Když jsem zahlédl obálku nového čísla časopisu Instinkt se sloganem Havel byl srab a dalšími citacemi jisté Ornely Obrmannové, došlo mi, že se musím rychle dojít vyzvracet a říci vám něco veselého…


___________________________________________________

Kohn a Silberstein:
„Tak Kohn, jak jdou kšefty?“
„Ále nic moc, koupil jsem krávu.“
„Na chov, což? No to je skvělej nápad.“
„No a k ní jsem koupil bejka, jako že by telátka …“
„No, řeknu jim, voni jsou génius, z toho budou mít kšeft jak Brno!“
„Nojo, ale vona ta kráva na toho bejka jen čumí, ale nedá mu.“
„To je smutný. Ale teď mě napadlo, že von tu krávu koupil v Kolíně?“
„Jojo v Kolíně, že se ptaj?“
„No nic, já jen že moje manželka je taky z Kolína.“

A teď k věci:
Když jsem dopsal román Doktor Petarda, šel jsem se poradit s jedním expertem přes reklamu, jak to udělat, aby se knížka opravdu dostala k lidem. Nejsem už začátečník, napsal jsem knih více než 20, ale s prodeji je to pořád nic moc.

Pochopitelně to může vězet v kvalitě. Píšu blbě a moc lidí to nezajímá. Ano, možné to je. Ale vychází mnoho knížek plných žvástů… jak to, že ty se prodávají hodně, a moje ne?

Začal jsem onomu kamarádovi přes reklamu vyprávět obsah knihy, jako že by to mohlo spoustu lidí zajímat. On ale rukopis odstrčil a přerušil mě slovy:

“Jaký máš průser?”

“Já? Zaplaťpámbu, nemám!”

“No, a v tom to je” dodal kamarád. “Dokud nebudeš na první stránce bulváru, tak za mnou nechoď…”

Není nad dobrou promotion. A někdo ji umí. Paní sepisovatelka má nachystaný druhý díl své “Tajné knihy”, kde bude pravdivě popisovat, jak ji národ nepochopil a jak to vlastně s Havlem myslela dobře… A bulvár se na ni třese. A sepisovatelka nezvrací.

A víte, co je nejhorší? I když na křest prvního dílu přišlo jen dvanáct lidí, i druhý díl se bude zcela jistě také dobře prodávat…

Národe, pozvracej se a jdi do fronty.