Energetická krize není běžnou recesí, je spojená s kolapsem určitých ekonomických struktur.A dotýká se energetické bezpečností Evropy, která dlouhodobě podcenila energetickou závislost na Rusku. Otazníky se nyní objevily i nad svatým grálem jednotného trhu Jak má fungovat evropská energetická burza v Lipsku která vznikla v roce 2002 (pražská pobočka vznikla 2007). V reakci na to zaznívají na jedné straně hlasy z nefungující burzy odejít, na druhé straně volání po očištění trhu od regulací (zejm. emisních povolenek).



Otázka nestojí trh, netrh. Burza je jen systém tržního propojení nabídky a poptávky. A dokonalý trh neexistuje. Spekulace s emisními povolenkami ohýbají tržní ceny energií jen zčásti. Významným faktorem byla vyděračská politika ruského gigantu Gazprom. který začal manipulovat s trhem již na podzim 2021, tedy řadu měsíců před vypuknutím Putiny války na Ukrajině. Naším problémem bylo, že Státní energetické koncepce (aktualizovaná v roce 2015) nereagovala na nové strategické výzvy. Nedokázali jsme rozhodnout včas o dostavbě jádra a rezignovali jsme na alternativy dodávek klíčových fosilních paliv.
Německá reprezentace původně uvěřila, že uzavření uhelných ale i jaderných elektráren zaplatí z levného ruského plynu. To válka na Ukrajině zásadně změnila. Ceny na burze nyní rostou také kvůli velkým nákupům mezi Německem a Francií. Německo i nadále odmítá prodloužit životnost svých jaderek a Francie aktuálně vypnula své jaderné elektrárny kvůli zanedbané opravě. Vliv má, že se na burzu dodává až 40% elektřiny z paroplynových elektráren. Což vede k vlivu cen plynu na elektřinu (plyn je dnes nejdražší zdroj). Energetická krize zásadně přepsala východiska evropského plánu Green Deal, Reakce však stále nepřichází. Burza tak zamrzá a realizuje jen malé objemy obchodů přes absurdní spotové ceny.
Energetický trh je také silně zmonopolizovaný a na jeho selhání nestačí říci pouze „méně regulací“. Při eskalaci války může být problémem nejen cena surovin ale i jejich fyzická dosažitelnost. V takové situaci nelze říci „více trhu“ ale připustit nezbytnost přímých zásahů státu. Zajištění energetické dostatečnosti pro náš stát za přijatelných cenových podmínek je akutní úkol a vyžaduje jasné odhodlání. Pokud jde o odchod z burzy, tak to samo o sobě žádné řešení není. Na burze elektřiny lze prodávat jen přebytky elektřiny. ČEZ již dnes dodává přímo českým zákazníkům a přebytky jen v Lipsku výhodně prodá. Kupovat na burze drahou elektřinu nemá důvod. Ceny doma se ale podle burzy indexují. Důležité nyní je sjednat výhodné futures kontrakty pro státní firmy, jako jsou České dráhy a podobně (většina kontraktů končí v prosinci).

Jaké regulace nyní dávají smysl

Problém není burza, ale její fungování. Za spotové ceny tam na konci srpna přes 1000 eur za MWh už nikdo neobchodoval a cena následně spadla na polovinu. Dlouhodobá reforma trhu má být diskutována v rámci EU, to je ale dlouhodobější úkol. Nyní je třeba zvážit zastropování prodejních cen výrobců elektřiny (např. 200 eur za MWh) a rozdíl oproti tržní ceně by byl odčerpán státem. Jiné řešení je zastropování ceny plynu pro elektrárny jako nejdražšího zdroje na závěr obchodování (tzv. iberijský model). To by ovšem znamenalo miliardové evropské kompenzace a garance zajištění obchodu na burze. Španělsko není závislé na ruském plynu, takže podpora plynu z Alžíru či LNG ideově Bruselu asi tolik nevadí ale téma stropů na ruský plyn na východě EU rezonuje.
Na pátek 9.9. 2022 je svolána k tomuto tématu porada ministrů EU. Nalézt rychle společné řešení, společné zastropování cen na burze by bylo levnější, české řešení by ale mohlo být rychlejší. S blížící se topnou sezonou nalezení řešení nabývá na naléhavosti. Klíčová je výše stropu aby nevyvolala nezvládnutelné kompenzace a motivovala k úsporám. Po skončení války na Ukrajině se ceny fosilních paliv na světovém trhu sníží, ale zdaleka neklesnou na úroveň, jak jsme je znaly v létě 2021. Hlavními tahouny inflace jsou nyní především fosilní paliva, elektřina a teplo. Také růst cen PHM zpomalil. Podle zveřejněných ceníků distributorů energií ale ještě dojde k dražení elektřiny a plynu.
Samostatné téma je pak nedostatek plynu, především protože Gazprom může pokračovat ve svém politickém tlaku s vypnutím Nord Streamu. Důležité je sjednat nákup plynu podle zásady, že jeho cena bude tvořit německé náklady na nákup v Rusku + náklady na dopravu přes Německo + přiměřený zisk pro prostředníka. Před úplným vyčerpání zásobníku (jejich naplněnost je přes 80%) by se musela ekonomika chránit dočasnou destrukcí poptávky, tedy s pomocí regulačních stupňů a mimotržním přídělovým systémem. To ovšem o budoucnosti burzy není.