První den po zatčení D. Ratha se celá jeho kauza zdála nejen vážná, ale i vcelku jasná. Na prvním společném brífinku po Rathově zadržení se policejní prezident, dozorující státní zástupkyně a šéf protikorupční policie tvářili velmi přesvědčivě, ale vlastně nic neřekli. Média, včetně médií veřejné služby, však měla nicméně v celé věci od počátku úplně jasno. V Rathově případě se dnes nejedná o obviněného, ale vlastně již o předem odsouzeného nebo ještě spíše o popraveného. Míra nenávisti médií vůči němu překonala všechna dosavadní měřítka.

Když se mi na sjezdu ČSSD, tuším v březnu 2007, podařilo prosadit do Stanov této strany princip presumpce viny při obvinění některého z členů strany orgány činnými v trestním řízení, byl to téměř zázrak. Zázrak spočívající v souhlasu vnitrostranické oligarchie s tím, co ji může ohrozit. Díky tomu je možné rychle přerušit členství ve straně každému policií obviněnému členovi. To je věcně, alespoň podle mého názoru, zcela správné. Nemělo by to ale znamenat, že strana (respektive její čelní funkcionáři) bude tyto obviněné chtít zcela umlčet anebo se k této snaze politických protivníků dokonce připojí.

Jak se pak může taková strana stylizovat do role obhájce lidských práv a práv lidí vůbec, pokud ani nechce umožnit obhajobu svému (bývalému) poslanci?

Zejména stanovisko M. Haška, v němž se 1. místopředseda ČSSD fakticky dostal názorově na pozici předsedkyně sněmovny Němcové s tím, že D. Rath by měl rychle rezignovat na svůj poslanecký mandát, je zcela žalostné. On i Němcová mají jasno: rychlá rezignace na mandát by D. Rathovi úplně znemožnila se vyjádřit na půdě poslanecké sněmovny. A vlastně by ho to umlčelo navždy. Nemohl by už vystoupit na imunitním a mandátovém výboru, ani přímo na schůzi sněmovny. Pokud Němcová jednala v této kauze lege artis, pak se přece nemá čeho obávat a ve sněmovně vše jistě argumentačně zvládne. Patrně nejvýznamnější český ústavní právník profesor Pavlíček však v postupu, který byl zvolen při zatčení D. Ratha, shledává chyby.

Je totiž trochu nezvyklé dělat tak bezprecedentní rozhodnutí, jaké udělala Němcová, záhy po Rathově zatčení. Na plénu sněmovny se pochopitelně na to paní předsedkyně zeptám. 4. června přijde čas, aby složila v této věci účty. Němcovou chápu, je z jiného politického tábora nežli Rath. Přitom toleruje ve sněmovně pobyt V. Bárty, který je nejen obviněn jako Rath, ale dokonce odsouzen pro korupci. Koho však nechápu, to je M. Hašek. Pokud si ještě teď Hašek chce vyrovnávat účty s Rathem, je to jednak projev naprostého politického liliputánství, ale současně také naprosté politické neprozíravosti.

Dnes jsem slyšel názor jednoho člena ČSSD, který mně řekl, že je pro tuto stranu dobře, když taková hrozná kauza přišla pět měsíců před krajskými a senátními volbami. Za tu dobu se na ní prý zapomene. Nesdílím tento názor. Kauza bude do voleb mokvat jako otevřený bércový vřed. Ten také nelze zahojit. Nechci se příliš mýlit, ale obávám se, že proces s D. Rathem bude zahájen shodou náhod v září. Tedy, pár týdnů před volbami.

Sobotkovo a Haškovo vedení ČSSD řeší první opravdu vážný politický problém od mého odchodu. Když jsem oba lídry ČSSD viděl na tiskové konferenci v Brně první den po vypuknutí kauzy, byl jsem zcela šokován. Ti dva lidé viditelně propadli panice. To, že D. Ratha nebylo možné dlouho držet, musí být jasné každému. Ale i v tak mimořádně složité situaci je možné udělat alespoň jedno malé gesto výhrady. Říci např., že při policejním obvinění je třeba vždy dodržovat Stanovy a přerušit těm, koho se to týká, členství v ČSSD. A dodat, že je třeba být obezřetný a zároveň připomenout několik pozapomenutých pomníků Kubiceho týmu: kauzy biolíh, Budišov a V. Jourové a také tzv. Kubiceho zprávu, která v roce 2006 ovlivnila výsledek voleb do sněmovny v neprospěch ČSSD. V kauzách biolíh, Budišov a V. Jourová byli neprávem obviněni nevinní lidé. Byly to jasné policejní provokace. Ve strašlivých mediálních orgiích byli už všichni obvinění předem rituálně popraveni. Soudy však všechny obviněné osvobodily a napravily tak postup Kubiceho rabiátů… Co dodat!?

Jak chtějí Sobotka s Haškem vládnout této zemi, když se při prvním opravdu vážném problému, který řeší, rozklepou? Je mi jich opravdu líto. A je mi líto této země a jejích občanů.

Druhá, ještě větší rána sociální demokraty čeká v důsledku nominace J. Dienstbiera do prezidentských voleb. Ve střetnutí o hlavního kandidáta levice a tedy o postup do II. kola prezidentské volby tak Švejnar či Zeman (anebo oba) rozdrtí v I. kole Dienstbiera. Se všemi důsledky, které to bude pro ČSSD mít. Zcela nepochybně tento volební neúspěch ovlivní také volební výsledek soc. dem. ve volbách do sněmovny.

Voliči – občané si nemohli nevšimnout šoku a paniky vedení ČSSD po zveřejnění celé kauzy D. Ratha. Pokud to bude v příštích měsících takhle pokračovat, může se ČSSD rozplynout sen o vládnutí. Nechat si bez boje zlikvidovat svého nejlepšího parlamentního rétora, schopného hejtmana v klíčovém kraji, to tvrdé jádro voličů ČSSD jen těžko vstřebá. D. Rath byl jediný, kdo dokázal – po mém ochodu z vedení ČSSD – mluvit srozumitelným jazykem pro radikálnější voliče této strany. Kým ho soc. dem. nahradí, není známo. A myslím, že si s tím nikdo z jejích lídrů těžkou hlavu nedělá. Schopnost strategického uvažování silnou stránkou lídrů ČSSD opravdu není.