Nedávné zasažení skladu munice s náplní s ochuzeného uranu v Chmelnickém na Ukrajině, o kterém jsem informoval ve svém článku, vzbudilo velkou pozornost.

Dodávám, že munice dodaná Británií pro tanky Leopard a Marder s ochuzeným uranem je účinnější pro prorážení pancířů tanků a jiných obrněných vozidel, byla už dříve použita v Jugoslávii a později v Iráku, i když to podle mého názoru zakazuje Ženevská konvence.
Při vznícení uranu a explozi nábojů s uranem ve větším množství, ke kterému zřejmě došlo v Chmelnickém má za následek únik radioaktivních jedovatých mikročástic, které se rozptylují a ve formě jemného prachu se přenášejí ovzduším.
Zasažení tohoto vojenského skladu svědčí o tom, že ruská armáda má přesný přehled o přepravě zbraní a munice ze zemí NATO na ukrajinské území a po něm. Ukazuje to dále, že Rusko je schopno zasahovat cíle velmi přesně a nelze se zbavit dojmu i určité komplexity přístupu ruských plánovačů útoků, kteří k útoku dali pokyn až v okamžiku, kdy vítr vál západním směrem. Tedy, kdy bylo jasné, že radioaktivní jedovatý prach bude unášen k polským a ne k ruským hranicím.
V minulém týdnu Kyjev zřejmě definitivně ztratil Bachmut a chybným strategickým rozhodnutím přímo prezidenta Zelenského se dostal do situace, že nejkvalitnější ukrajinští vojáci byli právě při obraně tohoto ne zvláště strategického města hromadně vyřazováni z boje Rusy.
V minulém týdnu bývalý velitel sil NATO v Evropě generál Skirreff varoval, že pokud Západ nezvýší svou podporu Ukrajiny, bude se muset střetnout s Ruskem sám. Na to logicky včera navázal ve sněmovně náčelník generálního štábu české armády Řehka, když prohlásil na semináři, že válečný střet mezi Ruskem a NATO je možný. Je zřejmé, že generalita NATO, včetně generality české považuje za jedině možný výsledek konfliktu vítězství Ukrajiny a porážku Ruska. Do jaké míry je to reálné a realistické, nevím.
Pokud jde o dodávku stíhacích bombardérů F-16 Ukrajině, tak tu již přislíbily jak USA, tak některé evropské země. A to včetně výcviku pilotů.
Přináší to zcela zásadní rizika i pro Českou republiku. V rámci logistiky a technické připravenosti letišť, včetně jejich personálu bude nutné připravit pro tato letadla co nejvíc letišť s náhradními díly. V podmínkách válečného konfliktu je to nevyhnutelné.
Z toho ovšem plyne, že letouny budou muset být opravovány a připravovány na bojové mise v okolních zemích a z letišť v zahraničí se budou vypravovat na Ukrajinu a poté se opět vracet. Prostě Ukrajina zřejmě není schopna zajistit pro tyto stíhací bombardéry kvalitní vlastní letiště. A která letiště připadají v úvahu? Samozřejmě v Polsku, ale také na Slovensku, v Pobaltí, ale rovněž v České republice. Mluvme na rovinu, jak to je.
Podle smlouvy podepsané Černochovou a zatím neschválené parlamentem máme de facto vydat do rukou armády USA naše vojenská letiště a výcvikové prostory. A na našem území, tam, kde budou operovat Američané, dáváme armádě USA veškeré pravomoci. A to bez kontroly a bez možnosti jakým způsobem je bude armáda USA využívat. A co k nám bude přepravovat a v jakém počtu. Podle smlouvy činnost americké armády a jejich vojáků na našem území nepodléhá našim soudům a nebude se řídit naší legislativou.
Je nutné chápat, že v případě eskalace konfliktu na Ukrajině, a tou eskalací nepochybně bude nasazení stíhacích bombardérů F-16 na Ukrajině, může Rusko odvetou rozhodnout o nasazení taktických jaderných raket. A pokud budou zapojena i česká letiště, může to být i vůči nim. Tedy vůči letištím, pokud tam budou americké vojenské základny s muničními sklady a vojenská letiště pro lety stíhaček F-16.
Zřejmě nikdy od kubánské krize nebylo riziko střetu Západu s Ruskem tak velké jako nyní.
Nastal čas na protestní akce proti této smlouvě. Ve vládních a zpravodajských kruzích Česka se už předem vytváří hysterická atmosféra proti všem občanům, kteří jsou proti této vojenské smlouvě. Dochází k dehonestaci a otevřenému zastrašování občanů s tímto názorem.
Šéf BIS, Koudelka, mluví otevřeně v souvislosti s odpůrci smlouvy o ruské Páté koloně a jiných hloupostech. Nevím, proč by měl pokojný občan, který zde nechce vojska cizího státu natrvalo umístěna, být charakterizován jako ruský troll. To ať si pan generál nechá pro někoho jiného. A vůbec je divné, že šéf kontrarozvědky, nejvýznamnější zpravodajské služby v Česku, není schopen být někde diskrétně v závětří. Jeho osobu by ani lidé neměli znát a on by se měl držet zpátky a nesnažit se dělat ze sebe mediální celebritu a neustále znepokojovat české obyvatelstvo přinášením dalších a dalších děsivých zpráv, které se vesměs nenaplňují.

Jiří Paroubek