Vítejte naši emigranti. Rozhovor o ruské meziválečné emigraci v Československu

29. 03. 2013 | 10:45
Přečteno 5179 krát
První část rozhovoru s Pjotrem Ščedrovickým o osudu ruské emigrace v Československu před druhou světovou válkou.

16.-17. května se v Praze uskuteční prezentace ruské knižní série Ruská filozofie první poloviny 20. století. Autoři projektu si Česko nevybrali náhodou. Podle jejich slov je role Prahy v podpoře a zachování ruské kultury po Říjnové revoluce v roce 1917 dnes neprávem opomíjena.

„Naše země, v přímém slova smyslu, mají společnou minulost, neboť ruská kultura počátku 20. století se na dlouhé roky stala součástí československé kultury. Československo v 20. letech přijalo a podpořilo více jak 25 tisíc ruských emigrantů,“ říká jeden z organizátorů projektu, zástupce ředitele pro rozvoj Institutu filozofie Ruské akademie věd Pjotr Ščedrovickij.

Mezi těmito 25 tisíci byli ti, kteří emigrovali hned po bolševickém převratu, ale rovněž ti, kteří z Ruska odešli později: s Němci, Francouzi, s generály bílé armády. V roce 1922 rozšířili pražskou ruskou obec někteří cestující nechvalně známého „parníku filozofů“ - vědci, lékaři, právníci, spisovatelé a filozofové, které nový ruský režim vyhnal z vlasti. O jejich osudu a životě v Praze se můžete dočíst v následujícím rozhovoru s Pjotrem Ščedrovickým.

Pane Ščedrovickij, proč Československo po první světové válce a revoluci v Rusku přitahovalo ruské emigranty? Vždyť to byl mladý, nově vzniklý stát. A přeci si ho ruská inteligence vybrala. Proč ruští emigranti nejeli například do Polska nebo do jiných slovanských států?

Klíčovou roli sehrála osoba prvního prezidenta nezávislého Československa Tomáše Garrigua Masaryka. Je všeobecně známo, že se Masaryk zajímal o Rusko a ruskou kulturu. Udržoval přátelské vztahy se širokou skupinou ruských filozofů své generace, těmi, kteří se narodili v druhé polovině 19. století. Méně lidí však ví, že Masaryk napsal knihu o historii ruské filozofie a chtěl ji vydat v Rusku. Cenzura ji však zakázala. Masaryk několikrát Rusko navštívil a do ruské revoluce vkládal určitá očekávání.

Sám Masaryk, podle mého názoru, vytvářel velmi zajímavý obraz vzdělaného a demokraticky orientovaného vládce. A mnozí Rusové s jeho osobou spojovali určité očekávání osvícenějšího vládnutí. Je třeba zdůraznit, že staletý sen Rusů o osvíceném panovníkovi je zvláštní téma pro velký filozofický výzkum nebo román. A Masaryk bezpochyby ztělesňoval tento neobyčejný fenomén: člověka, který získal moc díky své autoritě, erudici, kultuře a vzdělanosti, a nikoliv násilnou cestou.

Je třeba také mít na paměti, že na začátku 20. století bylo Československo jedním z nejbohatších evropských států. A poté, co začala přijímat ruské emigranty, na jejich podporu a výplatu stipendií utratilo víc, než všechny evropské státy dohromady. Historici uvádějí částku půl miliardy korun. Mnozí ruští emigranti žili právě na tuto pomoc, neboť neměli žádné jiné příjmy - když utekli z Ruska, přišli o všechno.

Ano, byla založena tak zvaná ruská akce.

Přesně tak. Koncem roku 1921, díky Masarykovi a některým dalším lidem z jeho okolí, Československo fakticky založilo tak zvanou ruskou akci a začalo cíleně zvát do republiky lidi z těch míst, ve kterých se nacházeli v okamžiku bolševického převratu. Někdo se nacházel v Cařihradu, někdo v Berlíně, někdo emigroval přes Finsko nebo Pobaltí. Lidé utíkali, jak mohli. Nezřídka jezdili zvlášť, bez rodiny, kterou potom hledali. Je velmi dobře známo, že se Marina Cvětajevová se svým manželem Sergejem Efronem, důstojníkem bílé armády, setkala v roce 1922 v Československu. Efron utekl z Ruska, když už byla v Praze. Potom se tam setkali a v roce 1925 odjeli do Paříže.

Když Češi vyhlásili ruskou akci, přijelo do Československa velké množství Rusů. Ve „zlatém období“ mezi lety 1922 až 1928 žilo v nezávislé Československé republice více než 25 tisíc osob. Fakticky to bylo desetiletí „renesance“ ruské kultury počátku 20. století, ke kterému došlo díky politice prezidenta Masaryka.

A co ruskou akcí získalo samotné Československo?

Československo spojovalo s ruskou emigrací i pragmatický zájem. Masaryk měl zájem na zachování ruské kultury, protože ji velmi vážil. Podpora ruské inteligence byla ale považovaná rovněž jako způsob využití jejích znalostí a možností při budování první republiky, neboť vlastních kádrů měla Praha nedostatek. A tito lidé se samozřejmě podíleli na vzdělávací, osvětové, vědecké a výrobní činnosti.

Prahu díky tomu dokonce nazývali ruským Oxfordem.

Nazývala se různě: ruskými Athénami či ruským Oxfordem. Tato přízviska měla vypovídat o tom, že Praha je centrum vzdělanosti a vědy, a že byla protiváhou k ostatním centrům ruské emigrace.

Pokud si pamatujete, Paříž se nazývala „metropolí ruské emigrace,“ čínský Charbin byl „Ruskem za hranicemi“ a Berlín byl titulován jako „macecha ruských měst.“ V Berlíně bylo ale například neméně lidí než v Praze. Kromě toho tam fungoval Ruský institut, který do příchodu k moci nacistů, financovalo německé ministerstvo zahraničí. Atmosféra tam ale byla absolutně jiná než v Československu.

Vždyť Praha je unikátní město! Je nádherně postavené, výborně se v něm žije, a lidé, kteří tam přijížděli, se do ní ihned zamilovali. Ve svých dopisech z Paříže Cvětajevová píše, jak moc se chce vrátit do Prahy...

Co, kromě Masarykovy pomoci, ještě příznivě ovlivnilo renesanci ruské kultury v Praze?


Myslím si, že to byla souhra náhod. Určitý díl pragmatismu nové československé vlády, možnost využití potenciálu ruské kulturní obce a vysoká koncentrace těchto intelektuálů. Koncentrace intelektuálního potenciálu na jednom místě je velmi důležitá, neboť vždy poskytuje dodatečný synergický efekt.

Talentovaní a vzdělaní lidé se navzájem vydatně doplňovali. Jen si představte, za pouhých několik let vzniklo velké množství organizací a institucí. Ruští emigranti se aktivně účastnili nejen společenského života, ale některé věci vytvářeli od základů - v divadle, archeologii, vědě nebo ve filozofii.

A je tu ještě jeden důležitý moment. Více jak 3 tisíce osob získalo československé občanství. Tedy fakticky pevnou půdu pod nohama. Pravda, někteří žili v Československu na základě Nansenových pasů, který pouze potvrzoval totožnost, ale celkově práva těchto lidí nikdo neomezoval, což je také důležité k seberealizaci.

Můžete uvést jména ruských intelektuálů, kteří v meziválečné Praze působili?

Seznam je obšírný, ale mohu zmínit například Pavla Novgorodceva, který se zabýval filozofií práva, zoologa Michaila Novikova, teologa Sergeje Bulgakova, historika Alexandra Kizevettera, významného archeologa a kunsthistorika Nikodima Kondakova, ekonoma Sergeje Prokopoviče, diplomata a filozofa Pjotra Struve, ukrajinského filozofa a filologa Dmitrije Čiževského, historika Georgije Vernadského, teologa a filozofa Georgije Florovského, lingvistu Romana Jakobsona - žáka Gustava Špety.

Mimochodem, Jakobson založil v Praze v roce 1926 Pražský lingvistický kroužek, který bezpochyby patřil mezi nejlepší výzkumná centra světové úrovně. Tento kroužek poté měl velký vliv na celou evropskou sémantiku.

Kromě toho, v Československu působila Pražský skupina Moskevského uměleckého akademického divadla (MCHAT) a celá řada představitelů ruského umění. Již zmiňovaná Marina Cvětajevová žila v Praze v letech 1922 až 1925. Když odjela do Paříže, spisovatelka přišla nejen o státní stipendium, ale také o atmosféru slovanského města.

Často poté zmiňovala, že Paříž jí poskytuje větší finanční svobodu a velké množství kontaktů, ale nikdy tam necítila takovou otevřenost a srdečné přijetí emigrantských kruhů, jako v Praze.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Občan napsal(a):

No to je úžasné.
Takže "tatíček" živil partu 25 000 ruských (nebo spíš rusko-"německých"?) emigrantů, do kterých vrazil půl giga Kč, zatímco čeští nezaměstnaní dostávali žebračenky ve výši 10.- Kč/týden a mnozí zaměstnanci dřeli za almužnu 50-100.- Kč/týdně.

Stále víc začínám rozumět tomu, proč se únoru 1948 nešlo vyhnout...
29. 03. 2013 | 11:09

Al Jouda napsal(a):

U nás v domě ve Vršovicích žil jeden takový ruský emigrant. Na jedné noze měl protézu, za manželku měl Češku, děti neměli.Bylo na něm vidět, že o Rusku nerad mluví, bál se našich komunistů. Než šel do penze tak učil na gymnáziu ruštinu. Asi to byl Bělogvardějec :))))))
29. 03. 2013 | 11:52

Člověk napsal(a):

Ty se divíš, joudo? Přečti si třeba Občana. Já se takovejch komunistů taky bojim. A to nejsem imigrant.
29. 03. 2013 | 12:05

Ava napsal(a):

Já se bojím našich komunistů i Rusů.
29. 03. 2013 | 12:17

stejskal napsal(a):

Dobrý den,

smazal jsem jeden příspěvek, který neměly nic společného se záměrem našich stránek, tedy poskytovat prostor pro věcnou a korektní debatu (nacistické konotace).

Děkuji za pochopení.

Libor Stejskal, editor blogů
29. 03. 2013 | 12:49

gaia napsal(a):

stejskal

někdo se zeptal, jestli to byli židi?

mne by to zajímalo.
29. 03. 2013 | 12:55

stejskal napsal(a):

Dobrý den, paní gaio,

nikoliv (to snad ani nemá s nacistickou konotací nic společného).

Kdosi zde použil výraz "Karljugend". Přesně ze stejného důvodu jsem před pár lety jednomu z blogerů stáhl blog (ten však psal o "Paroubekjugend"). Podobné věci se zde prostě vyskytovat nebudou. Psal jsem již mnohokrát, jaké důvody mne k tomuto rozhodnutí vedou.

Libor Stejskal, editor blogů
29. 03. 2013 | 13:01

JenTak napsal(a):

Ještěže jsou různí "Občané" ve světě menšinou. Vždyť kolik lidí se postaralo o československé emigrantské vlny v letech končících osmičkou. Všem těm demokratickým a přátelsky smýšlejícím cizincům, kteří pomohli nám, patří velký dík.
29. 03. 2013 | 13:04

Admirál napsal(a):

Pane Stejskale, to budete muset máznout i pana Kopeckého, ten také, byť jinými slovi říká, že mladí Karlovi fejzbůkoví podporovatelé jsou fašisoidní.
29. 03. 2013 | 13:07

stejskal napsal(a):

Nemám to v úmyslu, pane Admirále,

vidím ve Vašem způsobu vyjadřování a tím, který používá pan Kopecký, dost podstatný rozdíl (byť jste si názorově asi dost blízcí). Mé zasahy zde nejsou vedeny snahou někoho před něčím chránit, cenzurovat názory apod., ale jen a pouze nutností nedopustit, aby se zde lidé předháněli v tom, kdo svého názorového oponenta přirovná trefněji k Hitlerovi, jeho příznivce k SS či Hitlerjugend apod. To totiž celkem spolehlivě zničí jakoukoliv debatu. Pokud io někomu takto nevyhovuje, je celá řada serverů, kde lze druhého nazvat v podstatě jakkoliv. A nikdo se nad tím nepozastavuje. Ale zase tam chodí jiní lidé než sem.

Hezký den.

Libor Stejskal
29. 03. 2013 | 13:16

ex-nemo napsal(a):

Občane
u nás se snad opravdu " Vítěznému únoru " nešlo vyhnout, bohužel.Ale za pár let naši stachanovsky pracující proletáři mohli jen závidět nezaměstnaným ze zemí, kde se ten "únor" nekonal, a jejichž "žebračenky" měly trojnásobek hodnoty našich dělnických platů.
29. 03. 2013 | 13:27

ťuk ťuk a cililink napsal(a):

ex-nemo

nezaměstnanost tedy fakt nebylo třeba komukoli závidět.

akorát poblí Pražáci asi kvůli té závisti nezaměstnaným cinkali v 89 klíčema
29. 03. 2013 | 13:39

honolulu napsal(a):

Obcan, to je super fanatik ! On je cervenej jako zadnice z Baboona...On psal, ze byla nezamestnanost i za B.J. Vorstra v JAR. Kvuli takovym demagogum a lharum Komunisty nikdo nema rad.
Potom i kdyby nekdy Komousi rekli pravdu, tak jim nikdo nebude verit.
Pane Just, nepotkal jste tam nekde v Rusku meho kamose Kokosku, alias Vorosilova ? Rikala Elena, ze si tam jel dodelat pomocnou skolu a jeste nevratil... Divam se nekdy na videa z Ruskych silnic, jake tam maji karamboly. Jsou to opravdu belosi ?
Oni se tam chovaji jako ozrali cernosi. Mate to tam holt tezky, ale psat umite zajimave.Dekuji Vam za bloq.
29. 03. 2013 | 14:49

Pompeius Magnus napsal(a):

Neodpustím si.... dlím v pražské bělogvardějské čtvrti. Na rohu ruská modlitebna, každou neděli procesí černě oděných žen se šátky na hlavách, výrazná vůně až do Stromovky,ob dvě ulice Okamura a ruská samoška, dole u Slamníku ruská škola. Neděle osm hodin ráno, třeskutá zima, posněhává. A co nevidím: na chodníku stojí funglový mercedes v obligátní černé s otevřenými dveřmi a kufrem, opodál on a ona, oba v tmavém a do toho bíle oděný pop s pomocníkem, kteří za mohutného kývání kadidlem světili produkt německého průmyslu - hle ekumenická rusko-německá spolupráce.Ano, bělogvardějců bývalo v Bubenči tolik, že pro ně nebylo kam plivnout, akorát mám tušení, že po osvobození Rudou armádou začali tak nějak mizet. Dnes si vilky zakoupili petrodolaroví ruští magnáti. A vlastně, pane Just, napište něco o současné ruské emigraci, ať vidíme, jak se orientujete v problematice.
29. 03. 2013 | 15:24

Elena napsal(a):

Dobrý deň, pán Just,
emigracia Ruských politikov, filosofof do Prahy sa začala skôr , okolo roku 1912, Lenin si tu založil tipografiu na svoju "iskru",
evropský komintern mal v Páhe sídlo.
Tomáš Garrig Masaryk , vlastne podporoval rozpad Rkusko-Uhorska a samozrejme rozpad Ruskéj monarchie.
Dík za informativný blog.
Paschu pravoslavne veriace budu mať prvý majový týždeň, vyšemesiaca rozdiel, to davno nebolo.
Pekne prežitie Veľkonočných sviatkov !

Honolulu, dnes je Veľký piatok, nemal by si hriešiť aspoň dnes, klamstvo je hriech. Učilišče, nie je pomocná škola.
29. 03. 2013 | 16:32

berkowitz napsal(a):

Ruská emigrace je permanentní. Dnes hlavně do K.Varů.
29. 03. 2013 | 18:13

Lila napsal(a):

Pompeius Magnus

Domnívala jsem se, že prvorepubliková ruská emigrace se soustředila hlavně okolo Puškiňáku (měli tam i vlastní bytové domy), dál ke Stromovce a v části zabrané Stromovky už bylo území sovětské. Řekla bych, že to byly dva odlišné světy.

Pohnuté osudy ruských emigrantů po 2. světové válce popisoval Vladimír Bystrov; v nedávném televizním pořadu o rodu Haliny Pawlowské zaznělo, že pro jejího strýce (Ukrajince) si NKVD přišla už 14. května 1945.

Ruští emigranti žili i v našem městě; vždy šlo o inteligenci, byli to lékaři, vědci atp. Určitě to byla úplně jiná sorta lidí než ta, která dnes v Praze vykupuje nemovitosti nastojato...
30. 03. 2013 | 08:41

Luba napsal(a):

Pane Juste,
viděl jste film "Admirál"?

Onu ostudně přeslazenou romanci o vůdci "bílých" Kolčakovi?
Proč režisér Kravčuk má potřebu onoho admirála idealizovat? Vždyť to byl podobný řezník, jako bolševici. A proč má potřebu pomlouvat české legionáře, o kterých se ve filmu mluví jako o "českém ksindlu"?

http://dlouhy-filmy.cz/admiral

Měli jim snad naši bojovníci zachránit cara, toho hlupce, který třikrát rozpustil ruskou Dumu, zárodek parlamentarismu, a tak výrazně přispěl k bolševické revoluci?

Měli napomáhat hrdlořezovi a diktátorovi Kolčakovi, který nechal po převratu, který vyvolal, povraždit na 500 eserů, a cca 110.000 lidí, podezřelých ze sympatií ke komunistům?

Proč mají filmoví tvůrci potřebu takto lhát? Nebylo snad těch lží už dost? Copak ještě nepřišli na to, že historická pravda je daleko zajímavější?

Z extrému do extrému ... nejprve glorifikace bolševismu, pak glorifikace carismu. Ljénin, Ljénin, Stálin, Stálin, Pútin, Pútin ...

Nešťastná země a nešťastný lid ...

Свобода по-русски:
http://www.youtube.com/watch?v=Mp5G_3raDuM

http://neviditelnypes.lidovky.cz/historie-admiral-kolcak-a-cs-legionari-dxr-/p_zahranici.asp?c=A091030_112911_p_zahranici_wag
30. 03. 2013 | 09:23

Jiří Just napsal(a):

Luba: Ano film jsem viděl. Po technické stránce to byl typický ruský blockbuster, stejně jako po té dějové. Asi proto se mi příliš nelíbil. Rusové vůbec mají problém se orientovat ve vlastních dějinách. A pokud se do nich připletou ještě jiné národy, tak to je vůbec, s dovolením, maglajz.

Nejen, že doposud Čechům nemohou zapomenout tu "zradu" Kolčaka, ale s chutí vzpomínají, jak jim naši legionáři údajně rozkradli carský poklad.
30. 03. 2013 | 18:31

Elena napsal(a):

Ten film "Admiral" pre mňa má veľku hodnotu.
Vo filme je natočen dom v ktorom byvali československy legionary, členom ktorých bol pradedko mojho manžela, verite či neverite, byvali v dome pomeščika ,ktorý patril prarodičom mojho ruského švagra, ešte žije jeho 90 ročna prababička, pradedko umrel pri stavbe Belomor-Kanalu.
30. 03. 2013 | 21:08

Luba napsal(a):

Pane Juste,
díky za reakci!

Ano! "Blockbuster" je asi dobrý termín. Bomba k ničení vkusu :)
Český ekvivalent - trhák - je možná lepší, je-li odvozen od trhu.

Snaha po komerčním úspěchu je zhoubou umění. Hlavně jen nepokládat náročné otázky, protože se kalkuluje s tzv. běžným konzumentem vodky či piva. U nás je tento trend rovněž patrný.

Mám dojem, že české filmy vyráběné před převratem byly sice lživé, ale byly zpravidla dobře řemeslně zpracovány (výborní a dobře vedení herci a filmaři).

Dnes je cca 80% lživých nebo hloupých a špatně natočených (mizerné nevěrohodné herecké výkony, špatné režijní vedení, defektní scénáře).

Shledávám, že mnohý pitomoučký film či TV-inscenace má u diváků pro mě nečekaně pozitivní ohlas. Odborná kritika také pokulhává, je-li ji možno vůbec považovat za odbornou.
Viz Čapkův postoj ke kritice a kritikům.

U historických filmů bývají zajímavé soudy historiků. Bohužel se odborníci na dějiny k těm paskvilům nevyjadřují. Naštěstí existují ještě motivovaní amatéři, např. milovníci vojenské historie. Ti se vyjadřují např. v internetových komentářích.

Pár ohlasů na film "Admirál" z ruského kino-webu:

Nejvíce negativních kliků získala tato recenze od "Kwiaty":

"Camerona z Bondarčuka nevykřešeme

Mnozí považují za důkaz úspěšnosti milostné zápletky filmu nářek dívek, opouštějících kino po představení. Také o sobě mohu říci, že jsem po opuštění hlediště plakala. Ale smíchem.

Možná, že důvodem bylo to, co už někteří uvedli - nápadná a zřejmě nikoli náhodná podobnost s "Titanicem." A možná také skutečnost, že si v reálném životě nedovedu představit ono překvapující a bezproblémové soužití a vzájemné pochopení všech členů onoho milostného čtyřúhelníku. (Chabenský + Bojarská +jejich partneři) od prvních minut zrození údajně nesobecké lásky Kolčaka a Anny. A možná je to v něčem jiném ...

Nekoordinované, příliš rychle po sobě jdoucí léta historických událostí, které jsme zhlédli během oněch dvou hodin ... a pozadí toho milostného příběhu. Obecně platí, že film se chce přizpůsobit každému vkusu - klukům vypráví o válce, holkám o lásce.

Ale ne. Přespříliš těžký úkol si vzal tvůrce na svá bedra. A když se honíte za dvěma zajíci … víte, co se stane.

Takže, tragická romance v době převratných změn, smrti, strachu, paniky ... a lyrická závěrečná scéna, ve které jsou všichni konečně živí, mladí a šťastní.

Zdá se, že jsme to už někde viděli, není-liž pravda?

No, scenérie, kostýmy, plenér - vše je zdánlivě v pořádku.

Jen s jednou malou poznámkou: Nedá se tomu věřit. A tento zdánlivě nepodstatný prvek – důvěryhodnost pro diváka - někdy rozhodne všechno. Tedy: ona zfilmovaná tragédie, která obdržela neuvěřitelně mnoho kladných ohlasů a filmových ocenění, se liší od jiného, nikoli špatného díla Fjodora Bondarčuka pouze a jedině tím."

Zdroj:
http://www.kinopoisk.ru/film/280938/

A nejvíce diváci souhlasili s tímto hodnocením "Ksenye 9494"

"Film "Admirál" mě velmi zasáhl. Kolčaka režisér ukázal coby velmi moudrého muže. Zatímco historie nás učí, že šlo o člověka po všech stránkách špatného.

Nejvíce se mi na filmu líbilo to, že Andrej Kravčuk v něm sloučil milostný příběh a válku bez toho, aby byli mezi sebou v rozporu.Celý film je plný romantiky, ale v celém ději jsem postřehla jen několik polibků. Osobně mě to velmi potěšilo.

"Admirál" předčil všechna má očekávání, hereckými výkony, příběhem, kulisami, kostýmy. Stejně jako korespondencí mezi Kolčakem a Timirejevovou, což pravděpodobně byl jeden z nejdojemnějších momentů celého filmu.

Ještě bych vyzdvihla poslední scénu filmu, při které jsem brečela dojetím, ostatně jako celý kinosál. Film ve mně zanechal hluboký dojem, a chtěla bych ho vidět zas a znova."

http://www.kinopoisk.ru/film/280938/

Ale jinak se zdá, že mnoho nadšených reakcí "Admirál" v řadách ruského internetového diváctva nevzbudil.
01. 04. 2013 | 12:27

Luba napsal(a):

Abych nekritizoval jen ruskou stranu …

Za příklad nezvládnutého zpracování českého historického tématu považuji televizní podobu jinak pozoruhodného námětu Vladimíra Körnera - TV-film "Post bellum".

http://www.youtube.com/watch?v=JaD385o0lKo

A to právě z důvodů naprosté nevěrohodnosti hereckého ztvárnění postav - ovšem s jedinou výjimkou: roli patriarchální hlavy rodu skvěle zvládl herec Jaromír Meduna (otec Adélky).

Nejvýstižnější kritiky se na webu ČSFD dopustila "IdaHutt", svým verdiktem: "Odpad!"

Cituji z jejího hodnocení:

"Každý, kdo si přečetl alespoň několik dobových (!!!) literárních děl zachycujících poměry v rakousko-uherské armádě, musí být znechucen touto rádoby filozofující a psychologizující a rádoby "historickou" nadutou šaškárnou. ... Nevěrohodnost příběhu, trapná neznalost dobových společenských norem, morálky, etikety atd. jsou doslova zoufalé. ..."

http://www.csfd.cz/film/280282-post-bellum/

Je to škoda, protože prusko-rakouský konflikt z roku 1866 (a léta kolem tohoto data) je důležitým mezníkem, který Čechům (i Polákům) výrazně naznačil, kudy už více cesta nevede. A toto období nebylo dosud umělecky dostatečně doceněno a uchopeno.
01. 04. 2013 | 12:38

Luba napsal(a):

Film o čs. legiích v Rusku z r. 1936: "Jízdní hlídka"

http://www.csfd.cz/film/204760-jizdni-hlidka/

http://www.ulozto.cz/xDaTML1/cb-film-404-jizdni-hlidka-1936-cz-drama-valecny-avi
01. 04. 2013 | 13:42

Tomas Kouba napsal(a):

A co ruskou akcí získalo samotné Československo?
DEVASTACI!!! Rusove se nam tu proste rozlezli jako rakovina.
02. 03. 2015 | 22:10

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy