Jaký je současný význam geo-ekonomického bloku BRICS ? S jakými problémy se dnes potýká a s jakými vyhlídkami se naopak skrze svou spolupráci pyšní ?



Zhruba před 15 lety se začalo mluvit o bloku zemí BRICS tedy Brazílie, Ruska, Indie, Číny a JAR. Tento blok představuje 2/5 obyvatel celé planety a 1/5 globálního ekonomického výkonu. Zprvu šlo o mediální konstrukt některých ekonomů, vycházejících z geopolitické blízkosti těchto zemí. Tyto země se postupně stávaly tahounem světového ekonomického růstu. Až v krizovém roce 2009 se ale v Jekaterinburgu sešel první summit vrcholných představitelů tohoto bloku. Nadšení pro globální protiváhu Západu bylo tehdy veliké. Byl zde také vyřčen neskromný cíl pro BRICS, do roku 2050 se stát dominantním uskupením na světě.
Podle nominálního objemu hrubého domácího produktu je dnes Brazílie jako největší latinsko americká ekonomika na 9. místě na světě, Rusko je na 13. místě, Indie na 7. místě a JAR na 32. místě, V součtu je to větší objem než má dnes světová jednička, USA. Poněkud odlišně to vypadá ve srovnání ekonomické úrovně, měřené ekonomickým výkonem na hlavu a v přepočtu na paritu kupní síly (PPP). Tady se země BRICS umísťují za ČR i většinu zemí EU. Brazílie je v HDP na hlavu PPP na 74. místě na světě, Rusko na 50. místě, Indie až na 125. místě, Čína na 81. místě a JAR na 89. místě.
Srovnání ekonomické úrovně potvrzuje, že kvalitativně zatím zdaleka země BRICS na globální dominanci nemají. Jejich výhodou je surovinové bohatství Ruska, nenasytná poptávka Číny, potenciál Indie a Brazílie, které se posouvají od tradičně rozvojových zemí. Před krizí v roce 2009 dosahovaly tyto země dvojnásobného růstu oproti průměru globální ekonomiky. A na dynamiku zemí BRICS byly navázány i sousední země. Jasné ale bylo, že takový růst nemůže trvat věčně. A problém byl i v tom, že kromě Číny ostatní země bloku svou vyšší dynamiku nepoužily k výraznější modernizaci svých ekonomik.

Po světové krizi má největší problémy s růstem Rusko – v roce 2015 je srovnatelný HDP jen o 2% vyšší než v roce 2008 (letos je odhadován propad -3,8% HDP). Hlavní příčina je v propadu ceny ropy, která tvoří celou třetinu ruského vývozu. Pro případ že nedojde k růstu ceny ropy, tak centrální ruská banka pracuje s výhledem propadu ekonomiky v roce 2016 o další -1%. Problémem je i oslabení rublu a 15% inflace, která ničí kupní sílu obyvatelstva. Zemi zatěžují jak náklady připojení Krymu, tak se může prodražit pokračování války v Sýrii. Rusko ve snaze po obnovu své velmocenské pozice zvyšuje opět své výdaje na zbrojení, ale v roce 2014 to stále bylo jen 5% všech globálních zbrojních výdajů (podle dat SIPRI).
V potížích je nyní i Brazílie, kde už druhým rokem pokračuje recese. Pro rok 2015 je predikován ekonomický propad -2,8% HDP. Po skandálu v ropném gigantu Petrobras spadla brazilská měna oproti dolaru o 1/3. Inflace se tu pohybuje ročně kolem 6%. Agentura Fitch snížila rating brazilské ekonomiky na BBB-. V příštím roce předpokládají mezinárodní instituce pro Brazílii ještě pokles o -1% HDP.
Indická ekonomika je zvláštní případ. Je poměrně nezávislá na ostatních zemích BRICS a jejich kolísajícím ekonomickém vývoji. Zachovává si už léta stabilní růst. V současné době dokonce předstihla svojí dynamikou i zuřivý růst Číny. Letos má její růst dosáhnout +7,5% HDP a v příštím roce dokonce +7,8%. 5% inflace je daná zejm. dražšími potravinami (letos byl slabý monzum), což pro obživu přelidněné Indie je nesmírně důležité.

Hlavním pilířem bloku BRICS je Čína. Z té se v posledních 20letech stala středně rozvinutí průmyslová země, ovšem svým rozměrem globálního významu. Její ekonomika před světovou krizí dosahovala kolem 11% temp růstu. Od té doby postupně zpomaluje. V letošním roce je odhadován růst +6,8% HDP, odhady na rok 2016 uvádějí hodnotu 6,3%. Výrazně klesl dovoz (letos už o 20%) Vnitřní dluh finančního sektoru dosáhl 200%. Šanghajská burza ztratila cca polovinu své hodnoty..Výrazně byl devalvován juan (CNY). kterému na to, aby mohl být globální rezervní měnou chybí plná konvertibilita.
ČLR jako globální velmoc v posledních letech výrazně zvyšuje své výdaje na zbrojení – pokud v roce 1988 dosahovala pouhého 1% globálních výdajů, tak v roce 2014 to bylo již 12%. Je to objemově více jak dvakrát více než dnešní Rusko. A spolu tím rozjíždí i svůj kosmický program. Obavy jsou z dopadů současného slábnutí čínské ekonomiky. Pro období 2016 -2020 uvažují o 6% růstu ale o daleko větší péči dalším transformačním proměnám a větším důrazu na domácí spotřebu, ekologii, ale údajně i o odstranění zbývajících privilegií státních firem a úplném uvolnění konkurence na vnitřním trhu.

Přes všechny zmíněné potíže se BRICS stává jedním z globálních center multipolárního světa. Vždyť Čína se co do velikosti ekonomiky stala světovou dvojkou a drží cca 1/5 dluhu USA. Tím vzrostl její vliv, ale také se vytvořila vzájemná podmíněnost s ostatním světem. Celý BRICS je prostě jen pólem rozvoje, které se prostě nemůže vyhnout problémům globální ekonomiky. Ano, jeho existence zjevně znamená definitivní konec snu o americké unipolaritě Ti, kteří by BRICS vynášeli jako nového mesiáše, ale musí počítat že jejich antihegemon je součástí systému. A má vlastní oligarchické elity, které mají své vlastní globální ambice.
Země BRICS mají za sebou fázi silného extenzivního růstu. Nyní je otázkou jak zvládnou intenzivní rozvoj. Letos v létě vznikla v Šanghaji jejich společná New Development Bank se základním kapitálem v hodnotě 100 miliard US dolarů jako pokus o globální protiváhu MMF. To samozřejmě neznamená odpoutání od Západu, spíše jde o snahu po zrovnoprávnění. Specifickým asijským projektem je Šanghajská organizace spolupráce, která před lety vytvořila vazbu Ruska, Číny a zemí Střední Asie, nově se k nim připojila Indie.
USA už ale finišuje se založením největší zóny volného obchodu na světě “Transpacific Partnership“ (TPP), která zahrnuje na 40% světové ekonomiky a to v oblasti Tichomoří. Vedle zemí amerického kontinentu (Kanada, USA, Mexiko, Chile) zahrnuje tato zóna čínského konkurenta Japonsko, ale i Vietnam, a také Austrálii a Nový Zéland. Je tedy přinejmenším zřejmě, že další vývoj globalizace v multipolárním světa nebude přes existenci BRICS nějaký jednorozměrný souboj Východu a Západu a že se .návrat k časům bipolarity nechystá.

Publikováno na www.denikreferendum.cz