Kněz Piťha nás v nezapomenutelném projevu strašil genderovými koncentráky. Možná by do nich nechal zavřít i ty, kteří nejedí podle svého pohlaví, ženského či mužského.

Spisovatelka kuchařek na jednom webu začíná zeširoka: nemá prý smysl „si před přírodou nalhávat, že ženy jsou stejné jako muži“. (Hm, opravdu to někdo někomu nalhává? Může paní vyjmenovat aspoň pár konkrétních lidí, kteří tenhle nesmysl hlásají?)

Autorka míní, že ženy mají jiné chutě (než muži), a pokračuje strašlivým odhalením domácího teroru: píší jí čtenářky, „skutečné, plnohodnotné, svéprávné bytosti, že některé jídlo doma uvařit nemůžou, i když by na něj měly velkou chuť. Buď by jim to doma nikdo nejedl, anebo by se dokonce zbytek rodiny nahlas zlobil. A že pokud si něco takového uvaří, tak až ostatní nebudou doma, aby o tom nikdo nevěděl“.

Díky nadcházejícímu svátku všech žen má autorka naštěstí připravený dárek speciálně pro ženy, recept na „jídlo zdravé skrz naskrz“. Je to salát z obilovin (kroupy, pohanka, rýže, bulgur atd.) s prý „podezřelou“ zeleninou (hlávková a růžičková kapusta či papriky). Lze přidat „rozdrobený sýr, uvařené nakrájené vejce, zbytek masa či ryby ze včerejška nebo třeba vařené luštěniny“. Autorka prý nakonec otestovala jídlo na manželovi, poté co jej varovala, že salát bude zdravý: „Neprotestoval. Snědl ho. Pak si ještě přidal“ (zvýrazněno tučným tiskem).

Autorka nám tím sděluje: rodinná společenství si nejsou schopna vykomunikovat, jak se stravovat. Ženy jedí zdravě a musejí to, chudinky, skrývat, „zbytek rodiny“ se nežinýruje a dlabe nezdravé bůčky, ne-li co horšího. Tak je to normální, protože to odpovídá genderu. Pouze ve výjimečných případech sní zdravé jídlo i muž, ale musíte se mu předem omluvit, že mu je servírujete, není to prostě pro jeho náturu.

Fajn, a teď si jdu dát jitrničku s jelítkem, se zelím a nefalšovaným tyrolským špekovým knedlíkem. Ať mě klidně zavřou.