Krmítko, násypka a žrádlo.

13. 01. 2010 | 21:39
Přečteno 6329 krát
Příspěvek k polemice o vzdělávání

Začínají zápisy do prvních tříd. Můj syn také půjde k zápisu. Stejně jako necelých 100 000 dalších dětí. Některé z nich rodiče zapíší rovnou do školy, která bude na jejich vzdělávací dráze školou poslední.
Kolega bloger Zdeněk Brom se zde okrajově zmínil o bývalých zvláštních školách (ZvŠ)a uvedl několik příkladů ze své učitelské praxe, kdy rodiče či žáci samotní si přáli navštěvovat zvláštní školu. Tyto případy jsou z mé zkušenosti časté, nicméně nám neříkají nic o tom, jakým způsobem systém vzdělávání přispívá svou konstrukcí k lehkosti takové neperspektivní volby. Kolega Brom také navrhuje systémová řešení směřující ke zlepšení situace, obávám se však, že oblast bývalých zvláštních škol nejde vyřešit jinak než z pozice zřizovatelů a veřejné moci a tímto směrem žádný z jeho návrhů nesměřuje. Nechci rozpoutat širokou debatu pod blogem nad všemi možnými okolnostmi vzdělávání dětí. Nabízím k úvaze vliv jediné okolnosti a tou je iluze o transformaci bývalých zvláštních škol. Nechci se nijak dotknout učitelů, neboť ti pravidla neurčují a o jejich práci zde nepíši. Vyhnu se také okolnostem na straně rodičů či žáků současných základních škol praktických, jejichž motivace i potřeby, vedoucí je do jejich poslední školy v životě, jsou různé.

Doufám, že jsem jasně vymezil pole možné polemiky a ambici této poznámky.

Okolnost systémová první: Krmítko

V České republice je 406 základních škol praktických, tedy těch, které vzdělávají děti podle vzdělávacího programu pro lehce mentálně postižené (RVP ZV LMP). Tyto školy stojí, topí, mají zaměstnance, kuchařku, školníka. Systém zvláštních škol má v Čechách dlouhou tradici, pod tlakem rozsudku Evropského soudu pro lidská práva DH a ostatní proti České republice systém změnil název škol ze školy Zvláštní (ZvŠ) na Základní školu praktickou, přičemž bývalé osnovy ZvŠ se po kurikulární reformě přetavily do vzdělávacího programu pro děti s LMP. Nedošlo k žádné redukci tohoto typu škol či jejich transformaci, nedošlo ani k významné změně vzdělávacího modelu. Zřizovatelem těchto škol jsou kraje a obchodním zájmem managementu školy je mít plnou kapacitu. To samo o sobě vytváří v systému tlak na umístění stále stejného počtu dětí do tohoto typu vzdělávání, připomínám, že jde o vzdělávací program pro děti s organickým poškozením.

Okolnost systémová druhá: Násypka

Systém pedagogicko-psychologického poradenství (PPP a SPC), který je obrazně násypkou dětí do systému je jednak zatížen stereotypy stejnou měrou jako zbytek populace, na druhou stranu s testovacími modely používanými v diagnostice dětí by měl potíž nejeden čtenář aktuálně.cz, natož pětileté či šestileté dítě. Vyzývám čtenáře tohoto textu, aby si představili své vlastní dítě v tomto věku, jaká by byla jeho "normalita" v závislosti na jeho momentálním naladění nebo stresu z neznámého prostředí. Nejenže jsou to testovací modely z pravěku, kdy diagnostika byla konstruovaná na testaci rozdílů v rámci stejných sociálních entit, i ty současné a připravované takzvaně sociálně nezatížené testy (budou-li nezatížené jak zastánci těchto metod tvrdí) neodstraní chyby na druhé straně součásti testovacího systému – testovače samého. Současné starší, zkušené psychology nutně vzdělávali na vysoké škole absolventi socialistické eugeniky a i v systému přípravy pedagogů je „genetická“ determinace školní úspěšnosti přeceňována. Nad pedagogicko-psychologickými poradnami metodicky bdí Institut pedagogicko-psychologického poradenství, o kterém eugenický kompliment platí jakbysmet. A celý systém také stojí, topí, zaměstnává.
Je nad slunce jasné, že děti socializované do prostředí, kde potřebujete pro přežití specifické (ne-normální) dovednosti a znalosti, vykazují jiné charakteristiky než děti ze soukromé školky. Například je třeba vědět kdo je lichvář a jak se k lichvářovi chovat. Zato nemají doma nůžky, omalovánky a nejezdí s rodiči na výlety na hrady a zámky. Necestují. Neznamená to, že jsou tyto děti na tom intelektově jinak. Děti vyrůstající v mládežnických oddílech mají hrami rozvinuté dovednosti nad průměr populace. Kdo si zapamatuje 35 předmětů na stole?
Počet dětí s mentálním hendikepem je ve všech populacích stejný, stejně tak i distribuce intelektu. Klasická Gaussova křivka. Je zajímavé, jak lehce profesionálové opomíjí základní statistické konstanty svého řemesla. Předpokládám, že Nové Sociálně Neutrální Testy děti, které znají lichváře a nemají omalovánky, vymalují jako mentály. Protože nepoznají dostatečně rychle, že na obrázku chybí stromku stín, psovi ucho a krávě čárka na kopytu.

Okolnost systémová třetí: Adaptace na nové systémy obstarávání krmiva

Rekrutování dětí a rodičů zvláštními školami v době jejich institucionální existence bylo předmětem časté kritiky a běžnou praxí – a zůstalo praxí i po cedulové reformě. Následovala praxe přípravných tříd. Zřízení přípravné třídy na zvláštních školách v případě plynulého přechod dětí z přípravné třídy do prvního ročníku zvláštní školy bylo typickou ukázkou státem zavedeného vyrovnávacího opatření se segregačním dopadem. Hrozivou novinkou je ovšem vylepšení rekrutování o přímé zápisy do prvního ročníku škol se vzdělávacím programem pro mentálně hendikepované. Ukázka školního marketingu například zde .
Zápisy do prvních tříd škol s programem pro lehce mentálně hendikepovavané, jejichž celková kapacita je v Čechách třikrát vyšší než může statisticky být v populaci dětí s mentálním hendikepem, je novou zvrhlou aktivitou, která nedá dětem šanci ani „neuspět“ na základní škole.

Ministryně školství by měla tuto rekrutační praxi bezodkladně omezit. Hned potom podpořit systémové změny, které naruší poklidný statut quo a omezí tlak systému na rekrutaci dětí do škol s RVP ZV LMP. To by pro toto jaro stačilo.

V 18.hodin přidávám odkaz na kritickou reakci pana Nikolaie a děkuji za zpřesnění i kritiku.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

pavla napsal(a):

Ani se nedivím, že se někteří rodiče či děti dožadují zvláštních škol. Protože pak stačí si postěžovat u evrop.soudu a aniž by někdo po letech mohl jakkoliv určit, jestli tam dítě bylo právem či neprávem, tak rodina dostane peníze. A někteří se v dospělosti do práce nepohrnou nikdy, takže jestli pak mají vysvědčení z normální či zvláštní školy, je jim šuma fuk. Hlavně že zase vytáhnou ze společnosti co se dá.
13. 01. 2010 | 22:45

otokar napsal(a):

Řešení je nasnadě,divím se, že to nikomu nedochází.
Přizpůsobit osnovy,školní řád a ostatní nepodstatné záležitosti tak,aby nedošlo k ohrožení práv dítěte a nějaké diskriminaci. Děti si samy navrhnou, co se chtějí učit, jak dlouho a jakou formu studia zvolí(např.při zaměstnání).Předměty zásadně nepovinné,kromě romštiny.
Příklad závěrečného pohovoru(pokud se žák dostaví):
otázka: Má kráva na kopytě čárku?
odpověď:Co je kráva?
hodnocení:prospěl,stejně to nebude potřebovat.
závěr: Je veselý, někdy zádumčivý.Když přijde do školy,neklást mu záludné otázky.
14. 01. 2010 | 00:29

skeptický napsal(a):

Kráva se dvěma čárkami není kráva,antož je lichokopytník,čili kůň.

Paní učitelka má jednu,takže je.
14. 01. 2010 | 05:34

Daňový poplatník napsal(a):

To autor:
Teoreticky naprosto správně.
Ale absolvování základní školy je jedním z dílčích startovacích čar v životě, takže ekonomicky silná část populace dá dítě do soukromé školy, běžná část populace do škol, kde znalostní rozvoj jeho dítěte není bržděn dětmi z rodin, které se doma nepřipravují, a nemusí být konfrontovány s problémovými dětmi.
Takže nakonec stejně vykrystalizují školy (ať se jmenují jak chtějí), kde jsou parametry nastaveny tak, že absolvent nemá šanci se dostat na střední školu.
A v tom je problém.
Umíte jej řešit?
14. 01. 2010 | 09:45

Pavel13 napsal(a):

Daňový poplatníku,
našel jste podstatu. Náš systém je založen na tom, že nepřiměřeně velká část vzdělávání je delegována na rodiče. Až toto zmizí, budou mít děti rovnější šance.
14. 01. 2010 | 09:57

jichu napsal(a):

Pavle 13, doufám, že jste to myslel jako ironii. Já to vidím tak, že vše je v dětech. Rodiče by měli jen motivovat a vytvářet svým dětem podmínky. Potom by měla být práce učitele procházkou Rajskou zahradou. Bohužel, rodiče občas selhávají, někdy je to i rodinná tradice. A z obyčejné práce se stává "řehole". Dodávám, že neučím, pouze mám dvě dospělé děti, snad celkem úspěšné v životě, proto to berte pouze jako názor zvenčí
14. 01. 2010 | 11:03

Pavel13 napsal(a):

Jichu, tam není ironie ani špetka. Vy jste se nesetkal s tím, že jste musel dětem něco doma dovysvětlovat? Já ano, a to mám děti docela chápavé. Ale co měly dělat děti, které tu možnost neměly? Ve škole není čas něco vysvětlovat, je třeba postupovat dál podle plánu a po vyučování učitelům padla. A běžná praxe domácích úkolů. Dodělejte si to doma. Neumíš, máš za 5. A našlo by se toho víc.
14. 01. 2010 | 11:20

jichu napsal(a):

Pavle 13: Mé děti chodily do školy, kdy ve třídě bylo kolem třiceti žáků. Prostě učitel na to neměl čas. Ale protože JÁ jsem chtěl, aby v životě uspěly, tak jsem tu práci udělal. jsou to moje děti, ne učitelovy.
14. 01. 2010 | 11:42

pavla napsal(a):

Pavel 13: V tom máte pravdu. Jelikož nám prošlo školou 5 dětí, takže můžu říct, že tomu opravdu tak je. Naštěstí díky tomu, že se neustále k opakování učiva tím pádem dostávám, tak si pamatuju a můžu vysvětlovat, co ve škole nestíhají. Ale opravdu lituju ty rodiče, kteří spoustu věcí už nevědí a dětem poradit neumějí. Nejmladší dcera je - aspon dle učitelů - velmi inteligentní, a přesto mnohdy přijde s matematikou, že neví, nestihla zapisovat a ještě k tomu poslouchat a chápat. Doma ji učím postupu, který jsme se učili my, je mnohem jednodušší, ale ve škole to je pak špatně. Vím, že učitelé mají hodně práce s dětma, ale jestliže jí doma dokážu věc vysvětlit během 5 minut, chápe to a ve škole omílají několik dní a pořád nerozumí, tak nevím, kde je chyba. Mají sice doučovací hodiny, jenže už tak přichází ze školy ve 3 odpoledne, takže když mají jít ráno na 3/4 7 a pak tam vydržet déle než dospělý v práci, tak mi to nepřipadá rozumné. Děti se dnes učí zbytečné věci, které jim nikdy k ničemu nebudou a to, co opravdu budou v životě potřebovat, se pořádně nenaučí.
14. 01. 2010 | 11:53

Pavel13 napsal(a):

Jichu, já jsem to dělal a dělám taky. Ale co ty děti, jejichž rodiče to nedělají (je jedno zda nechtějí nebo nemohou)? Přitom hloupější nejsou. A už tu máme rozdíly, které by být neměly.
Učitel nemá čas učit. Hezké. Příště strojvedoucí odstaví vlak z Ostravy v Kolíně, protože nemá čas dojet do Prahy.
14. 01. 2010 | 11:54

pavla napsal(a):

Jichu: Vy máte taky pravdu, rodičům by mělo jít o to, aby dítě ve škole prospívalo a v rámci svých možností mu pomáhat. Jenže Pavel 13 měl asi na mysli, že ne každý tu schopnost, dítěti vysvětlit nepochopené ze školy, nemá. Vůbec si nemyslím, že by učitelé neměli zájem děti naučit a dobře naučit, ale asi každé dítě potřebuje jiný přístup a na to učitel ve škole prostě čas nemá.
14. 01. 2010 | 11:58

jichu napsal(a):

Pavle a Pavlo: Nemám ambice řešit problémy všech dětí. Myslím si však, že jejich potíže by měli řešit HLAVNĚ jejich tatínek a maminka. Až potom nějaká instituce, např. škola. S větou typu: "Škola ať dělá tohle, či ono," jsem se setkal mnohokrát. Občas mám však podezření, že je to házení problému na jiné. Chce to prostě, vyhrnout si rukávy a s problémem se porvat. Ve Vašem konkrétním případě, když jste schopni napsat souvislý text do diskuze, nevěřím, že je to Váš problém. Teď k učitelům. Učitel nemá čas učit, to jsem samozřejmě myslel na dobu strávenou s dětmi ve škole. Pokud po něm budeme chtít aby učil i ve svém volném čase, dejme mu tedy nějakou odměnu. Co mu tedy Vy konkrétně nabídnete? Ještě ke strojvedoucímu. Jeho pracovní dobu upravují zákony této země. Samozřejmě, že pokud pracuje tak dlouho, že svou zákonnou pracovní dobu vyčerpá, věřte mi, že vlak v Kolíně odstaví.
14. 01. 2010 | 12:14

pavla napsal(a):

Jichu: Já s Vámi souhlasím, že nemůžeme problémy házet na někoho jiného. Můj problém to určitě není, ale vidím třeba u švagrové, že ta např. matematiku dceři opravdu vysvětlit neumí. A určitě bych byla ochotna učiteli zaplatit za hodiny věnované mému dítěti navíc, pokud to nezvládnu sama.Většinou platíme velké peníze za hodiny angličtiny, klavíru, sportu, tak proč ne za základní vzdělání, pokud na to dítě ve škole nestačí?
14. 01. 2010 | 12:30

jichu napsal(a):

Pavlo, děkuji Vám za názor.
14. 01. 2010 | 12:33

Anonymovič Anonymov napsal(a):

"Počet dětí s mentálním hendikepem je ve všech populacích stejný, stejně tak i distribuce intelektu. Klasická Gaussova křivka."

Člověče, vy máte tu drzost psát traktáty o psychologii? Ale co by taky člověk čekal od parazitického nedouka z Člověka v plísni, že?
14. 01. 2010 | 12:49

Anonymovič Anonymov napsal(a):

J. Philippe Rushton, Jelena Čvorović, Trudy Ann Bons: General mental ability in South Asians: Data from three Roma (Gypsy) communities in Serbia.
http://psychology.uwo.ca/fa...(Roma).pdf

Ačkoli předchozí studie IQ Romů (všechny u dětí) byly provedeny většinou na malých vzorcích, konzistentně ukazují rozpětí IQ mezi 70-83 body (Bakalář 2004; Raven, Court, Raven 1995; Save the Children 2001). Kupříkladu Bakalář (2004) provedl review 10 studií z České republiky a ze Slovenska se vzorky čítajícími 33-178 osob ve věku od 3 do 18 let, obsahujících verbalní i neverbální testy, přičemž rozpětí IQ v nich činilo 71-82 bodů (medián 75, průměr 76). Nejdůkladnější z testů provedených v České republice [Dan a kol. 2002] užil českou verzi Wechslerovy inteligenční škály pro děti-III (WISCIII) na reprezentativním vzorku 89 dětí ve věku 6-17 let. Těchto 89 romských dětí dosáhlo průměru IQ 80 bodů (verbální IQ 82, performační IQ 80) a vzorek 1357 neromských dětí IQ 101 (verbální IQ 101, performační IQ 101). Bakalář rovněž zjistil, že studijní výkony Romů jsou s těmito výsledky zcela v souladu, neboť 62% romských dětí navštěvovalo speciální školy ve srovnání se 4% u majoritní populace. Bakalář nicméně neuvedl dosud nejrozsáhlejší studii Romů na Slovensku (728 osob), která byla zveřejněna v Ravenově Manuálu pro barevné progresívní matrice. Tato studie zjistila u 5-8-letých dětí výsledek odpovídající IQ 83 (Raven a kol. 1995)…

…Abychom zjistili, zda Romové (Cikáni) ze Srbska – podobně jako jiné jihoasijské populace – dosahují nižšího průměru g (všeobecného faktoru inteligence) než Evropané, testovali jsme 323 osob ve věku 16 až 66 let (111 mužů, 212 žen) ve třech různých komunitách během dvouletého období, a to za použití [neverbálních] Ravenových barevných a/nebo standardních progresívních matric a čtyř měření funkční kapacity. Z celkem 60 matric vyřešili Romové v průměru 29, což odpovídá 3. percentile podle norem USA (1993) a ekvivalentu IQ 70. Ve funkčních testech dosáhli Romové průměru odpovídajícímu úrovni 10-letých srbských dětí. Matrice ukázaly malé průměrné rozdíly mezi pohlavími favorizující muže… Srovnání s dokumentovanými daty ukázalo, že otázky, které byly obtížné nebo snadné pro Romy, byly shledány podobně těžkými nebo lehkými i u bílých, indických, „Colored“ a černých jihoafrických dětí ve věku 14-16 let, a také u černých jihoafrických vysokoškoláků. Nebyl shledán žádný významný vliv kulturních rozdílů. Naopak rozdíly mezi Romy a Neromy byly nejmarkantnější v g-faktoru.
14. 01. 2010 | 12:51

jancerny napsal(a):

Milý anonymiči anonymove, k Vašim oblíbeným autorům přiřaďte i doktora Mengele, jeho výstupy byly rovněž inspirativní.
14. 01. 2010 | 12:59

Jerry napsal(a):

Jednou v televizní debatě jsem slyšel pěkný názor. "U nás jdou rodiče na třídní schůzku a třesou se strachem, co jim učitel řekne. V Anglii se učitel třese strachem co mu rodičové na schůzce řeknou. Až u nás bude škola jako v Anglii, pak teprve bude dobře." U nás je učitel spíše krotitel divé zvěře, vidím to často v MHD a na ulici. Kdyby rodiče svá dítka vychovávali, nemuseli by to dělat učitelé na úkor vyučování. Není to samozřejmě jediný problém ve školství, ale také vadí. A bohužel ne každý učitel/ka má dar (talent) učit. Pak se učí děti doma s rodiči.
14. 01. 2010 | 13:01

Anonymovič Anonymov napsal(a):

"Milý anonymiči anonymove, k Vašim oblíbeným autorům přiřaďte i doktora Mengele, jeho výstupy byly rovněž inspirativní.Ů

Nic jiného kromě obvyklých levičáckých pind o nacistech dodat nemůžeš? Třeba nějaké jiné zdroje na studie, které by tato zjištění vyvracely? Ale že se tak hloupě ptám, že?
14. 01. 2010 | 13:39

Pavel13 napsal(a):

Jichu, to byste pak mohl zrušit povinnou školní docházku. Ono to tak u nás i fungovalo, než to Marie-Terezie změnila. A bylo to v zájmu státu, protože potřeboval vzdělané mozky, a to i ty, kterým by se jinak vzdělání nedostalo. To není výmysl rodičů.
My za vzdělání státu platíme, stejně jako financujeme policii, armádu nebo zdravotnictví. A podobně jako zdravotní pojišťovna nám proplatí jen určitou úroveň péče, tak i škola nám poskytne zdarma určitou úroveň vzdělání. Ta úroveň je přesně daná a jmenuje základní vzdělání.
A tady bych ještě jednou zdůraznil ten rozdíl. Rodiče musí umožnit povinnou školní docházku a stát zabezpečuje základní vzdělání (tedy úroveň, ne počet vyučovacích hodin). Logicky z toho vyplývá, že některé dítě na to potřebuje méně času a některé více. Vzdělávací systém, který s tím nepočítá, je špatný systém.
Mám nabídnout řešení. Oproti Pavle mám zkušenost přesně opačnou. Mé děti byly doma ze školy mnohem dříve než my rodiče a to stihli učitelé poradu a společně nějaké to video s přiblblým filmem a proflákané hodiny po uzavření klasifikace. Po posledním zvonění se třída okamžitě zamkla, děti šly na oběd a pak byly vyhnány domů. Stačilo by zavést po obědě nějaký čas pro vypracování samostatných (nyní domácích) úkolů nebo dovysvětlení učiva individuálně nebo v malých skupinkách (a klidně i mezi sebou). K tomu ani nemusí být vždy učitel, stačí asistent, vychovatel, praktikant.
14. 01. 2010 | 13:46

Pavel13 napsal(a):

Ještě bych rád otevřel jedno téma, které sem spadá jen okrajově (a možná se to již někdy řešilo). V souvislosti s testy, zmiňovanými v článku, by se dalo ptát, zda vyžadují třeba zazpívat písničku? Obecně je to přežívající stav, kdy máme tradiční dělení předmětů, ale jaksi jim přikládáme různou váhu. Pak má některé dítě 4 z matematiky a cítí se méněceně vedle jedničkářů, ale nikdo neocení ani pochvalou jeho skvělý zpěv a hru na hudební nástroj, všichni dostanou z hudební výchovy za 1. To je strašně demotivující pro všechny. Kdo stanovil, co je důležitější a co méně důležité?
14. 01. 2010 | 14:02

jichu napsal(a):

Pavle 13: Tohle suplovala školní družina, tak nějak se tomu říkalo. Existuje to ještě? Ale tohle je nástavba školní péče. Alespoň se to domnívám.
Základní vzdělání ohodnocené v minulosti stupněm čtyři, bylo určitě také zajištěním základní úrovně. Pokud do toho nechcete vložit i svůj díl, nikdy nic zadarmo nedostanete. Platíte pouze daně, dostanete pouze základ.
14. 01. 2010 | 14:08

jancerny napsal(a):

Naposledy k Anonymičovi: Někteří Bakaláře vzývají, někteří se snaží s Bakalářem polemizovat, někteří ty jeho rasistické bláboly ignorují. Patřím do třetí skupiny. Odpůrci rasových teorií navíc nepatří nutně k levici, stejně tak jako rasisti jsou rozprostřeni také napříč vámi vymezeném politickém poli. Obávám se, že se k ničemu jinému než ctrlc ctrlv ze své oblíbené literatury a slaboduchým osobním invektivám neodhodláte. Zůstávám s pozdravem
14. 01. 2010 | 14:13

jichu napsal(a):

Pavle 13: Teď jste mi utekl s diskuzními příspěvky. Shrnu to takto. Oba píšeme do blogu pana Broma. Jeho názor jako učitele by byl zajímavý. Já osobně ho hodnotím, jako velikého nadšence, kterých je ve školství velice málo. To je proto, že něco navíc v práci učitele je bráno jaksi - samozřejmě. Proto asi máme těchto lidí ve školách jako šafránu. I učitelé potřebují celospolečenskou pochvalu. Pokud ji nemají, znechuceně odcházejí.
14. 01. 2010 | 14:18

Pavel13 napsal(a):

Jichu, družina funguje, ale v zájmu šetření prostředky se škola snaží mít tam co nejméně dětí, co nejkratší dobu s co nejmenším počtem zaměstnanců. A dětem se může jevit nespravedlivé muset do družiny, když ostatní nemusí.
Není 4 jako 4, aneb lepší dobrá pětka jako špatná čtyřka. Zatímco u předmětů je splněno, že žádný nesmí být za 5, v rámci předmětů už to tak být nemusí. Když máte zvládnout v matematice sčítání a odčítání a vy dostanete ze sčítání 3 a z odčítání 5 a ve výsledku 4, tak sice prolezete, ale učivo jste podle mne nezvládl. (Doufám, že jsem vás neurazil.)
Svůj díl si pohlídám, ale nemohu se pak divit, že platím sociální dávky někomu, kdo nemůže najít práci, protože nemá ani základní vzdělání. Přitom by stačilo možná trochu dobře cílené pomoci v začátku a mohl mít i vzdělání střední.
14. 01. 2010 | 14:46

jichu napsal(a):

Pavel 13: S posledním odstavcem souhlasím. Pojďte však dělat užitečnější věci pro nás oba, jak čučet na monitor počítače. Já třeba půjdu raději s manželkou na procházku. Nashledanou na jiném blogu, v jiné "hádanici".
14. 01. 2010 | 15:09

Anonymovič Anonymov napsal(a):

"Někteří Bakaláře vzývají, někteří se snaží s Bakalářem polemizovat, někteří ty jeho rasistické bláboly ignorují."

Takže přiznáváš, že jsi docela obyčejný ignorant? No to jsem rád, že jsme se k tomuto závěru dopracovali. Ještě abys byl nakažen nějakými vědeckými poznatky! To bys z toho mohl být zcela zmaten a začít pochybovat o základních premisách vašeho levičáckého kultu!
14. 01. 2010 | 15:19

pavla napsal(a):

Těžko posoudit, který předmět je nejdůležitější. Když jsem chodila do školy, tak si pamatuju, že všichni učitelé vždycky říkali, že zrovna ten jejich předmět je nejdůležitější a jak se bez něj v životě neobejdeme. Asi by měly být stanoveny nějaké priority a např.až v posledních ročnících se pak věnovat každý žák více těm předmětům, které budou pro jeho další studium důležité.Ale pořád si myslím, že základní škola je od toho, aby se tam naučilo od každého to základní. Nechápu, proč jsme se třeba dříve učili, ve kterém městě či kdejaké díře - ve světě- např. v SSSR, se co vyrábí a pěstuje. Myslím, že si z toho nic nepamatuju. Ale kdybychom měli více hodin angličtiny či němčiny, tak mi to v životě ušetřilo spoustu vynaložených peněz a času.
Jinak k článku Animoviče - myslím, že je to pravda. Inteligence se z velké části dědí a jestliže v televizi vidíme cikánské rodiče, kteří neumí mluvit, psát a už vůbec dle jejich vyjadřování si člověk udělá obrázek, jak je to s jejich inteligencí, tak jak můžou vychovat ze svých ratolestí středo či vysokoškoláky? A škola nevím, jestli toto dokáže, když doma se jim nikdo nevěnuje a ani případné schopnosti nerozvíjí.
14. 01. 2010 | 15:39

Pavel13 napsal(a):

jichu, úplný souhlas a nápodobně.
14. 01. 2010 | 15:43

Jamima napsal(a):

pane Černý, já nepochybuji, že na toto téma existuje mnoho a mnoho výzkumů, nechápu ale, proč šmahem odsoudíte práci, která jistě nebyla uskutečněna jen s tím účelem, aby dehonestovala romské etnikum. To, že výsledky, které nějaký výzkum přinesl se mi nelíbí ještě neznamená, že mi to dává právo na to, osočit jejich autory z nějaké předem zamýšlené a připravené kulišárny. Výzkum se neprováděl jen u nás, vzorek zkoumaných jedinců nebyl malý.Je tedy značně nekorektní je srovnávat s Mengelem.
14. 01. 2010 | 15:59

gghii napsal(a):

Pan autor nám tímto článkem říká : již nikdy diskriminaci tím,že budete chtít v Česku ,aby dítě na české škole umělo česky mluvit ,aby nedocházelo k diskriminaci nejmenovaného etnika při zápisu ,defacto nechtít po nich vůbec nic , a úspěchem bude,když nebude dítě agresivní,nebude se prát,nebude krást,nebude fetovat,nebude šikanovat ostatní spolužáky a ani se nemusí naučit vůbec nic během 9 let ! To by chtěli i příslušníci c.e. i etnobyznysmeni typu autora výše uveřejněného zvrhlého článku ! Je dál a houšť ! Pak zákonitě dojde jen k jednomu cíli a to zániku civilizace
14. 01. 2010 | 16:19

Jamima napsal(a):

otázkou je, kolik kantorů bude ochotno se na něčem takovém podílet a pod toto se podepsat. Už dnes je to v některých třídách spíše o tom, jak to tam bez újmy přežít a přetrpět urážky a šikanu z řad dětí. Každý má svůj "kbelík" energie a až ji vyčerpá, vyhoří....smutné, ale co už, třeba si jednou za školní katedru sednou romské učitelky a učitelé a vezmou to za nás. Dost bych jim to přála.
14. 01. 2010 | 16:32

Anonym v tísni napsal(a):

"To, že výsledky, které nějaký výzkum přinesl se mi nelíbí ještě neznamená, že mi to dává právo na to, osočit jejich autory z nějaké předem zamýšlené a připravené kulišárny."

A to nevíte, že za granty z EU naučíme slony létat a ze šimpanzů uděláme kandidáty věd? Pro soudruhy z NGO není nic nemožné. Víra hory přenáší. Realitě a faktům se vyhýbají zcela programově a záměrně. Vždyť i Kristus chodil po vodě, tak co je proti tomu nějaká integrace Rómů s IQ 80?
14. 01. 2010 | 17:44

jancerny napsal(a):

To Jamima: Anonymousovič ocitoval kus zprávy ...…Abychom zjistili, zda Romové (Cikáni) ze Srbska – podobně jako jiné jihoasijské populace – dosahují nižšího průměru g (všeobecného faktoru inteligence) než Evropané, testovali jsme 323 osob ve věku 16 až 66 let (111 mužů, 212 žen) ve třech různých komunitách během dvouletého období, a to za použití [neverbálních] Ravenových barevných a/nebo standardních progresívních matric a čtyř měření funkční kapacity.

Už v úvodu cítím, nezlobte se, jakousi předpojatost. "abychom (to) dokázali, použili jsme atd.. Je zkrátka řada autorů, jak v oblasti historie (popírání holocaustu), tak jiných oborů, kde se jim jejich vlastní přesvědčení motá do použitých analytických metod. To samé na druhou stranu platí i o lidskoprávním průmyslu, troufám si tvrdit, že stojím někde uprostřed, i když střed je zřejmě velmi relativní. Nenavážím se do učitelů, jak jsem již předeslal v blogu.
14. 01. 2010 | 18:23

tomas.nikolai@centrum.cz napsal(a):

jancerny
diky za odkaz, jde spíše o doplnění než o kritiku.
Anonymovič
podobné výzkumy se objevují, ale neříkají nic nového, co by se nedalo předpokládat. Autoři podobných studií jsou příkladem neadekvátního použití psychodiagnostických metod, neboť zkoumají vlastnost, která se u zkoumaných osob projevuje jiným způsobem a rozvíjí jiným směrem. Mimochodem, výsledky některých současných sociokulturně odlišných skupin, jako jsou třeba srbští Romové, v klasických testech IQ jsou co se týče absolutních skórů srovnatelné s výsledky většinové euroamerické populace cca kolem 40 let minulého století. Pokud bychom přijali interpretaci některých autorů, jsme všichni potomky mentálně retardovaných prarodičů...
14. 01. 2010 | 19:54

Anonymovič Anonymov napsal(a):

"Mimochodem, výsledky některých současných sociokulturně odlišných skupin, jako jsou třeba srbští Romové, v klasických testech IQ jsou co se týče absolutních skórů srovnatelné s výsledky většinové euroamerické populace cca kolem 40 let minulého století. Pokud bychom přijali interpretaci některých autorů, jsme všichni potomky mentálně retardovaných prarodičů..."

Názory na tzv. Flynnův efekt (zlepšování populačního skóre v testech IQ v průběhu minulého století) se liší a bylo by to na delší debatu. Co však už 100 let zůstává konstantní, je intelektuální rozdíl mezi evropskou populací a barevnými menšinami, se kterými nedobrovolně koexistuje.
14. 01. 2010 | 23:37

Zdeněk Brom napsal(a):

Jan Černý:

Díky za článek. Objevil jsem ho sice opožděně, ale se zájmem jsem početl, protože pokračuje v načatém díle v místě, které si mi do blogu již nevešlo.
Považuji za velmi problematické, že školství je financováno tak, že školy dostávají dotaci na žáka. To pak také vede k jevům, které popisujete.
Tuto situaci by mělo řešit především MŠMT.
14. 01. 2010 | 23:57

jogín napsal(a):

jancerny: Problém nejlépe vyřešíme ignorováním reality.
15. 01. 2010 | 11:02

strýc montér napsal(a):

je smutné číst výplody janacerneho. přeji mu co nejdlouhodobější a co nejkvantitativnější kontakt s takzvanými Rómy! pokud možno každodenní. sytý. zhluboka. ono by se mu pak v lebeni možná něco rozsvítilo.
18. 01. 2010 | 20:38

Ludmilla napsal(a):

Zdravím vás všechny, většina problémů je opravdu v MŠMT, a nejvíc se mi líbí ty starosti o to, co dělá učitel, co učí 30 dětí a nestíhá to. Měl by mít tak 18 dětí maximálně, pak by stíhal všechno možné. Ale jsme zase u peněz na žáka, muselo by jich totiž být skoro dvojnásobně. A školství je vždycky až to poslední, děti a rodiče moc stávkovat a domáhat se nápravy nebudou, protože tím ubližují sami sobě, ne státu. Další věc je, jak jsou školy vedené a jaká je kontrola práce učitelů, ředitelů, inspekce atd., kde každý má jiné představy, co je pro žáka optimální ba i jak současné skvělé kompetence vypadají. V současnosti vám to všem ráda vysvětlím, protože jsem prošla tvorbou vzdělávacího programu ve škole, výchovou normálních ale trochu ze všech stran zanedbaných chlapců na střední škole, o které všichni říkají, že je pro hlupáky, protože bere děti se špatným prospěchem, a i přípravou vlastního syna (na ZŠ se špatným prospěchem) na osmileté gymnázium (o stupeň lepší prospěch ve všem). Je to bohužel o penězích a jejich využití až v první řadě.
19. 01. 2010 | 09:04

Opičan napsal(a):

často čítám názory o zatížení Vašich dětí dětmi z rodin, které se doma neučí a nepřipravují a díky nim jsou Vaše ratolesti brzděny v dalším vzdělávání...
Už nyní situace spěje k segregování dětí na základě etnické příslušnosti. Myslím, že v budoucnu se dočkáme segregace na základě ekonomického statusu rodin s dětmi a to především díky soukromým školám a placení školného obecně již v rozsahu Základních škol.Etnická příslušěnost již nebude hrát tak velkou roli.
A mimochodem...jsou opravdu vaše děti "brzděny" ve vzdělávání ostatními dětmi, nebo si to prostě jenom myslíte z pozic hrdých a často namyšlených rodičů?
20. 01. 2010 | 11:47

Iva Dvořáková napsal(a):

Tak to tady čtu všechno najednou a nemůžu si pomoci: dle mého ve věci školní docházky selhává stát, škola i rodiče.
A co se týče debaty - selháváme my sami, aktéři rozhovorů, když nejsme schopni přijmout názory jiných.
Proč nehledáme různé úhly pohledu? A proč vidíme jen černě a nebo bíle? Znám absolventy zvláštní školy, kteří zvládli střední odborné vzdělání s maturitou a dělají dobře svou práci. A znám vysokoškoláky, kteří jsou úplně mimo. Moje maminka jako elementaristka učila na ZŠ v Březně u Postoloprt a s místními dětmi hrála divadlo na celostátní úrovni - přesto většina žáků z této málotřídní národky nakonec nedokončila druhý stupeň posledním ročníkem. Řada z nich se ale stala dobrými rodiči. Je to málo? A nezjednodušujeme si to?
05. 02. 2010 | 17:21

air max 95 mens napsal(a):

good article,i love this so much,thank you for your working
14. 03. 2010 | 14:09

replica tag heuer napsal(a):

Whoa! I am looking forward for the next updates of your awesome worship.
30. 03. 2010 | 10:56

replica tag heuer napsal(a):

Easy come, easy go.
31. 03. 2010 | 05:36

nike air max napsal(a):

good article,i love this so much,thank you for your working
01. 04. 2010 | 05:12

Nemo33 napsal(a):

Dejte při narození Romovi vysoškolský diplom a je po problémech !
21. 03. 2013 | 11:45

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy