Pozor na žebříčky

05. 12. 2009 | 16:38
Přečteno 8352 krát
Zajímá Vás, která univerzita nebo nemocnice je lepší než jiná? A myslíte si, že žebříčky Vám pomůžou? Opak může být pravdou.

Kdo měří, rozhoduje … a deformuje

Na rozdíl od žebříčků FIFA nebo ATP, žebříčky škol a nemocnic nemohou být nikdy jednoznačné. Záleží na kritériích, podle kterých se hodnotí. Hodnocení podle poptávky? Podle úspěšnosti absolventů? Podle úspěšnosti léčby? Podle spokojenosti studentů a pacientů? Existuje mnoho kritérií a způsobů měření kvality, výsledků a reputace. Výsledné žebříčky, získané podle různých metodik hodnocení, se ale často výrazně liší.

Navíc každý způsob hodnocení má zpětnou vazbu a nepřímo ovlivňuje chod hodnocených institucí. Pokud je metodika hodnocení nevhodná, může být tento vliv nežádoucí.

Americké vysoké školy například v touze zvýšit poptávku, která se měří jako jedno z kritérií kvality, rozesílají zčásti vyplněné přihlášky e-mailem nadcházejícím absolventům středních škol. Středoškoláci, kteří by si normálně třeba ani netroufli hlásit se na vysokou školu klidně kliknou „ano“ a přihláška je podána. Bez poplatků. Na přijetí šanci možná opravdu nemají. Ale podáním své přihlášky zvýší dané škole počet zájemců a tak tedy zlepší její postavení na žebříčku podle kritéria poptávky. A o to v reklamních a marketingových akcích škol jde.

Ještě větším problémem je kritérium potvrzení zájmu přijatých. Děkani některých vysokých škol se přiznávají, že přijetí nenabídnou nejlepší stovce přihlášených ale třeba až druhé nebo třetí stovce uchazečů. Ta první stovka nejlepších prý bude přijata na více vysokých škol najednou a tudíž u nich hrozí vysoké riziko, že nabídku ke studiím na dané škole odmítnou. Získat horní příčky žebříčku znamená maximalizovat podíl těch, kteří případnou nabídku vysoké školy přijmou vůči těm, kteří ji odmítnou. Metodiky mnohých žebříčků logicky vycházejí z toho, že studenti přijmou nabídku té nejlepší školy, kterou dostanou. Nepočítají s tím, že mnohé školy kvůli své snaze postoupit na žebříčku nejlepším uchazečům nenabídnou přijetí, protože u nich vidí velké riziko potenciálního odmítnutí.

Metodika žebříčku univerzit amerického týdeníku US News & World Report, na kterou se v nedávné době odvolávají také žebříčky univerzit v České republice, je známa svým deformujícím dopadem na chování univerzit. Před pár lety v tomto směru došlo k překvapivému přiznání i samotných univerzit, které jsou na vrcholu tohoto žebříčku.

Nemocnice, které se snaží zvýšit svou vykazovanou úspěšnost léčby nebo snížit průměrné náklady léčby podle diagnózy někdy odmítnou komplikované případy. Některé žebříčky mohou trpět i střetem zájmů jak se nedávno v českých podmínkách snažil vysvětlit tento komentář.

Braňme se žebříčkovému monopolu

Neexistuje jediný správný způsob, jak hodnotit kvalitu škol a nemocnic. Neexistuje jediný správný žebříček. A některé žebříčky mohou být naprosto zavádějící. Konkurence žebříčků je tedy ku prospěchu. Nicméně, pokud se zrovna Vy nebo Váš potomek chystáte podat přihlášku na vysokou školu nebo vybrat si nemocnici pro plánovaný lékařský zákrok, nespoléhejte pouze na žebříčky. Co bude nejdůležitější pro Vás, není nutně to podstatné pro žádný z dostupných žebříčků.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Ládik napsal(a):

Moje babička říkala: kde se váží a měří, tam se dobře daří.
05. 12. 2009 | 17:11

wbgarden napsal(a):

Budu neustále opakovat, s rozmanitými žebříky jsem poměrně vyrovnán...

NEKRO LOG

Kdybych opravdu
mohl mít přání
řekl bych
ne
prosím vás
nepohřbívejte mě
stačí když uděláte
do nebe
díru
a každý den
pak můžete bezplatně
sledovat
jak ráno lezu tam
a večer
zase
zpět

Nebe je bezesporu
nebe
ale v noci chci být
ve své
posteli...

Veselé krizování...
http://i2.korzik.net/2009-0...
05. 12. 2009 | 18:37

Petr Havelka napsal(a):

Paní Brixi,

ještě, že Vás máme.Vložený odkaz na komentář RNDr. Tomáše Raitra je velmi, ale velmi přínosný. Ony HN jsem četl a získané informace hojně využíval v mezilidském styku. Takže Strakonice nejsou docela tak Strakonice.

Teď mi řekněte, jak se má našinec orientovat? Kdybych počítal novinové bulíky zavěšené na mém nose, skončím jako Pinocchio. A to se neustále snažím získat informace vyvážené nezkreslené, neohnuté, nepodvržené tedy objektivní. Subjektivně mám hlavu v pejru :)

Jediný objektivní žebříček máme doma u kurníku.
05. 12. 2009 | 19:04

Karel Mueller napsal(a):

Dobrý večer paní Brixi,

na téma kvality VŠ jsme kdysi měli debatu na slavném blogu pana Kohouta :-) o harmonickém osciátoru.

Celkově lze říct, že o kvalitě školy rozhodují 4 položky:
- Koncepce studia a studijní osnovy
- Technické vybavení školy (mj. snadný přístup k literatuře)
- Úroveň učitelů, odborná i pedagogická.
- Úroveň studentů

Třetí a čtvrtá položka je velmi obtížně objektivě měřitelná.

Nejdůležitější je správná koncepce studia. Na to nemusí být špičkoví vědci (naopak, ti se na to obvykle příliš nehodí a kromě toho nebývají dobrými pedagogy a psychology).

O kvalitě školy nakonec rozhoduje, jak své absolventy připravila. A i to je prakticky obtížně měřitelné, na různé školy se hlásí různí uchazeči.
05. 12. 2009 | 21:58

Baba napsal(a):

Pro nás je to nová zkušenost. Být kladně hodnocen podle určitého kritéria a nebýt moc dobrý podle jiného. Stejně tak být cílem poptávky a současně poptávku vytvářet. Za mých studentských let poptávka vždy, až na technické obory, značně převyšovala nabídku.
05. 12. 2009 | 22:27

prirodovedec napsal(a):

autorka: Vyborne. Dekuji.

P.H.: Jak se orientovat? Pracujte pokud mozno s primarnimi daty ne s casto "bizarnimi subjektivnimi zebrickovymi" agregacemi.

Vzdyt prece slovy klasika i skladnik ve sroubarne si muze cist Vergilia v originale a bezne vzdelany clovek se zdravym rozumem dokaze z dat vycist vice nez "sileny zebrickovy" novinar. :) (pozdrav editorum)
05. 12. 2009 | 23:00

stejskal napsal(a):

I já Vás zdravím, pane přírodovědče.

A rád Vás opět vidím, už tu začínala být skoro nuda ;-)

Libor Stejskal
05. 12. 2009 | 23:19

prirodovedec napsal(a):

stejskal: Dekuji za kompliment. :) Moc tu asi ale nevydrzim. Navic mi zmizelo plno znamych nicku, se kterymi se vedly prijemne a inspirujici dialogy. To vite je to ztrata jistot az na sojku, zahradnika a povestnou pohadkovou nahanenou presmyckoviteho vlka myslivcem jarporem, co je na stiru s vyrokovou logikou (myslim ze citac maji na 317? :) Ovsem bez OM :) )

Zda se mi, ze nove nicky vzorne kraceji ve stopach nasich minulych ideochyb, ale byva to tu zbytecne strucnejsi :) (jeste ze pocestny to obcas zpestri a P.R. to oglosuje) a vice se to tu reze pri malu vtipkovani - mate to oba editori tezsi a je i Vas mene videt. Navic pry mirite k LN registracim ...
05. 12. 2009 | 23:28

wbgarden napsal(a):

Budu neustále opakovat, zdravím bruselátory a přidám drobet energie by vám bylo lépěji zdržovati se v jistě lahodné předvánoční stabilitě poblíž rovnovážného stavu. Kmitání zdar.
Veselé krizování, modlibička zde:
http://i.zpravy.cz/pes/09/0...
05. 12. 2009 | 23:47

VK-Can napsal(a):

Srdecne zdravim pani Brixi.

Nekonecny a myslim ze v budoucnu stale vice aktualni namet. Vynecham nemocnice.

Severoamericke vysoke skoly pracuji jiz dlouho na principu, ze 25 prumernych zaku zaplati vzdelani 5 nadanym a uspesnym.
Tech 5 nadanych jsou tim motorem vedeckeho vyvoje spolecnosti.
Pro tuto praxi pracuje fakt, ze neni znamo, kdo tech 5 nadanych bude. Tedy ve vetsine pripadu.

Pokud vim, tak zdejsi univesity celi faktu, ze si student vybere jinou universitu tim, ze prijmou vyssi pocet studentu, nez na kolik maji misto.
Maji k diposici dlouhodobe statisticke udaje o skutecnem poctu zajemcu, kteri si vyberou tu, kterou universitu.

Vim zcela urcite, ze ve vyberu hraje velkou roli skola, ze ktere uchazec vychazi. Rozhodne tedy zde, protoze rozdil v kvalite absolventu 12 rocniku je velky. A muze to byt rozdil maturantu vzdalenych jen nekolik kilometru od sebe!
Preji prijemny vikend.
06. 12. 2009 | 00:11

stejskal napsal(a):

Máte recht, pane přírodovědče,

cítím to dost podobně ;-)

Jistoty mizí... musel jsem již před lety redefinovat své životní krédo. Teď zní "Jistota v pohybu" i.e. jediné, na co se můžete spolehnout, je, že nic není jisté, trvalé, neměnné. A když si na ten fakt člověk zvykne (chvíli to trvá), není to až tak zlé ;-)

Dobrou noc.

Libor Stejskal
06. 12. 2009 | 00:12

Dalibor Stys napsal(a):

Mezinárodní žebříčky pořád lepší než české komise. Viz můj komentář na blogu prof. Hořejšího.
Jinak ovšem Wittgenstein napsal že: "Ctižádost je smrt myšlení". (citováno dle Liessman PK, Teorie nevzdělanosti, Academia 2009)
06. 12. 2009 | 07:59

Petr Havelka napsal(a):

Pane přírodozpytče,

to mi ale nikdo neřekl, že orientovat se znamená pracovat :)

Sem si myslel, že si vydělám těch 18kč a za ně koupím Hospodářské noviny, kde se mi dostane patřičného informačního servisu a ono ouha, ono je to DoDo.i, tedy dodělej doma u internetu.
06. 12. 2009 | 08:07

jepice napsal(a):

V odkazovaném článku je klíčová věta:

Účast naštěstí odmítly některé odborné zdravotnické autority jako je Ministerstvo zdravotnictví a Spojená akreditační komise, které si včas uvědomily, oč tu běží. Děkuji jim za projevenou soudnost.

Kdyby navíc zmíněné autority dokázaly prosadit tento svůj odmítavý postoj do médií, která milují žebříčky, ať už vedou kamkoli, bylo by to úžasné.
06. 12. 2009 | 09:52

jepice napsal(a):

Šla jsem mezitím pustit psa na zahradu a náraz ostrého studeného vzduchu mi vrátil paměť a soudnost.
Kdyby se ministerstvo dopustilo rázného odsudku, dočetli bychom od plejády zdejších dobrých známých, že nám jsou odpírány informace, jak to všechno doopravdy je.
06. 12. 2009 | 10:09

tata napsal(a):

pane přírodovědče,dobry den.

Neda mi to abych VAS nepozdravil,už to není co byvalo,ja osobně sem to vzdal přestal sem to chapat,jako vždy trefna přirovnaní,vždy se musím pousmat když čtu,ale lip bych to nedokazal pojmenovat.

BOHUŽEL mira nepochopení ,zloby,špiny mi přestala stat zato se zučastnovat.

dobry den pane Libor Stejskal ač často rozdilné nazory,sem Vaše nazory respektoval a obdivuji že se v tom bahně dokažete udržet i nad ramec svych poviností a ještě dokažete byt optimista.

Ja své vidění z mladí musel hodně revidovat,hodně věcí uplně změnil ve svém vidění světa,ale co vidím kolem sebe mi VAŠ OPTIMISMUS BOHUŽEL nedava spiše naopak,v tom podleham velkemu pesimismu,bohužel vidim prohlubovaní mazaní bahnem at ste nebo ste strany.Kdy se vytracejí hodnoty co uznavam.Asi už nedokažu vidět pozitivně,ale vidím jen černy tunel a světlo nikde.

nedalo mi reagovat na člověka,ktery mi zpřijemnoval a obohacoval mé vědomí z pozdravem tata ......zdeněk HRABĚ
06. 12. 2009 | 10:42

ondrejsteffl napsal(a):

To, co platí pro vysoké školy a nemocnice, ještě silněji platí pro střední a základní školy. Žebříčky tam deformují a vždy přinášejí jen neúplnou informaci.

Kdo věří, že výsledky státních maturit a z nich udělané žebříčky přinesou nějakou relevantní informaci, mýlí se. Naopak hrozí, že povedou ke zhoršení situace, nekvalifikovaným zásahům a opatřením.
U škol, zejména středních, je to o to horší, že mají úplně rozdílné podmínky na vstupu.
06. 12. 2009 | 11:48

hanabrixi napsal(a):

Karel Mueller -- na úsměvnou debatu u harmonického oscilátoru si vzpomínám; s Vašimi čtyřmi položkami a komentářem k nim souhlasím ... a zdravím.

VK Can -- také zdravím. Máte pravdu, úloha a vliv žebříčků asi stále poroste. Čím vyšší je školné tím větší je konkurence o studenty - také ty platící zahraniční.
Např. reklam na britské a jiné evropské vysoké školy v Číně přibývá ... a platící čínský student se rozhoduje podle žebříčků.
Mimochodem, divím se, že Česká republika zatím o platící čínské studenty zájem nejeví. Od některých čínských vysokoškoláků slyším, že získat studentské vízum do ČR je obtížnější než do USA nebo Velké Británie.

ondrejsteffl - dobře koncipované státní maturity by pomohly v nastavení určité baseline, která ovlivní jádro osnov na školách... aby se školy třeba ve snaze zalíbit se studentům (anebo v marné snaze získat kvalifikované učitele), neodkláněly od matematiky a jiných náročnějších předmětů
06. 12. 2009 | 12:49

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane Hrabě,

díky za milá slova. Nevím, jestli jsem takový optimista. Možná jen realista, který si uvědomuje, že lidská společnost je zde už tisíce let a vždy řada lidí měla pocit, že se svět vinou rozpadu hodnot řítí do záhuby (no, a někdy se i řítil, ale ne vždy ;-)

A pak je ještě jedno vysvětlení: můj přístup je vlastně jen obranou před tím, abych se nezbláznil ;-)

Hezký den (venku svítí slunce, jdeme s dětmi na zahradu ke známým na mikulášskou. Jsou to podle mne samí slušní lidé, znám takových spousty, i sem podle mne chodí. Život mi nepřijde tak zlý, i když si to možná jen namlouvám ;-)

Libor Stejskal
06. 12. 2009 | 13:13

ondrejsteffl napsal(a):

Karel Mueller napsal(a):
„Celkově lze říct, že o kvalitě školy rozhodují 4 položky:“

Já mám dojem, že to je příliš úzký pohled. Kvalita u školy totiž vůbec nemusí být objektivní záležitost. Bývám tázán, jak si vybrat školu a mám na to přirovnání. Divadlo se lidé vybírají také z mnoha různých důvodů např.:

1. Někdo chodí jedině do Národního
2. Jiný musí vidět Bolka Polívku a je mu jedno kde
3. Další chce jít na Hamleta, a je mu jedno kde a kdo hraje
4. A jsou lidé, kteří si vybírají divadlo podle společenství lidí, kteří tam chodí
A vysokou školou to může být ještě složitější. Co takhle žebříčky na divadla.
06. 12. 2009 | 13:14

ondrejsteffl napsal(a):

hanabrixi napsal(a):

„dobře koncipované státní maturity by pomohly v nastavení určité baseline, která ovlivní jádro osnov na školách“

Na českých středních školách ale žádné jádro nemáme. RVP (osnovy) pro gymnázia dělal VÚP, RPV pro SOŠ dělá NÚOV. No a katalogy požadavků k maturitě děla CERMAT – hotovy byly dříve než zmiňované RVP.

S baseline maturity je problém, že jí musí splnit víc než 70 % populačního ročníku, a tudíž musí být tak proklatě nízko, že začíná být zbytečná, ba dokonce škodlivá. Současná maturita má na různých školách dramaticky rozdílnou úroveň, to sice znamená, že někde velmi nízkou, ale také, že někde špičkovou. Vyhlásí-li stát nízkou laťku, může snadno vzniknout tlak rodičů i žáků na snižování každé nadprůměrné laťky. A v situaci dramatického poklesu počtu žáků, jejich síla roste.
06. 12. 2009 | 13:26

Nuba napsal(a):

Zdravím tatu i přírodovědce,

K vašemu dialogu - víte, v mnohém máte pravdu, ale já jsem tak nezdolná optimistka, že mi stačí mnohdy vědomí, že existují někde kolem mě lidé vám podobní, a to moji skepsi činí trošku snesitelnější.

Víte tato, mnohdy koukám s vyvalenýma očima i ve vlastním okolí. Sedíme s manželem a díváme se třeba na film a jemu z něj vyjdou úplně jiné závěry než mně. Ještě, že se shodneme alespoň v názorech na politiku, to nám manželství utužuje :)

Sama se někdy zamýšlím, kde jsem ve svém textu udělala chybu, když reakce je taková, že se zcela míjí s myšlenkou, kterou jsem chtěla vyjádřit. Většinou to sice bývá reakce z předpojatosti, aha ! levičák, ten přece nemůže mít pravdu již z principu, nad tím není potřeba se zamýšlet. Vzpomenu při té příležitosti nezapomenutelný výrok paní Šiklové - raději se mýlit s Bushem, než mít pravdu s Putinem. Dodnes jsem to nějak nepochopila, ale jsem možná jenom natvrdlá.

Něco jiného je ovšem nezvládnutá frustrace. Tady se učím být odolnější, ačkoli výsledky se dostavují pomalu. Proto uznávám pana Stejskala mimo jiné v tom, že tohle překousnout dokáže a nezanechá to v něm trvalý smutek na duši, tak jako možná, tato, u Vás nebo i u mě. Ale má v tom pan Stejskal pravdu, jinde je to mnohem horší. Takže u nicků, které sem podobné psychické anomálie zanášejí se pomalu učím přimhouřit oko, přeskočit a nečíst. A zastavit se více u těch,kteří mi mají co říci a jsou zajímaví. Škoda, že sem ti nejlepší chodí poměrně zřídka.

Přidávám se tímto i k panu Stejskalovi, že slušných lidí je všude kolem dost, ačkoli to na serverech tak mnohdy nevypadá. Ten žebříček projevů (mnohdy štěků)je tady, ať jsem alespoň slovem aktuální s blogem paní Brixi, deformovaný a jako k takovému je třeba přistupovat.

Ještě jednou zdravím a kde je to slunce tedy nevím, pan Stejskal odcestoval zřejmě někam do středomoří :)
06. 12. 2009 | 13:26

Luba napsal(a):

Paní Brixi,
"žebříčky" hodnocení nemocnic by měli psát pacienti. Spokojenost pacientů by měla být hlavním kritériem.

Tam, kde se k pacientům chovají špatně je konec konců jedno, kolik peněz na modernizaci vybavení takový špitál utratil - je vidět, že profit pacienta zde asi nebude prioritou.

Mohlo by to fungovat stejně, jako hodnocení lékařů na http://www.znamylekar.cz.

Hulváti z řad lékařů tento server věru rádi nemají a snaží se vehementně o jeho zrušení.
06. 12. 2009 | 13:36

ondrejsteffl napsal(a):

hanabrixi napsal(a):
„aby se školy neodkláněly od matematiky a jiných náročnějších předmětů“ Což směřuje k otázce povinné maturity z matematiky.

Jsem matematik, takže vím, co vše by mohla matematika dětem dát. Ale také jsem ji na středních školách učil a vím, co a jak se učí na základních školách. Desítky let přetrvává akademické a od života odtržené pojetí matematiky, jehož hlavním (nevyhlášeným a vcelku naplňovaným) cílem vždy bylo vyselektovat z populace těch několik stovek nejlepších, kteří skončí na matfyzu. Bohužel těch zbylých 99 000 ostatních nikoho nezajímá. Selektivní je i výuka podle principu umíš 1, neumíš 4 nebo 5 - nauč se to nebo jdi jinam. Zavádět v této situaci povinnou maturitu z matematiky, může mít jediný výsledek: Odpor k matematice, v němž jsme podle TIMSSu na špici (viz http://blog.aktualne.centru...), se ještě zvýší.
06. 12. 2009 | 13:36

hanabrixi napsal(a):

Luba - pacienti by jistě měli mít slovo, hlavně s odstupem času, kdy už lépe poznají výsledky léčby; pacient ale většinou nepozná, jestli výběr a provedení léčby bylo to nejvhodnější a nejlepší, jaké mohlo být, většinou nemá s čím srovnávat; spíš hodnotí, jak se k němu personál chová, což je sice také důležité ale samo o sobě by to na žebříček stačit nemělo.

ondrejsteffl - maturita může mít dvě části: první povinná státní (s problémy, které uvádíte) a druhá výběrová podle školy. Ohledně matematiky, třeba matematika hlavně potřebuje posílit svůj společenský "image" ("je to cool učit se matiku a hodí se to pro život") ... udělat výuku matematiky zajímavou přece jde!
Společenský image ale potřebuje posílit i učitelství; nedávné rozbory McKinsey tvrdí, že výsledky jiho-korejských žáků jsou výborné protože mnoho nejlepších absolventů se hlásí na učitelství a učitelé jsou kvalifikovaní a ve společnosti vážení; a přitom nejsou ve vztahu k průměrnému platu placeni více než jinde, kde se na učitelství ti nejlepší většinou nehlásí.
06. 12. 2009 | 14:48

Luba napsal(a):

ondrejsteffl,
co říkáte na toto:

K.Koecher(2000, 4/10) Leninský odraz v matematice?:

"Když jsem se po dvaceti letech vrátil ze Spojených států, děti některých mých přátel buď propadaly z matematiky nebo byly na propadnutí, a rodiče se obraceli se na mě, abych situaci zachránil.

Snad vůbec nejhorší problém byl s analytickou geometrií. Stačilo ale otevřít učebnice, z kterých se ty děti učily, a bylo jasné proč. Jak se během těch let za totality začala analytická geometrie učit a jak se bohužel učí dodnes - je děsivé.
Když jsem odjížděl, měli jsme jedny z nejavantgardnějších a nejlepších středoškolských učebnic na světě.

Prezentace analytické geometrie, zaměřující se na její faktické rozpuštění v algebře a včlenění do širokých matematických souvislostí byla metodická a křišťálově jasná.

Po dvaceti letech jsem místo toho našel výklad, který prezentuje analytickou geometrii ve vektorové aplikaci, jako specializovanou inženýrskou disciplinu, prakticky bez jakéhokoli vysvětlení vztahu mezi geometrickými pojmy a matematickými formulemi.

Není divu, že tomu ty děti nemohly rozumět. Je možné, že jsem paranoidní, ale nemohu se ubránit závěru, že taková prezentace analytické geometrie pro středoškoláky nebyla nijak náhodná.

Ty děti prostě nesmělo napadnout že lze dojít nějakého platného poznání abstraktní intelektuální úvahou, nezávisle na smysly vnímané realitě a možnosti technického využití.

Zabránit tomu bylo třeba za každou cenu, i tu, že většině dětí ten výklad musel být nepochopitelný. A že nutně musely nabýt dojem, pro život zrovna ne příliš prospěšný, že s jejich inteligencí je něco špatně.

Snaha odmythizovat matematiku, vysvětlit že strach z ní je zbytečný a ukázat, že pochopit základní matematické pravdy je v moci každého normálně inteligentního člověka je, to se ví, na místě.

Ale nedá se toho dosáhnout tím, že se matematika vydává za něco jiného než je - že se předstírá, že je jako celek odrazem smysly vnímané reality a že řídí toutéž logikou jako ona.

Matematika je logická, smyslově vnímaný svět má také logiku. Ty dvě logiky rozhodně nejsou identické, a cesta k pochopení matematického myšlení musí vycházet právě z toho, že ty rozdíly identifikuje.

Všimli jste si potíží, které mají středoškoláci s chápáním v podstatě tak jednoduchého matematického pojmu, jako je imaginární číslo?

Pokud se budou držet názoru, že čísla označují množství, že jsou jakýmsi zobecněním čehosi vnímaného, pak tu potíž nikdy nepřekonají.

Abyste jim vysvětlili že jsou to čísla jako všechna ostatní, s nimiž vstupují do vztahů, musí se jim vysvětlit nejenom, že i neoznačuje žádné množství, ale že v podstatě ani 1, 2, 3, 4, 5 a tak dále žádné množství neoznačují, ale že jsou to jakési šachové figurky ve hře s přesnými pravidly a že i když 1, 2, 3, 4 či pí se dají použít k označení množství či délky či úhlu, je to sice velmi užitečné, ale pro hru zvaná matematika zcela nepodstatné.

Zvláštní doba ve které žijeme, kdy je možné řešit matematické problémy a stavět matematické stroje a nemít základní ponětí o čem matematika vlastně je."

Zdroj: http://t.blisty.cz/files/is...

Osobně si myslím, že nejde o záměr, jak píše agent Koercher, ale jednoduše o lemplovství učitelek, kterým vůbec nezáleží na tom, zda žáci něco pochopí. Pouze odpřednáší látku a ohodnotí stupeň našprtanosti žáka na stupnici 1-5. Toť vše.
06. 12. 2009 | 15:02

Luba napsal(a):

Paní Brixi,
navštivte mnou uvedené stránky, a uvidíte, zda jste schopna vyhodnotit rozdíly či nikoli.

Pacienti dneška nejsou neinformovaní blbci, i když si to mnozí lékaři mohou myslet.
06. 12. 2009 | 15:05

ondrejsteffl napsal(a):

hanabrixi napsal(a):
„maturita může mít dvě části: první povinná státní (s problémy, které uvádíte) a druhá výběrová podle školy.“

Nepochybně se dá státní maturita vymyslet i dobře. To, co se ale v Česku chystá, bude škodit, a to pomíjím, že je to očividný tunel na peníze.

„Ohledně matematiky, třeba matematika hlavně potřebuje posílit svůj společenský "image"“

Ano to jistě, v tom ovšem povinná maturita z matematiky asi není dobrý první krok. Já bych „posílení společenského image matematiky“ svěřil docela normálně nějaké marketingové firmě, ty totiž (na rozdíl např. od matematiků) vědí, jak by se posilování image (čehokoliv) mělo dělat, a někdy se jim to dokonce povede.
06. 12. 2009 | 15:13

ondrejsteffl napsal(a):

Luba napsal(a):
K.Koecher(2000, 4/10) Leninský odraz v matematice?:

Pan Koecher je jako mnozí jiní akademici zcela mimo problém. Otázka analytické geometrie či imaginárních čísel, se týka tak nejvýše 10 % nejlepších.

Důležité ale je, dosáhnout toho, aby děti 1. matematika bavila, a aby za 2. KAŽDÝ maturant uměl trojčlenku, pracovat se zlomky, skutečně rozuměl pojmu funkce atd.
06. 12. 2009 | 15:21

hanabrixi napsal(a):

Luba - Vámi uvedené stránky znám a pokládám je za užitečné

ondrejsteffl - budu se těšit, že někdy napíšete víc o chystaných plánech a lepších možných alternativách pro státní maturitu
06. 12. 2009 | 16:25

NL napsal(a):

Luba nemocnice na vybavení neutrácejí. Financování zdravotnictví je vícezdrojové. To znamená, že úhrady nekalkulují s odpisy. Toto je hrazeno dotacemi z rozpočtu zřizovatele (státu,kraje)a soukromníci mají smůlu. Píši to proto, že zdravotnictví je černá díra ve které se údajně utopí 20 miliard. Psal to tu vlk, mluvili o tom dnes v TV. Jenže těch 7 miliard nemizí z pojištění jak se mnozí myslí, ale z rozpočtu krajů a státu. Úspora neznamená, že bude více na léčení jak se mnozí domnívají. V podstatě to není reakce na vás, ale na starší příspěvek vlka.

Viz.
Individuální stanovisko Ing. Oldřicha Nápravníka, CSc. A prof. MUDr. Leoše Navrátila, CSc., delegovaných za KSČM:

Pojištěnci si platí v pojistném jen provedení výkonu, poskytnutí léků apod., nikoliv pořízení nebo obnovu investic. Zahrnutí odpisů do ceny výkonu by znamenalo značné zdražení zdravotní péče pro občany a to je nepřijatelné.
06. 12. 2009 | 17:50

vlk napsal(a):

Paní Brixi
dnes budu krátký. Směrem v Vám. Naštěstí, to co popisujete, není náš náš problém. tad y jsou žebříčky zatím velmi nesmělé a nedokonalé. že karlovka je nejprestižnější, o tom s e diskus e prostě nevedou. to je kodifikováno. Že brněnská uni j e dobrá? o tom také nikdo nepochybuje.

Nemocnice? Tak to je o fakultkách. a o známých, abyste s etam dostala. V ˇCesku je to snadné.
Jo já napsal naštěstí.. Hm. Když si v zpomenu na plzeňská práva.. Tak to naštěstí okamžitě škrtám. Na neštěstí!

Jinak je mou velkou radostí v idět
přírodovědce!
Zdar příteli! Nemám rád nedělní večer. zančí konec víkendu a nutnost naložit si na záda zase jeden celý týden! Ale když tě po dlouhí vidím, ud¨činím tak zítra evidentně lehčeji. Díky ti za to.
Scházels.
06. 12. 2009 | 20:16

Karel Mueller napsal(a):

Paní Brixi,
děkuji za pozdrav :-), jinak pokud budete mít chvíli čas, tak jsme otázky školství a jeho úpadku probírali dost detailně v řadě blogů právě pana Šteffla.

Pokud jde o matematiku, tak je to katastrofa. Můžete tam najít i otázky maturantům (odpovídají ZŠ mého mládí) a jak poznamenal pan Kobera, úroveň dnešních 9. tříd mnohde (asi většinou) odpovídá tak někdejším 5. třídám.
06. 12. 2009 | 20:52

vajan napsal(a):

Proč tolik diskuzí? Dávno přece platí ono rabínské: "Všechno je jinak!"
06. 12. 2009 | 21:13

entp napsal(a):

Paní Brixi,
čtu vaše příspěvky velmi rád a musím říct, že je to poprvé, kdy jsem trochu zklamaný. Ne že bych nesouhlasil... ale od člověka Vaší erudice bych čekal trochu víc... Proč? Pokud bych přenesl význam obsahu článku do firemní sféry, napsala jste něco jako: "bacha, účetnictví (nebo třeba obrat a zisk) nemusí poskytovat dobrý obrázek o stavu firmy". Fajn. Ale v době balanced scorecards, kaskádování KPI's a bůhví čeho dalšího je to trochu málo. Poraďte nám laikům... určitě někdo nějaké Balanced scorecards pro zdravotní zařízení vymyslel. Mají ho zdravotní pojišťovny a ministerstva? Nebo ne? Jsou jako piloti letadla bez budíků? U letadla za 200mld ročně jen v ČR poněkud tristní! A co pasažéři, Ti to nesmí vědět?
06. 12. 2009 | 21:52

Jan Vaculík napsal(a):

entp
Metodika účetnictví je prastará, takže jsou známé i způsoby, jak se dá zamaskovat pravý stav věcí. Laika to nezajímá a odborník prohlédne.

Metodika tvorby různých žebříčků zdaleka tak jasná není; navíc jsou žebříčky určeny jen částečně informované veřejnosti. Odborníci si dělají žebříčky svoje - v míře, jaké potřebují.
06. 12. 2009 | 23:25

Rumcajs napsal(a):

Žebříčky i Řebíčky jsou na nic. Jedině volná ruka trhu dokáže vyškubat plevel a nechat vyrůst růži.
07. 12. 2009 | 08:47

Luba napsal(a):

Rumcajs,
možná jste si nevšiml, ale máme zde ekonomickou krizi.
Ta je důkazem, že volná ruka trhu může dobře fungovat jen tam, kde existuje elementární morálka.

Ve společenství neslušných volná ruka plevele každou růži spolehlivě zadusí.
07. 12. 2009 | 09:06

Luba napsal(a):

ondrejsteffl,
Koecher si myslí, že ani vyšší matematika není pouze záležitostí těch nejlepších, ale že se její principy dají žactvu vysvětlit způsobem, který v nich vyvolá o tento obor, třeba i celoživotní, zájem.

Jde přece o hru!
Schola ludus :)
07. 12. 2009 | 09:15

Luba napsal(a):

NL,
domnívám se, že zdravotnictví je skutečně jedna velká černá díra.

Chcete-li, jako podnikatel spolehlivě vydělat, staňte se výrobcem a prodejcem zdravotní techniky. V podstatě tentýž přístroj, např. fibroskop, je ve své medicínské modifikaci násobně dražší, než v provedení industriálním.

Nabízí se úvaha, zda je to tím, že ve zdravotnickém provedení musí splňovat vyšší standardy, nebo jde spíše o kalkulaci s potřebností, poptávkou, exkluzivitou apod.

Konstatuji, že zdravotnické technologie výrazně pokročily, např. invazivní kardiologie nyní z velké části nahrazuje "brutální kardiochirurgii", ale spokojenost pacientů se zdravotnickou péčí oproti počátkům devadesátých let spíše poklesla.

Chceme-li zlepšit zdravotnickou péči, musíme zlepšit mezilidské vztahy.
07. 12. 2009 | 09:35

NL napsal(a):

to Luba
Jak víte, že spokojenost poklesla, váš dojem?

Uvádíte příklad s fibroskopem. Fajn násobně dražší atd. A co z toho. Mluví-li se o zdravotnictví, automaticky každému naskočí doktoři a sestry. Jak ovlivňují cenu fibroskopu? Přesto vlk bez váhání označí doktory za zloděje, kteří rozkradou 20 miliard a ministr radši honí babičky? Je vlk spokojený pacient, nebo jeho spokojenost se zdravotnickou péči klesla?
07. 12. 2009 | 10:20

ondrejsteffl napsal(a):

To Luba

Víte, když Koecher píše: "Prezentace analytické geometrie, zaměřující se na její faktické rozpuštění v algebře a včlenění do širokých matematických souvislostí byla metodická a křišťálově jasná.", nejspíš nemá na mysli ani ZŠ ani SOU s maturitou. Možná si podobně jako mnozí další předstvuje, že celá populace je (nebo by měl být!) taková, jeho jeho bývalí spolužáci na střední a vysoké škole.
07. 12. 2009 | 11:01

Luba napsal(a):

NL,
problém je také v tom, že klinická úvaha ustupuje, a lékaři neléčí pacienty, ale laboratorní výsledky.
O tom se zmiňuje např. dr. Honzák.

To tedy znamená, že se přehnaně využívá povšechného screeningu, laboratorních vyšetření je více, než je zdrávo, pěstuje se konsiliární alibismus, pacient je posílán "od čerta k ďáblu" a zapojován do nejrůznějších studií, vyšetření je více, než je nezbytně nutné, dohled pojišťoven je nedostatečný, pacienti nemají přehled o tom, zda vykázané výkony také absolvovali a tak se podvádí.

Děr v systému je hodně.
Např. dr. Pafko tvrdí, že naše zdravotnictví je finančně a personálně poddimenzované, přesto je jeho úroveň, co se technického a znalostního vybavení týče, srovnatelná s vyspělou Evropou.
Podle něj tak naše zdravotnictví vlastně dotují zdravotníci tím, že za srovnatelný výkon mají oproti Západu troj až pětinásobně nižší platy.

Zdravotní péči prodražuje alibismus lékařů a byrokratizace systému. Musíme ale myslet také na to, že zdravotnictví pouze akcentuje celospolečenské problémy - i proto je u nás vyšší nemocnost, než jinde.
Úzkost z nejistoty (krize, nezaměstnanost, zadlužení) vede k psychosomatickým problémům a ty pak vyústí v somatické onemocnění.
07. 12. 2009 | 11:12

NL napsal(a):

To Luba
A ještě k fibroskopu. Nevím co to je, mlhavou představu mám viz. Google. Píšete, že medicínská modifikace je dražší než industriální. Něco mi tam ale chybí.

1. Je tento rozdíl pouze v Česku, nebo je běžný všude? Pokud všude, tak to má asi nějaký důvod.

2. Pokud pouze v Česku, jak docílit nápravu? Kdo je odpovědný za nákup eventuálně předražených fibroskopů. Kdo a z jakých prostředků to platí? A pak se můžeme bavit, jestli je černou dírou zdravotnictví, jak rádi říkají i politici od státních po krajské. Nebo je ta černá díra u nich ve státních a krajských rozpočtech a odpovědní jsou oni.
07. 12. 2009 | 11:14

Rumcajs napsal(a):

Luba:

Máte jiné informace jak já.

U nás v Řáholci jde zvěst, že hypotéky pro chudé protlačila vláda USA a né trh.

Uznejte. Budete házet svůj majetek do kanálu, pokud k tomu nejste nějakým způsobem nucena, či Vás někdo zbaví odpovědnosti za výsledek Vaší práce ?
07. 12. 2009 | 11:16

buldatra napsal(a):

Jediný pravdivý, objektivní a pochopitelný žebříček je žebříček do kurníku (pozná se podle toho, že je krátkej a p@sranej).

Kdo se tímto žebříčkem bude řídit, má nezpochybnitelnou jistotu, že se kurníku dostane.
Ostatní žebříčky nás jen zbytečně matou.
I když většinou vedou do kurníku také.
07. 12. 2009 | 12:20

NL napsal(a):

Luba
Podvádění s výkony to uvedete, ale že je také řada výkonů, které neproplatí už ne, ale to není podstatné.

Podstatný je systém a body za výkon automaticky znamenají nárůst výkonů viz. starší články paní Brixi. Co s tím chcete dělat, vždyť s tímto problémem se potýkají po celém světě?

A proč jsou vlastně nemocnice zadlužené? Vždyť stačí vykázat nějaké ty výkony a hned jsou v plusu, nebo ne?
07. 12. 2009 | 12:34

Luba napsal(a):

NL,
bodový systém je špatný. To je bez debat. Domnívám se, že problém je v tom, že o řadě věcí stále rozhodují nekompetentní lidé, kteří mají moc, ale nenesou odpovědnost.

Chybí jim adekvátní zpětná vazba.
Lépe řečeno - kopanec do prd...ele.

Je třeba se inspirovat u klasiků. Např. u Tomáše Bati.
Nikdo nebyl anonymní a každý přesně věděl, za co zodpovídá a kolik mu to vynese - v kladném i záporném slova smyslu.

Kdysi byl zadlužený člověk člověkem hodným opovržení.
Nyní je zadlužení normou.
To je špatné ... !

V anonymitě chaosu se krade nejlépe.
07. 12. 2009 | 15:39

tata napsal(a):

mila pani Nuba

Ano slušnych lidí je dost,ale začinaj se čím dal krčit v koutku,nebo zněchuceně jen přihližejí,to co je možne u nas nad tim zustava rozum stat,a ted nemyslim jen jeden tabor ale všeobecné vitězství darebaku.UŽ se nesnaži ani skryvat,spíš bych řekl že čim větší podraz tak je važenější,řek bych že už maj založenou 1 ligu,a te se muže zučastnit jen stejny nebo ještě větší darebak,prostě podraz je normalní na všech stupnich,nejvice nam dou přikladem všichni politici jedno s jaké strany,a uřady.

ja už radši jen čtu,a některe se ani nesnažim,protože ta špina není zajimava a těch co stojí zato čist je čim dal min.
07. 12. 2009 | 22:34

Antonín Hrbek napsal(a):

Vážená paní Brixi,
ať se to komu líbí nebo ne, ordinární stupnice (žebříčky), si každý z nás vytváří sám a na některých je skupinová shoda. Lidé nejsou blbci, jak již uvedl předchozí přispěvatel a v "obecném" žebříčku je často velmi dobře zapsáno, kdo je lepší a kdo ne.
Ví se velmi dobře, které gymnázium poskytne solidní vzdělání a na kterém gymnáziu se snadno proleze, ví se velmi dobře kde dělají kvalitní endoprotézy a kde ne, kde se prodává nejchutnější chléb, kde dobře opravují auta, které televizory jsou dobré, atd. Takže nic nového pod sluncem.
Jsou dokonce instituce které chrání spotřebitele tím, že testují výrobky a služby, neboť jinak než přes "diskutabilní" testy to nejde.
Z tohoto důvodu je státní maturita účelným testem a dokonce testem nutným, protože daňoví poplatníci by měli vědět, co za jejich peníze, vložené do jednotlivých škol, vznikne.
Kdyby bylo vše soukromé, tedy např. i školy a zdravotnictví, tak je to výhradní vztah mezi spotřebitelem a poskytovatelem služeb. Pokud jsou ale některé služby placené z daní, musí být kontrola jakosti.
08. 12. 2009 | 09:58

Marek Kobera napsal(a):

To ondrejsteffl: Napsal jste:
"Ale také jsem ji na středních školách učil a vím, co a jak se učí na základních školách. Desítky let přetrvává akademické a od života odtržené pojetí matematiky, jehož hlavním (nevyhlášeným a vcelku naplňovaným) cílem vždy bylo vyselektovat z populace těch několik stovek nejlepších, kteří skončí na matfyzu. Bohužel těch zbylých 99 000 ostatních nikoho nezajímá. Selektivní je i výuka podle principu umíš 1, neumíš 4 nebo 5 - nauč se to nebo jdi jinam."

Musím Vám chtě nechtě sdělit, že to, co jste napsal, mě naprosto šokuje! Skutečně nevím, kde, co a jak jste učil, ale já jsem nic takového nezažil u svých kolegů, ani učitelů. Na jakém základě vůbec tvrdíte, že cílem výuky matematiky je vyselektovat "pár stovek nejlepších" a že "ostatních 99 000 nikoho nezajímá"?
09. 12. 2009 | 19:44

ondrejsteffl napsal(a):

13.11.2009 10:30:30 v diskusi pod blogem http://blog.aktualne.centru...
jste sám napsal: "neznám moc
lidí, které by nepřekvapovalo nebo nemrzelo, že skoro polovina maturantů neměla vůbec absolvovat ZŠ."

Všiměte si, že říkáte (podobně jako mnozí ostatní), že "skoro polovina maturantů neměla vůbec absolvovat ZŠ". Ale co se s těmi lidmi mělo stát, to už NIKDO nepíše - stačí si projít diskuse. Zvláštní, že.

Možná jsem se ve své poznámce vyjádřil trochu přehnaně, ale podstata zůstává. Skoro všechny zajímají jen ti úspěšní. Vzpomeňte si na své spolužáky ze základní školy, to byl ještě průměr populace, a jak se zacházelo s těmi, co matematiku neuměli. A znovu, vždyť to sám píšete: "skoro polovina maturantů neměla vůbec absolvovat ZŠ". Asi je někde problém.

No a podívat se také můžete na učebnice matematiky třeba v Anglii.
12. 12. 2009 | 19:41

Karel Mueller napsal(a):

Luba:

Já si myslím, že žádný lepší výklad komlexních čísel než ten klasický nikdo nevymyslí.
Prostě dvojice reálných čísel, které splňují axiomy reálných čísel a zároveň umožňují řešení rovnice X kvadrát = -1. S tím, že dvojici (x,0) ztotožníme s reálným číslem a (0,x) nazveme imaginárním číslem.

Je ale velmi důležité jim ukázat účel zavedení těchto dvojic. Tj. vysvětlit jim, že hlavní přínos je následující: Dané dvojice vyhovují axiomům reálných čísel. Když tedy budu dělat různé početní operace s těmito dvojicemi, kde první číslo dvojice je chápáno jako reálné číslo, tak první číslo dvojice u konečného výsledku bude stejné, jako bych použil pouze reálná čísla, čímž se mnohdy velmi zjednoduší početní postupy. Nejjednodušší ukázka je pomocí exp (ix) třeba v úlohách na součty řad. (Samozřejmě to není zcela přesné, ale to bych nekomplikoval, jen zmínil)

Pro SŠ je hlubší teorie příliš abstraktní.
13. 12. 2009 | 02:02

Marek Kobera napsal(a):

To ondrejsteffl z 12.12.:
Děkuji za odpověď. Řeknu Vám to asi takto. Myslím, že se shodujeme v tom, že současný stav je zvláštní a nezdravý.

V podstatě jsou dvě možnosti:
1) Osekat učivo ZŠ tak, aby se v něm nic náročnějšího z matematiky, potažmo fyziky a chemie, neobjevovalo. To je námět na seriózní výzkum, poněvadž dospělý člověk těžko pozná, co je zrovna to obtížnější pro žáky.
2) Držet laťku, která je nastavena "na papíře". To pak by znamenalo doučování pro slabší žáky, jejich motivaci, víc času stráveného ve škole, atd., prostě hledání si cest k dosahování maxim jednotlivých žáků.

Samozřejmě, že nejjednodušší je nedělat nic. Myslím, že většina učitelů je dokonce i srozuměna, že je to tak nejlepší - oni nejsou tvůrci školské politiky, ta na ně dopadá odněkud shora a je lepší o tom ani nepřemýšlet.:-(

Tedy, co se žáky, kteří neměli ani absolvovat základní školu? Já bych inklinoval spíš k možnosti analogické bodu dvě výše, tj. třeba, aby maturovali o rok později, až se to (nebo podstatný díl) naučí. Samozřejmě za platnosti několika předpokladů, aby se třeba eliminoval vliv špatných učitelů (tj. otázka jakéhosi zjišťování kvality výuky) nebo špatných učebnic (mimochodem neřekl bych, že jsou tak špatné - jen mi připadá, že jejich jazyk je někdy zbytečně šroubovaný a vyumělkovaný ve zdánlivě odborném stylu, což je zřejmě závažným problémem pro samostatnou četbu a to je velký nedostatek). Anglické učebnice jsem neviděl, znám jen pár učebnic amerických, zvláště učebnice fyziky. A nemyslím si, že jsou dobré. Nevedou studenta k porozumění, jak jsem se měl příležitost přesvědčit při práci s jedním, "vynikajícím" studentem, který celou věc chápal silně pragmaticky ve stylu, co musím s čím sečíst apod., abych se trefil do správného výsledku v testu.

V praxi by se mohla osvědčit kombinace bodů jedna a dvě, tedy stanovit nějakou minimální hranici, kterou by musel student skutečně ovládat, jinak by neodmaturoval. Samosebou, zlomky apod. by ještě spadaly do povinného učiva, takže ti, kteří ztroskotali na Vámi uvedeném příkladu, by skutečně měli pramalou šanci odmaturovat, resp. dokončit úspěšně ZŠ. To je podstatný rozdíl - ať si třeba na rybářských nebo básnických školách maturují z čeho chtějí, ale ZŠ je, pokud vím, s výjimkou nějakých tříd s rozšířenou výukou jazyků nebo sportovních tříd, stále jednotná. A dále: co s nimi? Těžko říct, myslel bych, že skvělým fotbalistou, hercem nebo zpěvákem, z nichž se mimochodem rekrutují tzv. celebrity, se mohou stát i lidé bez dokončené ZŠ.

Jistě, že je někde problém - jenže ono to spíš bude souběh několika problémů. Spolužáci ze ZŠ: moc nevím, co všichni dělají, možná to byl průměr populace. Před pár lety jsem potkal spolužačku, která měla na ZŠ trojky a čtyřky, nevím, jestli zrovna z matematiky, a úspěšně dokončila studia andragogiky. Dále můj spolužák, který měl také známky kolem trojek, je v současnosti doktorandem. Moje spolužačka, která měla známky o něco horší než já, patrně už dávno dokončila doktorát z jaderné chemie. A jak se chovali učitelé k těm, kteří matematiku moc neuměli? Řekl bych, že ani dobře, ani špatně. Samozřejmě, že museli vyvinout větší úsilí, což se neobešlo "bez stresu". Nakonec však v 7. třídě zvládli kvadratické rovnice skoro všichni (možná až na jednu, dvě výjimky). Dnes je to spíš naopak a to se tyto věci učí v 9. třídě nebo v 1. třídě SŠ.
20. 12. 2009 | 12:21

http://www.kw61.com/replica-audemars-pig napsal(a):

30. 03. 2010 | 05:46

alasiri napsal(a):

http://www.tran33m.com/vb/
http://www.tran33m.com
http://www.tran33m.com/vb/s...
http://www.tran33m.com/up
http://www.tran33m.com/dir
http://www.game.tran33m.com
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
19. 05. 2010 | 11:37

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy