Na severním Kavkazu český jazyk stále žije

30. 11. 2010 | 12:34
Přečteno 4644 krát
Stopy české emigrace končí daleko za Volyní. Začátkem prosince bude na moskevském knižním veletrhu Non Fiction představena kniha Češi severního Kavkazu – léta a osudy (1868-2010), mapující polozapomenutou historii české emigrace v Rusku.

Publikace Vladimíra Pukiše, ukrajinského lingvisty s rusínskými kořeny, popisuje dnes již málo známé osudy českých krajanů, kteří v druhé polovině 19. století z Rakouska-Uherska odjeli hledat lepší živobytí do kavkazského regionu.

Kniha vypovídá nejen o jejich životě na pozadí událostí, ovlivňujících chod ruských a evropských dějin – zánik carského Ruska, první světová válka, vznik SSSR, obsahuje rovněž portréty nejvýznamnějších severokavkazských Čechů, jako například agronoma Bedřicha Heyduka, jež stál u kořenů novodobé vinařské tradice v regionu, a dalších.

Jak autor v rozhovoru sdělil, přestože nikdy nebyl občanem naší republiky, s Československem ho pojí citové pouto. O tom jak kniha vznikala a o samotné historii Čechů na severním Kavkaze si můžete přečíst v následujícím interview.

Na moskevském knižním veletrhu Non Fiction bude představena vaše kniha o Češích na severním Kavkaze. To je velice zajímavé téma. Na rozdíl od Volyňských Čechů se o osudech našich krajanů na severním Kavkazu ví jen málo. Co vás přimělo k napsání knihy?

Byl to takový nápad, když jsem se poprvé dozvěděl, že na Severním Kavkaze jsou Češi, české vesnice a doposud se tam hovoří česky.

Já sám jsem se narodil v ukrajinské Zakarpatské oblasti, dřívější Podkarpatské Rusi. Nikdy jsem nežil v Československu, na rozdíl od mých prarodičů, kteří byli občany první Československé republiky. Je možné, že můj zájem je spojen s nějakou nostalgií.

Také mě vždy zajímala etnografie, dějiny z pohledu etnologie, etnolingvistika, a z toho etnického konglomerátu žijícího na Kubáni mi jsou Češi nejbližší.

Jak se obyvatelé tehdejšího království Českého objevili na severním Kavkaze?

Příčinou emigrace se stala těžká situace v království Českém v 19. století: agrární krize z druhé poloviny 19. století, neuspokojivé postavení českého národa v rámci Rakouska-Uherska při jeho vysokém národním uvědomění. Při hledání lepšího živobytí začali Češi odcházet do Spojených států, Německa a poté do Ruska.

Je zajímavé, že Češi vždy patřili mezi rusofily. Až do roku 1968. Mezi českou inteligencí vždy byli lidé, kteří hovořili: „Proč jdete do Ameriky? Jděte do slovanské říše. Jen carské Rusko vám pomůže zachovat národní identitu.“ Rusko bylo také blíž než Amerika a pro české obyvatele bylo levnější odejít do Ruska, než do Ameriky.

Ruská vláda také slíbila přistěhovalcům lacině nebo zcela zdarma půdu. Přistěhovalci zároveň nemuseli rukovat do armády a podobně.

Kdy začal odchod Čechů do Ruska?

V roce 1868 a trval zhruba do konce 19. století. Na počátku nového století ruská vláda vydala zákon, podle něhož přistěhovalcům již nebyla vydávána půda a zrušili se i všechny jiné úlevy.

A jak se tedy Češi objevili v kavkazském regionu?

Na konci kavkazské války (válka o připojení k Rusku severokavkazských států probíhala mezi lety 1817 až 1864 – pozn. redakce) zůstal kraj fakticky prázdný. Čerkesové, kteří obývali tamní oblasti, buď emigrovali do Turecka, nebo zahynuli. Následkem toho tam zůstalo méně než 30 procent původního obyvatelstva.

Rusko mělo zájem na tom, aby se oblast zalidnila a rozvíjela se. Proto byl ruskou vládou vydán zákon, který umožňoval osobám křesťanského vyznání přistěhovat se do regionu. Co je zajímavé, zákon se nevztahoval pouze na pravoslavné věřící. Na Kavkaz tak přišli nejen Arméni, emigrovavši z Turecka, nebo Řekové a Bulhaři, ale také Češi, Němci či dokonce Estonci.

Češi přišli do Ruska na pozvání ruského cara. Jak jejich osudy ovlivnila historické otřesy na začátku 20. století – první světová válka, pád carského režimu a následná občanská válka?

Během první světové války Češi, kteří byli ruskými občany, sloužili v carské armádě. Ti, kteří zůstali rakousko-uherskými poddanými, vstoupili do České družiny, prvního československého vojenského korpusu v Rusku. Zde sloužil například Jaroslav Heyduk, příbuzný básníka Adolfa Heyduka a syn agronoma a nejslavnějšího severokavkazského Čecha Bedřicha Heyduka. Ze severního Kavkazu rovněž na frontu odešel známý legionář, plukovník Josef Jiří Švec.

Češi se zapojili také do občanské války. Jak na jedné, tak i na druhé straně. Bohužel, mám málo zdrojů, ale vím, že slovenský spisovatel Petr Jilemnický píše, že otec českého krajana, u kterého během svého pobytu na severním Kavkaze žil, sloužil u rudých partyzánů. V Děnikinově armádě naopak byl též česko-rusínský pluk.

Jak se Čechům žilo po změně režimu a příchodu bolševiků k moci?

Prvních deset let sovětského státu byla praktikována tak zvaná politika korenizacije (sovětská národnostní politika podporující sebeidentifikaci neruských národnostních menšin – pozn. redakce). Do roku 1932 na severním Kavkaze existovaly československé spolky, školy, kluby. Vznikly národnostní okresy, národnostní úřady. Dokonce na úrovni obce. Již zmiňovaný Petr Jilemnický byl například členem ruské komunistické strany a členem selsovětu (obecního výboru). Poté se vše změnilo.

Přijížděli v tomto období Češi usadit se do kavkazského regionu?

Je znám pouze případ Kladenské komuny, jejíž členové v 20. letech na Kubáň přijeli pomáhat budovat socialismus. O jiných případech nevím. Naopak, městská diaspora Čechů se, na rozdíl od krajanů žijících na vesnici, prakticky celá vrátila do Československa.

V druhé polovině třicátých let Sovětský svaz zasáhla vlna represí, která se nevyhnula ani přistěhovalcům. Známé jsou osudy Poláků nebo Němců. Postihl naše severokavkazské krajany Stalinův Velký teror?

Ano, například celá jedna česká vesnice byla vysídlena na Sibiř.

A k tomu došlo kvůli jejich národnosti?

Potomci tvrdí, že důvodem nebyl jejich původ. Bylo to tím, že byli tzv. kulaci. Severokavkazští Češi byli lepší hospodáři, než jejich ruští a ukrajinští sousedé. Represe je postihla proto, že dosáhli většího blahobytu. Po druhé světové válce se některé rodiny ze Sibiře vrátily zpět.

Jak do života našich krajanů zasáhla druhá světová válka?

Severokavkazští Češi během druhé světové války bojovali ve Svobodově armádě. Několik lidí mi říkalo, že je do Rudé armády nevzali, ale posílali je do Buzuluku, kde se formoval československý prapor. Někdo po válce zůstal v osvobozeném Československu, ale většina se vrátila zpět do Sovětského svazu.

Zůstaly ještě dnes na severním Kavkazu stopy našich českých krajanů?

Ano, na mapě například zůstali české názvy. Ve vesničce Kirillovka, které se přezdívalo Praha-2, protože byla nejvíce česká mezi všemi českými vesnicemi, se doposud říká Kabrdův kopec, Bertův kopec, Tupejch balka (rokle). V Novorossijsku se nachází Stehlíků balka (rokle), v Anapě je hora Špičák.

Názvy obcím, ve kterých žili Češi, dávaly ruské orgány, takže nebyly české. Co je však zajímavé, všechny vesnice nesou jména svatých, které ctí jak pravoslavní, tak i katolíci. Například Vladimirovka, Češi ji nazvali Vladimirka, Kirillovka, ji nazvali Cyrilka, a tak dále. Názvy jsou ruské, ale nebyly náhodné, měly své opodstatnění.

Dodnes v těch vesnicích nejstarší generace hovoří česky.

Český jazyk tedy na severním Kavkaze pomalu vymírá?

Ne zcela. Nejmladší generace potomků severokavkazských Čechů se znovu začíná učit česky. Ale to už není čeština, jakou hovořili jejich předkové. To je taková spisovná, literární čeština, kterou je učí učitel češtiny.

A proč se učí češtinu? Pro ně to je návrat ke kořenům nebo plánují v Česku najít nové příležitosti?

Nemohu samozřejmě hovořit za všechny, ale myslím si, že jejich rodiče, příslušníci té střední generace, která si pamatuje, že jejich rodiče hovořili česky, ale oni už jazyk neznají, si přejí, aby jejich děti hovořili česky a znaly české písničky. To si myslím, že je pravá příčina.

Kolik lidí se dnes na severním Kavkaze hlásí k české národnosti?

Podle sčítání lidu v roce 2002 zůstalo na severním Kavkaze asi 735 Čechů.

Jaké materiály jste použil k napsání vaší knihy? Bylo lehké je získat?

Jako prameny mi posloužili materiály z archivů Krasnodarského kraje a Krymu. Mám takovou hypotézu, že Češi, kteří se stěhovali na severní Kavkaz, přecházeli přes Krymský poloostrov. Část se jich tam usadila a část pokračovala dál.

Potom jsem čerpal z knih českých etnografů a spisovatelů, kteří na severním Kavkazu pobývali. Jako například Karel Chotek, Jan Auerhan, Svatopluk Čech nebo Adolf Heyduk, jež věnoval své cestě po Kavkazu celý básnický cyklus.

A samozřejmě jako pramen mi posloužily vzpomínky pamětníků. Bohužel často se stávalo, že jsem na poslední chvíli chtěl naskočit do posledního vagónu rozjetého vlaku, ale nestačilo mi pár kroků.

Například v Krasnodarském kraji byla již zmíněná Kladenská komuna. V jedné vesnici žil pán, kterého navštěvoval syn jedné komunardky. Dostal jsem na něj telefonní číslo, ale než jsem mu stihl zavolat, dozvěděl jsem se, že je už dva dny mrtvý.

Plánujete vydat svou knihu také v České republice?

Zatím je vydána pouze v ruštině a v Rusku s českým resumé. Já jsem dostal grant od českého ministerstva zahraničí, kterému jsem za to velmi vděčný, ale ani tento grant stoprocentně nepokryl všechny náklady. Částečně mi na knihu přispěli sponzoři, zbytek jsem si musel zaplatit sám. Proto zatím nemohu říci kdy a jestli vůbec vyjde kniha v České republice.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Yann napsal(a):

Pane Juste, děkuji Vám za zajímavé čtení.
30. 11. 2010 | 13:12

Nechanický Marek napsal(a):

Hezký zajímavý článek,pane Juste.Přeji hezký den,Nechanický M.
30. 11. 2010 | 13:31

voroshilov napsal(a):

Kupodivu vyvazeny clanek od p.Justa samozrejme mimo obvykleho blabolu o represich od oranzoveho banderovce,chci se zastavit na dulezitem momentu,ano bolsevici,zejmena Lenin a Trockij aktivne protlacili narodnostni politiku-autonomne republiky,narodne jazyky,vysivanky,dechovka a podobne nesmysly na ukor carskeho samoderzavi kde v risi vladli jenom tri narodnosti Rusy,Belorusy a Malorosy(ukrajinci),dalsi stovky narodnosti nebyli nijak omezovane ale meli mensi status,tim ze Leba a Iljic navzdory Stalinu ktery navrhoval rovne rozdeleni SSSR na gubernie jako americke staty bez narodnich okruhu zazehli plamen nacionalismu ktery bouchnul v roce 1991,odsud ma koreni Cecensko,ukrajinsky nacionalismus,dnesni valka na Kavkazu,nedavne pohromy na Uzbeky v Kirgizii...Takova romanticka selanka jako vlastni kroj a t.d. privedla k mnoha etnickym konfliktum a vlastne i poslouzila rozpadu SSSR.
30. 11. 2010 | 14:23

Elena napsal(a):

pán Just,

otlično !
30. 11. 2010 | 15:17

voroshilov napsal(a):

Ano,a vas nestastny Kasin,"obet putinskeho nasili" se probudil,je zdravy jako buk a napsal clanek ve kterem porovnava sebe s Gagarinem,ne na tom oddeleni ho lecili...
30. 11. 2010 | 17:29

honolulu napsal(a):

Pane Just, pisete velmi zajimave clanky. Dekuji Vam. Nevite, je cestovani po Rusku bezpecne pro hloupeho Amika bez znalosti rustiny ? Je to pravda, ze v Rusku nejsou silnice a tim padem ani motely ?
Jsou Rusove kamaradsti ? Moje kamose tato zeme zajima take, ale nerozumime ji.
Je v Rusku moznost koupit potraviny ? Ktera cast Ruska je zemepisne zajimava ? Kam to ten Mr. Putin jezdi na dovolenou ?
Je v Rusku a na Ukrajine bida ? Az nekdy budete psat Vase pristi informace, napiste neco o sluzbach pro turisty. Predem dekujem.
Pane Vorosilov, Bendera byl ukrajinsky nacionalista, pokud vim...Prece nacionalismus je laska k vlastni zemi. Proc je to spatne ?
Vy mate take rad Rusko. T.j. OK. Ja mam take rad svuj domov.
Tak ahoj vsichni, piste dal !
30. 11. 2010 | 18:03

voroshilov napsal(a):

honolulu:
Nevite,jestli je cestovani po Rusku je bezpecne pro hloupeho amika bez znalosti rustiny?
Nebezpecna je jenom hloupost,drahy Watsone!

Je to pravda ze v Rusku nejsou silnice a tim padem ani motely?
Honolulu,zacinam se obavat ze jste upadl na hlavicku.Je v Rusku moznost koupit potraviny?!???!!!!!

Ne,vy mi reknete to se ptate vazne nebo je to nejaka skryta kamera?
30. 11. 2010 | 18:12

Elena napsal(a):

sa čuduješ voroshilov ,

keď ich dené krmia spravami že chodime v lapťach, byvame v zemljankach a kušajem varennuju kartošku, vyraščennuju v tajge :)))
neviem za Rusko odpovedať hentemu honolulu, poviem za Ukrajinu, cestovať treba s nabitou kreditnou kartou alebo keš plný mech, najlepšie cestovanie je nejakou vymakanou audinou a späť na vlastných, všade kam by si nešel nužno podmazať, potom pojedeš :))))
30. 11. 2010 | 18:18

voroshilov napsal(a):

Elena:
Ja tusil ze maji vymyty mozek ale prece...
Na Ukrajine se da cestovat autem docela pohodlne,na zapade jsou silnice v hroznem stavu ale bliz k vychodu se to lepsi,a treba od Dnepropetrovska do Ruska jsou vyborne trasy,letis stovkou jako ptak,pozor na dopravaky,krcma benzinka nebo hostinec kazdych 5-7 km.,naposledy na Ukrajine jsem odpocival na Azovskem mori,tam nejsou petihvezdickove hotely ale pansionatu a mist na ubytovani v turisticke sezone habadej,to ani neni moc drahe,ve srovnani s Krymem nebo Soci vlastne skoro zadara...
30. 11. 2010 | 18:27

Elena napsal(a):

inač dobra večera , posedenie na 6 osôb v Moskve s výhľadom na Kremľ, cca 900 USD.
30. 11. 2010 | 18:28

Elena napsal(a):

voroshilov,

celkom možne že na pereferii sú ceny nizké, ale v Kieve je to dosť drahe,

je už ďalnica aj z Užgorodu do Kieva , ale nechci aby ťa zastavili poliši, musyš vyvaliť kapsu, najlepšie mať diplomatické značky na auťaku, tak prejdeš bezstarostné
30. 11. 2010 | 18:31

voroshilov napsal(a):

Elena:
Dalnici z Uzhorodu do Kyjeva muzu predstavit tezko,nova dalnice se tahne od Mukaceva do Lvova,ve Lvove muzes pouzit ctyrproudovou Lvov-Kyjev jeste ze sovetskych casu,vyvalis li kapsu uz zalezi na tom fizlu,vaznosti prestupku a vlastnimu umeni dobre kecat:-)
30. 11. 2010 | 18:41

Elena napsal(a):

voroshilov,

Uzgorod-Mukacevo 4 prudovka,
Mukacevo-Lvov - Kiev
30. 11. 2010 | 19:12

xxx napsal(a):

Hezke.
30. 11. 2010 | 21:21

Jiří Just napsal(a):

Yann, Nechanický Marek, Elena, xxx: Děkuji.

voroshilov: Co si myslím o Kašinovi jsem, alespoň doufám, napsal zcela jasně v předchozím článku.

honolulu: Já mám například rád tzv. Zolotoje kolco (http://cs.wikipedia.org/wik...), tedy historická města ležící relativně nedaleko od Moskvy, kde se zachovaly zajímavé architektonické památky. Samozřejmě, jet do Ruska a neznat jazyk je velký handicap, ale například v těchto místech, které jsou častým cílem zahraničních turistů, by se vaši přátelé mohli na několikátý pokus anglicky domluvit.

Silnice a motely v Rusku jsou, ale pro turisty, které neumějí jazyk, je lepší zvolit jiný druh transportu a ubytování.

Putin rád jezdí na dovolenou na Sibiř.

A samozřejmě, v Rusku i na Ukrajině si turista/cizinec musí dávat větší pozor. Ale zase bych to příliš nedramatizoval. Jsou zlatá pravidla, která platí pro zahraničního turistu jak v Praze, tak i v Moskvě.
30. 11. 2010 | 22:23

voroshilov napsal(a):

Jiri Just:
Pokud trochu se vyznate v moderni ruske literature je tu vyborna povidka kultovniho Viktora Pelevina z jeho nove zbirky"Ananasni voda pro krasnou damu"
Ananasni voda je parafraze versu Majakovskeho:
Nez slouzit vam,milujicim
zradlo a zenskou spolecnost
Ja radeji budu podavat kurvam
V baru ananasni vodu

Povidka Thagy je cisty postmodernismus,ale je skvela:
http://lib.rus.ec/b/206958/...
01. 12. 2010 | 00:13

honolulu napsal(a):

Pane Vorosilov, dovolte mi Vas informovat o Rusku po nasem.
V Rusku nejsou silnice, to nam bylo receno 100 x !!!
V Rusku jsou polni cesty,
ktere se promeni v nekterych rocnich obdobych v blato (rasputitca) 1 m hluboke. Nas Jeep (Dzip) to neprojede.
Rusum to tak vyhovuje k vuli obrane. Proto, to Nemci prohrali ve valce.
Nektere vesnice jsou isolovane 3-4 mesice v roce a z jednoho obydleneho mista do druheho je 60 mil. (100 km)
Nekde neni jidlo kvuli zasobovani a isolovanosti..
V Rusku je v nekterych mistech bezvladi, protoze tam zije mnoho skupin, ktere se nemaji radi.
V Rusku jsou neviditelne hranice,
mezi skupinamy, ktere vladnou na svem uzemi. Kazdy "bojar" si haji svoje uzemi.
V Rusku jsou stale tabory smrti, pro kriminalniky a politickou opozici. V Rusku se nedaji pouzivat letadla, protoze jsou to "sici stroje" a letajici rakve, ktere neustale padaji.
Ve vlacich jsou etnicke rvacky.
Sprchy jsou pouze na nadrazi pod pumpou.
Jidlo pouze od babusek na nadrazi.
(Ja si asi budu muset ty zemepisne krasy a ty hezka devcata odpustit.
Presto me to laka.)
Zapomel jsem se zminit, v Rusku je take velka kriminalita a vsichni jsou ozrali ve 3 pm. (To je odpoledne a nekdy s jedovate vodky.) Take tam nejde nic koupit v obchodech na obleceni. V prazdnych ruskych obchodech nekdy zustane strasna kombinace jidla napr. cokolada a veprove sadlo, ale bez chleba.
Tak mi to vidime. V pripade, ze uz to MR. Putin napravil, tak by se to melo oznamit svetu.
Domy tam padaji a nemaji isolaci. Pouzity hajzl papir se nesmi splachovat, protoze by hajzl papir neprosel odpadnim potrubim, proto se haze do kosu pred nosem sediciho na hajzlu.
(To tam mate SMIRGL papir na svoje vyfuky ??? Ci co ?)
Vesnicky hajzl je lavice zavesena nad hnojistem atd. atd.
Nemohu o nekterych vecech psat. Bylo by to smazano.
A nezlob te se na me ! To se u nas mluvi.
01. 12. 2010 | 01:37

honolulu napsal(a):

Pane Just, dekuji Vam za informace. Omlouvam se, v pripade, ze jsem se nekoho dotknul americkou naivitou.
Mam rad zemepis. Jsem take hodne zvedavy. Ta zeme (Rusko) to je daleko vetsi zahada nez Cina nebo Japonsko.
Jak to, ze jste Benderovec ?
Proc porad jeste nekdo nema rad Benderovce, kdyz je Ukrajina svobodna ?
01. 12. 2010 | 01:50

Elena napsal(a):

nektoré príspevatelia tipu honolulu, neodolavaju pokušeniu príhrevať si polievočku s lacnou propagandou aj ked tematika blogu tomu nenasvečuje, maju pokus zvrtnuť diskusiu tam kam sa im chce ju mať,

som rada že v blogoch myslím tým autorov blogoch prestava uplatnovať sa ideologia a víťazi viac a viac selský rozum,

možno to je tým , že diskuteri maju výšiu uroveň a nedovolia vodiť za nos slovnou hrou,
dokonca to pochopil aj Peregrin, svojou úvahou nad tým čo je ľavica a čo je pavica , či ma mesto v našých podmiankach.
01. 12. 2010 | 09:44

voroshilov napsal(a):

honolulu:
Vsechno je to tak,ja vedel ze pravda se odhali:-)

Just neni benderovec to ten dedek co daval rozhovor,Ukrajina nepotrebuje galicajty,historicky Zapad a Podkarpatska Rus nejsou soucasti bratrskeho naroda ale chteji navazovat svoji vuli ruskojazycnym regionam ktere je nesnasi,vlada jednoho takoveho Jejich presidenta 2004-2010 skoncila naprostou katastrofou,vlastne o tom se da mluvit hodne,ale vite co,dik za prispevek o Rusku,ja ho vytisknu,uz davno jsem se tak po ranu nepobavil...
01. 12. 2010 | 11:34

Jiří Just napsal(a):

honolulu: Klidně se ptejte.

To co jste napsal nicku voroshilovi je samozřejmě příliš přitažené za vlasy. Prázdné obchody jsou možná někde v zapomenutých vesnicích. Základní potraviny se dají koupit kdekoliv. To, co popisujete, zde bylo na začátku 90. let.

Vnitrostátní linky také nejsou tak extrémně nebezpečné, jak popisujete. Letadlem se zde dá létat. Opravdu nepadají každý den.

Vodka se samozřejmě v Rusku pije. Ale že by se nedalo po moskevské ulici normálně projít, protože se všichni odpoledne houpou ze strany na stranu? To skutečně ne.

Etnickou rvačku jsem ve vlaku nikdy nezažil.

voroshilov: Docela by mě zajímalo, z čeho jste usoudil, že autor knihy, Rusín žijící v Rusku, je banderovec? Máte velmi velmi zajímavé dedukční schopnosti, nebo pouze rád rozdáváte šovinistické nálepky?
01. 12. 2010 | 12:03

voroshilov napsal(a):

Jiri Just:
Ani nepamatuji ze by na zacatku 90.let nebyli silnice a voda byla jenom v pumpe na nadrazi,asi jsem zil v jine zemi:-)

Ja nevedel ze ten pan zije v Rusku(proc mne to neprekvapuje),nejenom ja davam sovinisticke nalepky,oni kamaradi maji moc v oblibe nam nadavat do moskalu,kacapu,srane rashke a pod.,vim o cem mluvim,mam pribuzne ve Lvove a vim jak to mesto je prosycene nacionalismem,pamatuji devadesata leta kdy se zavirali ruske skoly a lide se bali mluvit rusky na ulici,i ted staci se podivat na nektere jejich internetove stranky abych videl co je to za kontingent,co zajimave zpivaji ukrajinske pisne,pokladaji kvetiny na pomnik Bandere a pak jedou za praci do nenavidene rashky,a zeptejte se Polaku jak je maji radi...
01. 12. 2010 | 12:19

voroshilov napsal(a):

Jiri Just:
Trochu objektivity zevnitr

http://www.ruska-pravda.com...
01. 12. 2010 | 12:36

honolulu napsal(a):

Pane Vorosilove a Eleno, ze Vy jste se napili nejake te jedovate Vodky ? NEKRIVDITE mi !
ZDURAZNUJI, nikdy v zivote jsem v Rusku nebyl a v Rusku NEZIJI !
Napsal jsem to, co se zde o Rusku mluvi, abych vysvetlil duvody proc Amici do Ruska nejezdi. Co se Vas dotklo ?
Byzantinska podeziravost a mentalni nadstavby nejde jinak neutralizovat nez dukazy !
Tak kde je adresa, kam mam poslat par pohlednic, aby jste uz jednou KONECNE
verili, ze neziji ve Lvove, Budapesti, nebo v Rusku ???
Kde je ?
(Jsem na hranicich Pennsylvanie.
Budu zit v Ohiu behem 1 mesice a to po dobu dvou let.)

V pripade, ze to bude adresa v azbuce, tak to musi byt hulkovym pismem abych rozumel.

Pane Just, respektuji Vase soukromi, ale nemate adresu kamose ve Vasem meste, kam bych mohl poslat par pohledu jako dukaz, ze Elena i Vorosilov se znovu myli. Budou podepsane
mojim nickem a budou odeslane bud z Pennsylvanie nebo Ohia.
Ja neziji v Evrope uz VICE nez 40 let ! (A prestante honit "spiony", nebo me udusite smichem !)
Presny cas v tomto neruskem casovem pasmu je 7:22 am
01. 12. 2010 | 13:22

Joe napsal(a):

Plukovnik Svec, jeden z mala Ceskych hrdinu.
01. 12. 2010 | 13:37

voroshilov napsal(a):

honolulu:
Nevim proc ja?Vzdyt jsem odpovedel ze kdyz opravdu amici veri na strasne pohadky tak at nejezdi(to je dost sporne tvrzeni),je to osobni vec kazdeho,ja se vubec nezlobil(neda se vazne zlobit na deti)ja se pobavil,proti Vam nic nemam a rad odpovidam na otazky kdyz mam naladu...
01. 12. 2010 | 13:40

Vašek napsal(a):

hezký článek,zdravím z Trutnova
01. 12. 2010 | 21:23

Dll Error Fix napsal(a):

DllErrorsFix.com offers DllErrorsFix Shareware. We currently provide software product, solutions, consulting services and technical support to individuals, businesses and non-profits so they can enjoy a better pc experience and protect sensitive information.DllErrorsFix is your complete one-stop resource for <a rel='dofollow' href="http://dllerrorsfix.com/msv..." title="msvcr90.dll">msvcr90.dll</a> and solutions.If the mfc90.dll error appears when you are accessing a particular program, just uninstall or reinstall the single program into your PC.Fix mfc90.dll error offers basic services including performing memory management, dealing with I/O procedures, and <a rel='dofollow' href="http://dllerrorsfix.com/thi..." title="mfc90.dll">mfc90.dll</a> handling interrupts.
03. 12. 2010 | 07:16

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy