Co takhle zrušit povinnou školní docházku?

06. 04. 2011 | 17:41
Přečteno 11447 krát
Právo na vzdělání zaručené naším ústavním pořádkem se těší zajisté jednoznačné podpoře u všech občanů, kdežto povinná školní docházka, jež se k naplnění tohoto práva váže, dokáže naopak budit odpor anebo vyvolávat alespoň nelibé pocity. Žádný nový objev! Jsem ale přesvědčen o tom, že tato rozporuplnost, nad níž se většinou vůbec nepozastavujeme, v sobě skrývá zárodky školní neúspěšnosti, degradace vzdělávání, nedůvěry v demokracii a pravděpodobně i zárodky zla.

Od doby, kdy byla z císařské vůle zavedena povinná školní docházka, prošla naše společnost významnými změnami, při nichž utrpěla podstatnou ztrátu rodina. Řadu jejích úloh, ať již zcela anebo jen částečně, převzal postupně stát. Také v oblasti výchovy byl zásah státu do sféry rodiny dosti znatelný, obzvláště pak po celé období socialistického zřízení. Zákonem bylo stanoveno, že „o výchovu dětí pečují v nerozlučné jednotě rodiče, stát a společenské organizace“. Škola jakožto výchovně-vzdělávací instituce státu se stala v rámci plnění své hlavní funkce navíc ještě nástrojem moci politické. Tím získala škola značnou převahu nad rodiči, což zákonitě muselo zanechat stopy ve všech, kdo tehdejším vzděláváním prošli.

V průběhu posledních dvaceti let prodělala naše společnost další výrazné změny. Výchovu zasáhl, kromě jiného, fenomén individualismu, existující již v západních zemích. Česká škola, specializovaná na kolektivní výchovu, si však po celých dvacet let zachovává v převážné míře autoritářský postoj (zaručený školskými předpisy) a s procesem individualizace se potýká zcela bezradně. Namísto hledání způsobů, jak se zhostit úkolu „zohledňovat vzdělávací potřeby jednotlivce“ (daným školským zákonem), volá škola spíše po prostředcích, kterými by žáky přinutila podrobit se starým zaběhnutým pořádkům. Ač řada učitelů úspěšně rozvíjí zdravé sebevědomí dětí skrze pochopení jejich individuálních potřeb, v obecné rovině to škola neumí. Co však velmi dobře ovládá, je zdůrazňování své důležitosti a téměř až dětinské vyžadování podpory své autority od státu. Jak můžeme vidět, respektování autority školy ze strany žáků i rodičů je vesměs formální.

Rodiče, kromě výjimek, přirozeně usilují v mezích svých možností o nejlepší zaopatření svých dětí včetně kvalitního vzdělání. Jenže vzdělávací monopol leží v rukou státu, který sítí „povolených“ škol realizuje jednotnou koncepci základního vzdělání, jejíž uniformitu alespoň narušují nedávno zavedené školní vzdělávací programy. Pokud rodiče projeví angažovanost ve snaze zajistit pro své děti vzdělání podle svých představ, čeká je konfrontace s příslušnou školskou autoritou. Rodič jedná vždy s institucí, nikoli s konkrétním člověkem či konkrétními lidmi, jimž je nucen svěřit dítě, takže možnost výběru osoby, která bude na dítě působit, je mizivá. Přestože je rodičům právně přiznána rozhodující role ve výchově a taktéž zodpovědnost v této oblasti spočívá na nich, v období povinné školní docházky dítěte jsou povinni podrobit se diktátu školy.

Pro dítě představuje tato „poroba“ rodičů nejen utvrzení o jejich bezmocnosti a slabosti vůči škole, ale také důkaz toho, že veškerá školní výchova k demokracii a oslavné řeči o svobodě se nezakládají vždy zcela na pravdě. Vždyť občan je vlastně slabý a bezmocný, a to i v tak soukromé oblasti jako je výchova a vzdělávání! Každé dítě těžce nese sebemenší křivdu vůči svým rodičům, a tak se nemůžeme divit, dřímá-li v dětech odpor ke škole, který se u mnohých z nich přenáší na vztah ke vzdělávání vůbec či se dokonce promítá do postojů ke společnosti. Jak potvrzují průzkumy, v oblíbenosti školy obsazuje Česká republika mezi zeměmi OECD poslední místo, výsledky ve vzdělávání u nás v posledních letech nabraly sestupnou tendenci, středoškoláci většinou nevěří, že mohou při řešení společenských problémů cokoli vyřešit.

Je třeba si uvědomit, že význam vzdělávání chápe téměř každé dítě; vždyť k jeho přirozenosti patří tendence poznávat svět a zdokonalovat sebe sama. Vzdělávací potřeby současných dětí však škola dostatečně uspokojit nedokáže, o čemž svědčí například velký nárůst kázeňských problémů. Jenže zajišťování práva na vzdělání se uskutečňuje prostřednictvím povinného docházení do školy, jakoby škola, a to státní – dostupná všem, byla jedinou možnou cestou ke vzdělání. Povinná školní docházka představuje ve své podstatě násilí uskutečňované na dětech a vynucované přes jejich rodiče. Toto institucionalizované násilí, není-li kompenzováno přinejmenším pocitem smysluplného strávení času ve škole, zanechává zajisté obdobné otisky jako každý jiný projev zla, jež má navíc schopnost působit dál .

Škola by mohla se svým prosociálnímu charakterem alespoň částečně tlumit negativní stránku individualismu, jenž se výrazně rozvíjí posledních dvacet let. Ale jak již bylo výše uvedeno, škola svou zakonzervovaností individualitu žáka spíše přehlíží a žádoucím způsobem na ni výchovně nepůsobí. A tak můžeme být svědky toho (aniž by v tomto případě byla vina výhradně na straně školy), jak individualizace vedoucí až k narcismu fanaticky bourá staré mosty a touží o svobodit jednotlivce od všech pout, a to bez jakéhokoli uvědomění ztráty pevné půdy pod nohama. Jako výsledek výchovného působení celé společnosti pak před námi často stojí neurotická narcistická osobnost dovolávající se práva na pomoc a podporu.

Jak je z předchozího textu patrné, instituce povinné školní docházky není pro dnešní dobu dobrým služebníkem. Bylo by nejspíš vhodné ji zrušit a nahradit jinou cestou vedoucí k naplnění práva na vzdělání. Protože výchova dítěte náleží k výsostným právům rodičů, mělo by zajištění základního vzdělání spadat do sféry rodiny a stát se součástí péče rodičů o děti. Tím by také mohl nastat významný posun ve společnosti směrem k posílení rodiny a její konečné rehabilitaci po totalitní újmě. K tomu by bylo ještě potřebné vytvoření rovných podmínek pro všechny subjekty, které by se na vzdělávání dětí podílely. Zatím jsou zcela zvýhodňovány státní školy, což je nijak nenutí k vlastnímu zkvalitňování.

Článek vyšel zkráceně v časopise Rodina a škola

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Otázkář napsal(a):

Těším se na názory pánů Šteffla a Broma.
06. 04. 2011 | 17:51

irinek napsal(a):

Do školy jsem chodil (česky řečeno),abych "nebyl blbej". Nikdy mne v onom procesu nenapadlo,že tam chodím povinně.V postmoderní době se děti chovají ve škole jako nevycválaní a naprosto nezvládnutelní frackové proto,že tam musí chodit? Máte kvalifikovaný odhad,kolik dětí by do škol nepřišlo,kdyby bylo základní vzdělání dobrovolné?
06. 04. 2011 | 18:06

Curioushen napsal(a):

Potlesk! Konečně někdo věci znalý popsal pravdu.
06. 04. 2011 | 18:16

Duroy napsal(a):

Naprostý souhlas, vždyť se na tom již pomalu, ale jistě pracuje. Ostatně svým blogem to potvrzujete, lépe bych to nenapsal.
Rozvrat středních škol, včetně učňovského školství se v posledních 5 letech přesunul na školy vysoké. Kde se ještě, jakžtakž oproti světu držíme, tak to jsou výsledky žáků 5. tříd ZŠ.
Nemohu s vámi souhlasit, že rodič je v podřízeném stavu vůči základní škole, já jsem si tam vždycky připadal strašně důležitý... Přijdete řešit problémy dítěte a ejhle, škola se Vám omlouvá, i kafe Vám uvaří... společně si zanadáváte na současný systém a přijdete domů s dobrým pocitem, že ten váš rošťák je naprosto úžasný.
Změna v systému vzdělávání je naprosto nezbytná. Dnes nestačíme vzhledem ke svým vysokým mzdám a sociálním standardům konkurovat Číně, Vietnamu, apod. Pomalu se to za vlády dnešní a předešlé koalice daří zlepšovat.
Avšak považte, nebylo by úžasné, pokud by se děti již na prvním stupni ZŠ mohly hezky doma připravovat na budoucí kariéru? vyuční obor - šička. A těmi např. kopačáky bychom zásobili celou Evropu!
Akorát by mi bylo líto těch dětí z Pakistánu a Indie, které ty úžasné míče sešívají za 5,- Kč za kus.
06. 04. 2011 | 18:16

Bunny napsal(a):

Autor si v článku odporuje, a není to u něj poprvé. Od našich reformátorů školství za každou cenu se liší jen v tom, že se mu zatím nedostalo pozornosti. Což se může rychle změnit, neboť jeho vskutku geniální nápad přinese státu nemalé úspory, které bude možno nenápadně vyvést jinde.
Při letmém pohledu na střední věk autora a jeho profesní profil je k rozeznání, že je takzvaný odborník na všechno a na nic. Věčně nespokojený, stále na cestě, nebezpečný svému okolí i sobě.
06. 04. 2011 | 18:18

Baba Jaga napsal(a):

Ach jo, co všechno se píše v Rodině a škole, to je téměř neuvěřitelné. Nevím, jestli si ji někdo i kupuje - ale to by teprve potom byla Škola snů, paní Hansen Čechová...
06. 04. 2011 | 18:19

ondrejsteffl napsal(a):

Ano. Souhlasím. Doba na takovou systémovou změnu (zatím!) nenazrála a přechod od povinné školy nebude snadný, ale myslím, že už začal. Třeba v USA se doma učí kolem 3 % dětí…

Návrh také musí vyřešit, co s těmi kteří se vzdělávat nechtějí, např. proto že doma vidí, jak se dá pěkně žít z dávek. Ale lidé, kteří se nenaučí číst, psát a chovat se slušně, by stáli společnost spoustu peněz. Možná, že by třeba pro všechny mělo být právo na vzdělávání, ale pro ty, co ho nevyužijí, místo povinné školní docházky NUCENÁ školní docházka.

Nepochybně se teď na autora vrhnou mnozí zastánci svých desítky let starých a jediných správných zkušeností a školy, kterou tak pěkně autor popisuje: „Co však velmi dobře ovládá, je zdůrazňování své důležitosti a téměř až dětinské vyžadování podpory své autority od státu.“. A svými příklady, jak je autorita státu nezbytná a jak se děti učit nechtějí, jen potvrdí, že má autor pravdu.
06. 04. 2011 | 18:20

Ivan napsal(a):

Pane Mleziva, Váš názor se zdá akceptovatelný, ovšem je tam mnoho nejasností. Nejsem tak hrubě přesvědčen o tom, že pouhá výchova k individualismu je řešení. Bylo by dobré se více zabývat teorií osobnosti a pok zjistíte,že ne ve všem máte pravdu. Souhlasím s jedním, a to, že rodina má být základním výchovným prvkem. Ovšem systém vzdělávání si představujete poněkud zaujatě proti státnímu školství. Mám vážné obavy, že vycházíte pouze z vlastních zkušeností soukromého školského systému. Nedomnívám se proto, že nejste stižen svým problémem a opomíjíte společenský přístup. Já si myslím, že stát by měl zajistit vzdělanost národa, ne každá rodina, je schopná pro své
děti zajistit to "nej". Mám jiný názor. Co poskytuje stát, nechť stát dotuje, co poskytuje soukromník nechť inkasuje od osoby jíž poskytuje, toto je průhledné, ostatní je nepořádek a úroveň tam kde školství je. Jsem hrubě přesvědčen, že předlistopadový režim dal školství nazadek, ale brusiči, jako Vy to mohou dostat do absolutní vývrtky.
06. 04. 2011 | 18:26

Koniáš napsal(a):

Děti se budou v brzké budoucnosti učit přes komunikační spojení. Jeden učitel/lka bude stačit na tisíce žáků. E-larninkové učení je budoucnost. Co s vámi učitelský patlalové? Do výroby, do výroby!
06. 04. 2011 | 18:31

Bunny napsal(a):

ondrejsteffl:
Znáte to o tom provazu v domě oběšencově, že ano. Jedni se budou vzdělávat dobrovolně, jiné donutíme, ale všichni do jednoho budou dokazovat úroveň vzdělání na našich scio testech. To už si prolobbujeme, protože v tom umíme chodit. Nás neohrozí žádný systém, protože jsme se pasovali do role jediného, samozvaného a neoddiskutovatelného arbitra vzdělanosti tohoto národa; amen. Buďte tak laskav a nepředkládejte nějaké rozsáhlé a svobodné možnosti volby, když se všechny zase sbíhají u stejného koryta.
06. 04. 2011 | 18:33

Sysifos napsal(a):

Nejsem ani pan Šteffl, ani pan Brom, zeptám se však autora, pana Mlezivy:
"Nežijete, prosím, náhodou ve Slunečním státě? Myslíte svoji otázku z titulu článku skutečně vážně? Znáte nějakou současnou civilizovanou zemi, kde není povinná školní docházka? Nebo jste si snad jen spletl datum s prvním aprílem?"

Možná,že žijete v realitě, nevím však ve které. Velké procento rodičů je rádo, že si nemusí dlouze vybírat základní školu, na kterou půjde jejich dítě. Mají totiž jiné starosti. Chodí do práce - když mají to štěstí - a jsou rádi, když večer podepíší svému dítěti vypracovaný domácí úkol, natož aby se s ním dlouze bavili o jeho občanských právech. Pokud jste někdy četl názory pana Zdeňka Matějčka, potom snad víte, že škola dává svobodě jedince jistý potřebný řád. Z Vašeho článku na mě však zavanul pocit, že jsme všichni dost bohatí na to,abychom našim potomkům pěkně individuálně zaplatili dle libosti všechna jejich "francouzská licea," odvrhli šmahem dosavadní školství jako přežitek a na čisté louce postavili bezbřehou svobodu improvizace. Takže, buďto žijete ve Slunečním státě, nebo jste měl to štěstí a poznal jen děti jisté společenské vrstvy. Děkuji za Vaši odpověď.
06. 04. 2011 | 18:43

Naštvaný napsal(a):

"Co takhle zrušit povinnou školní docházku"
A co takhle vrátit se do jeskyň?
06. 04. 2011 | 18:46

Al Jouda napsal(a):

To by se ušetřilo zrušením spousty základních škol !
06. 04. 2011 | 18:46

stopa napsal(a):

Postrádám konkrétní návrhy, jak získat individualizované, dobrovolné, a přitom kvalitní vzdělání, na které by měli všichni právo. V příštím blogu rozveďte, prosím, svou představu o té "jiné cestě" ke vzdělání. Kdo o ni nebude mít zájem, bude od vzdělání osvobozen? Bude to výsostné právo individua zůstat nevzdělaný?
06. 04. 2011 | 18:54

zk napsal(a):

stopa:
Vidím to stejně. Tenhle blog sám o sobě je blábol.
Pokud jde o USA, tam institut domácího vzdělávání využívají hlavně náboženští fanatici, je tohle cesta, kterou chceme jít? Jestliže je údajně škola příliš autoritativní, kdo ochrání děti před autoritativními rodiči?
Problémem dnešních mladých lidí není to, že by byli utlačováni autoritářskými osobnostmi svých učitelů, ale jejich tupá sebestřednost. Nechat jejich výchovu výhradně na rodině a odepřít některým z nich fakticky přístup do veřejného prostoru, kde se mohou setkávat s lidmi mimo okruh své rodiny, s lidmi z odlišného sociokulturního prostředí, to by situaci asi moc nezlepšilo. Veřejné školství je jednou z klíčových komponent demokracie.
A mluvit o "autoritativní" škole v éře generace, která přemlouvá dědka a bábu a na facebooku se domlouvá na důchodce z Kauflandu... to má být vtip?
06. 04. 2011 | 19:12

Jan Vokřál napsal(a):

Zas jeden přechytralý.
06. 04. 2011 | 19:17

Tenco napsal(a):

"...Je třeba si uvědomit, že význam vzdělávání chápe téměř každé dítě; vždyť k jeho přirozenosti patří tendence poznávat svět a zdokonalovat sebe sama..."

Chtělo by to statisticky prokázat, redpektive vyhodnotit, co vyjadřuje číslovka "téměř každé dítě" , zejména vzhledem k socioekonomickému postavení rodin.
Ač sám již delší dobu nenavštěvuji školu, obávám se, že v tomto věku /cca 6 až 15 let/ se spousta věcí musí nařídit. Jistý stupeň perzekuce je zde na místě.
Dobrovolnost je možná, ale musí existovat jakési srovnávací kritérium.
V našem státě, prolezlém korupcí a to i v akademické sféře /Plzeňská univerita, případ uherskohradišťského vysokoškolského učitele, vyučujícího základy práva, ač sám byl odsouzen pro delikt.../ se pak lze dočkati toho, že se bude "dát koupit" i absolvování základní školy. Což by věru ničemu nepřispělo.
Těch otázek je více - jako pozitivum bych viděl možnost zaměstnání "domácích učitelů" - ale v součtu si myslím, že spoléhat se na jakousi vágní modernitu - nebo lépe - celosvětový trend, je aktivistickým nesmyslem.

Jistá míra byrokratizace v základním školství je asi nutná.

Ale je to zajímavé téma. A je dobře , že se vede diskuze - neideologicky.
I zde.
06. 04. 2011 | 19:23

hovorka11 napsal(a):

Jan-Michal Mleziva:
Jsem překvapen, že takto učitel může mluvit!
Školství by si mělo zachovat systém, osnovy, jednotnou úroveň posuzování a klasifikace !
V zavádění soukromých škol s bouráním těchto zásad dochází k neprůhlednosti schopností žáka, který potom může i přes dříve nepřípustné výsledky ze ZŠ přejít na soukromou školu, která není vázána úrovní studijních výsledků a potom pokračovat dalším zkráceným studiem na soukromé VŠ !
Celý tento systém ověřený na studiu našich politiků je vědomostně destrukční a zavádí nehodnotná studia na všech úrovních !!!
Právě starý systém školství z "předrevolučních dob byl přes veškerou politickou zatíženost daleko lépe schopný postihnout znalosti a neznalosti žáků.
Ve svém okolí i příbuzenstvu vidím, že nenadaný školák při neúspěchu na státní střední škole automaticky přechází na soukromou, kde se z nedostatečných dostává na dobré a chvalitebné ohodnocení a dokončí studium maturitou.
Žvásty se můžou říkat, ale státní sektor udržuje jednotnou úroveň v posuzování studentů, kdežto soukromý s blokováním státních maturit ze vzdělání dělá neprůhlednou frašku !!!
06. 04. 2011 | 19:58

Pavla2 napsal(a):

Nevím, jak by domácí výuka probíhala, kdybychom to nechali na libovůli rodičů a dětí. Rodiče totiž dnes nemají čas ani si s dětmi povykládat, natož se s nimi třeba učit či jen dohlížet, jestli se vůbec něco naučily. Tento typ výuky je vhodný pro lidi zodpovědné, což si myslím, takových dnes moc není.
Spíše bych se snažila zlepšit kvalitu stávajících škol.
06. 04. 2011 | 20:12

Johanna napsal(a):

Určitě souhlasím!
Vyučování by se mohlo uskutečňovat formou počítačů. Děti by mohly jíst, pít, houpat se na židli ... sprostě učitelce nadávat ... pouštět plyny, chodit na WC bez dovolení, hrát si s mobilem, hrát si se spolužačkou.
Nikdo by nenutil děti vstávat, učitel by pracoval doma.
Ušetřilo by se za mnoho energií.
Z prostor v budoucnu již bývalých škol by mohla být asijská obchodní centra.
V již přes třicet let staré legendární Arabele věděl režisér Vorlíček o tom, když v jedné scéně proměnil Arabelin prsten žáky v kouřící trpaslíky.
Ušetřilo by se na oblečení, dopravě do školy.
Děti by se stárnoucích učitelek nelekaly.
Konflikt učitelka-žák by zcela vymizel.
Poznámky, třídnice, pedagogické rady ... Na co?
Ušetřilo by se na pedagogických fakultách, kde by odpadly praktické výstupy.
I na školní výlety by se mohlo jezdit na počítači ...

A což zrušit zdravotnictví, pane Mlezivo?
Špičkový operatér či přednosta kliniky by Vás navigoval po počítači a postupně bychom se naučili operovat sami.
Lůžka už doma také máme, kurz sestry zdravotní si jistě obstará každý sám...

A co zrušit policii?
Stačí nevycházet ven, krádeže již stejně nehlásíme-je to k ničemu.
Zrušme hasiče, úředníky ....

A doporučovala bych o sto procent zvýšit zdravotní a o sto procent sociální pojištění ...

Pokud máte dojem, že mi právě hráblo, beru Vás s rezervou.
Každý, kdo vidí o dvacet čtyři hodin dál,
bývá těch dvacet čtyři hodin považovat za blázna ...
06. 04. 2011 | 20:59

ondrejsteffl napsal(a):

Ke konkrétním návrhům doporučuji zájemcům
http://www.libinst.cz/etexts/friedman_kapitalismus.pdf Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friednam - Kapitalismus a svoboda - podstatná je kapitola od str. 81 Úloha vlády v procesu vzdělávání.
06. 04. 2011 | 21:02

ondrejsteffl napsal(a):

"Tento typ výuky je vhodný pro lidi zodpovědné, což si myslím, takových dnes moc není."

Ano, ZODPOVĚDNOST je to klíčové slovo. Když z lidí sejmete zodpovědnost, např. tak, že se postará stát, začnou se mnozí lidi chovat nezodpovědně. Pěkným příkladem je zdraví nebo život na sociálních dávkách.

Když lidé tu zodpovědnost mají a cítí, chovají se úplně jinak. Sociální stát se snaží převzít zodpovědnost za kde co.

Jak by se rodiče chovali, kdybychom jim skutečně vrátili zodpovědnost za vzdělávání dětí, nevíme. Víme ale, jak se chovají tam, kde jim jí stát zatím nevzal. Třeba v Číně, a tam se i chudí zemědělci zadluží, aby mohlo dítě studovat.

Ale protože stát už některé své zodpovědnosti, které si vzal, neunese, musí se jich vzdát (důchodový systém) a nebo si je postupně lidé začnou brát zpět. A to podle mého čeká v průběhu příštích dvaceti let vzdělávání.
06. 04. 2011 | 21:15

Občan napsal(a):

Domácí vzdělávání využívají v USA, Kanadě a Austrálii hlavně rodiny z odlehlých míst, aby nemusely posílat děti na intr.
Ovšem domácí vzdělávání "poamericku" není ta cochcárna jako u nás. To je pěkně škola po vysílačce a je to přísnější než běžná škola.
Nevím tedy jak v USA, ale v Austrálii mají "rádiové třídy" jen 9 žáků a žáčci makají jak šroubi při každodenním vyučování.
Ovšem tamní náboženští fanatici to "vzdělávání" asi pojímají jinak - učit se to zrovna od nich je zaručená cesta do edukačních pekel...
06. 04. 2011 | 21:29

Carlos V. napsal(a):

Inu nevím. Jestli se nepletu, povinná školní docházka byla zavadena proto, aby se i děti z rodin s těžkou sociální situací aspoň něčemu naučily.

Jesm pro maximální osobní svobodu ... ovšem otázkou je, je-li dítě vlastněnou věcí. Dítě ze rodiče nemůže a nemůže trpět za jejich chyby.

Dnes asi nehrozí, že by děti byly nahnány místo školy na polní práce či do fabriky. Je ale dost rodin, které by vyslaly děti krást či dokonce prodávat se. Jsou rodiny s velmi vyhraněnými názory - rozuměj sektáři apodobně - které by uvítali absenci objektivních znalostí svých dětí, jakož i nulový styk s vrstevníky.

Chápu, že autor míří svoji úvahu ke zcela jiným rodinám. Ale je třeba mít na paměti celý svět, nejen ten blízce známý.
06. 04. 2011 | 21:42

Pavla2 napsal(a):

Pane Štefl, ano, jsou lidé, pro které je vzdělání svých dětí prioritou a radši se omezí ve spotřebě, než by dětem studium nedopřáli. Jenže víte, jak je to ve většině případů u nás. Lidé nadávají, pokud by si měli studenti platit vysokou školu, což už je nadstandard. Na základní škole se rodičům nelíbí už jen to, když mají dětem zakoupit potřebné pomůcky. Přitom jim vůbec nevadí, že na druhou stranu děti vybaví drahým mobilem, značkovým oblečením, a to jen proto, aby nevypadalo jak chudák. Že je pro celý další život důležitější, co má dítě v hlavě, je jaksi věc vedlejší.
Když píšete o té zodpovědnosti, někteří ji mají od přírody zakodovanou, tudíž nepotřebují k tomu žádný stát, jiní se budou spoléhat pořád. A i kdyby tu zodpovědnost na ně stát přenesl, stejně zůstanou dále nezodpovědnými.
06. 04. 2011 | 21:59

KAteřina napsal(a):

Ondrejsteffl správně porovnává důchodový a vzdělávací systém. Oba lze lehce zničit "zastropováním" příjmů, vyvedením peněz do soukromých fondů, v případě školství zavalením školy nesmyslnými požadavky (škola bude učit mé dítě tak, jak chci já, jinak vám to zavařím!), přeoperováváním učitelek na chlapy, aby děti alespoň někde měly mužské vzory. Hamižnost a hloupost zničí jakýkoli užitečný systém. Tak ho zrušíme, vyhodíme a co bude dál, se nestaráme.
06. 04. 2011 | 22:05

Da.Rock napsal(a):

Čím dál víc mám dojem, že jediný zájem mnoha pisatelů těchto blogů je šokovat. Proto přicházejí s čím dál bizarnějšími nápady, aby si zajistili čtenost a zviditelnili se.
A vždy najdou dost zamindrákovaných čtenářů toužících se názorově vyprofilovat a ochotně souhlasících s kdejakou kravinou, jež někdo v záchvatu grafomanie vypotí.
Ať řeknete jakoukoliv blbost, vždy se najde někdo, kdo vám zatleská.
06. 04. 2011 | 22:11

corketi goverment napsal(a):

Již hned jako třetí v pořadí, jsem měl komentář k tomuto blogu, že autor potřebuje pomoc dr.Chocholouška. Pak jsem nenašel chuť jej odeslad v podezření, že svéráznému humoru nerozumím. Jsem rád, že ostatní prakticky vyjádřili totéž. Zvláště pak mne pobavila Johanna. Až k té poznámce o policii. Denně sleduji, jak poblíž mého bydliště při docházce dětí do školy na přechod dozírají již celkem 3 uniformované osoby, které přijedou hned dvěma služebními vozy. Tady by pan Mleziva jim neuváženě způsobil pracovní komplikace.
06. 04. 2011 | 22:12

poste.restante napsal(a):

Názorů pana Mlezivy si většinou vážím.

Tentokrát to ale pořádně přehnal, pokud svůj článek myslí vážně a ne jako provokaci.

Citace:
Je třeba si uvědomit, že význam vzdělávání chápe téměř každé dítě; vždyť k jeho přirozenosti patří tendence poznávat svět a zdokonalovat sebe sama.
Konec citace

Vážně?
Opravdu téměř každé dítě?
A opravdu chápe VÝZNAM vzdělávání?
A opravdu se chce dítě zdokonalovat ve znalosti složených zlomků či goniometrických funkcí?

Citace
Vzdělávací potřeby současných dětí však škola dostatečně uspokojit nedokáže, o čemž svědčí například velký nárůst kázeňských problémů.
Konec citace

Potřebu získání informací, kde se dají stáhnout dobré mp-trojky a jak snáze ukončit misi a získat více bodů v Mafii 2, to fakt dnešní školy zvládají velice špatně.

Nárůst kázeňských problémů souvisí mnohem více s bezbranností školy vůči frackům, ohánějících se svými individuálními právy a nerespektujícími jakékoliv své povinnosti.
Pochopitelně na úkor těch žáků, kteří o vzdělání mají opravdový zájem. Ale za jejich práva se bohužel nikdo mediálně postavit nemíní.

Současná každodenní školní praxe ukazuje žákům už od prvního dne ve škole, že zájem většiny o výuku a klidné prostředí může a často musí kdykoliv ustoupit nekázni a provokacím těch, kteří se nechtějí pravidlům přizpůsobit a ohánějí se přitom právě svými právy a individiualitou.
Není to tak trochu postavené na hlavu?

Citace:
Přestože je rodičům právně přiznána rozhodující role ve výchově a taktéž zodpovědnost v této oblasti spočívá na nich, v období povinné školní docházky dítěte jsou povinni podrobit se diktátu školy. Pro dítě představuje tato „poroba“ rodičů nejen utvrzení o jejich bezmocnosti a slabosti vůči škole, ale také důkaz toho, že veškerá školní výchova k demokracii a oslavné řeči o svobodě se nezakládají vždy zcela na pravdě. Vždyť občan je vlastně slabý a bezmocný, a to i v tak soukromé oblasti jako je výchova a vzdělávání!
Konec citace

Stejně jako "poroba" povinností platit daně a sociální, či zdravotní pojištění a vůbec dodržování pravidel určených zákonem.

Oč "svobodněji" by se hrál fotbal, kdyby si každý hráč mohl vzít na hřiště svůj vlastní míč. Nebo raději dva i víc.

Kromě toho opravdu nemám pocit, že v současnosti je to rodič a žák, kdo tahá za kratší konec.
A právě důsledky tohoto přístupu dnes vidíme všude kolem sebe.
Mohl bych pokračovat, ale nemá to smysl.

Podstatné je totiž něco jiného.
1.Už současná legislativa umožňuje domácí vzdělávání na prvním stupni.
Možná by šlo uvažovat za jistých podmínek o stupni druhém.

2. Garantem poskytování vzdělání je stát, protože systém veřejného školství si platíme jako službu.
To sice automaticky nepředpokládá povinnou školní docházku.
Přesto ale musí z principu také i individuální vzdělávání probíhat pod kontrolou státu.

3. Očekávat, že se všichni občané budou chovat zodpovědně vůči vzdělávání svých dětí je asi stejně pravděpodobné, jako očekávat, že všichni motoristé budou zodpovědně a dobrovolně platit povinné ručení.
06. 04. 2011 | 22:19

Zdeněk Brom napsal(a):

Michale, mám k současné podobě našeho školství hodně kritických poznámek, ale zásadně bych ho nehodnotil jako homogenní celek. Nepsal bych tedy o české škole. Vedle špatných škol jsou i školy vynikající, které ukazují, jak je možné jít dál.

Velký problém je v tvé větě: "Bylo by nejspíš vhodné ji zrušit a nahradit jinou cestou vedoucí k naplnění práva na vzdělání."

Nu a v tom to je. V této zemi lehce seženeš podporovatele zrušení povinné školní docházky, ale už mnohem hůř najdeš ty, kteří jsou schopni navrhnout, vysvětlit a pomáhat realizovat tu "jinou cestu vedoucí k naplnění práva na vzdělání." Když napíšeš A, napiš i B. Jaká je ta cesta podle tebe?

Současná reforma začínala také na dobré myšlence a zvrhla se v neskutečný byrokratický psací tělocvik. Jen těžko se z toho dostáváme zpět k tomu původnímu.
06. 04. 2011 | 22:50

ondrejsteffl napsal(a):

Zavedení státních sociálních systémů téměř zničilo dřívější přirozenou povinnost dětí postarat se o rodiče a dramaticky snížilo počet dětí. Dřív byly děti třeba, aby se o mě někdo postaral ve stáří. Dnes už je to zcela jasné a můžeme vést debatu, zda by nebylo lepší sociální systém a důchody zcela zrušit. Každý ovšem chápe, že kdybychom je zrušili ze dne na den, řada důchodců umře hlady, protože nemají děti nebo se ty o ně nepostarají. Přesto má debata o kladech a záporech sociálních systémů smysl.

Tak také chápu příspěvek pana Mlezivy. Jistěže nejde zrušit povinnou školní docházku ze dne na den a že by takovou věc musela provázet celá spousta dalších kroků. Nemá proto smysl debatovat o tom, jak by na to reagovali teď hned současní rodiče a děti.

Přesto má debata o kladech a záporech povinné školní docházky smysl.
06. 04. 2011 | 23:27

ondrejsteffl napsal(a):

pokračování

měli bychom se zamyslet nad tí, co všechno povinná školní docházka zničila. NApř. zodpovědnost mnoha rodičů přemýšlet o vzdělání svých dětí...
06. 04. 2011 | 23:36

queribus napsal(a):

Pokud je obsah příspěvku J.M.Mlezivy myšlen vážně, pak jsem si přečetl názory exemplárního edukačního osla (pan Stejskal nechť promine, zatím mně ostatně nikdy nic nesmazal, ale názory tohoto pomatence bez tvrdé kritiky ponechat nelze). Škod, které "reformátoři" posledního desetiletí na úrovni středního školství nadělali se svými "kompetencemi", pseudovolnomyšlenkářstvím a extrémním zdůrazňování individuálních potřeb žáků/studentů bylo tolik, že si lze stěží představit ještě větší degradaci standardního středního vzdělání. Nevalné až ostudné výsledky českých žáků/studentů prošlých těmito "inovacemí" při mezinárodních srovnávacích testech jsou toho jen přirozeným důsledkem. Jako VŠ učitel to zaznamenávám na počátku každého semestru v rostoucím % VŠ-nevzdělatelných maturantů, kteří by za standardních okolností (řekněme v měřítku roku 1930, ale stejně tak i r. 1970) se na VŠ dostat nemohli, natož, aby z ní odešli s diplomem (pokud nemáme na mysli plzeňské tituly JUDr.).
Hledači "jiných cest k naplnění práva na vzdělání", mezi které autor evidentně patří, jsou pošetilci zcela ignorující reálné možnosti vzdělávacích struktur a představa, že by se děti měly vzdělávat v rodině (s výjimkou snad ojedinělých oprávěných případů) je asi tak realistická jako Chruščovovy vize o dosažení komunismu (tehdy, koncem 50.let) do 20 let. Ještě že naše habsburgská císařovna měla před čtvrttisíciletím na vzdělávací režim soudnější názory než tento soudobý český znovuosvícenec.
07. 04. 2011 | 00:06

suchec napsal(a):

Pánové Štefle a Mlezivo.

Vy a Vaše metody aplikované mj. i prolobovanou firmou SCIO, to je písnička jak víno.
Obludnost, co toho zničila a ničí tolik, a to i za podpory hloupých politiků, že Vy byste mělo spíš tiše prosit za odpuštění.

Potřebujete jen hloupé "otroky" a pučmidráty, co každý den naplní svojí troškou Vaši kapsu, proto vám nevoní to povinné státní školství.

Vám jde jen o vytvoření dostatečného počtu supportních pučmidrátů, a zbytek lůzy necháte osudu (jen to nazýváte eufemisticky vznešenými slovy jako svoboda a zodpovědnost).
To i ta Marka Terka byla chytřejší. Jenže ona to řešila z nutnosti, z opačného konce. Vámi představované modely , ku kterému ty vaše pokusy směřují mílovými kroky to dovedou opět před tereziánskou reformu.

V tom je to jasné.

Nevykládejte tu o "svobodách" a "zodpovědnosti", když evidentně tyto pojmy chápete jen ve zvráceném významu typu homo economicus.

P.S. Odkazovat se zrovna na líheň géniů Liberální institut a jejich modlu Friedmana (kdepak jim to fungovalo a funguje?), je už jen perlička na dortu.

Jako satira "noir" je to dobrý. Jako vážně míněný text je to k pláči.
07. 04. 2011 | 00:10

suchec napsal(a):

Oprava: Zase výsledek práce nějakého pučmidráta v oboru bezdrátová klávesnice, mi smazal kus textu.

"Vámi představované modely , ku kterému ty vaše pokusy směřují mílovými kroky to dovedou opět před tereziánskou reformu."

"Vámi představované modely a metody vedou k průšvihu - znegramotnění národa. Znegramotnění, ke kterému ty vaše pokusy směřují mílovými kroky a dovedou národ před tereziánskou reformu".
07. 04. 2011 | 00:17

skeptický napsal(a):

Někteří lidé jsou blbí,potřebují tři školy,mně stačila jedna.
07. 04. 2011 | 00:50

Skogen napsal(a):

Školní docházka má vícero funkcí, nejen do dětí nějakým způsobem (metody se liší) vpravit vědomosti a dovednost s nimi nakládat. Jednou z takových funkcí je socializační efekt při prohlubující se individualizaci dítěte. Dítě se učí samostatně vycházet s cizími lidmi. To rodinná výuka těžko zprostředkuje a na konci tak jako tak bude třeba, aby se mladý člověk postavil světu tváří v tvář. Jistěže to není jednoduché, nikdy také nebylo. Ani v romantických dobách negramotnosti.

Kdoví, zda také bude předností návrat od lékařů ke kořenářkám a porodním bábám, k farářům, jimž sebraly klientelu psychologové v poradnách, ke kovářům, kteří dřív kromě podkov dokázali i vyškubat zuby...

V jednom by koncept nepovinné školní docházky přínosný bezpochyby byl. Dokážu si představit: "Vážení zákonní zástupci, jsme nuceni konstatovat, že váš syn/dcera nesplňuje požadavky kladené na zdárný průběh výuky, proto vašeho syna/dceru do dalšího ročníku nepřijímáme s doporučením rodinného vzdělávání (učte si ho sami, paňára...)". Jsem přesvědčen o tom, že by kredit klasické školy nepochybně vzrostl, neb málokdo by si mohl dovolit guvernantku či rodinného filozofa. Dokonce by bylo možné poměry i utužit ;)
07. 04. 2011 | 01:01

Kanalnik napsal(a):

pro mne velmi osvezujici blog dotykajici se priciny problemu, autorovi dekuji

domnivam se, ze to bude velmi pomaly proces, a to diky tomu, ze vetsina populace ma tu tradicni zakorenenou predstavu o skole a o statu tak, jak jste to popsal, tudiz nebude videt v nejakych navrzich na zmenu smysl, spise ohrozeni; tudiz rodicu podobne smyslejicich bude spise mene nez vice; ale nekde se zacit musi

dalsim aspektem jsou primo samotni rodice a jejich styl vychovy; dle meho nazoru je tradicni a stale masove rozsirena vychova zalozena na opomijeni emocnich potreb ditete a misto toho orientace na chovani a vykon (misto zajimani se o to, proc se dite chova tak, jak se chova, a z jakych emocnich pricin to vychazi); tudiz rodicu ochotnych se zamyslet nad vsemi potrebami ditete, nejen nad vykonnosti a materialnimi potrebami, bude tez spis mene, nez vice; ale nekde se zacit musi

poslednim aspektem je stat (spolecnost), ktery diky tomu, ze jej ridi mnoho tradicne vychovanych a tedy tradicne smyslejicich jedincu (tak jak jsem popsal) a je techto jedincu celkem stale dosti plny, bude mit snahu setrvavat ve statu quo a nebude jednoduche jej dostat z bludneho kruhu one tradicnosti mysleni (protoze je zalozeno na odmitani cehokoli jineho - to je totzi chapano jako ohrozeni - a tak se udrzuje samovolne pri zivote)

k tomu ekonomicka situace i treba nove a jinak smyslejicich rodin muze stezovat prakticke provedeni jineho pristupu (uceni se doma atd.)

ale jako cil, za kterym po malych kruccich jit, to stoji za to
07. 04. 2011 | 01:33

Skogen napsal(a):

Kanalnik,

- zakořeněná představa... Zajímavé. Rodinná výchova je naprosto marginální metoda vzdělávání i mimo Českou republiku. Co kdybychom se třeba začali naopak bavit o zavádění školních uniforem ;)?

- to by v mnoha rodinách nějaká ta kladná emoční situace musela existovat. Naopak, za učiteli nezřídka přicházejí žáci a vypráví o dost neutěšených poměrech. Škola je v tomto případě faktor korigující sociální dysfukci v rodině. Jestli za Mlezivou nikdo takový nechodí, bude chyba asi v něm. Šteffl by si na to musel vypracovat dotazník.

- bludný kruh? Nekoná se žádný objev Ameriky. Představte si, že rodinná výuka už dnes funguje - ale pozor! Žáci musí při ověření výsledků dosáhnout nějakých standardů.

- ekonomická situace... No jistě. To nejlepší nakonec. Ekonomická situace to vyžaduje. Nebude-li povinná školní docházka, nebude povinnost umístit dítě do vzdělávacího procesu. Najednou nebude nedostatek vzdělávacích kapacit, ba naopak, opět se prodá hezkých pár budov a pedagogové půjdou učit na živnosťák do kuchyní za skývu chleba. Doufám, že i pan Mleziva, aby si mohl doklepnout do profilu další zkušenost.

Panebože, co se ve jménu svobody ještě napáchá šíleností, než si výše exhibující empirici budou moci přečíst studie o nepříznivých důsledcích...
07. 04. 2011 | 01:56

Jan-Michal Mleziva napsal(a):

Sysifos:

1) V titulku jsem měl na mysli instituci povinné školní docházky, nikoli samotnou školu.
2) Možná existuje velké procento rodičů, kteří jsou rádi, že nemusejí řešit výběr školy pro své dítě, ale vedle nich existuje spousta jiných rodičů, kteří by rádi více rozhodovali o vzdělávání svých dětí, ale nemůžou.

poste.restante:

Ano, jedná se o provokaci k zamyšlení se nad systémem vzdělávání. Ač místy s nadsázkou, místy zjednodušeně a jednostranně (omezen možnostmi rozsahu článku), přesto myslím obsah vážně.

S pochopením toho, že je dobré umět číst, psát, … , asi dítě problém nemá. A ve vyšším věku, není-li způsobem vzdělávání zklamáno či znechuceno, nemusí byt žádnou vzácností, aby se chtělo zdokonalovat ve znalosti složených zlomků či goniometrických funkcí.

Kázeň souvisí ve většině případů s upozorněním na problém, který je třeba řešit. Pokud jej jako učitel neřeším, ale pouze „potírám“ nekázeň, potom do jisté míry ignoruji potřeby žáky.

Zatím mám i coby rodič zkušenost s tím, že jsou rodiče ve vztahu ke škole mnohdy bezmocní. Tím však vůbec nevylučuji opačné případy.

Zdeněk Brom:

Zdeňku, máš pravdu, že kritizovanou „českou školu“ mohou cítit dobré a vynikající školy dotčeny. Ale předpokládám, že učitelé z těchto škol to jsou schopni přejít s nadhledem, a přemýšlející čtenář asi taky pochopí, kam mířím.

K napsání B už nebyl prostor, zaslouží si samostatnou úvahu. Ale trošku je přece jen nastíněno v posledním odstavci, tj. mít coby rodič možnost volby, jakmile to podmínky umožní.

Ondřej Štefl:

Děkuji za několik důležitých doplnění. Otázka zodpovědnosti je velice závažná. Bohužel výchova k ní se nemá ráda s autoritativním duchem tradiční české školy.
07. 04. 2011 | 02:28

Sysifos napsal(a):

Pane Mlezivo, děkuji za odpověď.

Vaše vize našeho školství by, podle mého názoru, musela, jak se dnes moderně říká napumpovat finance a nové pracovníky do školství.

V některých evropských zemích to jde. Možná se tam neprovádí neustálé vykazování výsledků, plnění ŠVP a dotazníků. Učitelé mají na starost "jen složku vzdělávací." Po sedmi létech výkonu povolání odchází na dva roky zcela mimo svůj obor, aby se pak mohli vrátit zpět do školy. Dozory nad žáky nevykonávají - žáci nesou za svoje činy vyšší odpovědnost. Učitel má pracovní dobu jinak rozvrženou, nemusí každou malou změnu ve výuce striktně přepisovat v prováděcím plánu a okamžitě hlásit vedení, provádět se všemi žáky stejnou činnost, i když všichni tito žáci nemají k danému vlohy a pozitivní přístup. Jsou k dispozici školní asistenti, prostorové a personální možnosti rozdělit žáky do samostatných skupin podle jejich přirozeného nadání a zájmů. Taková škola u nás leží pro mě dnes skutečně v oblasti sci- fi, nebo horních "dvaceti tisíc."

Máte pravdu v tom, že je to debata na delší články.
07. 04. 2011 | 05:22

Ládik!!! napsal(a):

Já bych zavedl pro žáky stejnokroje a zpřísnil disciplínu.
07. 04. 2011 | 06:34

F.Švarc napsal(a):

Pane Mlezivo, z vašeho hloupého námětu čiší jak sláma z bot téměř totéž, co z léčitelství. Ač jsem názoru, že povinné zdravotní pojištění bych si osobně neplatitil, a ani na služby léčitele se nikdy neobrátil, to co zkoušíte diskutovat, je nesmysl. Ve větším měřítku by váš návrh přinesl stáda degenerovaných jedinců, a současně v lepším případě rodiči plně hrazené i základní často velmi degenerované školství.
Všiměte si ještě jedné zajímavosti. V době, kdy byla pracovní povinnost, lidé nehledali práci. Nyní, kdy není, světe div se, 1/5 práceschopného obyvatelstva ji hledá. Mnozí i mladí (!) to řeší sebevraždami. Opravdu si myslíte, že jako společnost potřebujeme pro řešení našich generačních problémů pár lepších houslistů, hokejistů, nebo moderátorů (nař. typu Mareše), a jinak nám nebude vadit stádo zcela negramotných jedinců a větší počet skoků (pod vlak, z věží a pod.) ?
Určitě má smysl vést diskusi o příčinách zjevné bezradnosti kantorů, jaké znalosti by škola měla dětem poskytovat, ale jinak se vašeho nápadu děsím. Ještě si dovolím se zeptat, co vám osobně brání poskytovat nad rámec povinné docházky své domácí nadstandartní služby - vyučování ?
07. 04. 2011 | 06:44

student napsal(a):

Zrušení povinné školní docházky je samozřejmě nesmysl.
Chtěl bych ale připomenout ještě jeden význam povinné školy.
Kde jinde by se děti dozvěděly, že patří pod jeden stát, v kterém převládá nebo by měla převládat určitá kultura. Kde jinde by se děti dozvěděly, že jsou součástí toho státu, a že k jeho existenci jsou nutná určitá pravidla. Na prvním místě je to pravidlo, které umožní vzájemnou komunikaci, t.j. jednotný, dokonale zvládnutý, jazyk.
07. 04. 2011 | 07:44

retroaktiv napsal(a):

Myslím si, že největší chybou školství je, že se snaží o to, aby děti nasbírali co nejvíce známek, což je sice hezké, že maminka a tatínek zaplesají z 1-ček, ale vlastně ani neví, že je to spíše zárodek chaosu.
Člověk(dítě) si staví sebevědomí na známkách, nikoli na tom, co umí, ví, a především zda umí kooperovat, koordinovat, nebo mít tvořivé nápady.
To všechno česká škola ještě nedosáhla. Proč?
Není v tom systém.
Nebo je, ale špatný, když člověk odchází ze školy, aniž by něco věděl!

Já například, ač jsem j´měl i docela dobré známky, tak považuji strávený čas ve škole za čas promrhaný.
Kdo mi vrátí ty roky slepého rmoucení, plahočení, které v konečném důsledku vyšlo vnivěč!

Nejdůležitější škola je PRAXE, přímé vzdělání, kdy se člověk učí chápat mechanismy přímo za běhu, protože to má důvod.
Teoretické školství by mělo zmizet, nebo se stát jen doplňkovou variantou.
Začít praxí a doplnit teorií, jinak nelze čekat zlepšení konkurenceschopnosti populace, a zlepšení připravenosti absolventů!A také zlepšení politické reprezentace, která už dosáhla kritického bodu!

Teorie by měla být postavená mimo zákon!
Všude je plno teorie, a jde to vidět!
07. 04. 2011 | 08:09

Zdeněk Brom napsal(a):

retroaktiv:

Ano, to jsou přesně ty podněty, které musíme co nejrychleji řešit.
07. 04. 2011 | 09:56

Skogen napsal(a):

Neodpustím si ještě pár drobných poznámek...

- škola, potažmo výchova celkově, je přípravou na život. Vychovávat dítka v ideálních podmínkách ve skleníku a nepřipravit je na méně idylickou realitu, není dvakrát zodpovědné a obávám se, že nakonec neposlouží

- základní škola v současném pojetí, s výjimkou škol výběrových, je v podstatě průřezem společnosti. Izolovat jednotlivé vrstvy znamená posilovat "kastovní systém" a oslabovat sociální soudržnost

- přílišný důraz na individualismus není vhodný. Člověk je tvorem sociálním a realizuje se ve vysoce organizovaných a komplexních sociálních strukturách.

Apropo, vypsal jsem si státy, kde neplatí povinná školní docházka: Benin, Eritrea, Etiopie, Keňa, Súdán, Bahrajn, Irák, Maledivy, Haiti, Svatý Vincenc a Grenadiny. Jakpak by se mezi nimi asi vyjímala Česká republika. Zrušení povinné školní docházky by vyžadovalo skutečně pádné argumenty, jakých jsem se zde nedočkal.
07. 04. 2011 | 09:58

Kanalnik napsal(a):

student:
"Kde jinde by se děti dozvěděly, že patří pod jeden stát, v kterém převládá nebo by měla převládat určitá kultura. Kde jinde by se děti dozvěděly, že jsou součástí toho státu, a že k jeho existenci jsou nutná určitá pravidla..."

Kde jinde? V rodine samozrejme. Prenasite odpovednost rodiny na stat.

retroaktiv:
mluvite mi z duse, sam bych to lip nenapsal
07. 04. 2011 | 10:06

KM napsal(a):

Jaké procento občanů oproštění od povinnosti státem garantované školní docházky využije k tomu, aby hledali optimální vzdělání pro svoje děti v rámci rozvolněných pravidel, a jaké procento občanů to využije k tomu, aby nechali děti v posteli až do oběda a poté je poslali k přivýdělkům do tlačenice v MHD, odkud se v 15 letech plynule přesunou k přepážce sociálního zabezpečení, eventuálně k silnici (dívky) či do kriminálu (chlapci)?

Chápu, že je jednodušší "pokrokově" ponechat volbu vzdělání na rodičích, než zlepšit úroveň našeho školství, jen bych pak nerad, aby ti zodpovědní, vzdělaní a pracující museli povinně živit ty nezodpovědné, nevzdělané a nepoužitelné pod heslem: jsme sice liberální, ale sociální stát.
07. 04. 2011 | 10:11

Kanalnik napsal(a):

Skogen:
Nemyslim si, ze plosne a uplne zruseni skolni dochazky je resenim, ale vhodny mix a v jinem stylu nez to, co mame ted, by byl vhodny, protoze soucasny system je neefektivni a ponekud nikam nevedouci.

Socialni dovednosti se lide umi naucit jen ve skole, kam chodi povinne? Nemyslim si. Neexsituje jen skola, ale i prostredi, kde dite zije, rodina, ulice, vesnice, okoli atd. Myslite, ze neexistuji asocialni tendence dnesnich zaku (v clanku zmineny narcismus a jine)? Existuje. A existuje pri povinne skolni dochazce, existuje ve skole. Pricinou ani resenim tedy neni podle mne dochazka samotna, ale neco jineho. Zkuste si odpoved co.
07. 04. 2011 | 10:12

juli napsal(a):

Malokdo z vás chápe, že škola nemá co vychovávat, to ať dělají rodiče, škola má vzdělávat. Nevychovaný hajzl, se špatnými návyky z rodiny, s mizerným chováním, hulvát se těžko ve škole převychová, natož aby mu došlo, proč v té škole je. Někdo z diskutujících napsal, že učitelé jsou tupě sebetřední. S tím nesouhlasím, to ve velké většině jsou žáci a jejich rodiče. Mluvím ze zkušenosti, diktát vychází od rodičů, škola, kde učím, se chová vstřícně a často promarňuje spoustu času s vysvětlováním, že dítě je neukázněné, špatně se učí a ná nedobrý vliv na ostatní. Jsou rodiče, kteří pokaždé volají do školy, dostane-li jejich dítko trojku a to prý proč? Existuje jednoduchá odpověď - proto, že neumí! Učitel však nicméně je postaven sám do role zlobivého individua, které se musí snad omlouvat! Teď to přeženu se srovnáním, ale dostanete-li kus špatného materiálu a máte z něho vytvořit prvotřídní, nebo alespoň trochu šlušné dílo, dá vám to pořádně zabrat a možná z toho nic neuděláte. Tak to platí i o některých žácích - buď je naučíte, zkultivujete a dáte jim co nejvíce, nebo soustavně tepete, obručujete,leštíte a vyjde vám s prominutím, zmetek.
07. 04. 2011 | 10:25

Skogen napsal(a):

Pane Kanalniku, jaký mix? Povinná školní docházka buď platí, anebo ne. Žádný třetí stav zde nemá prostor.

Vy asi myslíte metody vzdělávání. Tedy v současnosti: soukromé školy, církevní školy a alternativní školy:
- Montessori škola
- Waldorfská škola
- Zdravá škola
- Daltonská škola
- v rámci prvního stupně Integrovaná tématická výuka a Domácí vzdělávání.

Při schválení MŠMT a poptávce mohu vznikat další.

Sociální učení probíhá kdekoliv mezi interagujícími jedinci, rodina je vzhledem k funkci primárním činitelem. Nikoliv však jediným. Rodina představuje určitý systém hodnot a východisek. Zdaleka ne úplný a nikoliv nutně obvyklý. Zejména tam, kde se hodnotová měřítka a postoje rodičů významněji liší od obecného systému - a tito zástupci logicky zejména budou motivováni se s většinovým principem míjet - vzniká mezi individuem a společností potenciální neuralgický bod. Nakolik je výhodné dítěti vytvářet konflikty pro budoucnost, to nechám na zvážení.

Škola je místo, kde se vymezují návyky, postoje, hodnoty vzhledem k druhým. V podstatě dáváte svému dítěti možnost volby, tu pravou svobodu, na kterou ho však musíte odpovědně připravit. Když ho zavřete do klícky, ničemu neposloužíte.
07. 04. 2011 | 10:53

Skogen napsal(a):

juli, obrovský omyl. Škola zcela nutně vychovává. S ohledem na sociální interakce a množství času je to apriorní. Výchova přece není "dělej tohle, nedělej tamto"... Respektive je to ten nižší level. Výchova je proces sociálního učení, na který spousta rodičů (včetně těch skutečně dobře situovaných) nemá čas a energii.
07. 04. 2011 | 11:03

Zlín napsal(a):

Vážení, všimli jste si jistě, že v této zemi za posledních dvacet let vyrostla spousta experimentátorů. To nejen ve školství, ale také v ekonomice, v sociální oblasti, v bezpečnostních složkách etc. Bude to velmi obtížné, ale snad se najde v této republice politická síla, která bude tyto lidi eliminovat. Jsem optimista.
07. 04. 2011 | 11:17

Tenco napsal(a):

retroaktiv
Děti nasbíraly - tvrdé
----------------------------
Už jen to, že do tříd s problémovými žáky, by se nasadili učitelští asistenti /nezaměstnaných lidí - např. po 50 - tce, kteří nemohou najít zaměstnání a byli by na uvedenou práci vhodní, by se na ÚP našlo jistě dost/ by bylo aspoň cosi.
Než blábolit o vymýšlení a implementaci zodpovědnosti.

Ale docela chápu, že když většina lidí slyší slovo "reforma" , tak se jejich slinné žlázy mohou přetrhnout.

No, na tolik příspěvků - ani jeden konkrétní návrh...to je síla.
To se pak nedivím, že jsme zaplaveni lžiprávníky a úlisdoktory /v managementech nemocnic a pojišťoven/. O mafiapoliticích ani nemluvě.

Tadle země se jednou utopí v obecnosti a to tak konkrétně, že se z toho bude zvedat žaludek několika dalším generacím.
:)))
07. 04. 2011 | 11:40

Targus napsal(a):

To ondrejsteffl:

"Ale protože stát už některé své zodpovědnosti, které si vzal, neunese, musí se jich vzdát (důchodový systém) a nebo si je postupně lidé začnou brát zpět. A to podle mého čeká v průběhu příštích dvaceti let vzdělávání. "

Tvrdíte o sobě, že jste matematik a analytik.
Čumím jak to tele, když z Vašich řádek jasně vyplývá, že si neumíte, anebo spíše nechcete položit otázku, PROČ ! ! ! stát nemůže unést své povinnosti.

Vy nás máte za hovádka v teletníku, že jo?

To Jan-Michal Mleziva:

Nevím, o jakém nadřízeném vztahu mluvíte. I dnes mohu dát své dítě do školy, kterou mu vyberu (pokud je na ní místo a pokud potomek splňuje předpoklady), anebo jej vzdělávat doma.
Nevidím na tom nic špatného, má-li dítě povinnost se dostavit k přezkoušení do školy.
Úrověň dnešních ZŠ je většinově katastrofální (čest výjimkám, pane Brome), pročež každý rodič má možnost udělat to, co jsem udělal já.
V předmětech, které považuji za důležité a znalosti potomka se mi nezdají dostatečné, doučuji. Doučuji pochopitelně v kooperaci s vyučujícím, přidávám úkoly, rozšiřuji učivo, probírám záležitosti (podle mne) důležité, které školská deforma vyškrtala.
Každý může udělat totéž, co já a pokud mu chybí vzdělání, chuť a čas, může svému dítěti zaplatit soukromé hodiny.
Je to ostuda českého školství, když z devítky vycházejí tupouni a pablbové neumějící pochopit text o padesáti slovech. Rozhodně to nespravíte debilními pindy o právu na vzdělání. Ten systém byl dobrý, pouze individua vašeho kalibru jej zku××××a a teď se diví, že absolventi jsou naprosto nepoužitelní.
07. 04. 2011 | 11:43

jirka napsal(a):

Pravda, současný vzdělávací systém není ideální, ale to ani nikdy nebude ! Navíc si nedokážu představit, jak by stát, který neumí ukočírovat současný, poměrně přehledný, systém, by dokázal vytvořit, prosadit a ufinancovat cosi nepoměrně složitějšího. Soukromé subjekty bych do toho snad raději nepouštěl. Představa, že například politické strany by si zakládaly své vlastní školy, je dost děsivá !
07. 04. 2011 | 11:44

gaia napsal(a):

víte, co je pro učitele i v oboru vzdělaného nejtěžší?
Učit své vlastní děti. Navíc málokdo je tak renesančně vzdělaný, aby je mohl učit opravdu vše co patří do oblasti řecké kalokagathie, spíš bych řekla, že nikdo. Jsem vděčná učitelům, že učili moje děcka a vykonali za mne všechnu tu černou a mravenčí práci, kterou bych musela podstoupit a rozčilovat se. Sami si učit doma vlastní děti mohou snad jen blázni nebo sektáři.

Moji kolegové učitelé, pokud měli na škole svá děcka, vždy chtěli, aby chodili do vedlejší třídy nebo dokonce do vedlejší školy.

A ten individualismus, nevím, jestli to je pro dítě to nejdůležitější, vůdčí typy se prosadí i v totalitě.
07. 04. 2011 | 11:55

antimleziva napsal(a):

nedůvěryhodná vláda, která nemá mandát většiny nebo alespoň nadpoloviční většiny, nemůže provádět žádné reformy. Vůle lidu zní sice dost komunisticky, ale kdo tuto vládu vlastně chtěl? A koho zajímá lobysmus soukromníků, kteří chtějí urvat z koláče určeného na veřejné služby pro sebe?
Viz letošní zkoušky na SŠ, 4 500 za dítě a dítě bude zkoušeno dle vůle nějakého soukromého subjektu z něčeho, o čem školy nemají ani ponětí, že by měly vyučovat.

A to v době, kdy není na nic, na toto a plakáty se peníze najdou.
07. 04. 2011 | 12:25

realysta napsal(a):

Pane učiteli Mlezivo, chápu při pohledu na mé děti (jak často místo školní výuky jsou neustále po různých (zbytečných) akcích, čerpají ředitelské volno, atd... že do školy se nechce chodit především učitelům!
Řekněte to na rovinu a neargumentujte psychosociálním vnímáním dětí.
Neděljme si iluze, že dítě zejména v nižším věku docení význam vzdělání. Ruku na srdce - kolikrát jste jako žák rád našel "důvod" ulít se ze školy. O tom, že některé sociální etnické skupiny by děti do školy neposílaly vůbec, raději nemluvím.
07. 04. 2011 | 12:26

gaia napsal(a):

realysta

ono se nechce do školy dětem ani učitelům, zvlášť teď na jaře a nechce se ani rodičům tam ty děti posílat, mají s tím jen problémy, dítě tam potřebuje spoustu věcí a také se mnohdy zjistí, že to dítě není takové, jak si rodič představoval a rodič musí často slyšet spoustu negativních zpráv a ne takových jakých by si představoval. Myslím, že i pan Mleziva má problém se svým dítkem , že si individualisticlky myslel, že zplodil génia a ve škole se dozvěděl, že to tak není, a tak se ani jemu tam to dítko nechce posílat.

a když se nechce, to je horší než když se nemůže, jak pravívávala moje babička, takže vůbec nevím , co s tím?
07. 04. 2011 | 12:34

Tonda napsal(a):

Bohužel, nemohu na plno napsat svůj názor. Správce by jej musel okamžitě smazat. Takže jemněji - v přebírání všech, co se "venku" neosvědčilo, jsme mistři. Autorovi se divím - není už žádný zajíc a mohl by vědět, jak to na světě chodí a kde je skutečný základ problému (tím spíše, že je "kantor"). Obávám,se, že je neskutečně naivní a skutečně tomu, co napsal, sám věří. Bůh s našimi potomky.
07. 04. 2011 | 12:45

Hugo napsal(a):

Konečně to někdo řekl nahlas! Hned bych začal svolávat demonstraci.
Že jsem dělal v životě opravdu ledasco - pět let dokonce odborného pedagoga, než jsem uprchl - ale nikde ke mně nebylo tolik lidí tak sprostých jako ve školách.
Nikde jsem nepotkal tolik divných, zakomplexovaných lidí neschopných normálně komunikovat. Nemluvím už vůbec o schopnosti vysvětlit učivo.
Umění UČIT pak bylo vlastní lidem, k jejichž vyjmenování by mi tu stačily dva řádky.

Než bychom bezmocně přihlíželi pozvolné demolici společenských funkcí státu, bylo by opravdu nejlepší je rovnou zrušit. Základní školství by byl dobrý začátek.
Ti, kteří by to považovali za potřebné, by se sjednotili na základě morálních hledisek nebo víry a vybírali mezi sebou na provozování školy. Pravděpodobně by je to přimělo i ke sestěhování se do určitých oblastí.
Bylo by to stejně nespravedlivé jako dnes, protože potomci zlodějů a taškářů by byli vychováváni pedagogy vybranými podle kritérií jejich rodičů, čímž by utrpěli nezaslouženou duševní újmu.
Bylo by to ale o hodně lepší než dnes, kdy lidé s tímto druhem morální kvalifikace vybírají pedagogy, úředníky, policisty, lékaře, žurnalisty i obecní dráby působící na nás všechny.
07. 04. 2011 | 12:51

Tonda napsal(a):

A ještě dovětek - kéž bychom dnes měli ve vládě lidi kalibru Maire Terezie nebo jejího syna Josefa. To by bylo čóro.
07. 04. 2011 | 12:53

Kanalnik napsal(a):

Skogen - jenze nikdo nikoho do klece zavirat nechce; pokud omezit povinnost skolni dochazky, pak musi byt pripraveny dalsi alternativy, kde se dite nauci kooperovat a mit socialni navyky; predstava, ze se zrusi skolni dochazka a nic, se miji s realitou blogu, myslim
07. 04. 2011 | 13:05

Klára Samková napsal(a):

Názory hlásané zde autorem článku, si rodiče Dvoirští dovolili realizovat před 15ti letech na svých dětech. Bylo o nich řečeno, že jsou zločinci, byli dlouhodobě stíháni za "ohrožování výchovy mladistvých" (či jak se to jmenovalo), 15 let se skrývali, aby jim děti nebyly odebrány do dětských domovů. Byli prohlášeni sektáři a jednu dobu se o nich také hovořilo jako o vrazích, kteří zakopali svoje děti v Koněpruských jeskyních.
Znám všech 8 dětí Dvorských a mohu říci jen jedno: svými osobnostmi prokazují, že jak jejich rodiče tak i autor tohoto článku má pravdu. ....
Klára Samková
07. 04. 2011 | 13:32

Jožka napsal(a):

Hezké, hezké, ale nemáte strach, že tady bude docela slušná armáda analfabetů a to se vším všudy....zapoměl jsem, že montovny potřebují otroky, ale když se tito ani nedokáží podepsat pod svou práci? Kde se až zastaví tyto "nápady"?
07. 04. 2011 | 14:09

1234 napsal(a):

No výborně, takže po všech těch jobovkách, co se na nás valí ze všech stran: že tu nevládne demokracie, ale slabost a namaštěná šrajtofle, zvýší se nám neuvěřitelně DPH, budeme si povinně vyvádět ze státního rozpočtu peníze kamsi, Vondra bude zpřístupňovat Brdy širšímu podnikatelskému využití a ministr školství se někde šmajchluje, to jsem ještě krátce zahlédla, že Pospíšil navrhuje aby se odsouzený se soudcem dohadovali o výši trestu s tím, že když se soudci bude zdát mírný, dohodu odmítne (a nakonec zase všechno vyřeší obálka...)

vy přicházíte s návrhem, abychom zrušili povinnou školní docházku. Už ten nadpis mi stačí. Ale pro jistotu jsem projela blog metodou čtení první a poslední věty v odstavci, což nesmírně ušetří čas, pokud má člověk pocit, že je to blbost a naopak, může se do textu vážně začíst, pokud tam objeví jiskru, že se tam cosi opravdu děje. Jiskra neskočila, je to blábol. Navíc jste si pro svou úvahu nevybral vhodnou dobu...

Jako argument uvádíte, že podle žebříčku jsme skončili na xx. místě mezi zeměmi OECD. Vždycky, když někdo vymyslí nějakou blbost, ohání se žebříčky,aniž by podrobně znal, kdo je sestavuje, podle jakých metod, co konkrétně zkoumá a jestli to odpovídá. Prostě je tu žebříček, tak musíme něco dělat. Jenomže kdybychom se rozhodovali podle žebříčků, museli bychom splakat, protože kdyby se měřila spokojenost se životem ve svém státě, mezilidská solidarita a vstřícnost, příjemné vystupování, slušnost... atd., atd. propadli bychom nejspíše ve všech parametrech. Zatím pokud vím, tak vedeme pouze v korupci, klientelismu, vypitém lihu na občana včetně kojenců a množství sežraných knedlíků...

Jestli jsem si dosud myslela, že naši "elitáři" mají ambici nás navrátit jenom do 19. století, začínám se obávat, že se neodbytně blíží prvobytně pospolná spol.

Pokud jsem donedávna
07. 04. 2011 | 14:10

Jan-Michal Mleziva napsal(a):

Skogen:

Povinná školní docházka znamená, že je dítě povinno docházet do školy, jako by škola byla jediným místem, kde lze dítě vzdělávat. Již pro mě byla škola z velké části ztrátou drahocenného času. A protože mne škola ohodnocovala jedničkami, dávala tím coby důležitá autorita najevo, že pro mé vzdělávání učinila maximum. Když jsem se domáhal v matematice něčeho navíc, velké vstřícnosti jsem se nedočkal a dokonce jsem nakonec upustil od matematického gymnázia. Co se týče rozvoje sociálních kompetencí, byl pro mě blahodárnější např. turistický oddíl. Samozřejmě existují výborné školy, ale těch je jako šafránu. Proto si myslím, že by měli mít rodiče více možností ve volbě způsobu vzdělávání svých dětí.

Souhlasím, že přílišný důraz na individualismus není vhodný. Ale proces individualizace zastavit nelze. Co považuji za nutné v této oblasti, je výchova k vzájemnému respektu a zodpovědnosti. Pokud učitelé autoritativní školy se nesnaží respektovat žáky, nemůžou žáci v takové škole respektovat učitele a naučit se respektu vůči ostatním.
juli:

V každém okamžiku, kdy se postavíte před žáky, na ně působíte, tj. vychováváte je. Můžete si stokrát říkat, že výchova je úkolem rodiny, že škola má „pouze“ vzdělávat, ale svého výchovného vlivu na žáky se nezbavíte.

Formování vztahu dítěte ke škole začíná v první třídě. Pokud se tam udělá v motivaci dítěte chyba, těžko se napravuje v dalších letech. Proto se domnívám, že by si práce učitelů na prvním stupni zasloužila více pozornosti. A možná také více úcty právě od učitelů vyšších stupňů. I v tomto projevu jsme dětem vzorem.

Targus:

Každý máme coby rodič své zkušenosti.

Pokud učitel žáka demotivuje, zpětná motivace je velice obtížná. Bohužel v posledních letech přicházím do styku s obrovskou demotivaci středoškoláků a jsem přesvědčen o tom, že jedna z příčin je přiblížena v článku. Samozřejmě není jediná.

Při čtení Vašeho komentáře si uvědomuji, jak je nutné učit děti tomu, aby se vzájemně respektovaly, kam spadá i to, aby se snažily vzájemně chápat a apriori se nenapadat. Ale právě toto se v mnohých školách nepěstuje, pěstuje se tam poslušnost.
realysta:

Ani školní vzdělávání nemusí probíhat nutně v učebnách a může být při tom velmi efektivní. Ale máte pravdu v tom, že se takové vzdělávání může i zvrhnout v ulehčování si práce. A navíc také k prezentaci „pestrosti“ vzdělávacích metod.
07. 04. 2011 | 14:16

Jožka napsal(a):

1234: máte naprostou pravdu, začínáme být přeborníky ve vymýšlení absurdit, nějak bych řekl nám ten kapitalismus tady nefunguje a pokud, tak jen ty nejhorší věci vévodí.
07. 04. 2011 | 14:18

LukyFox@email.cz napsal(a):

Možná místo překotného rušení všeho možného by bylo daleko lepší to prostě dělat pořádně. Problém dnešních škol, vzdělávání a vnímání rodiny je v nás, nikoliv v povinnosti školní docházky. A nepovinnou školní docházkou se jen prohloubí.

Velmi rád bych si býval přečetl článek, který přináší nějaké řešení...místo toho jsem si jen přečetl článek, který nabízí jen rušení. Ono totiž něco zrušit je mnohem jednodušší, než něco řešit.
07. 04. 2011 | 14:25

Kanalnik napsal(a):

1234: kdyz nekdo precte prvni a posledni vetu kazdeho dostavce a pak hodnoti cely clanek jako blabol.... hmmmmmm, no nevim....
07. 04. 2011 | 14:26

F.Švarc napsal(a):

Zrušil bych právnické fakulty. Zjevně vychovávají neskutečně namyšlené a vesměs nadmíru drzé jedince, kteří se domnívají, že jen oni snědli všechnu moudrost světa, že jen oni jsou povoláni rozumět a formulovat společenská pravidla, že jen oni si zaslouží vysoké mzdy, a přitom jsou vlastně motivovaní k vyvolávání konfliktů. Konflikty jsou podstatou jejich existence, jejich obživy. Právo jako takové v rukou tzv. odborníků nemá žádné opodstatnění. Dítě musí okusit širší interakci a v kolektvivu vrstevníků co nejdříve. Za dohledu kultůrního všestraně vzdělaného soudce - učitele. Dále viz. mindráky pana Sedláčka na téma - fachidiot.
07. 04. 2011 | 14:27

Pavla2 napsal(a):

Pene Štefle, psal jste, že tím, že stát převzal zodpovědnost na sebe, tak dětem odpadla povinnost se o své rodiče postarat. Já si nemyslím, že je to tím. Toto je dáno výchovou v rodině. Jestliže se v rodině každý chová jako sobec, děti vidí, že rodiče klidně strčí své rodiče do ústavu, tak pak to dětem asi připadá normální a zachovají se stejně. Je to ve velké většině jen o pohodlí každého. A bohužel, musím z vlastních zkušeností říct, že v těch ústavech a domovech důchodců končí z velké části rodiče dětí majetných, pro které by vůbec nebyl problém se o ně postarat. V rodině jsme měli prastrýce, vysokoškolského profesora, který vychoval tři dcery, dvě inženýrky a lékařku. Všechny velmi dobře zajištěné. Myslíte, že si některá toho svého starého otce chtěla vzít domů? Ani jedna, přitom každá má velký dům, nebyl by pro ně problém zaplatit pečovatelku. Ale prostě je to starost. Jenže tento jejich otec na dcery také neměl kvůli své práci dost času, po práci lítal jako myslivec po lesích. Takže se to ve stáří proti němu obrátilo. Holky sice vzdělání měly, ale to důležité, starost a soucit s někým, se jim nedostalo. A tak to vidím i ted. Lidé se ženou pořád za něčím a děti jsou jen jakýmsi doplňkem k životu, aby je druzí nepomluvili. Jak jinak to lze označit, když mnohá matka obstará už téměř od narození dítěti chůvu, která mimochodem přijde na více než výdělek matky, než by se dítěti plně věnovala. A tady vidím toho zakopaného psa. Soudržnost rodiny, kde není nikomu jedno, jak se daří druhému, umí si pomáhat, na tom pak jde stavět i ty případné nápady na zrušení povinné školní docházky. Ale v současné společnosti asi těžko.

Rektroaktiv: Přesně takto jsem si kdysi připadala ve škole. Do hlavy vtloukáno plno kravin, které mi nikdy nic nepřinesly, zato věci, o které jsme měli jako studenti zájem, nám vysvětleny nebyly. Je škoda, že se radši ministerstvo nezaobírá otázkou znovuotevření 5letých středních škol, kde teorie korespondovala s praxí a takový lidé pak klidně mohli zastávat slušnou funkci, protože věděli o té práci mnohem více, než vysokoškolák jen z teorie.
07. 04. 2011 | 15:02

Skogen napsal(a):

Jan-Michal Mleziva

Jistě, jedinými státy, kde nemusí, jsou ty, které jsem jmenoval výše. U nás to ostatně zcela doslovně neplatí, viz první stupeň a Domácí vzdělávání...

Taky rád vzpomínám na přírodovědný oddíl, který u nás fungoval velice neformálně a měl díky širokému záběru a přirozenému nadšení vedoucích i členů výborné výsledky. Nemyslím si ovšem, že by na stejném principu mohly fungovat jiné školy než ty výběrové...

Ve zrušení povinné školní docházky vnímám jedno obrovské riziko, které už jsem s ironicky zmínil. Spolu s povinností navštěvovat školu získává žák i jistotu příležitosti k osvojení si základního vzdělání, žák má povinnost navštěvovat základní školu, stát má povinnost mu to umožnit. Jestliže povinnou školní docházku zrušíme, v naší šílené realitě se lehce stane, že rodiče vůbec nebudou mít na výběr.

S Vaším druhým odstavcem zcela souhlasím.

Díky za reakci.
07. 04. 2011 | 15:15

Jana napsal(a):

Říká se pořád, že vzdělání upadá. Byly tu jakési mezinárodní zkoušky,ve kterých naši žáci nedopadli zrovna nejlépe. Přitom ve stejných zkouškách před deseti lety dopadli daleko a daleko lépe. Proč se řeší pořád nějaká individualita atp. proč se neřeší to,aby se dnešní děti dostaly alespoň na tu úroveň před deseti lety. Nač nám bude stádo stále hloupějších absolventů,kteří ale budou o sobě moci tvrdit,že jsou individuality? Možná by se měl taky někdo zamyslet nad tím, že když říkám vlastní názor je to sice individualisticky krásné,ale když jsem přitom úplně blbej,je to pouze vypouštění zbytečných zvuků z úst. A další věc, kromě individuality by se měla učit též nějaká výchova ke spolupráci. Nemyslím tím tupý kolektivismus,ale to aby lidé dokázali plodně spolupracovat a vytvářet nějaké hodnoty.Dle mého názoru to byla spoluráce,která dokázala,že lidstvo přežívá.....
07. 04. 2011 | 15:22

Student napsal(a):

Kanálník:
A co se o převládající kultuře v ČR dozví doma např.dítě Korejce a Kubánky ?
07. 04. 2011 | 16:39

Pavel13 napsal(a):

Povinná školní docházka je zájmem státu - aby snížil stav neuplatnitelných na trhu práce, které pak bude muset živit. Za to je povinen rodičům zaručit určitou úroveň základního vzdělání.
Povinnost docházky je celkem přísná a sílí požadavky na zpřísnění (podmiňování dávek, nultý ročník) a myslím, že docela slušně rodiči plněna. Přitom ve srovnání s úspěšnějšími zeměmi je u nás větší závislost úrovně vzdělání dětí na vzdělání rodičů. Proč? Protože stát svou úlohu neplní.
Je to právě ten neindividuální přístup. To není princip, kdy je třeba se věnovat těm dobrým, abychom z nich vychovali elitu. Naopak se musí více času věnovat těm slabším! Dneska se dětem předhodí vše stejně (společný výklad, popis na tabuli, obrazovku), domácí úkol (rodiče raďte, kontrolujte), písemka a konec. Pochopili jiní, měl jsi pochopit taky. Když ne zeptej se doma.
Že nemám pravdu? Tak se podívejte kolik škol se chlubí úspěchy nejlepších žáků. Přitom je to často zásluha doučování rodiči přímo nebo posíláním do jazykových kurzů, apod.. Která škola se chlubí tím, že neprodukuje nedouky?
Stát má zaručit určitou úroveň výuky. Ale je i vina nás rodičů, že netlačíme na svou obec a špatně snášíme opomíjení svého učenlivého potomka ve prospěch nechápavých.
A jeden dojem z nedávných třídních scůzek. Nebyl jsem nadšen některými známkami potomka a šel jsem je osobně konzultovat. Učitelé mi byli schopni ukázat dílčí známky, ale na otázku, zda ho předmět baví, odpovědět nedokázali.
Moje stanovisko: Státe neruš, ale plň svou roli.
07. 04. 2011 | 16:48

Sysifos napsal(a):

To Jan - Michal Mleziva:
Myslím si, že vhodnou dobu, kdy mělo dojít k nastartování skutečně funkčních změn v našem školství ČR propásla. Po devětaosmdesátém roce sice někteří ředitelé škol vyjeli krátce do Holandska či Švédska, ale skutečně masivní kampaň za převzetí moderních způsobů výuky podobných daltonské výuce jsme nezažili. Všechny podstatné změny musí začínat "zespod" od učitelů a vedení základních škol. Jako vždy objevujeme objevené, místo praxe začínáme papírováním a k řešení podstaty se nedostáváme.

Tedy konkrétní návrh? Každého učitele do středního věku "hodit do vody,"poslat na minimálně půlroční stáž do zemí, kde školství skutečně funguje moderně.
Co si o tom myslíte?
07. 04. 2011 | 17:03

Skogen napsal(a):

Sisyfos, vy jste se poněkud nechal unést :) Učitel ve středním věku není jen učitel, ale má i další povinnosti, např. zase svou vlastní rodinu. Na stáže je vhodná doba při fakultě a po ní. Krom toho by mě zajímalo, co by tam naši jazykově vybavení pedagogové toho půl roku dělali ;)
07. 04. 2011 | 17:16

Pavla2 napsal(a):

Pavel 13: Přesně tak. Některé školy jsou opravdu na hrozné úrovni. Prostě jeden velký nezájem. Odučit a hotovo. Když naše děti chodily na základku, přinesly domů z nějaké písemnky špatnou známku, chtěla jsem vědět, co jim nejde. Jenže ony nikdy neměly tu písemku domů k nahlédnutí. Prý si to ve škole všichni opravili s paní učitelkou, ale když jsem se zeptala, jestli tomu rozumí, odpověd byla téměř vždy, že ne. V knížce zrovna takové příklady nebyly, takže těžko pak něco doučovat. Já si jako žákyně základky i studentka pamatuji, že jsme domů vždy opravené písemky dostali, abychom se z chyb poučili. Dcera chodí nyní na průmyslovku a tvrdí, že téměř všichni mají z matematiky 4, protože výklad je nedostatečný a nikdo látce nerozumí. Chápala bych, kdyby byla blbá jen ona. Ale většina, to už snad značí o nekvalitní výuce. Není problém zajistit doučování, ale zájmem školy by mělo být takové vysvětlení učiva, aby doučování potřebovalo co nejméně žáků či studujících.
07. 04. 2011 | 17:42

Zdeněk Brom napsal(a):

Sysifos:

Ano, jsem téhož názoru. Takové stáže by ale měly být i povinnou součástí studia PF.
07. 04. 2011 | 18:09

Sysifos napsal(a):

To Skogen:
To mi vypravujte. :-)))) Rozhodně nejsem žádná slečna učitelka a jisté běžné rodinné povinnosti jako každý chlap středního věku mám. To však neznamená, že bych se nepodíval rád osobně někam, kde školství funguje například podle představ pana Mlezivy. :-)
07. 04. 2011 | 18:10

Zdeněk Brom napsal(a):

Mimochodem, Michale, více než otázka povinné školní docházky nebo povinného vzdělávání mě zajímá obsah a cíle vzdělávání.
07. 04. 2011 | 18:11

stejskal napsal(a):

Dobrý den,

smazal jsem jeden hrubě urážlivý a nadávku obsahující text ("blbec"), neboť ty jsou v rozporu se záměrem našich stránek, tedy poskytovat prostor pro věcnou a korektní debatu.

Děkuji za pochopení.

Libor Stejskal, editor blogů
07. 04. 2011 | 18:21

poste.restante napsal(a):

Jan-Michal Mleziva
Píšete:
A ve vyšším věku, není-li způsobem vzdělávání zklamáno či znechuceno, nemusí byt žádnou vzácností, aby se chtělo zdokonalovat ve znalosti složených zlomků či goniometrických funkcí.
Konec citace

Podmiňovací způsob volíte velmi správně.
Připusťme, že žák věku 12 ba ani 17 let v drtivé většině případů naprosto netuší, které znalosti bude v životě potřebovat a nemá ani povědomí o rozsahu základny znalostí, nezbytných pro jeho obor, pokud si jej již vybral.
Získat, či alespoň neznechutit od oboru, to je posláním učitele.
Ne vždy naplňovaným, jak oba víme.
Ale spoléhat jen na dětskou zvídavost až do věku maturanta, to je, myslím, velmi naivní.

Citace:
Kázeň souvisí ve většině případů s upozorněním na problém, který je třeba řešit. Pokud jej jako učitel neřeším, ale pouze „potírám“ nekázeň, potom do jisté míry ignoruji potřeby žáky.
Konec citace

Naprosto souhlasím.
Ale nezapomeňte, že prvotním účelem práce učitele je vzdělávání jemu svěřené skupiny dětí.
Je to podobné, jako kdyby dopravní policista při řízení provozu měl primárně zkoumat, co vedlo řidiče k tomu, že překročil povolenou rychlost.
Motivy nekázně a způsoby jak problémové situace řešit, to samozřejmě zkoumat musíme. A někdy je docela dobré, udělat si v hodině čas spíše na vzájemné vztahy a jejich poznání, nežli na nové učivo.
Ale mnozí odborníci hlásají, že škola má učit a nikoli vychovávat. Tak nevím. ;-)

Citace:
Zatím mám i coby rodič zkušenost s tím, že jsou rodiče ve vztahu ke škole mnohdy bezmocní. Tím však vůbec nevylučuji opačné případy.
...
Již pro mě byla škola z velké části ztrátou drahocenného času.
...
Pokud učitelé autoritativní školy se nesnaží respektovat žáky, nemůžou žáci v takové škole respektovat učitele a naučit se respektu vůči ostatním.
Konec citace

Každého z nás ovlivňuje především osobní zkušenost.
Zkuste od ní ale abstrahovat.
Opravdu si myslíte, že všechny ty stesky učitelů jsou bezvýznamné a nic nesignalizují?

Zkusím Vaši větu přeformulovat tak, jak podle mých zkušeností mnohem více odpovídá reálné praxi.

Pokud společnost, rodiče a ani žáci nerespektují a ani se nesnaží respektovat učitele, pokud je postaven vůči žákovi do role pucfleka a trapného hlupáka, jak se má dítě naučit respektu ke spolužákům i k sobě samotnému?

Škola jako "dílna lidskosti", jak si ji představuji já, předpokládá nejen vztah respektu, ale také vyváženosti.
Jsem-li za žáka odpovědný před rodiči, zákonem i vlastním svědomím, a on za mne nikoliv, nemůže jít o rovnoprávné partnerství, založené na vzájemném respektu, ale jde o podobnost spíše se vztahem lékaře a pacienta, podřízeného a zaměstnance.
O vyrovnaný vztah se musíme snažit na vysokých školách, ale základní a především střední škola mají původně nesvéprávné dítko ke vztahu partnerství dovést, žáka jej "naučit".

Je to podobný proces, jaký v rodině probíhá, když malé dítě zprvu nutíme bezvýhradně poslechnout, aby se nezmrzačilo, později mu ukážeme, že horká plotna kamen pálí a nakonec jej pouštíme do světa, aby si "pálilo prsty" samo a o své vlastní vůli.
Proč má ve škole tento proces probíhat jinak?
07. 04. 2011 | 18:47

anellus napsal(a):

Cituji:
"Škola jakožto výchovně-vzdělávací instituce státu se stala v rámci plnění své hlavní funkce navíc ještě nástrojem moci politické. Tím získala škola značnou převahu nad rodiči, což zákonitě muselo zanechat stopy ve všech, kdo tehdejším vzděláváním prošli."
To tvrzení o politické moci školy za socializmu a převaze nad rodiči považuji jen za povinnou úlitbu současnému režimu, to je český učitelský rektální alpinizmus platný za všech režimů.
Jinak plně souhlasím s tím, že socialistické školství na každém zanechalo stopy. Bodejť taky ne, vždyť šlo o nejlepší vzdělávací instituci své doby, nejen v evropském ale i světovém měřítku. Rozumějme, mám na mysli, vzdělávání a výchovu celé populace. Je samozřejmé, že na Západě existují exkluzivní soukromé školy poskytující úzké skupině těch, co na to mají kvalitnější výuku (což ovšem automaticky neznamená lepší vzdělání). Ale co se týká kvality základního vzdělání pro všechny v populačním ročníku, tak socialistické školství představovalo dnes naprosto nedosažitelnou a absolutní špičkou. Rychlý pokles až do současné devastace přinesla s sebou právě snaha vše socialistické za každou cenu reformovat, rozvolnění jednotných učebních plánů, to tzv. interaktivní vyučování a další obdobné experimenty, soukromé školství s nadřazenou pozicí žáka-plátce a samozřejmě i propad sociálního statusu učitelů. Ten se neprojevuje jen v nízkém platovém ohodnocení pedagogů ale například i v tom, že když nějaká politická nula vysloví názor, že učitel na ZŠ nepotřebuje vysokoškolské vzdělání, tak se nikdo z pedagogů ani nedokáže důrazně ozvat. Z nastoleného marazmu není žádná jednoduchá cesta, v blízké budoucnosti se naše základní školství rozpadne obdobně jako třeba v USA do dvou větví, soukromé placené - pro VIP žáky, které bude produkovat poloanalfabety ovšem s vysokým sebevědomím a státní
školství z nějž budou vycházet jen obyčejní analfabeti.
07. 04. 2011 | 18:52

poste.restante napsal(a):

Pavla2
Citace
Dcera chodí nyní na průmyslovku a tvrdí, že téměř všichni mají z matematiky 4, protože výklad je nedostatečný a nikdo látce nerozumí. Chápala bych, kdyby byla blbá jen ona. Ale většina, to už snad značí o nekvalitní výuce.
Konec citace

Souhlasím s Vámi
Ale má zkušenost středoškolského pedagoga mi nedá, nežli Vaši úvahu doplnit.
Opravdu to svědčí o velmi špatné výuce - na základních školách.
A všimněte si také prosím, že píšu o špatné výuce a nikoliv o špatných učitelích.
07. 04. 2011 | 18:52

Sysifos napsal(a):

To poste.restante:
hodně s Vámi souhlasím v odstavci týkajícím se školy jako dílny lidskosti. Nemůžu s Vámi souhlasit tam, kde přesunujete vinu za případné nezdary středoškoláků na základní školství.Není správné tolik zobecňovat.
07. 04. 2011 | 19:16

Zdeněk Brom napsal(a):

poste.restante:

Mno, ono se to rádo háže na výuku na ZŠ a rádo se zapomíná, že téměř všechny SŠ zrušily přijímací zkoušky a na maturitní obory berou i velmi špatné žáky. Nábory se konají i na vícelteá gymnásia a náboráři SŠ se mohou strhnout, aby k nim šlo co nejvíce žáků. Káždý žák ZŠ má jistotu, že pokud bude chtít, tak se na SŠ dostane a maturitu uhraje.

Proč by se tedy žáci měli učit?
07. 04. 2011 | 19:22

Pavla2 napsal(a):

Zd. Brom: Já si myslím, že je úroveň výběru na SŠ hodně ovlivněna tím, jakým stylem se dnes zkoušky dělají. Žáci si vyberou tři školy, pak se dostanou na všechny, a jelikož nastoupí jen na jednu, ostatním zůstávají volná místa. No a aby se stavy naplnily, tak pak vezmou i bez zkoušek slabé žáky. Možná se pletu, ale takto to prý studenti říkají, jakým způsobem se do školy dostali.
A úplně tragická je situace na některých soukromých školách. Jak základních, středních, o vysokých ani nemluvě.
Hlavně si myslím, že bychom neměli bezhlavě přejímat všechno ze Západu, stačí vybrat to, co dobře funguje a vyzkoušet v praxi.
07. 04. 2011 | 19:54

Zdeněk Brom napsal(a):

Pavla2:
Ano, máte pravdu.
07. 04. 2011 | 19:58

poste.restante napsal(a):

Zdeněk Brom, Sysifos:
Ale jestli jste četli mé příspěvky pozorně a případně znáte mé názory z dřívějších diskusí, pak víte, že základní školy, ani jejich učitele v tomto smyslu nekritizuji.

Spíše naopak.
Chápu, že v rámci totálně deformovaného systému dělají často více, nežli je v jejich silách a také na to velice často doplácejí.

Stav, kdy střední školy přijímají bez zkoušek každého, kdo se umí sotva podepsat i ke studiu maturitních oborů, je také jednou z příčin klesající úrovně výuky na základních školách.

V mnohém jsou zcela nevinně i samotní učitelé.
Namátkou uvedu jeden příklad:
V RVP matematiky není zařazeno téma, tuším "výrazy se zlomky".
Mnohé základky je ve svých ŠVP zcela vypustily.
A středoškolští matikáři naprosto šílí, protože oni potřebují, aby žáci byli již v září prvního ročníku schopni odvozovat...
Přitom na tento problém mnozí upozorňovali již před lety.
Za to přece učitel základky nemůže, ale důsledky sklízí další učitel a především žák.

Má odpověď Pavle2 neměla svalovat vinu na základní školy.
Navíc neznám její konkrétní případ.
Ale měla zdůraznit v jak hlubokém marasmu se nacházíme.

A příčiny musíme začít opravdu odstraňovat především na nejnižší úrovni.
Na těch následných úrovních totiž dnes můžeme nanejvýš zmírnit následky předchozích škod.
07. 04. 2011 | 20:34

Zdeněk Brom napsal(a):

poste.restante

Protože Vaše názory znám, nemířil jsem ve své odpovědi na Vás a použil jsem "ono":)

Vaše dílna lidskosti je mi velice blízká.
07. 04. 2011 | 20:53

Knick napsal(a):

Výzva všem kritikům tohoto článku:
Co tedy navrhujete? Zřejmě sem poznámky typu "zas jeden chytrej" a "rozumí všemu a zároveň ničemu" píšou lidi, kteří do věci vidí mnohem lépe, ale je pod jejich úroveň se nám s tím svěřit.
Napište, jak jste vy dokázali děti zaujmout a jaké jsou vaše dlouhodobé zkušenosti s výchovně-vzdělávacím působením na děti.
07. 04. 2011 | 21:01

socan68 napsal(a):

Nesmíme zapomínat, že řada rodičů jsou nevzdělaní hlupáci a tupci, kteří v případě že nebude povinná školní docházka, nechá své potomky na pospas osudu.
07. 04. 2011 | 21:30

Pavla2 napsal(a):

poste restante: Já s Vašim názorem souhlasím, ale v jednom si odporujete. Vyčítáte mně, že nemám svalovat vinu na základní školy, ale na druhou stranu máme odstraňovat příčiny na nejnižší úrovni. Nebo jsem správně nepochopila, co myslíte tou nejnižší úrovní? Já vidím jako špatný celý nynější systém, a to už od základního školství. Rozumný učitel si dovede přizpůsobit výuku tak, aby byla kvalitní, ikdyž je to určitě hodně těžké, když jsou mu házeny klacky pod nohy z nevyšších míst. Komu je výsledek jedno, tak se jen řídí příkazy a nevyvíjí žádnou aktivitu pro zlepšení všeho.
Nevidím do toho zas tak detailně, můžu jen popsat své zkušenosti s vlastními dětmi.
Osobně se mně příčí ty dnešní tzv. "projekty". Nevím, jaký mají význam, ale dle popisu mé kamarádky středoškolské učitelky, mně připadají jako ztráta času.
07. 04. 2011 | 21:38

Skogen napsal(a):

Pavla 2, všechno je to o čerpání peněz :) Čili jde to i bez projektů, ale pak škola přichází o prostředky. Nakonec vždy nejvíc záleží na tandemu vedení školy - zřizovatel.
07. 04. 2011 | 21:55

Pavla2 napsal(a):

Skogen: Jestli jde jen o čerpání peněz a účel splněn nebyl, tak je pak vše špatně. Dělat něco jen proto, abych vyčerpala peníze bez ohledu na výsledek, to mi přijde hodně nešťastné. Ale ani se nedivím, je tomu tak ve všech ostatních oborech.
07. 04. 2011 | 22:07

gytaoggova napsal(a):

Školní docházka by měla být povinná jen na prvním stupni. Další vzdělávání by si měli rodiče organizovat sami. Chci nechat dítě v péči státní školy? Potom musím zajistit, aby můj potomek řádně plnil své povinnosti a choval se v souladu se školním řádem. Pokud jeho chování ohrožuje ostatní žáky nebo i učitele a narušuje výuku, měla by škola mít právo jej z vyučovacího procesu vyloučit. A rodiče ať zkusí soukromou školu nebo jinou formu vyučování.
07. 04. 2011 | 22:21

Skogen napsal(a):

Spíš načerpala. Účel by být splněn měl, vždyť o něm taky referujete v tom příslušném projektu. Hitem jsou interaktivní tabule, sportovní areály, ale třeba i pobyty v rámci mezinárodní spolupráce s partnerskou školou. Já s projekty problém nemám, je ovšem pravda, že by se jimi spíše než pedagogové mohl zabývat nějaký podpůrný aparát.
07. 04. 2011 | 22:34

poste.restante napsal(a):

Pavla2

Reagoval jsem na tu část Vašeho příspěvku, která naznačovala, že když nezvládá učivo průmyslovky celá třída, je chyba zřejmě ve vyučujícím.

Já to nepopírám - na středních školách, stejně jako i jinde učí také spousta slabých i špatných učitelů.

Chtěl jsem ale také naznačit, že chyba může být i na základních školách.
Jakkoliv se zdá nepravděpodobné, že by se na většině základních škol v okolí učilo "špatně", potvrzuji z vlastní zkušenosti, že je to možné.
Ale znovu zdůrazňuji, že neobviňuji školy, ani učitele, ale "systém". (Stejně jako Vy.)

Zkusím to demonstrovat na příkladu:
Téma Ohmův zákon, tedy známý vzoreček R=U/I bylo probíráno:
1. ve fyzice v 8. ročníku ZŠ
2. ve fyzice v 2. ročníku SŠ
3. v předmětu Elektrotechnika ve 3. ročníku SŠ

Přesto v září 4. ročníku při "opakovací písemce" napsalo tento vztah více než 60 % žáků špatně.

Je přinejmenším nepravděpodobné, že by měli všichni tito žáci smůlu na neschopné vyučující, notabene už i na různých základních školách. Nemluvě o faktu, že jedním z nich jsem byl já. ;-)

Já z toho vyvozuji, že se tito žáci za celou dosavadní výuku nenaučili "učit se".
Nezískali základní návyky nezbytné pro další studium.
A nezvládli elementární znalosti příslušné kapitoly učiva.
A začít nápravu musíme opravdu už na prvním stupni a posléze na druhém stupni základních škol.
07. 04. 2011 | 22:41

poste.restante napsal(a):

Skogen a Pavla2

Myslím, že jde trochu o zmatení pojmů
projekty = čerpání zdrojů z fondů EU, grantů či dotací MŠMT či krajů, které jsou podmíněny vypracováním "projektu"

projekty = projektové vyučování, kdy například výuka ve škole je celý den v duchu znalostí např. o Velké Británii - v matematice se sčítají havrani v Toweru, v českém jazyce se čte ukázka z nějaké anglické knihy, zeměpis je jasný atd.
Řekl bych, že odpověď je zřejmá.
Obojí projekty se dají dělat a realizovat velice dobře i velice špatně.
Pokud je motivace vnitřní = cítíme potřebu něco zlepšit a tak hledáme cesty a prostředky, jak dosáhnout cíle, pak je vysoká pravděpodobnost, že výsledek bude dobrý.

Pokud je motivace vnější = děláme to, protože musíme, neboť nás k tomu přinutili, pak je vysoká pravděpodobnost, že výsledek dopadne špatně.
07. 04. 2011 | 22:50

Jan-Michal Mleziva napsal(a):

Sysifos a Skogen:
Ani není třeba vyjíždět za hranice. Dobrých příkladů se dá najít i u nás dost. Kdo se chce přiučit, činí tak. Kdo nechce, ten stejně „neuvidí“. Otázkou pak je, co mu brání, aby „viděl“. (Téma dalšího článku.)

Co se stáže a praxe studentů učitelských oborů týče, je vskutku co vylepšovat.

Zdeněk Brom:

K obsahu a cílům vzdělávání jsem se, Zdeňku, vyjadřoval ve starších článcích. Myslím, že vyřešení tohoto problému by napomohlo pohnout i s jinými překážkami.

poste.restante:

Dětskou zvídavost bych omezil jen na dětský věk. 

Vzhledem k tomu, kolik času děti stráví ve škole, nelze asi její výchovné působení vůbec opomíjet.

Přirozená autorita učitele a jeho respekt k dítěti se podle mě nevylučují. Učitel je vždy vzorem pro dítě, stejně jako všichni dospělí v jeho okolí. Děti v prvé řadě zrcadlí svět kolem sebe. Každopádně je zajímavé všimnout si, od kterých učitelů Vámi zmíněné stesky pocházejí.

Přestože máme za svěřené děti zodpovědnost, neznamená to, že se k nim nemůžeme chovat s respektem. Právě respektem k nim se buduje naše přirozená autorita. Pravidla hry a hranice můžeme dohodnout. Že to funguje znám z vlastní i cizí praxe. Psychologicky zpracovanou má tuto problematiku např. dr. Jana Nováčková.

K Vašemu poslednímu komentáři:
Děti se neumí učit, což souvisí s obsahem a cíli vzdělávání již na prvním stupni. Jsou pro velkou část dětí nezvládnutelné. Na špatném základě se nedá stavět, vše se bortí.

anellus:

Zásadní chybu v koncepci školství vidím právě v době socialismu, a to počínaje rokem 1976, kdy to, co vychvalujete, začalo upadat.
07. 04. 2011 | 22:58

Pavla2 napsal(a):

poste.restante: Dík za odpověď.
07. 04. 2011 | 23:17

poste.restante napsal(a):

Jan-Michal Mleziva

S posledním příspěvkem nemám problém souhlasit.

Já také považuji tezi, že škola nemá vychovávat, za úplnou pitomost a nepochopení smyslu a významu školy.

K tématu respektu dodám kromě souhlasu následující.
Jsem v pozici středoškolského učitele, což je trochu odlišné od školy základní. Tím nezpochybňuji Vaše slova, jen upřesňuji konkrétní situaci.
V rámci úvodního seznamování s prváky jim říkám: Budu Vás respektovat, pokud vy budete respektovat mne.
Pokud se budete chovat jako rozmazlení frackové, budu se k vám chovat jako k rozmazleným frackům.
Vždy vám vysvětlím, co se mi na vašem chování nelíbí a proč. Pokud to neudělám, klidně se mne zeptejte.

Mno. Ve čtvrtém ročníku to odhadem dvěma třetinám už většinou dochází. Myslím, že to není tak špatné.
Tedy aby bylo jasno, nechci říci, že je to má zásluha. Prostě dospívají a vyzrávají.
Ale děje se tak za jasně stanovených pravidel, což považuji za klíčové. Vědomí toho samotného faktu, že pravidla existují a jako norma je definováno jejich dodržování.
I když samozřejmě předem počítám s tím, že budou tato pravidla porušovat. Bylo by totiž nepřirozené spíše, kdyby tomu tak nebylo. ;-)
(Koneckonců ještě si pamatuji dost z vlastního mládí.)
.

Stesky mají bohužel i ti kolegové, které osobně považuji za schopné a dobré učitele.
Je totiž ubíjející vysvětlovat ještě i papírově dospělým:
že v počítačové učebně se nepije ani nedrobí do klávesnice,
že žádat se na WC 5 minut po zvonění je přinejmenším trapné,
že při vstupu do budovy se snímá pokrývka hlavy,
že dospělé lidi je třeba zdravit,
že v šatně se má přezouvat, odložit bundy a tudíž se v botách a bundě nevstupuje do učebny,...

Já to totiž dělám taky.
A pořád si myslím, že podobné návyky má dítě získat na prvním stupni a že na střední škole už má student takto jednat automaticky. Anebo dospět k poznání, že porušování těchto triviálních pravidel jako projev vzdoru je dětinské.

.
V posledním bodě mám trochu výhradu.
Uznávám, že bychom našli obsahy učiva prvního stupně, které jsou zbytné.
Ale domnívám se, že jde spíše o marginálie.
Nemyslím, že děti zázračně zhlouply a nejsou tedy schopny zvládnout stejný obsah, jaký zvládali jejich rodiče.
Nemyslím, že by děti neměly na prvním stupni zvládnout malou násobilku a přesto denně potkávám žáky, kteří neumí násobit ...
07. 04. 2011 | 23:49

Skogen napsal(a):

.poste restante - pravda, díky.
08. 04. 2011 | 00:30

Jan-Michal Mleziva napsal(a):

poste.restante:

Odpověď na otázku, proč deti nezvládají násobení, není jednoduchá, neboť se na tom podílí více činitelů. Jeden z nich mi připadá dost závažný: zpohodlněli jsme a na dětech je to znát. Pouhé sčítání s přechodem přes desítku dělá potíže mnohým dospělým. Ale jinak si stojím za tím, že obsah prvního stupně je přehnaný. Myslím, že naposledy jsem na to poukazoval v textu týkajícím se čtenářské gramotnosti.
08. 04. 2011 | 00:42

poste.restante napsal(a):

Jan-Michal Mleziva

Ten článek znám.
V tomto punktu se opět shodneme.
Otázka přiměřenosti textu učebnic s ohledem na věk dětí dostala v porevoluční době na frak trestuhodně.

Někdy si říkám, jak je možné, že jsme si my, učitelé, nechali tak neskutečným způsobem mluvit do naší práce.

Ta profesní komora mi fakt velice chybí...
08. 04. 2011 | 02:27

Pavel13 napsal(a):

poste.restante:
"Je totiž ubíjející vysvětlovat ještě i papírově dospělým:
že v počítačové učebně se nepije ani nedrobí do klávesnice,
/Já sedím u počítače, a když se chci napít, neodcházím na chodbu./
že žádat se na WC 5 minut po zvonění je přinejmenším trapné,
/"Běž" moc času nezabere. Nic jiného nelze říci. Pokud spustíte kárání, exhibicionista dosáhl svého. Nebo žádá oprávněně a to si ten trapas opravdu nezasloužil. Pokud ne, asi má pocit (nebo nejen pocit), že mu nic neuteče./
že při vstupu do budovy se snímá pokrývka hlavy,
/Vy učíte v kostele? Já tedy pokrývku hlavy sundávám klidně až u věšáku./
že dospělé lidi je třeba zdravit,
/To není třeba, to je slušnost a ta se nedá vymáhat. "Pozdravte a zdravený vám pozdrav rád opětuje (možná)."/
že v šatně se má přezouvat, odložit bundy a tudíž se v botách a bundě nevstupuje do učebny,...
/Jen doufám, že i učitelé se přezouvají a převlékají v šatně. Dcera se ve škole nemusí přezovat a taky to jde, bundu má možnost odložit v šatně (pokud se tedy jakžtakž topí)./
"

Když bazírujete na kravinách a mrháte časem na jejich obhajobu, jak chcete, aby vás děti jinak braly vážně?
08. 04. 2011 | 08:20

Pavla2 napsal(a):

Pavel13: No, s některými Vašimi výtkami vůči poste.restante by se možná dalo souhlasit. Např. pití u počítače, ale jíst by se tam určitě nemělo, dále s přezouváním by se to taky nemuselo ve škole přehánět. naše děti mnohdy běhaly po škole v ponožkách. Jinak zdravení - když někdo nenaučí děti doma slušnosti, tak je vhodné, aby jim to škola připomínala. A myslíte, že na WC po zvonění chodí proto, že potřebují? Bylo by dobré si vzpomenout na nás samotné. Na začátku hodiny se zkoušelo, takže únik byl jen odchod na WC.

autor:
Určitě by bylo vhodné se znovu podívat na obsah učiva na prvním stupni. Také mě pokaždé přišlo, že je látka pro takové děti zbytečně zatěžující. A to, že děti neuměly řádně ani malou násobilku, to jsem se přesvědčila několikrát. Já myslím, že by pro tento věk úplně stačily základní věci ve všech předmětech, na detailnější učivo bude ještě dost času. Podle dnešních osnov neumějí pořádně nic.
08. 04. 2011 | 08:58

Pavel13 napsal(a):

:Pavla2
Drobení do klávesnice jsem neobhajoval, ale na to se nemusí vydávat zákaz, to se dá vysvětlit logicky. Podobně se nad klávesnicí neotvírá Kofola. Ale proč se nepije v počítačové učebně, opravdu nechápu.
To přezouvání skutečně někde hraničí s buzerací. Zaměstnanci jdou v botách až do kabinetu, zatímco žáci a studenti mohou jen do šatny. Proč? A pro návštěvy tam mají návleky?
Když jsem měl být vyvolán, žádný odchod na WC by mi nepomohl. Tak hloupé učitele jsme neměli. Žádné nařízení, kdy se má zkoušet, neexistuje.
Zdravení je povinností na vojně, ve škole ne. Ve škole je čas na vysvětlení proč, koho a jak zdravit, ale neustálé peskování vede jen k naprostému odporu a ignoranci.
08. 04. 2011 | 10:35

Medikolog napsal(a):

Jako provokace nebo jako vtip dobrý pane Mlezivo.

Znám pologramotné až negramotné rodiče nedovolující školní deformaci myšlení svých potomků, natož indoktrinaci jejich systému hodnot výchovou ke vzdělanostní společnosti. To by vedlo zákonitě i k naprosto nežádoucí pracovní deformaci odkazu předků.
Přitom výcvik v základních zlodějských technikách, v simulování chorob k získání invalidních důchodů, posilování a výcvik v boxu a dalších technikách boje zblízka, výcvik ve zvládnutí všech nečistých technik boje; v technologii podvodu, dojemné důvěryhodné lži, právní úpravy sociálních podpor a dávek atd. - je na školách trestuhodně zanedbáván a děti tak opouštějí školu zcela nepřipravené do skutečného života.
Tito rodiče zcela jistě a radostně podpoří vaši snahu o zrušení povinné školní docházky a sami se ve spolupráci s ulicí ujmou výchovy svých potomků a jistě je i nejlépe připraví k úspěšnému vykročení do skutečného a plnohodnotného života nezkaleného prací.. Vždyť se budou řídit tisíciletou tradicí svých předků. Zabrání se tak i zániku hodnot a odborností obohacujících celé lidstvo (na úkor těch jenom lidem podobných)...
08. 04. 2011 | 12:19

Pavla2 napsal(a):

Pavel13: Jasně, pití by mělo být povoleno. Myslím, že je to tak i jinde ve světě. Ale s tím odchodem na WC si dobře pamatuji, že jsme útěku hojně využívali. U některých učitelů to nefungovalo, ale věděli jsme, kde si toto můžeme dovolit.
Zdravení samozřejmě povinností není, ale nepozdravení kohokoliv dospělého ve škole bych osobně považovala za znak nevychovanosti. Od rodičů jsme dostali za takové chování na ulici pěkný flákanec přes pusu či řádnou herdu do zad, ve škole není třeba peskovat, ale neustále vysvětlovat a vychovávat, když už to doma nezvládli.
08. 04. 2011 | 12:38

realysta napsal(a):

Pan Mleziva má jistě svůj pohled - ale přece jen je to pohled reprezentující značně menšinovou část učitelů a žactva.
Sám v diskuzi odpovídá, že byl nadprůměrný matematik, kterému škola nic víc z toho, co by chtěl, nedala.

Jenže ptejme se, kolik nadprůměrných matematiků (nebo z jiných disciplín) se v populaci najde. A kdyby se rozvíjela jen jejich silná stránka - to není potřeba, aby rozvoj i v jiných znalostech byl alespoň průměrně vyvážený?

Jednostranně rozvinutý génius může být pro sebe i společenské začlenění značně velký problém. A je skutečností, že lidé s mimořádnými schopnostmi mají značně nízké EQ (empatický kvocient). Neschopni sociální komunikace, nechopni týmové práce (a čem dnes věda je než o týmovosti?!)

Navíc pan Mleziva, jakoby přehlížel, že dnes přece existují možnosti alternativního vzdělávání. Od domácího vzdělávání (s povinností přezkoušení), přes waldorfské školy, specializovaná lycea, atd...

Možná, že pan Mleziva je v situaci, kdy má podle sebe pocit, že by on sám jako dítě měl mít podmínky pro speciálizované vzdělávání - ale není to, pane Mlezivo, právě ta ukázka, kterou zmiňuji (EQ) - že nejste již schopen hodnotit většinový průměr populace (nebo dokonce dohlédnout dopady na druhou menšinovou skupinu - ty podprůměrné či nemotivované se vzdělávat?

Uvědomte si, že lidstvo jako sociální skupina lze namodelovat na tzv. Gaussovu křivku - A kde Vám leží většina? kolik procent reprezentuje? A v jakém procentu leží lidé, jaké jste schopen vnímat Vy?

Spíše se jako kantor zaměřte na jiné anachronismy, které se dnes ve školách vyskytují. Vysvětlete mi jako matematik, proč se děti dnes ještě učí hledat hodnoty mocnin, odmocnin, goniometrických funkcí,... v tabulkách, když v životě již tištěné tabulky neuvidí? Kalkulačka vyjde levněji. Proč se stále učí nějaké vzorečky typu Cos2alfa .... Ale nikdo dětem pořádně nevysvětlí, k čemu v praxi může využít znalost Pythagorovy věty, jak mu mohou pomoci goniometrické funkce. Syn se až na střední škole seznámí s Thaletovou větou.... Střední školství drtí děti logaritmy, aniž by jim řeklo, k čemu se v životě využijí (že třeba smyslové receptory vnímají v logaritmické škále), atd....
Učí se principy logaritmů o různých základech a nějak ve směsi ionformací zaniká podstatě - že klíčové jsou logaritmy o základu 10 a 2. Učí se převádět v různých soustaváhc -ale nikdo jim neřekne, že princi funkcionality počítačů a programování je opřen právě o dvojkovou a šestnáctkovou soustavu.
Teoui neprovázaná praxí - od dob Rady a žáka podnes. A učí ji dnes ti kantoři, kteří jako žáci na tohle nadávali.

komora pedagogů? Kdo v ní bude? Ti dva tři schopní na tisíc kantorů budou udeptáni těmi 997 průměrnými hlupáky (omlouvám se).
08. 04. 2011 | 13:36

Pavel13 napsal(a):

:realysta
Souhlasím. Pro nadané děti se navíc nemusí volit alternativní škola, stačí nadstavba. Roky chodí výtvarně a hudebně nadané děti na LŠU. Neexistenci podobných školských zařízení pro nadané matematiky, chemiky, aj. přece nevyřešíme zrušením povinné školní docházky.
K tomu ostatnímu se mi líbil matematicky čistý příklad od poste.restante s Ohmovým zákonem. Předpokládejme, že žáci vědí, že se jedná o jednoduchý vztah mezi R,U a I. Pak existují 3 možnosti a přes 60% chybných téměř přesně ukazuje, že to nazná vůbec nikdo. Z toho jednoznačně vyplývá, že jim to nikdo nikdy logicky nevysvětlil. Kdybychom nějakou skupinu lidí naučili G=F/B a za 2 roky vyzkoušeli, jak to bylo, dostaneme stejný výsledek. Já si tedy pamatuji na nádoby s vodou v různé výšce (napětí), propojené různě širokou hadičkou (odpor) a na nich závislý průtok (proud). Je to asi příliš nevědecké pro dnešní školu, ale funguje to. Je taky možné, že by si to někteří studenti byli schopni odvodit, ale písemky jsou hlavně závody s časem, kde se dá jen zatrhávat co vím a ostatní tipovat.
08. 04. 2011 | 15:47

gaia napsal(a):

státy vydaly mnoho prostředků na potírání negramotnosti, věděly, proč to dělají. Také jsme kritizovali komunisty, že dělali ideologické bariéry v přístupu ke vzdělání a mnozí se nedostali na školu, ač byli chytří.

A najednou 20 let po revoluci jeden kašpárek bude tvrdit, že vzdělání má být jen pro ty, co o něj stojí( již Komenský řekl, že učení má kořen hořký, ale plod sladký, ale kdo by chtěl jíst hořké kořeny) a druhý kašpárek chce dělat bariéry finanční (prý v Číně se rodiče rádi zadluží, aby jejich děti mohly studovat((ale na prestižní universitě v USA))), tak proč by se u nás nemohli rodiče zadlužit, aby jejich děti dělaly testy SCio(vždyť to prolobuji a již se mi to daří.)

Z těchto samozvaných pedagogů, kteří kecají o vzdělávání, aniž by tomu sami rozumněli nebo měli patřičné znalosti a zkušenosti, a ověřili si něco v praxi, se mi dělá zle.
08. 04. 2011 | 17:53

gaia napsal(a):

a komora pedagogů, snad něco jako LOK?

Povinné členství a odvádět příspěvky?
Občas schůze a kecání? Ale zatímco v lékařství jsou dané a nutné postupy léčby vyzkoušené praxí a ověřené vědou, pedagogická komora by dávala prostor jenom takovým kecálistům
08. 04. 2011 | 17:56

poste.restante napsal(a):

Pavel13 napsal(a): //

/Já sedím u počítače, a když se chci napít, neodcházím na chodbu./
Nápoje, obzvláště limonády mají tendenci vypěnit a poprskat své okolí. Také rády zatékají do elektroniky a oprava či náhrada není zadarmo. (Jeden takový počítač politý kofolou už jsme měli.)
Nevím, jakou představu máte o financích, které má běžná škola na provoz. Na té naší máme momentálně zákaz kopírovat materiály pro potřebu výuky. - Nejsou peníze.

Platná legislativa je naprosto jasná. Pokud dojde k úrazu způsobeném elektrickým proudem (do PC vede kabel ze zásuvky) a škola či učitel tomu mohli předejít a neučinili tak, je na nich plná zodpovědnost za následky.
Média plná Vám podobných odborníků si potom na škole ráda zgustnou. Všude bude plno "chytrých" komentářů o neschopných učitelích, kteří si neumí sjednat kázeň a zanedbali dohled.

Kromě toho, pokud se v mých hodinách žák dovolí, beze všeho ho nechám napít se v bezpečné vzdálenosti od PC. Sám si totiž občas beru do učebny čaj při nachlazení, když hlasivky dostávají zabrat.
.

/"Běž" moc času nezabere. Nic jiného nelze říci..../
Nikdo nemá problém s žákem, který si potřebuje odskočit, ve vší tichosti odejde a stejně tak se i vrátí.
(Například můj matikář na střední používal pravidlo: "Levou rukou se hlásíme na záchod". K odpovědi pak stačí jen pokyn rukou a přikývnutí. Snažím se to používat obdobně.

Pokud se ale žák dožaduje hlasitým povykem, nebo rovnou vulgárně odchodu na WC, často za doprovázen halasnými komentáři jiných podobných, pak jde nejspíš o záměr narušit hodinu, že?
Děje-li se tak 5 minut od přestávky, kdy bylo možné potřebu vykonat, je to zcela zřejmé.
Když totéž učiní dalších 5 expertů, můžete vyučovací hodinu rovnou odpískat.

Můžeme se hodně dlouho bavit o motivech takového chování, ale to není v danou chvíli podstatné.
Bude ale fajn, když přestanete považovat učitele za úplné hlupáky, kteří neumí rozlišit přirozené lidské potřeby od záměrných provokací. A když jim laskavě dovolíte, aby reagovali adekvátně situaci.

Mimochodem nevšiml jsem si, že by autobusy zastavovaly u každé vrby podle potřeb cestujících. Proč to má být ve škole jinak?
.

/Vy učíte v kostele? Já tedy pokrývku hlavy sundávám klidně až u věšáku./
V kraji, kde žiji se čepice na hlavě v místnosti i na chodbách budov považuje za projev hulvátství či hlupáctví. Vyberte si.
08. 04. 2011 | 19:04

poste.restante napsal(a):

...dokončení:
/...Pozdravte a zdravený vám pozdrav rád opětuje (možná)."/
Máte pravdu. Zatím se mi nikdy nestalo, že by mi žák na pozdrav neodpověděl. :-)
Zdravení není povinnost, ale projevem úcty či slušnosti, kterým měli své dítě naučit rodiče.
Pokud tak ale rodiče neučinili a škole toto právo upíráte, nemůžete si pak stěžovat na nevychovanou mládež. Nelze se pak divit, že náš veřejný prostor vypadá tak, jak vypadá, jestliže bagatelizujeme i elementární společenská pravidla.
Tím zdravením to totiž začíná.
.

/Jen doufám, že i učitelé se přezouvají a převlékají v šatně..../
Víte, je dost velký rozdíl, jestli přejde po chodbě jeden učitel, který si nedovolí pořádně neočistit obuv, protože musí jít příkladem,
anebo se sněhovou břečkou na školním dvoře přežene stovka puberťáků, a takto napochoduje do učeben.
Hygienické předpisy platí a jejich dodržování je kontrolováno.
Čistící a úklidové prostředky, ani práce uklizečky navíc nejsou zadarmo.
Ale pokud hodláte sponzorovat úklid na našich školách, rádi přijmeme Vaši finanční nabídku.

.

Všechno výše uvedené jsou jen docela jednoduchá pravidla, která by si žáci měli osvojit už na základní škole. U nás jsou s nimi navíc prokazatelně seznámeni na začátku školního roku.

Pokud některá z nich považují za nesmyslná, nikdo jim nebrání v aktivitě vedoucí k jejich odstranění prostřednictvím třídního učitele, ředitele, školské rady či zřizovatele.

Osobně si myslím, že je zcela přirozené, když má puberťák potřebu se proti pravidlům a omezením bouřit. Úkolem školy a učitele je pak žákovi vysvětlit, která pravidla jsou podstatná a v čem spočívá jejich smysl.
Aby pak posléze dospěl a přijal svůj díl spoluzodpovědnosti za vytváření a dodržování důležitějších pravidel a zákonů.
Společnost založená na etice a morálce totiž potřebuje formálních zákonů mnohem méně.

Závěrem
Jestliže k reakci Vás z předchozí debaty vyprovokovalo právě jen těch pár mých vět, pak, řečeno Vašimi slovy, "bazírujete na kravinách" Vy a nikoliv já.

Zda a jak moc mrhám časem a jak moc mne mí žáci berou vážně, to nechte laskavě na posouzení jim, případně mým nadřízeným.

Tento svůj příspěvek píši spíše pro případné další čtenáře této debaty.
Rozhodně tak nečiním kvůli Vám.
To by totiž bylo zřejmě opravdu mrhání časem.
08. 04. 2011 | 19:05

Skogen napsal(a):

Já osobně ani doma své děti nepouštím s jídlem a pitím k počítači. Po špatných zkušenostech. Snadno se rozptýlí, nechají se unést, motorika se změnou fyziognomie (růst dlouhých kostí) také stává méně přesnou. Konzumace jídla a pití v počítačových učebnách ostatně bývá zapovězena i ve vysokoškolském prostředí.

Já osobně mám (mluvím za sebe) rozpačitý postoj ke konzumaci i v průběhu běžné hodiny. První dva ročníky nižšího stupně, budiž. Poté by měli být žáci upozorňováni na rozdíly mezi vyučovací hodinou a přestávkou.

Výchova k odpovědnosti v žádném případě nespočívá v odstranění jakýchkoliv pravidel. A jestli má škola nárok pravidla stanovit? Jednoznačně ano, jedná se o prostředí s určitými cíly a nároky. V zaměstnání (ale i v podnikání) rovněž anarchické poměry nepanují.
08. 04. 2011 | 19:25

poste.restante napsal(a):

gaia
Lékařská komora není LOK, to je jen jedna z mnoha odborových organizací.

Já to definuji vcelku jednoduše:
Profesní společenstva, která jsou ochotna převzít spoluzodpovědnost za oblast, ve které pracují, zakládají profesní komory. Ti ostatní pak zakládají odborové organizace.

Pokud se školské odbory vymezují například vůči nesmyslným zásahům, koncepcím a "reformám" z dílny MŠMT, de facto tak suplují činnost neexistující komory a to není právě šťastné.

Profesní komory mají ve společnosti zcela odlišné úkoly, nežli odbory.
Pokud by například komora vyslovovala vyjádření k tomu, zda konkrétní osoba splňuje stanovený etický kodex, podobně jako činí komora lékařská, a to by bylo součástí podmínek k zaměstnávání ve školách financovaných z veřejných zdrojů, řešilo by to určitý okruh problémů.
Například zda může pracovat ve škole jedna známá učitelka ze Znojma, která se nechala svým žákem nahrávat při sexuálních hrátkách.

Nepochybuji také, že mnohé pitomosti, kterými nás v posledních letech zásobili často střídaní ministři školství, by v profesní komoře získaly hlasitého oponenta.
Většina učitelů totiž ví, že ve školství plánujeme vzdělávací proces na trochu delší dobu, nežli je jedno volební období.

Zda by mělo být členství povinné, to je spíše námětem k diskusi.

A jestli by práce v komoře probíhala v dělné atmosféře a při řešení praktických problémů,
anebo jestli by se zvrhla ve vzájemné půtky jednotlivých zájmových skupin a slovní exhibice "kecálistů"?

No to by snad záleželo na jejích členech a volených představitelích, ne?
Svůj kredit by si prostě musela zasloužit, jinak by ji nikdo nebral vážně.

Znáte demokratičtější přístup k této otázce?
08. 04. 2011 | 19:36

gaia napsal(a):

samozřejmě ta učitelka ze Znojme neměla učit i bez komory, neb nebyla vystudovaná neměla kvalifikační předpoklady a anglicky prý též moc neuměla, ale co měl ten ředitel dělat, když nikoho jiného na tuto práci nesehnal, nikdo jiný to nebyl ochoten dělat, ale předmět se nemohl zrušit?

Výuka angličtiny je problém co by vydal na celý blog.
Většina i vystudovaných angličtinářů totiž anglicky moc neumí(mluvit a konverzovat se žáky) a ti co umí, vydrží ve školství (hlavně na ZŠ)tak maximálně rok dva
09. 04. 2011 | 10:43

Jan-Michal Mleziva napsal(a):

realysta:

Když odmyslím z Vašeho komentáře svou osobu, musím Vám dát vesměs za pravdu.

Pokud se vrátím zpět ke svému povzdechu nad výukou matematiky v době mé povinné školní docházky, můžu doplnit, že mými kamarády byli ti spolužáci, kteří patřili k druhému pólu. Hodně mi vadilo opovržení vůči nim ze stran učitelek (učitele-muže jsme měli pouze na dílny) a taky nezájem, který se s tím pojil. Takže to byl nezájem o žáky nacházející se na obou pólech; jak to bylo se zájmem o žáky mezi oběma póly si už domyslíte. Tím odpovídám i na Vaše několikeré PROČ. Zmínil jsem se ale taky o opovržení ze strany učitelek, ten jsem já na sobě sice nepoznal, ale moc dobře jsem jej vnímal. Tolik pro vysvětlení mého úhlu pohledu.

Možnosti alternativního vzdělávání, pravda, existují: tu a tam. Když se spojíte se zástupci rodičovských iniciativ (většinou občanských sdružení), zjistíte, jak obrovské překážky se jim z oficiálních míst dostává. Mnozí již rezignovali, mnozí vytrvávají. Ale existují i výjimky a alternativní škola či školské zařízení vznikne.
09. 04. 2011 | 13:11

1234 napsal(a):

Poste.restante, Anellus - více méně souhlasím s Vašimi příspěvky. Přimlouvám se za vznik profesní komory. Vlastně nechápu proč není? Profesní komoru mají všichni - lékaři (ČLK nikoli LOK, to jsou snad odbory, v rámci toho plno sekcí - gynekologická společnost, zubařská komora... atd., advokáti mají komoru, nevím jestli soudci, ale exekutoři ano...
Bylo by to lepší, snad by se učitelé prostřednictvím komory mohli vymezovat vůči nejrůznějším vládním experimentům a zkoušením typu pokus-omyl.

Nevím, zda je nutné tak přespřílišně kritizovat školství a mluvit o něm tak tragicky, věřím, že současná situace je víceméně přechodná, i na dobré SŠ mají vhledem k nízkým počtům dětí v ročníku přístup i mnohem slabší žáci, kteří by zkrátka, pokud by ten "konkurenční boj" byl tvrdší, neuspěli a museli by zvolit méně náročné studium. Oni to samozřejmě vědí, a proto mají bohužel jiný přístup.

Tedy je to situace přechodná za předpokladu, že stávající koalice s vládou, která zřejmě nyní hledá přeběhlíky, co by ji podpořili, nemá v plánu rušení a slučování sítě SŠ. To by bylo dost nešťastné řešení, protože až dorostou děti z baby-boomu, bude škol naopak nedostatek.

Ale možná, že to je skutečnosti záměr, protože vznikne "prostor" pro soukromé SŠ, kde je všechno otázkou poptávky a nabídky. Nakonec jde jenom o to udělat ze vzdělávání taky byznys. ALe o tom se moc nemluví...
11. 04. 2011 | 16:38

Huncut napsal(a):

Já JSEM pro naprosté zrušení ZŠD !Vždyť naše nejprogresivnější a státem nejvíce dotovaná skupina obyvatel,toto již dávno pochopila a svoje fakany do škol moc často neposílá...Tak nač nějaké školy??Snad aby ti vzdělaní více odváděli daní na ty bohatší a na ty línější ??
12. 04. 2011 | 15:48

Kolumbo napsal(a):

V Africe děcka do školy chodit chtěla a dokonce si aktivně sama sháněla potřebné věci jako sešity, když na to rodiče neměli. Rodičům stačilo děcko podpořit, ne je do školy honit a kontrolovat, aby se učilo...
12. 04. 2011 | 22:18

ferda2 napsal(a):

Dnes je žádáno VŠ i na skladníka, zcela zbytečně. To vede k vyšší poptávce po VŠ. Vysokých škol je u nás více, než veřejných záchodků. Jejich úroveň je tím dána. Anekdota: Povídají si 2 mladí inženýři : víš, když já si uvědomím, jaký já jsem inženýr, tak se bojím jít k doktorovi...
Cituji mého známého, který učí na učňáku s maturitou: kdybych nepustil žáka k maturitě, vyhodil by ředitel mne. Protože obtížná škola = nezájem žáků = méně žáků = méně peněz od státu.
Učitelům na ZŠ školách se dívím, že ještě učí. Kdyby se domluvili a všichni najednou prostě přestali chodit do práce - to by se děly věci, zkuste to domyslet. Kdo by se vám staral přes den o vaše pilné, slušné a po vzdělání toužící potomky... Pan autor by chtěl povinnou školní docházku zrušit - vlastně by to asi ve zdejším Kyrgizstánu bylo úplně jedno. Stejně ti pancharti neumí ani pozdravit.
13. 04. 2011 | 01:36

Málempedagog napsal(a):

No, ať ten příspěvek čtu sebedůkladněji, tak mi stále připadá hlavně jako soubor populistických frází. Bude se sice řadě lidí líbit, ale nic to nemění na tom, že konkrétní řešení oné údajné zkostnatělosti našeho školství tu jaksi nevidím. Jen předsudky typu, že naše střední a starší generace si s sebou nese šmahem jen předsudky z minulého režimu. No, nemůžu se zbavit dojmu, že autor tu možná úmyslně, možná neúmyslně prošlapává cestičku dalším „soukromým“ školám a dalším „institucím“, které se živí taháním peněz z kapes rodičů za školné a za prodej certifikátů potvrzujících kdykoli cokoli. Takže tu sice žádné konkrétní řešení nastíněno není, ale mezi řádky tuším, že ideálním stavem by bylo, kdyby se ze státních škol staly jakési takové „školní družiny“, kde by učitelé děti jen hlídali a děti by si tam hrály a individuálně individualisticky se bavily. A kdyby – nedejbože – nějaký rodič chtěl, aby se jeho dítě něco doopravdy naučilo, tak by je musel poslat do stále hustější sítě „soukromých“ (byť jako doposud státem štědře dotovaných) škol, avšak samozřejmě po zaplacení tučného školného. Tam by se jejich ratolesti – pod vedením zářných pedagogických osobností, které se přirozeně vyskytují jen a jedině v soukromých školách – možná něco naučily, ale možná taky ne, protože nějaké jednotné osnovy, natož potom jednotné zkoušky, které by prokázaly úroveň „výstupů“ z takových škol, neexistují a existovat jistě ani nebudou. Když tedy bude rodič chtít, aby jeho ratolest měla i celostátně (nebo snad i mezinárodně) uznatelné vysvědčení, přihlásí dítko do dalších soukromých kurzů v dalších soukromých školicích firmách (samozřejmě za další poplatky) a nakonec dítkám koupí od dalších soukromých institucí zkoušky a příslušné certifikáty z příslušných předmětů. A všichni budeme to nové a progresivní „školství“ platit nepřímo z daní stejnou měrou jako doposud, ale nadto budeme platit ještě školné, doškolovací kurzy, zkoušky a certifikáty, a to ani ne tak proto, že by se tím výchova a vzdělávání našich dítek zkvalitnila, ale protože jistí kuliši už dávno přišli na další pěknou kulišárnu, že totiž i ze školství se dá udělat docela výnosný „tunýlek“...
13. 04. 2011 | 22:35

Jan-Michal Mleziva napsal(a):

Málempedagog:

Myslím, že je nejdříve zapotřebí věc vyhodnotit a teprve až po uznání nutnosti změny zabývat se konkrétními postupy.

Z Vašeho komentáře je cítit zaujatost vůči soukromým školám. Měl jsem možnost poznat velmi špatné soukromé školy, ale vedle toho také řadu výborných. Totéž mohu říci i o školách státních. Navíc soukromá škola neznamená nutně podnikatelský subjekt. Pro mnohé - výjimečně kvalitní - školy byla forma sokromé školy jediná možná cesta, jak vůbec vzniknout.
14. 04. 2011 | 13:24

Málempedagog napsal(a):

Ano, přiznávám, že jsem zaujatý. A to v důsledku svých osobních zkušeností. Což ovšem může být i důsledek toho, že se pohybuji v podstatně omezenějším teritoriu než Vy. Proto jsem Rád, že Vy jste udělal zkušenost jinou. Nicméně podstatnější částí mého příspěvku je něco jiného. A o tom mě přesvědčili mí kolegové, kteří ve školství (v různých městech a krajích) působí. Dávám jim do značné míry za pravdu zejména po nejedné návštěvě internetu, kde při nejrůznějších příležitostech příslušné nabídky vyskakují mnohdy "samy"...
14. 04. 2011 | 16:27

Dagobar napsal(a):

Diky tomuto napadu mohou byt cikanske deti uplne negramotne, prakticky bez znalosti uredniho jazyka a rovnez i bez jakychkoliv hygienickych a pracovnich navyku. Na druhou stranu nebudou brzdit vyuku tech, kteri se vzdelavat chteji a po nejake te "vychove ulice" putovat do pastaku a pak vezeni. Ale koho dneska zajima gramotnost, ze jo? U soudu je ostatne insufficience vzdy vyhodou...
15. 04. 2011 | 19:00

slepenina napsal(a):

Ohledně povinné školní docházky je to velmi těžké, ale spíš to hlavně píšu díky tomu, že jsem byla včera s dítětem u psycholožky a ta vysloveně řekla, že školní protředí není vhodné pro moje dítě. Já dítě vyučovala doma první a druhou třídu pro její problémy co má, pak opět pátou, ve škole nebyli schopni ne snad nic naučit, ale díky jejímu postižené nebyli schopni ji donutit nebo spíš i nechtění z jejich strany se s ní zabývat. Šestou třídu opět celé pololetí jsme ji učila doma. Pak ji dostala jiná učitelka a snaží se to nemůžu upřít, ovšem vím, že doma ji naučím prostě víc. Nyní tedy babo raď, co má člověk v takovém případě dělat, doma se naučí víc a není šikanována ze strany dětí, ovšem do školy se chodit musí a určitě potřebuje kolektiv dětí. Učitelé šikanou určitě řeší, ale prostě to nějak moc nejde. Jsem pro domácí vyučování, ale ne stylem jednou za půl roku udělat zkoušky, spíš jednou týdně do školy a udělat přezkoušení. Ovšem to není až tak jednoduché v našem školství. Nyní když někdo chce dítě doma učit musí mít na prvním stupni středoškolské vzdělání a na druhém pak vysokoškolské.
26. 05. 2011 | 08:28

Walker napsal(a):

Naše školství potřebuje změny,to ano. Zrušit povinnou školní docházku? Myslím, že autor chtěl vyprovokovat diskusi, v níž si my sami odpovíme na to, k čemu nám všem vzdělání, ale to správné, je. Vzdělání, které nám dává touhu po znalostech a schopnosti tyto znalosti si vyhledat a následně uplatnit. Pokud je tedy učel článku tento, pak budiž, je to výborná metoda. Pokud ovšem je míněn doslova, je to naprostá hloupost.
03. 06. 2013 | 23:31

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy