Přežraný a hladový svět

10. 04. 2009 | 17:36
Přečteno 2910 krát
(Druhé dopisy z Tramtárie/ 1)

Pod okny šplouchá Indický oceán. Havaj v Africe. V hotelovém rezortu, který má svá bohatýrská léta za sebou. Dříve turistický ráj, kde černoušci běhali po hlavách a odstrkovali se ušima. Jambo, Kenya! Dobrý den, Keňo.




Jedeme z letiště po předměstí velkého města a začínáme se stydět. Cvakají uzávěrky foťáků a lidi venku za okny se neusmívají, nemávají. Jsou podmračení a natahují ruce.

Začíná velké srovnávání. Po létech se mi poštěstilo vrátit se na pár dní na stejná místa.

Tenkrát jsem tu byl s malým synkem. Když viděl ty natažené ruce, zakrýval si oči. Bylo mu do breku. Nemohl se na to dívat!

Němečtí turisté házeli dětem z okna pečlivě zabalené hračky. Děti je strkaly do kapes, natahovaly ruce dál a křičely: „Dollars! Dollars!“ Houfy jich dokázaly za autobusem plným přejedených běžet kilometry. Možná jsou z těch nejvytrvalejších dnes světoví rekordmani a sbírají na mítincích zlaté cihly. Dost blbý humor.

Srovnávám, srovnávám. Kdysi se žebralo jen za branou hotelového rezortu. Nevydržel jsem tlak a dvěma klukům jsem rozdělil mince z kapsy. Ten, který asi dostal míň, mě málem dal přes ústa. Příště jsem už po setmění za hradby rezortu nevylezl.

Teď po létech žebrá personál už i uvnitř. Tučná léta bohatých cestovek jsou pryč. Rezort zeje prázdnotou, služby fungují ne na půl, ale na čtvrt plynu. Snad jen mladých sociálních pracovnic je tu nějak víc. Dřív chodily jen po hlavní uličce přilehlé vesnice. Synek se mě tehdy ptal, jak to, že tyhle paní jsou tak krásně oblečené, když ti ostatní jsou oblečení nekrásně… Tehdy jsem se ještě mohl vzhledem k jeho věku vykroutit. Řekl jsem mu, že ty slečny asi hledají ženicha, tak se na to vystrojily.

Koukám po létech a ty slečny už pracují i uvnitř. Nejstarší řemeslo prostě funguje tím spíš, čím jiný servis upadá. V cestovce v Praze mi přesunuli dovolenou. Příští měsíc západoevropský majitel tenhle rezort zavře. Zatím jen na tři měsíce. Nebo na víc?

Procházím se vesnicí a vůbec už se necítím tak bezpečně jako kdysi. Domorodci už nejsou vstřícní. Začínáme na sebe koukat skrz prsty. Něco je tu špatně. V každé hospodě hraje televize krásný, snadný bílý život. A ve všech očích vidím jedno velké: Davaj a vypadni! Ty si žiješ ten krásný, snadný bílý život!

Kdosi moudrý na světovém kongresu o bídě vypočítal, že polská kráva dostává dvaapůlkrát více dotací než Afričan.

Dary nikdy nic nevyřešily. Ani v Polsku, ani v Africe. Nic nevyřeší ani exodus za bohatstvím. Jediná cesta je přinutit domácí chytré hlavy, aby vymyslely, jak si pomoct doma samy! Zatím to v Keni pochopili šikovní mladí vexláci. Na rozdíl od institucí zařídí všechno. Sedí na vchodu do rezortu od rána do večera. Jsou tam, aby poskytovali služby a vydělali si na živobytí. A vydělávají. Ti, co jsou livrejovaní v hotelích, mají pocit, že jsou pod penzí a nic nejde, zeptejte se zítra. Nebo pozítří? Není to zase tak dávno, abychom tohle nepamatovali doma.

Ale co já s tím? Co udělám já, abych ty natažené ruce neviděl? Zakryju si taky oči? Dám si v baru panáka, aby si barman víc vydělal a měl víc peněz pro děti? Nebo rezignovaně řeknu to, co můj anglický soused, že tohle je prostě Afrika?

Nebo rozdám svoje propisky? Nechám pokojskému pár svých triček?

Ležím u Indického oceánu a jsem v klidu. Všudypřítomní a otravně neodbytní obchodníci nesmějí za závoru rezortu. Na rozdíl od jiných zemí na světě můžu za světla sám i do vesnice. Zatím ty ruce jsou natažené. Někdy je ale v zádech cítím jako napřažené. Přežraný a hladový svět. Nerovnováha zneklidňuje. Zeměkoule se naklání. Závora ještě drží…

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Neopřemyslovec napsal(a):

Ha, ha, ha... Víte, chtělo by se říci. Máte sedět na pr.ely! Věřte, bude hůř. Do Čech ještě nepřišel hit "šílených střelců". Prostě jak jsme se neubránili vstupu komediantů vni hradeb, tak se majetný neubrání pogrómům chudých.
10. 04. 2009 | 18:05

vlk napsal(a):

Pane Krůto,
postrádal jsem Vás. Velmi. Dlouho jsme nezavadil o Váš blog:
A když jsem si přečetl tohle, pochopil jsme proč.
Moudrost je imponující. Zejména je li podávána skromně.
Moc děkuji za tenhle blog.
Po všech těch blozích o jisté zdejší problematice. Nebudu vás do téhle věci nijak zatahovat. Ti kteří s e jich účastnili , zejména na d ruhé straně budou vědět, co mám na mysli.

A ctěl bych dodat ještě jednu věc. Měli jsme a ještě pár týdnů mít budeme v tomhle státě zbytečné ministerstvo. Jmenuje s e - pro lidská práv a nebo tak nějak.
Kdyby náhodu někdo příště pojal úmysl tohle minsiterstvo nevyhnutelně rescituovat, byl mu velmi pověděčný , kdyby Vám zadal abyszte vypracoval základy a záměry činnosti tohoto úřadu. Jen moudrý člověk mu totiž může dát smysl.

Pěkné a šťastné Velikonec Vám i Vašim blízkým. A´T jste kdekoliv.
10. 04. 2009 | 20:37

Jan Vaculík napsal(a):

Zlepší se situace, když tam nebudeme jezdit, nikdo? Když se udělají i jiná opatření, aby neměli příležitost závidět?
Vždyť ta země je kdysi normálně uživila; možná ještě líp, než nás ta naše.

V mladší době kamenné prý člověk potřeboval pracovat průměrně dvě hodiny denně, aby si zajistil svoji obživu.
My nyní pracujeme 10-16 denně, a to sice kvůli tomu, abychom měli ještě pár věcí navíc nad rámec té základní obživy: MP3, TDI, PC, MS XP, VZP, HDP...
10. 04. 2009 | 22:11

Lex napsal(a):

Pane Krůto,
několik myšlenek k Vašemu blogu: Čím to, že chudé země, země třetího světa, byly před dvaceti, padesáti lety méně chudé, než jsou nyní? Čím to, že bohaté země byly před dvaceti, padesáti lety méně bohaté, než jsou nyní? Čím to, že v těch bohatých zemích pět procent lidí vlastní devadesát procent bohatství (prosím, neberte mě doslova, pět deset procent sem nebo tam nehraje roli)? Čím to, že před dvaceti, padesáti lety byly zbrojní rozpočty nesrovnatelně nižší, než jsou dnes? Proti komu jsou namířeny ty zbrojní rozpočty a na ochranu čeho? Z čeho pramení ten strach, který je motorem toho zbrojení? Proč se v době „odbytových krizí“ likvidují potraviny vyhazováním do moří nebo ve spalovnách? Proč se z potravin vyrábějí biopaliva, která jsou dražší než ta originální, navíc se kvůli tomu zvyšují i ceny těch potravin a ty potraviny se nedostávají těm chudým?
A něco z domova: proč v Praze (ale asi všude v bohatých městech) existují organizované gangy „žebráků“, které tím získávají bohatství?
A úplně nakonec: jsou ty tlupy žebrajících dětí, jak o nich píšete, skutečně žebráky (nepochybně také), anebo osoby zabývající se určitou formou loupeží? Slyšel jsem, že někdo jim dal jídlo, oni ho zahodili a volali: „Dollars, Dollars!!“
Pane Krůto, co s tím?
Hezké svátky! Lex
10. 04. 2009 | 22:34

MILA napsal(a):

to: LEX
ze chude zeme jsou chudsi je tim ze maji stale vice deti, diky nasi "pomoci" leky, zdravotnictvi od nas a tak. A bohate zeme jsou bohatsi diky stale lepsi technologii. Bylo a bude. Ty potraviny, to je sice blbost delat z nich biopalivo, ale posilat chudym taky na nic, zvlaste ze vam musim rict ze z tech zasilek nic nedostanou. Co s tim? To nevi nikdo, ale je snadne rici - pomozte. Od kdy se svet neumi o sebe postarat a ceka se az bily pan pomuze? Afrika je na tom asi jako my pred mnoha stoletimy, a zrejme nejrozumnejsi by bylo je nechat a by si pomohli casem sami, bude to trvat generace, ale jine vychodisko nevidim, i kdyz to zni cynicky
10. 04. 2009 | 22:43

Vilém napsal(a):

Pane Krůto,
těší mě, že se zabýváte těmito otázkami. Uváznutí na rovině pouhých jevů ovšem vytváří falešný obraz. Přeci tito chudí domorodci nejsou chudí sami od sebe a bez souvislosti s tím, že jejich země jsou nelítostně rabovány investory, že se v nich uhnízdily gangy politiků, kteří se k vlastním občanům chovají hůř a k majetným cizincům ze západu líp než někdejší kolonizátoři. Titíž lidé, kteří se rozkřikovali proti redistribuci jako útoku na posvátné vlastnictví, proti sociálním snahám jako proti podpoře lenosti a trestání schopných, a nepříčetně pištěli zejména proti snahám politiků jako Mugabe bránit zájmy těch chudých domorodců proti bohatým pirátům ze západu, dnes bez zábran rabují rozpočty bohatých zemí a o odpovědnosti vlastníků za vlastní podnik nechtějí nic slyšet.

I v ČR si politikové nadbíhali majetné investory a neustále jim ulevovali pod nejubožejšími záminkami a s takovou zuřivostí útočili na chudé, že i zde už existují zárodky žebrajících davů. Bez obnovení lidských práv a vrácení povinností tam, kam patří, tedy k majetným, schopným a úspěšným, se věci nezlepší. Před námi je bohužel doba socialistického temna, kdy budou mít lidská práva nejpotřebnějších na starost socialističtí papaláši typu Škromacha, tedy individua mikroskopického formátu s mentalitou normalizačních bachařů, schopní leda uplácet křiklouny a štvát proti potřebným.
Pak ovšem dojde k tomu napřažení pěstí, je ostatně nejvyšší čas. Některé druhy násilí jsou plně legitimní.
10. 04. 2009 | 22:52

Jan Vaculík napsal(a):

Být domorodcem a sedět v chýši v rovníkové Africe nebo v Jurtě někde v Mongolsku a dívat se na evropskou (či poevropštělou TV) - to musí být skutečně k naxrání. Považte: třeba si mohou i myslet, že my si tady žijeme tak, jak se to jeví v reklamách; máme všecky ty krásné věci a tu báječnou svěžest. U nás i průměrný člověk musí vědět, že to je nereálný svět a že jeho skutečnost je taková: dře osm hodin denně jako šroub a žije víceméně z ruky do huby; plus něco navíc k tomu, když má štěstí...
Dovedu si představit, že lidé (tam) nestojí o to málo, které by získali, kdyby se vrátili k normálnímu dělnému životu; takovému, jakým jejich předkové žili stovky let (pokud by to vůbec ještě šlo).

U nás je zatím rovnováha: většina lidí je ochotna věřit tomu, že vynaložit úsilí k obživě se vyplácí, či že bez toho to prostě nejde...

Jak dlouho ještě? Kdy se se zlým duchům podaří vštípit nám, že to nemá cenu, neb nikdy nedostaneme tolik, kolik bychom si skutečně zasloužili?
11. 04. 2009 | 00:04

Endy napsal(a):

Možná že už spíte pane Krůto, ale přesto,pěkný večer, nebo možná až ráno.Váš dopis z tramtarie jsem četla již v době, kdy jste se neozýval.Našla jsem jej na Vašich stránkách a pochopila Vaši odmlku.Bohužel,i nyní, byť jej čtu znovu,není co říct. Cítím jen rozpaky a naprostou bezradnost v myšlenkách samých.Velký svět bídy, nedostatku, zoufalství a boje o prosté přežití. Z Vašeho psaní jde strach a úzkost.Je to už dlouho, co jsem viděla "hotel Rwanda".Zase se mi vybavily ony děsivé scény, oči dětí, zděšení matek,nemilosrdný a nepochopitelný masakr.Další prázdné místo ve mně-žádná odpověď..Chudoba.Jakoby se všechna ta bída a drsná realita přelila do těch černých,vyčítavých očí.Chudoba,počátek zla.Jakého? Budoucího? Minulého?I u nás je spousta žebráků,jasně,ve většině případech je vidět, že je to jen jakýsi vedlejší pracovní poměr.Nevím proč, asi jsem blbá,nepřejdu nikdy jen tak.Něco uvnitř, ve mě vždycky zabolí.Jakoby na mě padl stín vlastního provinění,že žiju svůj malý svět,zatímco ten velký, roste v nějaký hodně velký průser.Tak nevím, Velikonoce jsou prý veselé..Ale už je vlastně nový den,Afrika je daleko a za pár hodin bude kolem opět nerušeně pulzovat náš starý, přežraný svět...
11. 04. 2009 | 00:20

Lex napsal(a):

Jan Vaculík
První dva odstavce, podle mne, OK! Výstižné. S třetím nesouhlasím. Odtamtud, pane Vaculíku, myslím, vítr nevane. Proletářská revoluce? Nestrašte.
Ta reálná hrozba spočívá v tom, že se ti chudobní a hladoví zvednou z písku nebo ze svých chýší, a vydají se na sever a na západ, aby si z toho bohatství něco uždibli. Zatím jsou jich jen statisíce. Až jich budou stamiliony, miliarda, pak....
11. 04. 2009 | 00:24

Jan Vaculík napsal(a):

Lex
Souhlasím, to je druhá věc.
Já chtěl spíš popsat, jak křehká je ta stabilita. A jak snadno se v člověku může vzedmout pocit ukřivděnosti, že jeho jen ten "průměrný" úděl; a následná rezignace (nebo revoluce).
11. 04. 2009 | 00:48

Karel Mueller napsal(a):

Pane Krůta,
to je věčné téma, které jsme mnohokrát rozebírali.

Základní otázka. kterou si musíme položit zní takto: Jsou genetické rozdíly mezi Afričany a Evropany podstatné či
nepodstané? Až se někdo odváží dpovědět, že jsou podstatné, tak lze pokračovat dál.

Druhá otázka zní takto: Existují v těchto zemích elity, které jsou schopni řešit jejich problémy a jsme schopni a ochotni je plně podpořit?

Třetí otázka zní takto: Jsou tyto elity schopné vypracovat jasnou a k něčemu vedoucí koncepci ve spolupráci s námi?

Konečně čtvrtá otázka se týká realizace: Kdo bude realizovat tuto pomoc a jak zabrání prosazování zájmů nadnárodních korporací, které mají pochopitelně zájem na ziscích a jakoukoliv pomoc se snaží proměnit ve výhodný business? To není žádná rudá propaganda, jako šéf nadnárodní korporace bych postupoval stejně.

A teď místo studu položte ruku na srdce a tyto otázky přesně zodpovězte. Ale skutečně přesně a pravdivě, nikoliv tak, jak to vyžadují kánony politické korektnosti.

Pak můžeme začít přemýšlet, jak pomoci Africe.
12. 04. 2009 | 00:09

stejskal napsal(a):

A pokud jsou spíše zanedbatelné (jak dokazují všechny dosavadní výzkumy a studie) a jedná se o rozdíly na úrovni sociologie, kulturní antropologie a psychologie, co pak, pane Muellere?

Svět se skončí? Či dějiny? Co bude?

Já si naopak myslím, že dokud si většina lidí neuvědomí skutečnost, že jsou zanedbatelné (míním genetiku, ne vzorce myšlení a chování převažující na základě společné historické zkušenosti v daném čase v jedné každé společnosti), nemohou si v podstatě ani správně odpovědět na Vaše další otázky.

Hezké Velikonoce, pane Muellere.

Libor Stejskal
12. 04. 2009 | 11:43

Karel Mueller napsal(a):

Citlivá struna pane Stejskal?

To nevede k ničemu. Vy si myslíte, že mě těší ten sajrajt, ve kterém ty národy jsou a mám z toho nějakou škodolibou radost?
Omyl, to bych nepsal ten poslední bod.

Napsal jsem jasně 4 základní otázky. Otázky, které musí být jasně a správně zodpovězeny.

Každé rozhodnutí a přijetí opatření se musí opírat o správnou analýzu. Můžeme odpovědět dle Vašeho přání. Pak je ovšem vysvětlit, proč veškerá dosavadní pomoc v průběhu 50 let po ukončení kolonialismu nevedla v podstatě k ničemu, myslím z hlediska trvalého efektu.

Svět samozřejmě neskončí pane Stejskal. Ty národy pouze budou v hnoji dál a my se budeme dále tvářit, že jim pomáháme.

Přeji Vám i Vaší rodině hezké velikonoce :-).
12. 04. 2009 | 12:19

Karel Mueller napsal(a):

Pánové Krůta a Stejskal:

Pár slov na závěr, nejspíš celé diskuze.

Před lety jsem poslouchal zajímavý pořad o životě Jana Lucemburského a jeho době. Řada zajímavostí o životě tehdejších lidí, zvycích a byl zde uveden i "nákupní koš", nádeníka, podomka, čeledína, sedláka, šlechtice ... prakticky všech hlavních složek společnosti.

A v tu chvíli jsem myslel, že spadnu ze židle. Uvědomil jsem si, že v tom středověkém státě byly daleko menší sociální rozdíly, než jsou v dnešní globální vesnici.

Trochu divná globální vesnice 21. století ...
12. 04. 2009 | 13:45

Hajný napsal(a):

to Karel Mueller:
Myslím,že by se mělo začít od bodu čtyři.To znamená ne pomoc výrobky,ale pomoc k postavení se na vlastní nohy.
K bodu jedna se nebudu vyjadřovat,abych nebyl nařčen z rasismu.Ale faktem je,že Afričané toho moc nevybudovali,ale zničit dokážou toho moc.
12. 04. 2009 | 17:26

Karel Mueller napsal(a):

Hajný:
To není o rasismu. Rasismus je zvýhodňování či doskriminace lidí na podkladě příslušnosti k určité rasy a já tady propaguji všechno možné, jen ne toto.
Měli jsme o tom řadu debat. Jde o apriorní přepoklad, že pokud se některé etnikum vyvíjelo po stovky generací za určitých podmínek, tak se to muselo nějak projevit na jeho genofondu - měřeno z hlediska celku.
Nic víc, ale také nic méně.
12. 04. 2009 | 21:56

stejskal napsal(a):

Pane Muellere,

nejde tak ani o ty čtyři otázky (podle mne jsou zformulovány vcelku správně), ale o to, že jste na tu první napsal vlastně i jednoznačnou odpověď (narozdíl od těch zbylých). Čili z tohoto pohledu vlastně přestala být otázkou.

Ad "Proč veškerá dosavadní pomoc v průběhu 50 let po ukončení kolonialismu nevedla v podstatě k ničemu, myslím z hlediska trvalého efektu?"

Těch důvodů je celá řada. Míra devastace, na níž se podíleli kolonisté, či pouhé bránění v přirozeném společenském vývoji v různých regionech jsou natolik zásadní, že 50 let asi nestačí.

Pomoc zřejmě nebyla nejefektivnější (eufemismus), bude třeba ji zcela přehodnotit atd. Je toho mnohem více.

Vy zřejmě po pár desítkách let docházíte k závěru, že genetické dispozice neumožňují některým etnikům dosáhnout stejného rozvoje jako jiným (přestože my se tak snažíme).

Já zaprvé vidím příklad v dnešních amerických černoších (a nejen), z nichž mnozí již po pár generacích od nesvéprávných, negramotných, primitivních otroků jsou na zcela stejné úrovni jako elity či střední třída kteréhokoliv jiného etnika. Což vyvrací tu Vaší genetickou dispozici (tedy kromě desítek či stovek teoretických studií i práce v terénu).

To s tím spotřebním košem je docela komické. O panovnických rodech, vysokém kléru resp. městské i venkovské chudině a nevolnících tam bylo též něco?

Ještě jednou hezké Velikonoce. A nevěřte všemu, co říkají v rádiu. Tedy alespoň ne doslova ;-)

Libor Stejskal
12. 04. 2009 | 22:00

Karel Mueller napsal(a):

Pane Stejskal,
o významu Afroameričanů, jak se korektně říká, nemusíme debatovat. Ve sportu a hudbě jsou lepčí, o tom žádné. Určitě bychom našli vynikající lékaře, právníky, polygoty ... o tom nepochybuji. Nechme stranou, že jsou tvrdě positivně diskriminováni, nechme stranou kvóty, nechme stranou, že průměrný Afroameričan je ze 30% bílý ... což Afričan není.

Ne ... ale zásadní dotaz: Jak to vypadá s tvrdými exaktními vědami a průmyslovými obory? To je klíčové pro rozvoj průmyslové společnosti. A tady dostanete ... no, doplňte sám. Neznám jediného šachistu, jediného špičkového fyzika ...
A to mluvíme o Afroameričanech, kteří jsou částečně bílí a nikoliv o Afričanech. Argumenty o nerovných šancích jsou zde přímo k smíchu, pokud by chtěl někdo něco takto namítat.

Ten koš? Mě to k smíchu moc nepřipadá. Víte, kdyby v tom středověkém státě byly stejné rozdíly v majetkových poměrech, jako v dnešním světě - to jest mezi nejchudšími a nejbohatšími zhruba 1 : 10 000 000 000, tak oni nevolníci,venkovská chudina atd by opravdu pomřela hlady. Vcelku okamžitě.

Dobrou noc :-).
13. 04. 2009 | 00:59

oposum napsal(a):

to autor:
možná by stálo za to se zamyslet nad dvěma věcmi:

1. zemědělské dotace, v Evropě i za mořem, které podle všech náznaků pomáhají likvidovat zemědělství (a tudíž samostatné hospodářství) v rozvojových zemích

2. daňové ráje, nepřesně cituju, ale ze všech rozvojových zemích zmizí v daňových rájích a "bankovních" zemích více peněz než veškerá roční pomoc těmto zemím,
to by znamenalo, že si platíme z daní hrstku rozvojových lokálgaunerů, aby na oplátku oni nechali vydělat pár našich vybraných finančních skupin;

to druhé se snad začíná měnit

to Mueller:
v souvislosti s elitami - ta situace samozřejmě vede k tomu, že tam mizí a prchají především elity (nebo potencionální elity), zkrátka ti o něco schopnější - to je další dlouhodobý průser pro tyto země
13. 04. 2009 | 09:27

Jan Krůta napsal(a):

Vážení kolegové, děkuji Vám za komentáře. Pár mých zamyšlení z Keni bude ještě následovat. Ale mnozí jste chytřejší než já! Já mám své odpovědi, které jsou z velké části intuitivní a z části vyčtené, ale vlastně píši proto, abyste mi (a asi nejen mně) ten marast pomohli pochopit. Píše sem dost lidí, kteří rozumí všemu na světě. Já to bohužel nejsem. A přiznat si celoživotní pocit nedovzdělanosti snad není hanba. Jste moje učebnice nejen té které problematiky, ale i diskuse jako takové. Hezké jaro!
13. 04. 2009 | 16:43

Karel Mueller napsal(a):

Pane Krůta,
nač ten zahořkle ironický tón?
Nikdo rozumný nezpochybňuje, že jste to viděl zblízka a víte o tom daleko víc než my. Kromě toho s Vámi v zásadě všichni souhlasíme. Já zejména s větou, že nikdo jiný než jejich chytré hlavy jim nepomohou.

Ale víte, někdy je možné nevidět pro stromy les. A vcelku stačí i pár informací z tisku, pár zkušeností známých, působení nadnárodních koporací a určitý celkový obrázek si lze udělat.

Nahodil jsem pár otázek, které považuji za základní. Bez takových a podobných otázek, jejich správného zodpovezení a přijetí opatření se nikam moc nedostaneme.

A nářek je o ničem.
13. 04. 2009 | 19:26

Jan Krůta napsal(a):

Pane Muellere, to fakt neměl být zahořkle ironický tón! Nemívám čas vysedávat někde u piva a povídat si s lidmi. Tak si povídám s vámi. Někdy trošku i provokuji, abych se dozvěděl co nejvíc o vás. Dost často v anonymních debatách postrádám pokoru a respekt k názoru druhých. Ale zdá se mi, že mám nějaké štěstí, protože na tomhle blogu se nenaparují hlupáci bez hranic, ale moudří lidi se tu zabydlují a navzájem si vykládají momentky svých životů a pomáhají si navzájem hledat odpovědi na nekonečně otázek. A to je snad smysl, ne?
13. 04. 2009 | 21:37

Karel Mueller napsal(a):

Dobře pane Krůta :-), skláním krále.
13. 04. 2009 | 21:52

Týna napsal(a):

Afrika, a Keňa předeším, jsou mou srdeční záležitostí. Zažila jsem vládu prezidenta Kenyatty, který zemi přinesl svobodu, byla jsem svědkem toho, jak ho lidé oplakávali, když jej vezli na lafetě. Ten smutek byl hluboký a opravdový. Když přemýšlím o vývoji v této zemi, a v mnoha dalších je to nemlich to samé, a snažím se najít odpověď na otázku, jak pomoci, napadá mne: Co je lepší? Přinést někomu ryby k obědu, nebo jej naučit ryby lovit?
14. 04. 2009 | 06:36

KEva napsal(a):

Keňa - Kenya. Pro mě, panelákové dítě vyrostlé téměř výhradně v Praze, je to exotika první kategorie v prvé řadě a hned za tím pocit jiné planety a místo, kde bych patrně, jen tak volně hozena, nepřežila.

Jste, pane Krůto, zcestovalejší, i přesto se vůbec nedivím pocitům, které zde popisujete. Řešení nemám, ani náznak řešení, nemám k tomu potřebné dispozice ani vzdělání a zkušenosti. Ani to by mi možná nebylo k ničemu.

Vím jen, že se zkracují vzdálenosti. Masmédia, internet, letadla. Slyšíme, vidíme a i nějak prožíváme krásy i trápení celého světa. Často jako diváci. Ona diskutovaná pomoc je první, samozřemou, reakcí na něco, co jsme nezažili. Bída, žebrání, hubené nevzdělané děti, smutné matky, špína. Děsí nás to. Samozřejmě. Děsí nás představa, že jsme za to taky zodpovědní. Nějak asi ano. Nevím. Určitým řešením jednu dobu bylo vzdělání. Situace byla taková, že když písařů byla fronta, ale když jste potřeboval lodičku, nebyla kde koupit, nebyl, kdo by ji vyrobil. Poslední dobou mě napadá kacířská myšlenka, že morem dnešního civioizovaného světa je kladený důkaz na vzdělání. Odvádí pozornost od práce. Ne od práce jako zaměstnání, jako zdroje peněž, ale od práce jako hodnoty. I ten obyčejný kamenný náhrobek s nápisem někdo musel najít, otesat, vytesat, umístit. Vzniká tím povědomí, že život, dobrý život, je cosi nedostupného, složitého. Těžko se mi to vysvětluje. Ale tenhle efekt, který cítím v našich "civilizovaných zemích", má velký dopad na ty chudší, případně kolonizované. Když si to vezmeme z hlediska naprosto selského rozumu, vypucované reklamy na kdeco jsou jednoduše něco naprosto patologického. Ten "bílý" svět je snad i děsivější, než ten Vámi popisovaný. Je aspoň pravdivý, opravdový. Možná pocit Martixu v nás působí ten smutek....nevím...

No, snad ta moje zmatlanina dává nějaký viditelný smysl.
14. 04. 2009 | 16:43

air jordan shoes napsal(a):

Afrika je na tom asi jako my pred mnoha stoletimy, a zrejme nejrozumnejsi by bylo je nechat a by si pomohli casem sami, bude to trvat generace, ale jine vychodisko nevidim, i kdyz to zni cynicky
25. 05. 2009 | 11:13

basketball shoes napsal(a):

exotika první kategorie v prvé řadě a hned za tím pocit jiné planety a místo, kde bych patrně, jen tak volně hozena, nepřežila.
25. 05. 2009 | 11:13

jordan shoes napsal(a):

A to je snad smysl, ne?
25. 05. 2009 | 11:14

omega watches napsal(a):

as far as know 007 years omega watches in the period of beijing olympics,the noble exhibition room of omega opened. the news let like omega watches's people excited a long time!http://www.omegawatchessale...
30. 06. 2009 | 07:55

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy