažité kulturní vzorce se zásadně nezměnily nikdy.

Je třeba nahlédnout do čínských poměrů poctivěji, než se to děje v českých sdělovacích prostředcích, abychom pochopili, jak nepatřičně se musí Číňanům jevit naše požadavky na jejich zemi, naše názory, jak by se měli ve své zemi počínat, a zároveň jak směšně působí námi běžně formulované problémy oproti těm, se kterými se Čína musí vypořádat.

Dvěma hlavními faktory, podmiňujícími celou řadu problémů dalších, je zaostalost a přelidnění. Kdo nikdy nebyl ve třetím světě, stěží si umí tamější podmínky představit. Holý boj o přežití, hrozivé hygienické podmínky, zničené životní prostředí, ubohá infrastruktura, minimální úroveň vzdělanosti, to všechno je v Číně aktuální.

Nenechejme se zmást reklamními záběry z Pekingu, východního pobřeží (které je skutečně rozvinuté) nebo turistických oblastí. Většina země vypadá diametrálně odlišně. Jen pro představu, kolem r. 2000 prohlásila vláda, že problém hladu a zimy byl už vyřešen. Znamená to, že dodnes mají běžní lidé na západě země co dělat, aby se najedli a měli co na sebe. S tím se kombinuje přelidnění (v ČLR žije nyní něco přes 1,3 miliardy lidí).

V Číně prakticky neexistuje soukromí – to je to, co je na první pohled zřetelné a pro cizince nepříjemné. V jedné místnosti bydlí mnoho lidí, žije se na přeplněných ulicích, venkov je souvisle osídlen a obděláván, dopravní prostředky jsou chronicky přetížené, naprosto všude jsou dlouhé fronty, nával je v nemocnicích i na školách.

Vytváří se tak nelidsky ostré konkurenční prostředí, kdy pouze nejlepší mají šanci se prosadit, což vede k úmornému pracovnímu a studijnímu nasazení, které je na úkor společenského života a sociální inteligence vůbec. Běžné jsou na vysokých školách sebevraždy studentů, kteří nesplnili očekávání většinou svých rodičů nebo i celých komunit – jinak se celá vesnice mohla chlubit, že jeden jejich člověk studuje na univerzitě ve městě....
24. 11. 2008 | 18:01

Sab. napsal(a):

Toto pracovní nasazení je nesmyslné přičítat vrozené národní píli, jak se někdy dělává. Je to nutnost: uživit se, ale také proniknout výš, vydělat víc peněz a tak se dostat nad ostatní. Čína je plná lidí, kteří se snaží po hlavách jiných vybřednout z šedi nejnižších vrstev. To je jim umožněno příklonem ke kapitalismu v posledních desetiletích; po zhroucení tradičního hodnotového žebříčku a poté vyhasnutí komunistických ideálů nastoupilo vakuum, které je důsledně zaplňováno bohatstvím a konzumem.

Je to ovšem v souladu i s tradiční praktičností Číňanů: Ti se vždy velice diví, když Češi věnují čas něčemu, z čeho není zisk – proč pěstují své koníčky, věnují se amatérskému umění, když jim z toho neplynou peníze ani společenský status? K tomuto vakuu patří i zaměření se na formu, na efekt, zatímco obsah je potlačen – současná Čína je království kýče.

K tomu musíme připočítat zdravotnictví, které je sice v příšerném stavu (minimální hygiena, zákroky se provádějí před jinými pacienty atp.), za to však de facto plně hrazené pacientem(to je tedy socialismus-sic!) Číňané tudíž s návštěvou lékaře otálejí, a potom platí za často už zbytečné operace obrovské sumy.

Nesmíme zapomenout ani na další vážný důsledek přelidnění a současného nesporného hospodářského pokroku, totiž vyčerpávání zdrojů, o dopadech na životní prostředí ani nemluvě. Nebudu zde popisovat, do jaké míry sahá devastace čínské krajiny, je to něco nepředstavitelného.

Nás by mělo zneklidňovat, že tato skutečnost má a ještě bude mít důsledky i pro celosvětový ekosystém (je jen otázkou, kdy ČLR vystřídá USA v postavení hlavního znečišťovatele Země), zdroje si už nyní Čína zajišťuje v zahraničí ve velké míře. Ne kvůli podpoře světového míru, nýbrž kvůli energetickým zdrojům mocensky proniká na přední Východ, do východního Ruska, a postupně ovládá africkou a jihoamerickou sféru.

Tím se dostáváme k dalšímu ožehavému problému, k územní celistvosti a mezinárodnímu postavení Číny. Kromě komplikované národnostní situace trápí zemi i výrazný předěl mezi bohatým východem a chudým západem, přičemž onen „západ“ zabírá daleko větší plochu a žije na něm většina obyvatel.

Města na mořském pobřeží v úzkém pásu kolem něho prosperují, stávají se kosmopolitnějšími, jsou „výkladní skříní Číny“ – to platí obzvlášť o Šanghaji a jejím „čínském Manhattanu“ na východním břehu řeky Chuang-pchu. Nešetrným rozvojem se z nich však stává pouhý les mrakodrapů, poušť ze skla a betonu, kde je záměrně ničeno vše, co by mohlo připomínat historické centrum.


Je to jeden z důvodů, proč shromažďují peníze; kdyby se něco stalo, zaplatili by za ně sobě nebo rodinnému příslušníkovi péči. Navíc většinou se na čínských školách platí nemalé školné. Kombinací těchto faktorů vzniká nestabilní, napjatá a nelítostná společnost, která je navíc formována propagandou, snažící se odvádět pozornost od problémů šovinistickou rétorikou.

Hornatý západ včetně středních provincií se ani přes všechnu podporu vlády a snahu o přelévání peněz z východu nemůže vymanit z chudoby. Je třeba upozornit také na to, že Číňané se nemůžou volně stěhovat, a už vůbec ne „za lepším“ – tedy např. z vesnice do města, z města do většího města nebo na východ. Jsou vázáni svou příslušností k jednotce, která je dána místem jejich narození a místem pobytu jejich rodičů, a změna tohoto chu-kchou není snadná, existují např. komplikovaná pravidla, kam se smí přestěhovat novomanželský pár apod....
24. 11. 2008 | 18:05

Sab. napsal(a):

...Pokud by EU chtěla uspět, musela by zrušit zákoník práce a ekologické normy, nechat továrny zaměstnávat lidi za pár dolarů na měsíc při nekonečné pracovní době a neexistující bezpečnosti práce či sociálním zabezpečení, nechat je vypouštět chemikálie rovnou na nejbližší pole za plotem či do řeky a rezignovat na jakékoli standardy kvality výrobků.(ano, přesně)

Chceme-li si zachovat něco z evropanství, nemáme přirozeně žádnou šanci v tomto bizarním závodě, a nepomůžou nám v tom ani kosmetické změny v tržním prostředí EU (nechť proběhnou, jsou-li k dobru věci, ale neměly by být svázány s tímto závodem)...

S mezinárodním postavením Číny má spojitost i čínská diaspora, která je obzvlášť silná v USA a Kanadě. Je nutno podotknout, že Číňané patří k národům s nejmenší přizpůsobivostí – ostatně oni jsou přece kulturně nadřazeni i v zemi, kam emigrovali, nebudou se přece učit nějaký malý jazyk (tj. jiný než angličtina; situace je samozřejmě odlišná v takových velkých státech jako např. USA) a zabývat se tamním děním, když je zajímá především obchod a zprávy z mateřské země. Není bez zajímavosti, že čínští turisté v Čechách trvají na stravování v čínských restauracích (nebudou přece jíst nějaké podezřelé západní jídlo) a místo památek je zajímají obchodní domy (Praha se jim zdá zaostalá, protože je v ní málo mrakodrapů: samé staré a nízké domy!).

Opravdu hrozivý je narůstající šovinizmus. Je Číňanům vléván do hlavy už odmalička a je všudypřítomný jak ve sdělovacích prostředcích tak např. v odborné literatuře. Obzvláště humanitní obory jsou jím citelně zasaženy a jejich vědecká úroveň degradována. Nacionalistické písně znějí v reklamních pásmech i v estrádách, vyhraněně je nacionalistický duch příprav na OH, každou chvíli někde vlaje rudá vlajka s pěti hvězdami.

A jsou-li Číňané hrdí na své úspěchy, jsou hrdí na svoji vládu – to komunisté je dostali na tuto světovou úroveň, zatímco předtím byli jen obětí západní (a japonské) agrese. Proto představa, že obyvatelstvo trpně snáší komunistickou vládu a tajně doufá, že se režim brzo zhroutí, patří k halucinacím západních bojovníků za lidská práva a demokracii. Číňany zajímá především obchod, a ten je podporován vládou více než dostatečně.

Zajímá je, že Čína sílí, jakýkoliv politický nepokoj by tuto perspektivu narušil, proto, dovoluji si tvrdit z osobní zkušenosti, až na výjimky nikdo netouží po výrazné změně. To je jedno z největších nepochopení situace, že se Číňané časem dostanou k vytoužené demokracii, že to je nutný cíl každého vývoje a nejvyšší meta, ke které my jsme došli dříve a oni dojdou později. Pro Číňany je demokracie naopak často synonymem chaosu. Jaký ovšem bude další vývoj, to nemůže říci nikdo, není vyloučeno, že až se Čína nasytí hmotným blahobytem, zachce se jí i duchovního blahobytu, a pak možná začne uvažovat i o tom, co je to občanská společnost a zda by nebylo dobré zrušit cenzuru atd.

Budou-li lidé u nás přemýšlet o Číně stále stejným způsobem jako dosud, mohli bychom se brzy dočkat nemilých překvapení. Nejlepším doporučením, které můžu nabídnout, je: jeďte se přesvědčit na vlastní oči, ale do skutečné Číny, ne do té, kterou nabízejí cestovní kanceláře".
24. 11. 2008 | 18:09

Sab. napsal(a):

Autor této stati je:
Lukáš Zádrapa
Vystudoval sinologii na FF UK, v letech 2000 a 2001 pobýval na stáži v ČLR (Nan-ťing). Od roku 2004 působí na Ústavu Dálného východu jako asistent se specializací na jazyk. Mimo jiné se zabývá překlady ze starověké čínské literatury a je členem revivalové skupiny hrající čínský rock (Kungpao).

Sinolog Lukáš Zádrapa to vidí podobně jako ten obchodník, jezdící 12 let pracovně do Číny.
24. 11. 2008 | 18:15

VK-Can napsal(a):

Zdravim DB do Kalifornie.

Pokud jsem mel moznost zjistit, tak Cinane (aspon ti vzdelanejsi) jsou si vedomi omylu, ktery se stal za Mao-Tse Tunga - t. zv. "Velky Skok".
Nevim zda to pamatujete, ci jste o tom slysel.
Byl to pokus o preskoceni evolucniho vyvoje mysleni cloveka.
Dopadl katastrofalne a Cinane si to pamatuji, proto vedi, ze mnoha vecem se musi nechat aspon castecny evolucni vyvoj.

Proto Cina musi projit vetsinou těch zel, ktere teprve potom vedou mysleni lidi k dalsimu pokroku.
Jen se ten vyvoj Cinane snazi co nejvice urychlit. Bohuzel ho nemohou preskocit!
24. 11. 2008 | 20:57

DB-Kalifornie napsal(a):

VK-Can-diky za komentar, Mao-Tse bohuzel(diky) nepamatuju, narodil jsem se kdyz mel pred sebou posledni 3 roky zivota. To co pisete odpovida. Aspon v mem okoli vsichni Cinane (30-40 let, PhD vetsinou ze zapadni university) povazuji Maa bez vyjimky za narodni katastrofu, ktery ponicil mnoho z cinske kultury/identity. Co se tyce nazoru na nektere dalsi politicke otazky, tak tam uz je spektrum pohledu mnohem sirsi. Od uznani samostatnosti Tibetu na Cine az po Taiwan=pevna soucast Ciny. Pro zajimavost treba nazory na dalajlamu se pohybuji v uplne stejnem rozpeti-od hrdiny az po nastrcenou figurku Zapadu.Treba o politicke persekuci/cenzure je pomerne tezke zavest rec i mezi lidmi, ktere povazuji za pratele. Myslim, ze to je asi soucast toho pragmatismu, proste neco, co clovek primo nevidi a neovlivnuje jeho kazdodenni praci/zivot, nestoji za prilisne premysleni.

Jedna kolegyne mne rekla, ze se na pracovni tabory ptala otce, ale ten o zadnych navedel/neslysel, a tim to pro ni skoncilo. Na druhou stranu v roce 2002 jsem se v indickem Himalaji potkal s uprchlikem z Tibetu, ktery mne vypravel o svem pobytu v cinskem vezeni koncem 90. let, kde mu lamali ruce a ukazoval mne jizvy po celem tele. Rikal, ze je nutili ucit se cinsky a obratit je k obrazu svemu. Z toho si pak clovek tezko vybira, kdyz ma takovehle protichudne zazitky. Cina urcite ukryva mnoho ruznych svetu...Ale jsem presvedcen, ze zejmena vliv Cinanu, kteri vystudovali na Zapade a zacinaji mit na smerovani Ciny vliv je (bude) velice blahodarny. To je asi ten vyvoj, ke kteremu je potreba evolucne dospet, pokud chce mit Zapad na vyvoj v Cine nejaky vliv.
25. 11. 2008 | 09:41

John2 napsal(a):

Pani Brixi, dovolte mi otazku z trochu jineho soudku. Ziju uz nejaky patek v Cine a silne se me dotkl problem s melaminem (a problem s kvalitou potravin obecne, jak se ostatne v Cine kazdy cas od casu presvedci pri sprintu na WC). Opravdu jste myslela vazne sve vyjadreni na cinske televizi ICS, ze se onen melaminovy problem muze ve stejnem rozsahu stat i v zapadnich zemich a ze ho Cina zvlada pomerne uspesne? Slysel jsem original v anglictine s vychodnim prizvukem a neprislo mi, ze by vase vyjadreni bylo nejak sestrihane ani ze by vytrhli vase vety z kontextu. Diky za odpoved
25. 11. 2008 | 15:06

John2 napsal(a):

Jinak s clankem pana Zadrapy musim souhlasit - presne to vystihuje me zkusenosti. Pro cizince je krome nedostatku soukromi prekvapive navic i to, ze je cinska spolecnost otevrene rasisticka (neni vyjimkou, ze vzdelani pracovnici ve firmach verejne odmitaji cerne ucitele anglictiny s tim, ze jsou spinavi cernosi).
25. 11. 2008 | 15:16

Hana Brixi napsal(a):

- Sab. - pohledů na Čínu a život v Číně samozřejmě existuje spousta. Někdy najdete naprosto diametrálně odlišné pohledy a každý má v něčem pravdu. Enigma Číny je asi v tom, že je pro cizince tak těžko uchopitelná.

- John2 - v mých rozhovorech s reportéry ohledně melaminu jsem měla 3 základní body:
1) problém závadnosti potravin není nutně omezen pouze na mléčné výrobky. U mléčných výrobků se nejrychleji objeví, protože je konzumují děti. Kojenci jsou nejzranitelnější - tudíž se problém v sušeném kojeneckém mléku projeví nejrychleji a nejtragičtěji.
2) tento problém je nutno řešit systémově - včetně přísné kontroly a zodpovědnosti na úrovni místních vlád (viz můj bod v článku i výše v diskuzi ohledně fungování kontrolních úřadů, efektivity regulací atd)
3) reklamy na sušené kojenecké mléko (které tvrdí, jak je prospěšné pro inteligenci a zdraví dítěte) jsou zavádějící a působí proti kojení, tedy proti zájmu dětí. V mnoha zemích jsou takové klamavé reklamy zakázány a regulace v tomto směru by měla pozitivní vliv na zdraví dětí v Číně.
25. 11. 2008 | 16:22

John2 napsal(a):

Diky za rychlou odpoved a jeste vice diky za to, co pisete, protoze s tim musim souhlasit. Je videt, ze to opravdu velmi ucelove sestrihali, protoze z Vasich bodu v televizi moc nezbylo - prakticky jenom pochvala cinskych uradu, nefer srovnani s Evropou a 1-2 vety o dulezitosti kojeni. Drzim palce, at se vam podari situaci aspon trochu zlepsit.
25. 11. 2008 | 16:41

jogín napsal(a):

Paní Brixo, oceňují chybění ideologie ve vašich článcích. Když má dojít k hodnocení Číny, ve srovnání s poměry za císařství byl i komunizmus pokrokem- četl jsem nějaké knihy od emigrantů, co strávili mladá léta v rodné zemi. Díky propagandě si málo Čechů uvědomuje tamní obrovský rozvoj, přes všechny díry v něm. Podařilo se zastavit růst populace. Smyslem pověstné přehrady Tři soutěsky je přivést vodu vysychajících řek na jihu. A pragmatizmus nejvyšších politiků nezávislý na ideologii bych moc rád viděl i u nás.
30. 11. 2008 | 14:40

jogín napsal(a):

Paní Brixi, omlouvám se za překlep ve vašem jméně.
30. 11. 2008 | 14:46

Hana Brixi napsal(a):

- ivanT -

Náhodou jsem se sem vrátila a našla Váš nezodpovězený příspěvek. Snad sem ještě zavítáte a najdete tuto opžděnou odpověď.

a) vliv Konfucia byl v 80.-90. letech velmi slabý, potlačen v předchozích desetiletích. teď se k němu teprve Číňané začínají vracet. takže jeho vliv na reformy posledních 30 let myslím nebyl velký. spíše to zklamání z předchozích velkých změn, zváště pak z kulturní revoluce, asi nabádalo k opatrnosti

b) souhlas, naprosto

c) srovnání Číny s Ruskem vychází velmi pozitivně pro Čínu. někdy se v Číně používá jako důkaz toho, že cesta transformace, kterou si vybrala Čína, je ta správná
03. 12. 2008 | 16:18

Wang napsal(a):

Pro Sab.: neodolám a přidám se téměř po roce. V Číně jsem zatím nebyl, ale znám dost místních Číňanů a zajímám se o jejich kulturu. V mnoha bodech s pánem sinologem souhlasím, vnitřní sitauci komentovat nebudu, neb ji neznám, na druhou stranu několik posledních bodů mi přijdou nesmyslně přehnané. Co se týče "kulturní nepřizpůsobivosti" - vzdělaní Číňané znají evropské kulturní výdobytky jako hudbu, film, historii atd. poměrně dobře (mnohem lépe, než my tu jejich). Pokud jedou do Evropy studovat a ne pracovat, nedělá jim problém naučit se místní jazyk (jó, potkal jsem i Číňany, co mluví perfektní češtinou - jako Češi). Naše jídlo nejedí, protože jim jednoduše nechutná (například nemají v oblibě mléko a mléčné výrobky, sýry atd., na to často mají i alergie). Co se týče jejich nacionalismu, viděl jsem několik čínských historických filmů a mohu říct, že jsou mnohem méně prodchnuty ideoligií, než české nebo americké (ty si to označení ani nezaslouží). Jsou hrdí na svoje úspěchy, to je pravda, ale vlastenectví pro ně znamená trochu něco jiného, než pro nás, a ruku v ruce s ním kráčí pragmatismus, ve kterém jsou často až cyničtí.
Mimochodem, školné na středních školách činí pár jüanů měsíčně, což je málo i na čínské poměry, nevím, jak je to na univerzitách.
15. 11. 2009 | 14:14

sinolog II napsal(a):

Paní Brixi,

doporučuji k pročtení, ať jsou Vaše blogy nadále tak dobré a ještě lepší:

http://www.underminingdemoc...
15. 11. 2009 | 16:58

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy