Před volbami si podle průzkumů veřejného mínění lidé přáli nějakou změnu. A volební výsledek přes všechnu svoji rozpornost potvrdil, že je tomu tak. Vládní strany neuspěly, tak co s tím potenciálem nespokojenosti ?

Programový spor pravice a levice je stále klíčový. Odchod ODS a TOP09 do opozice a nástup „expertů“ z Rusnokovy vlády upozadil duel pravice versus levice. Opozice přišla o snadný terč, ale především byla upozaděna programová debata. Výsledek : součet hlasů pro ČSSD a KSČM je nyní 83 (v roce 2010 to bylo 82 mandátů). Po ostudě s pravicovou vládou získat jen o 1 mandát navíc pro levicovou opozici není velký sukces. Co je za tím ?
Za prvé se nechali protestní voliči zlákat mesiášskými a neprogramovými stranami jako ANO či Úsvit. Svým razantním marketingem Babišovci nepřetáhli jenom voliče ODS, ale také obecně nespokojené, kteří chtěli nějakou změnu, ale bez jasné představy jakou
Za druhé volby potvrdily že volič nemá rád rozvaděné strany . SPOZ to dovedlo až k volebnímu krachu , ČSSD své nikam nevedoucí polemiky o pomstě prezidenta Zemana stály cenné body. Proč se nechali svým bývalým předsedou tak vyprovokovat, je otázka na ně. Od takto znejistělé ČSSD se ale středoví voliči a levicoví liberálové přelili k lidovcům, zeleným, pirátům či ke komu ještě a v té tříšti tratili nejvíc (v roce 2002 si Vladimír Špidĺa levý střed dokázal udržet a levice měla 111 mandátů)
Radikální levicoví voliči, kteří vycházeli z odporu k pravici, mohli aspoň volit jasně levicovou KSČM. A ta tak dosáhla druhého nejlepšího výsledku od roku 1990. Počet hlasů zvýšila i ve vždy silně pravicové Praze. Takže není její chybou že levice nedosáhla v Poslanecké sněmovně na většinu. Co ovšem nyní s programem změny do leva ?
V ČSSD nyní opět kolují seznamy zrádců a organizují se cesty do Lán a protesty proti pučistům. Své problémy si bude muset tato strana vyřešit sama, ovšem rozval v této tradiční poltické síle by ničemu neprospěl. Všichni zvolení poslanci by si pak měli položit věcnou otázku, co dál při daném rozložení politických sil s touto zemí ?
Krize ČSSD by znamenala, že bude v preferencích následovat ODS. A nikoho by nepřekvapilo, kdyby za takové situace nová i stará pravice začala volat po dalších volbách, které by jí umožnili upevnit své nyní značně rozkolísané a programově dezorientované řady.
Neřešme rizika koblihové koalice s ANO či jak poškodil levici prezidentský machiavelismus. Řekněme si jasně jakou část změny ve společnosti lze zachránit, abychom se nevrátili do vyjetých kolejí před pádem Nečase. Hledejme minimum pro zajištění stability země. ještě jsme se nevzmátořili z nedávné krize, abychom se vrhali do další chaotizace politické scény.
KSČM je nyní připravena jednat se všemi stranami zvolenými do Poslanecké sněmovny o změně způsobu a obsahu vládnutí. Tento záměr prezentovaly před volbami všechny subjekty, nyní se uvidí, zda nešlo v některých případech, jako dříve, jen o plané předvolební sliby. Základními východisky pro povolební vyjednávání jsou programové priority.
Jde především o opatření k nastartování ekonomického růstu a snižování nezaměstnanosti, zavedení daňové progrese, o prosazení zákona o majetkových přiznáních a zákona o obecném referendu jako nástroje přímé demokracie, rozhodnutí o dalším osudu zákona o tzv. církevních restitucích a druhého pilíře důchodového systému. A také schválit státní rozpočet na rok 2014.
Zajímavé programové průniky existují i u takových otázek jako je vyvození osobní a trestní zodpovědnosti konkrétních činitelů státu i místních samospráv za nekompetentní rozhodování a závažná pochybení nebo přijetí tzv. služebního zákona. Poměrně významnou podporu má odmítnutí školného ve všech podobách při řádném průběhu studia. A volič čeká i na konkrétní kroky v oblasti opatření směřující k postihu subjektů poskytujících nevýhodné půjčky a k zamezení neoprávněných a předražených exekucí majetku.
Jestliže si 80% lidí nepřálo pokračování dosavadního způsobu vládnutí, je na politicích, aby na tuto poptávku dali při vyjednávání o vládě náležitou odpověď na základě rozdaných karet. Na to by měli myslet všichni, kteří by se snad nechali strhnout pocitem povolební frustrace a chaosu.